Díky, Donalde!

Arašídové máslo, motocykly Harley-Davidson, bourbon whisky. Tyto americké výrobky od 1. července 2018 v EU o 25 procent podražily. Důvodem jsou odvetné tarify, které EU na začátku června uvalila v reakci na americká cla prezidenta Trumpa na dovoz evropské oceli a hliníku. EU by mohla zvýšit cenu dalšího dovozu, aby kompenzovala škody, které americká cla způsobí evropskému hospodářství.

Horší než omezení pro milovníky amerických potravin nebo motocyklů budou pravděpodobně sankční cla, kterými se vzájemně trumfují USA a Čína. Stejně jako v případě sporu s EU, uvalily USA zpočátku celní sazby na čínskou ocel a hliník, Číňané se revanšovali cly na americké zemědělské produkty. Pokud se bude spor dále vyhrocovat, může být nakonec celně zatížen celý americký dovoz z Číny, který v loňském roce činil zhruba 500 miliard dolarů. Ovlivňuje to také evropské společnosti, které provozují výrobní závody v USA nebo v Číně. Kromě toho obsahuje Trumpův celní seznam řadu polotovarů. Jedná se o zboží, které americké společnosti dovážejí z Číny a pak dále zpracovávají, například polovodiče, které se instalují v noteboocích. Více než polovina z celkového počtu 1 102 produktů, které se ocitly na celním seznamu, spadá do této kategorie, uvádí americký ekonom Chad Bown z Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku (PIIE).

Spotřební výrobky by měly být vynechány

Americký obchodní zástupce Robert Lighthizer, který se více zabývá majetkovými právy, uvedl, že americké tarify by se měly zaměřit především na výrobky z čínské iniciativy Made in China 2025. Jmenoval letadla, robotiku a strojírenství, auta a informační a komunikační technologie. Ale: „Seznam neobsahuje zboží, které běžně nakupují američtí spotřebitelé, jako jsou mobilní telefony nebo televizory,“ říká. Spotřební elektronika by neměla být kvůli Trumpovi dražší. To by mělo platit i v případě, že jedna či druhá strana budou své seznamy měnit.

Obecně je celá situace složitá a neprůhledná. Mnoho společností, které dovážejí zboží z Číny do USA, není vůbec čínských. Spíše pocházejí z USA, Jižní Koreje nebo třeba Německa a pronajímají si v Číně pouze výrobní kapacity. V případě počítačů a elektronických produktů pochází podle údajů PIIE přibližně 87 procent dotčených výrobků od jiných než čínských společností. Ve strojírenství je podíl stále na úrovni 59 procent. Zdá se, jako by Trump svými sankční tarify cílil především na americké společnosti, aby je nalákal - nebo donutil - vrátit jejich výrobu zpět domů. Evropská odvetná cla se naproti tomu prezidentovi razícímu heslo „America First“ moc nehodí. Díky tomu například Harley-Davidson už převedl část své produkce do zahraničí, což může způsobit oslabení domácího trhu a vést k rostoucímu podílu značky kultovních motocyklů na exportních trzích.

V Číně zákazníci americké automobilky Tesla již důsledky obchodní války přímo pocítili - americké elektrické automobily o 20 procent podražily. Ke skokovému navýšení jejich ceny došlo poté, co Peking oznámil, že zvyšuje své celní tarify na 40 procent pro automobily z USA, ale naopak snižuje sazby pro zbytek světa z 25 procent na 15 procent. Německé automobilky Daimler nebo BMW už snížily své prognózy zisku a také přemýšlejí o zvýšení cen. Obchodní válka postihla v Evropě tradičně exportně orientované výrobce automobilů. Americké korporace jako Ford nebo General Motors montují své vozy prodávané v Číně společně s místními čínskými partnery přímo na místě. Naopak třeba němečtí výrobci vyrábějí velké množství vozidel v USA a prodávají je odtud do Číny - a celní poplatky by je tak těžce zasáhly. Mohlo by to ovlivnit celý evropský ocelářský průmysl se stovkami tisíc zaměstnanců. Přestože přímo do USA vyváží málo, vzniká mu díky novým celním tarifům nepříjemná konkurence v podobě nízkonákladových dodavatelů, kteří ve Spojených státech ztrácejí zákazníky, a proto budou hledat nová odbytiště.

Čína jako útočiště volného obchodu?

Čína se snažila ještě před vstupem nových amerických celních sazeb v platnost zabránit eskalaci sporu s odkazem na těsné propojení ekonomik obou zemí. Podle čínského ministerstva obchodu byly téměř dvě třetiny (kvůli Trumpovi nyní o 25 procent dražších) amerických dovozů z Číny vyrobeny v Lidové republice společnými podniky nebo přímo zahraničními společnostmi - mnoho z nich pochází právě z USA. Z osmi set položek dováženého zboží v hodnotě 34 miliard dolarů, na které USA uvalují sankční celní tarify, pocházejí produkty ve výši 20 miliard dolarů ze společných podniků.

Trump by mohl s tímto přístupem vytvořit velmi nepříznivý vedlejší efekt, totiž frontu znevýhodněných oponentů. Pokud celní ping-pong zasáhne zahraniční společnosti, americký prezident riskuje, že se ostatní státy „automaticky postaví na stranu Číny proti unilateralismu a protekcionismu“, jak citují ekonoma Liang Minga, ředitele Pekingského institutu pro zahraniční obchod, vládě blízké noviny Peking Global Times. Pan Ming je spokojený a tvrdí: „V to také doufáme.“

***

Válka cel

Americký prezident Donald Trump hodnotí vysoké dovozní přebytky Spojených států negativně, protože věří, že ničí pracovní místa ve Spojených státech. Z toho by naproti tomu měly profitovat země s vysokými exportními přebytky, jako je Čína nebo třeba Německo. Amerika, kdysi průkopník svobodného světového obchodu, nyní bojuje proti systému vícestranných obchodních dohod. Čína, doposud obhájce přísně regulovaného obchodu a představitel staré plánované ekonomiky, najednou stojí na druhé straně. Zdá se, že svět je úplně naruby.

Foto popis| Obchod USA s vybranými partnery, rok 2016 Jedním z hlavních Trumpových argumentů je obrovský americký obchodní deficit, který vysvětluje dumpingovými dovozními cenami.
Foto popis| Jsou americká sankční cla oprávněná? Rychlý pohled odhaluje, že EU nemá důvod připadat si ve vztahu s USA jako útočiště volného obchodu. Evropská dovozní cla byla ještě před současným konfliktem výrazně vyšší než srovnatelné americké sazby.
Foto autor| Zdroj: Statista

O autorovi| RICHARD MEUSERS VON WISSMANN, autor@chip.cz