Stovky tisíc zájemců čekají na svůj objednaný vůz Tesla Model 3. Za méně než polovinu doposud obvyklé ceny by kompaktní elektrovůz měl nabídnout téměř vše, co umí velké modely. Přinášíme první test.
Poté, co Tesla v roce 2016 během několika málo týdnů nashromáždila přes 400 000 předběžných objednávek cenově výhodného Modelu 3, byli zájemci a investoři podrobeni těžké zkoušce trpělivosti: začátek skutečné sériové výroby se zpozdil o měsíce a namísto plánovaných až 10 000 vozů týdně vyráběla Tesla například v únoru 2018 pouze 2 000 kusů. V květnu a červnu se produkce podle posledních plánů postupně zvyšovala na 6 000 vozů týdně a Tesla tedy může nabízet v USA namísto dosavadního modelu variantu se zvětšenou 75kWh baterií a pohonem zadních kol. Kdy se ale dočkají nového Modelu 3 zákazníci v Evropě, je stále ve hvězdách.
Přesto jsme využili příležitost k testování jednoho z mála kusů Modelu 3, které jsou vůbec v Evropě. Vozidla prodejci dovážejí na vlastní pěst a mohou být schválena do provozu pouze po nákladném individuálním procesu. Mimo jiné jsme vyzkoušeli naše testovací vozidlo pod plným plynem na uzavřeném letišti a získali jsme z něho opravdu dobrý dojem.
Exotický smysl pro detail
Nadšení Tesly pro neobvyklé detaily je znát ještě před nástupem do vozu: místo klíčem se dveře odemykají buď smartphonem nebo NFC kartou, které je potřeba jen podržet u B-sloupku auta. Kliky dveří jsou podobně jako u Modelu S zapuštěné, ale nevyjíždějí elektricky, nýbrž se jen vyklápí tlakem palce, k čemuž potřebujete přece jen trochu cviku, abyste to zvládli jednou rukou.
Z vnitřní strany můžete elektricky odemknout dveře stisknutím tlačítka, mechanické nouzové uvolnění je k dispozici pouze u předních dveří. Ironií je, že kufr elektrickou funkci nemá; zato se pod velkým krytem skrývá úložný prostor, který není o nic menší než třeba u VW Golf. Ke kufru se přidává další úložný prostor pod přední kapotou o objemu 85 litrů. Na zadních sedadlech je dostatek místa pro hlavu i pro vysoké postavy, střední sedadlo je ale vhodné pouze na krátké vzdálenosti.
Dokonce i v interiéru zůstává zážitek z Modelu 3 mimořádný: palubní deska za volantem je prázdná, s výjimkou ukazatele odbočovacích světel a ovladače pod volantem tu nejsou žádná další tlačítka. Obrovský dotykový displej známý z Modelu S je v Modelu 3 instalován horizontálně a přebírá všechny zobrazovací a ovládací funkce - včetně odemykání schránky na rukavice před spolujezdcem. Zákonodárci si ale jeden samostatný přepínač vynutili: přepínač na výstražná světla se nachází nad zpětným zrcátkem.
To, co při běžném ovládání funguje díky dobrému strukturování a krátké době reakce dobře, je pro samotný jízdní režim nepraktické. Jednoduchý head-up displej jako volitelné příslušenství by to mohl podstatně vylepšit - dosud tato možnost ale ještě neexistuje. Nejdůležitější informace na displeji slibuje při plné baterii dojezd 275 mil (442 kilometrů - podle současných amerických testů je to realistický údaj při dálniční rychlosti do 110 km/h). Pozdější vrcholné verze s 90 nebo 100 kWh by měly zvládnout jízdu na odpovídající delší vzdálenost, základní verze s 60kWh baterií má naproti tomu podle amerického standardu ujet 220 mil (352 kilometrů).
Bohatý a trvalý výkon
Po sešlápnutí plynového pedálu je okamžitě jasno: i při jednoduchém pohonu zadních kol s motorem obsahujícím bujných 300 koní je Model 3 akceleračním šampionem mezi kompaktními elektrovozy. Dobrých pět sekund pro sprint na 100 km/h znamená o dvě až tři sekundy rychlejší akceleraci, než nabízí konkurence s BMW i3 nebo VW e-Golf, a na rozdíl od nich dosahuje 1,7 tuny vážící Tesla maximální rychlosti přes 200 km/h. I při vysokých rychlostech je hladina aerodynamického hluku v Tesle snesitelná. Křivky jsou více vyhrazené než u mírně dřevních Modelů S a X. S pohonem všech kol a sofistikovanějším zavěšením si řidič rozhodně přijde více na své.
Úžasná je zatížitelnost baterie, u které Tesla v Modelu 3 změnila formát. Je zapotřebí několika sprintů na plný plyn, než se někdy na krátkou dobu projeví pokles výkonu. Baterie v Modelu S kapituluje mnohem rychleji. Na konci dlouhého dne testování, včetně náročných sprintů, byla průměrná spotřeba 19,3 kWh na 100 kilometrů. Pro přesnější testy spotřeby budeme muset zkoušet Model 3 po delší časové období, ale už teď se odvážíme udělat odhad: s tímto elektrovozem jsou reálné každodenní jízdy i v podmínkách složitého středoevropského provozu v rozmezí 300 až 400 kilometrů, s určitou šikovností se pak bez problémů dostanete na 500 kilometrů.
Více nedostatků než pozitiv jsme našli v kvalitě zpracování. Náš zkušební vůz nese výrobní číslo 1600, takže pochází z roku 2017, což může částečně omluvit některé nedodělky v interiéru. K prémiovému standardu současných vozů má Model 3 daleko, kvalita laku je dokonce mizerná a ovládání bezrámových bočních oken nefunguje vždy na první dotek. Žádné katastrofální nedostatky ve zpracování jsme ale neobjevili. Nabíjecí port, připojení k internetu a funkce autopilota v našem testovacím autě byly specifické pro USA, takže nemůžeme ohodnotit rychlé nabíjecí časy nebo asistenční systémy. Autopilot bylo možné aktivovat vždy, když rozpoznal vhodnou cestu.
Náš závěr: Pokud se Model 3 v základní verzi s 60kWh baterií bude skutečně prodávat za 35 000 dolarů a v Evropě včetně daní kolem 40 000 eur (milion korun), pak je to na současném trhu bezkonkurenční nabídka. Pouze vozy Jaguar i-Pace nebo Audi e-tron quattro za více než 80 000 eur je možné porovnávat s Modelem 3. Špičková verze s ještě větším výkonem a pohonem všech kol může dokonce dobře konkurovat klasickým benzinovým sportovním vozům.
Foto popis| Žádné přepínače Na palubní desce Modelu 3 není jediný spínač - vše se ovládá přes centrální dotykovou obrazovku.
Foto popis| Samozřejmě že v Tesle není běžný ani žádný klasický klíč - dveře se otevírají buď mobilním telefonem, nebo kartou.
Foto popis| Zbytečně odlišné -a nešikovné Zapuštěné dveřní kliky Modelu 3 jsou tak těžko otevíratelné, že bez praxe potřebujete k jejich ovládání obě ruce.
Foto popis| Místo na zadním sedadle je na kompaktní třídu daleko vyšší než průměr. Prostor pro hlavu je i v případě vysokých lidi dostačující.
O autorovi| SEBASTIAN VIEHMANN, SEPP REITBERGER, autor@chip.cz