Experti varují, že sociální sítě proměňují za pomoci psychologických triků teenagery na sociálně izolované, osamělé a depresivní jedince. Je skutečně celá generace v ohrožení?
Psycholožka Jean Twengeová si dělá starosti. Výzkumnice z univerzity v San Diegu již více než dvacet let zkoumá rozdíly mezi různými věkovými skupinami. Nyní se obává o zdraví celé generace, která je podle ní ohrožená častým používáním smartphonů.
Nejde tedy v první řadě o nebezpečí násilí na ulicích v USA, nárůst automobilového provozu nebo časté užívání prostředků proti bolesti - ale o ohrožení mobilním počítačem v kapse. Ve výzkumu, který se objevil v listopadu 2017 v časopisu Psychological Science, Twengeová vykresluje dramatický obraz: mezi lety 2010 a 2015 vzrostl počet sebevražd u dívek mezi třinácti a osmnácti lety o 65 procent. Zároveň také rapidně narostl čas, který teenageři denně strávili na sociálních sítích. Autoři ve studii opatrně napsali, že tato skutečnost by mohla být odpovědná za nárůst počtu sebevražd a depresí. Dospěli k tomu proto, že jiné možné příčiny, jako hospodářská situace nebo vývoj nezaměstnanosti, nevykázaly žádnou časovou korelaci.
Twengeová byla méně diplomatická ve své předcházející knize nazvané iGen. Podtitulek by sotva mohl být srozumitelnější: „Proč jsou dnešní hyper-connected děti méně rebelující, více tolerantní, méně šťastné a zcela nepřipravené pro dospělost - a co to pro nás znamená“. Těmto dětem by se dalo přezdívat „generace skloněných hlav“ - právě podle toho, jak často je lze vidět nad displeji svých chytrých telefonů.
Co se stalo v roce 2012, že to vedlo k tak dramatickým změnám? Bylo to v období velké recese a jejího vlivu na generaci mileniálů, kteří se snažili hledat si svoje místo v ochromené ekonomice. Přesně v tento moment také překročil podíl Američanů, kteří vlastnili smartphone, mezník padesáti procent.
Šokovat kvůli pozornosti
Teenageři, kteří každý den navštěvují sociální sítě, ale svoje přátele zřídkakdy vidí osobně, v dotaznících stále častěji uvádějí výpovědi jako „často se cítím osaměle,“ nebo „přeji si, abych měl více dobrých přátel“. Pocit osamělosti není jenom nepříjemný, ale také nezdravý - špatná kvalita sociálních vztahů zvyšuje pravděpodobnost časné smrti o 26 procent. K tomuto závěru dospěl John Cacioppo z Univerzity v Chicagu. Zdravotní riziko osamělosti je podle něj srovnatelné s chronickou obezitou nebo kouřením.
Robin Dunbar z Oxfordské univerzity se této souvislosti nediví. V průběhu osobního kontaktu s jinými lidmi jsou v těle vylučovány opioidy, které spouští euforické pocity, což vytváří sociální vazbu. Z toho důvodu je fyzický kontakt důležitý. Sociální sítě tak podle Dunbara jenom vytvářejí iluzi přátelství. Při osobní interakci tváří v tvář vyvstává riziko, že budeme odmítnuti. „Lidé se tak často osobnímu kontaktu vyhýbají. A internet to učinil jednodušší než kdykoli předtím,“ domnívá se Dunbar. „To by objasňovalo, proč generace, která vyrostla s internetem, se v tomto způsobu komunikace cítí dobře.“ Někdejší investoři a vývojáři ze Silicon Valley stále častěji tvrdí, že jde o závislost. Designéři sociálních sítí umí „hackovat“ mozky uživatelů a mladistvé tak učinit závislými. Například Sean Parker, spoluzakladatel a první prezident Facebooku, kritizoval tuto sociální síť jako produkt, který „využije zranitelnosti lidské psychiky pro svůj prospěch“. „Jenom Bůh ví, co to udělá s mozky našich dětí.“ Justin Rosenstein, vývojář tlačítka „Like“ na Facebooku, službu otevřeně srovnává s heroinem a doporučuje omezit používání sociálních sítí pomocí technických opatření.
Soutěžíme-li s ostatními o to, kdo dostane více lajků, máme také tendenci stát se narcistními a dělat věci, které jsou pro ostatní šokující, a to jenom proto, abychom získali pozornost.
Na druhou stranu existuje protiargument, který doprovází každou kritiku nových médií. Skeptici tvrdí, že tato technologie ničí celou jednu generaci. Jiní však namítnou, že to říkali při nástupu každého nového média - knihy, rádia, televize -a přitom k ničemu zásadně negativnímu nedošlo.
Nerovnováha v mozku
Následky užívání sociálních sítí se dokonce dají dokázat na funkcích mozku. Je o tom přesvědčen výzkumník Hyung Suk Seo ze Soulské národní univerzity. Nejprve pomocí dotazníku identifikoval 19 osob, které samy sebe označily za závislé na technologiích. Následně pomocí magnetické rezonance měřil koncentraci dvou důležitých mediátorů v mozku: GABA a glutamátu. Oproti kontrolní skupině vykazují závislí na technice vyšší hodnotu GABA a nižší glutamátu.
Zajímavé přitom je, že poté, co prošli terapií zaměřenou na chování, se hodnoty dostaly do normálu.
Facebook sám k sílící kritice oficiálně nezaujal žádný postoj. Ředitel výzkumu Facebooku David Ginsberg a výzkumnice Moira Burkeová se na svém blogu přesto pokusili o vědeckou odpověď. Podle nich je špatné „pasivní využívání Facebooku,“ kdy uživatel nepostuje žádné vlastní příspěvky. Aktivní interakce, kdy uživatel umísťuje na síť mnoho statusových zpráv nebo komentářů, je podle různých studií cenná pro pocit vlastní hodnoty a účinný prostředek proti pocitu osamělosti.
Tento argument se samozřejmě Facebooku hodí - síť nežije z diváků, ale z aktivních uživatelů. Přesto není obrana Facebooku neoprávněná. Především proto, že vědecké základy celé diskuse jsou vratké. Zvýšené hodnoty mediátoru GABA, které ukázal Hyung Suk Seo, stojí v opozici k názoru jiných výzkumníků, kteří považují příliš nízké hodnoty za příčinu depresí a závislosti.
Také socioložka Nicole Ellisonová z Michiganské univerzity kritizuje zjednodušený pohled na lidskou psýché. „Říci, že používání technologie X ovlivní Y, je v každém případě hrubě zjednodušené. Názor, že virtuální přátelství je méně cenné než v reálném světě, nedává žádný smysl. Jste-li přes síť spojeni s nějakou osobou, pořád je to živý člověk. Nikoli kus softwaru, robot nebo mimozemšťan. Samozřejmě že osobní setkání se v některých případech nedá nahradit. Ale někdy je důležitá možnost začít ihned komunikovat.“
Únik do virtuality
Vyvstává otázka, jak našim dětem odpírat používání softwaru, u něhož tisíce vývojářů přemýšlelo o tom, kdy by měl uživatel stisknout jaké tlačítko, aby jeho pozornost byla připoutaná co nejdéle. Čím více je uživatel touto snahou atakován, tím je postupem času obtížnější si jeho pozornost zajistit.
V této disciplíně není žádná jiná firma tak úspěšná jako Facebook. Sociální síť měla na konci září minulého roku 2,07 miliardy aktivních uživatelů měsíčně, což v meziročním srovnání odpovídá nárůstu o 16 procent. Příjmy z reklamy činily 10,1 miliardy dolarů a přibližně 88 procent z toho tvořila inzerce na mobilních zařízeních. Sociální sítě by se jistě mohly redesignovat nebo změnit, aby byly méně škodlivé. „Kdo by si před jedním desetiletím uměl představit, že Facebook přitáhne miliardy uživatelů, z nichž mnozí říkají, že si přejí, aby zde trávili méně času?“ ptá se sociální psycholog Adam Alter z Univerzity v New Yorku. Přemýšlení o závislosti na technologiích je zatím v plenkách a s největší pravděpodobností se nacházíme daleko od vrcholu tohoto vývoje. Skutečně imerzivní prožitky, které umožňují přístroje pro virtuální realitu, se zatím nedostaly do hlavního proudu. Co nás ale bude držet v reálném světě za deset let, budeme-li všichni vlastnit VR brýle?
***
Přijatelná míra manipulace
Někdejší spolupracovník Googlu Tristan Harris říká, že je nutná celospolečenská diskuse na téma, jaká míra psychologické manipulace sociálních sítí je ještě přijatelná, aby na ní mohly založit obchodní model. Tyto metody psychologické manipulace se z velké části zakládají na poznatcích behaviorální psychologie, která byla dominantní obzvláště v 50. letech v USA. Její zástupci se zdráhají „nevědecky“ spekulovat o vnitřním životě svých výzkumných objektů - lhostejno, zda lidí, nebo zvířat. Nejproslulejším a zároveň jedním z nejradikálnějších zástupců této školy je Frederic B. Skinner z Harvardovy univerzity. Zajímal se především o to, jak se pokusné objekty učí určitému způsobu chování za daných podmínek, a své experimenty prováděl také na zvířatech.
Foto popis| Příslušníci tzv. „generace skloněných hlav“ mají potíže s fyzickým kontaktem. Neptají se ve městě cizích lidí na cestu a raději se orientují pomocí mobilní aplikace.
Foto popis| Frederic Skinner z Harvardovy univerzity ve své behaviorální psychologii položil základy výzkumu chování.
Foto popis| „Na sociálních sítích platíme svojí pozorností.“ James Williams Oxfordská univerzita
Foto popis| Podle psycholožky Jean Twengeové mohou smartphony při častém používání vyvolávat depresi.
O autorovi| MICHAL ČERNÝ, michalcerny.media@seznam.cz