V Evropském parlamentu hlasoval výbor pro právní záležitosti o tzv. upload filtru a o ochraně autorského práva. Zatím není úplně jasné, co se stane, ale tato opatření se mohou stát hrozbou pro svobodu projevu.
Když 20. června výbor Evropského parlamentu pro právní záležitosti poslal do dalšího schvalovacího procesu reformu autorských práv v EU, šlo zcela ve smyslu mnohých majitelů práv o to, že podle článku 11 by prolinkování zpráv a informací na internetu, a to i krátkých anotací, mělo podléhat licenci. Proto kritici také mluví o „dani z odkazů“ (link tax), která ovlivní všechny - Google právě tak jako drobného bloggera nebo provozovatele webových stránek. Nicméně smysluplný argument mnoha vydavatelů a tvůrců obsahu na webu zní, že vyhledávače jako Google pomocí jejich vlastního obsahu, který vyhledavače samy netvoří ani za něj neplatí, vydělávají peníze. Zároveň aby na své vlastní weby dostaly dostatečný počet uživatelů, jsou velké i menší on-line služby závislé na kvazimonopolu vyhledávačů, které je uvádějí ve výsledcích hledání: pokud není dostatek návštěvníků, není reklama, a tedy ani peníze. Nicméně žádný strom neroste do nebe. V sousedním Německu byl podobný zákon, který měl řešit poplatky za on-line propojení obsahu, přijat už v roce 2013 (tzv. Leistungsschutzrecht -LSR). Zkušenosti německých vydavatelů s ním jsou však poměrně tristní: za licencování on-line odkazů bylo od roku 2013 celkem zaplaceno milion eur, nicméně podíl společnosti Google na této částce je přesně nula. Hlavním důvodem je to, že téměř všichni vydavatelé raději propojili svůj obsah na Googlu zdarma.
Žádná návštěvnost, žádná reklama, žádné peníze
Google jasně uvedl, že obsah, který není volně dostupný, bude z vyhledávacího indexu vymazán, takže bude pro velkou část on-line uživatelů neviditelný. Místo toho německá organizace VG Media, odpovědná za správu on-line odkazů, vybírá (nebo se o to minimálně pokouší) peníze pouze od malých společností a start-upů. Pro vydavatele v roce 2017 vybrala odhadem 30 000 eur, ale přitom musela vynaložit více než 2,25 milionu eur za právní pomoc při vymáhání těchto poplatků. Na každé vybrané euro bylo tedy vynaloženo 75 eur. Je tedy jasné, že tento byznys je výnosný ani ne tak pro vydavatele, jako spíše pro právníky. Současní kritici z řad německých europoslanců, kteří s podobným zákonem už mají své zkušenosti (například německá pirátská poslankyně Julia Reda), proti takovému opatření na úrovni EU bojují.
A existuje ještě jedna věc, která nejen německé piráty zlobí: objasnění, který obsah je chráněn autorským právem, podle nových plánů již nebude podléhat soudnímu rozhodování. Rozhodnutí o zákonnosti nebo protiprávnosti by měly činit podle článku 13 zmíněného návrhu zákona algoritmy. Všechny on-line platformy nad určitou velikost by měly povinnost umožnit kontrolu, zda je v nich nahraný obsah v souladu s autorským právem. Takový upload filtr pracuje s něčím na způsob černé listiny, se kterou porovnává obsah kontrolovaných služeb. Výsledkem by bylo například podrobné sledování všech příspěvků na Facebooku nebo Twitteru. Vhodnou technologii by museli na vlastní náklady zajišťovat poskytovatelé platforem, což představuje především pro finančně slabé start-upy významnou konkurenční nevýhodu.
Vedle právních pochybností je také diskutabilní, zda by filtr cenzury vůbec fungoval. Absurdita používání takových datových pastí je patrná na příkladu pochybných pravidel mazání příspěvků na Facebooku (viz článek „Bez hlavy a dětinský“ v Chipu 08/18). Při konfrontaci s lidskou ironií, nebo dokonce klasickým uměleckým obsahem, se dostává filtr a mazací algoritmy Facebooku do problémů, takže se uchylují k 30denním zákazům. Současně zůstávají nejnápadnější antisemitské výpady, vražedná zvolání a svastiky bez povšimnutí. Zdá se, že očekávání, že nový upload filtr EU by měl vést k podobným absurdním výsledkům, není daleko od pravdy.
Českou politickou scénu daná problematika asi příliš nezajímá (má svých starostí dost) a na půdě Europarlamentu nemá k navrhovanému opatření připomínky, považuje ho za zlepšení. Pouze Pirátská strana se snaží o změnu a zaslala českým europoslancům výzvu, aby se proti směrnici a hlavně jejímu článku 11 postavili.
Trolové, pozor!
Oponenty spojuje především obava ze zneužívání, protože navrhované rozšíření autorského práva v EU trestá i každého, kdo nebrání porušování autorských práv. Samotné zneužití potrestáno nebude. Nárok na jakákoli autorská práva k obsahu může uplatnit každý, objasnění je obsaženo v již zmíněném algoritmu. Electronic Frontier Foundation uvádí možný příklad: pokud by chtěl kdokoli nahrát celou Wikipedii (například prostřednictvím internetových stránek, které integrují obsah on-line encyklopedie), mohl by si pak na Twitteru, Facebooku a WordPressu nárokovat její vlastnictví. Nikdo by nebyl schopen citovat nebo propojit obsah Wikipedie na některé z těchto služeb, dokud by stroj (algoritmus) tento nepořádek znovu nevyřešil. Naopak by to mělo za následek, že uživatelé, jejichž obsah byl zlovolně prohlášen jinými uživateli jako chráněný autorskými právy, musí v první řadě sami podniknout právní kroky a stěžovat si, aby mohli opět používat svůj vlastní obsah.
Nyní je míč na straně Evropského parlamentu, který může teoreticky už v nejbližších dnech rozhodnout o návrhu zákona. Pokud by byl zamítnut, bude Parlament stát proti Radě ministrů a návrhu Komise. Boj o spravedlivé odměňování vydavatelů (i Burda Praha jako vydavatel Chipu k nim patří), aniž by tím byla postižena svoboda projevu na internetu, tak pokračuje dál. Výsledek zůstává nejistý.
Foto popis| Bojovník za autorská práva Europoslanec Axel Voss je na půdě Evropského parlamentu zpravodajem připravované směrnice, která by měla zavést tzv. upload filter a cenzurní algoritmy.
Foto popis| „Tyto upload filtry by se staly opravdovými cenzurními stroji.“ Julia Reda poslankyně EU za německé Piráty a členka výboru pro právní záležitosti
Foto popis| Paralyzovat Wikipedii? Žádný problém! Pokud to bude algoritmus, kdo má určovat, zda nahraný obsah porušuje autorská práva, budou velké stránky sotva fungovat jako dříve.
O autorovi| RICHARD MEUSERS VON WISSMANN, autor@chip.cz