Díky instantním platbám mohou trvat peněžní převody pouze sekundy. To přináší výhody zákazníkům, společnostem i bankám - proč se však na novou technologii čeká tak dlouho?
Čekat celý den, než dorazí převáděné peníze na účet? S instantními platbami by to měl být jiný příběh. Díky novému standardu SEPA trvají převody nejvýše deset vteřin - a to po celých 24 hodin denně, včetně státních svátků, po celé Evropě a až do výše 15 000 eur. Vzhledem k záplavě nových on-line platebních služeb - a očekávání, že se digitální věci dějí rychle - se tento krok zdá dávno opožděný. Ještě bychom se ale neměli příliš radovat: může to trvat roky, než systém začne opravdu fungovat.
Drahá modernizace
Svět se zrychluje, takže rychlejší musí být i peněžní toky. Instantní platby jsou navrženy tak, aby poskytly spotřebitelům a podnikům moderní platební prostředek - což kromě jiného zabraňuje inovativním platebním službám příliš hluboce zasahovat do toku peněz. Instantní platby mají ale ještě jiný účel: evropský finanční sektor chce jimi zabránit fragmentaci jednotného prostoru europlateb (SEPA) na národní samostatná řešení - i v rámci Evropské unie jsou totiž rozdíly v zacházení s penězi příliš velké (viz graf vpravo). Instantní platby jsou překvapivě mladá myšlenka: od prvotního konceptu koncem roku 2014 přes Euro Retail Payments Board (ERPB) Evropské centrální banky (ECB) a zveřejnění kodexu v zimě 2016 až po vstup v platnost v listopadu 2017 se vše událo velmi rychle. Nicméně účast platebních služeb a bank je dobrovolná. Vzhledem k tomu, že i v Evropě systémy uvnitř bank a mezi bankami - tzv. zúčtovací (clearing) a vypořádací (settlement) místa, která jsou zodpovědná za sledování a kontrolu platebních transakcí - je třeba modernizovat, probíhá implementace do jisté míry obtížně a pomalu. Aby bankovní IT bylo schopno bezpečně provádět platební operace v reálném čase, vynakládají v současnosti velké bankovní domy částky pohybující se v milionech eur.
Než se tyto náklady amortizují, může proběhnout ještě hodně času. Běžnou nabídku pro všechny zákazníky očekávají bankovní odborníci nejdříve za pět let. Skutečně použitelný bude systém v evropském průměru zhruba za dva roky, tak zní závěry analýzy European Payments Council (EPC). V dohledné budoucnosti budou existovat různě rychlé typy převodů: je zřejmé, že nikde není regulováno, kolik může okamžitý převod stát nebo že musí být bezplatný. Nic přesnějšího zatím nechtějí říci ani české banky: většinou tvrdí, že cenu odvodí od poplatků, které budou za novou službu platit ČNB, od nákladů na vybudování nového systému a přizpůsobí se také konkurenci. Už nyní můžete požádat banku, aby zpracovala převod přednostně. To ale může stát i více než 300 Kč - a přesto se nebude jednat o vteřinové operace.
V raném stadiu
Projektu zavádění instantních plateb se momentálně účastní zhruba třetina bank působících v Česku, podle bankovní asociace jsou mezi nimi ale v podstatě všechny ty, které poskytují služby drobným klientům. Každý, kdo doufá v brzký rozběh bleskových plateb, by však měl svá očekávání krotit. Opravdu rychlé převody peněz mohou využívat čeští klienti zatím jen v rámci plateb mezi účty vedenými u jedné banky. Rychlejší převod pak umí také některé menší a na českém trhu mladší finanční domy. Mají novější systémy a navíc zpracovávají méně platebních příkazů. Velké transakční banky na českém trhu na svých systémech instantních plateb teprve pracují. Nejčastěji uvádějí, že chtějí okamžité platby zavést co nejdříve poté, co nový systém ČNB spustí. Ve svých vyjádřeních se ale brání udávání jakýchkoliv přesnějších termínů. Jen Česká spořitelna hlásí náskok v zavádění instantních plateb.
Ještě pomaleji se rozjíždějí etablované bankovní domy třeba v sousedním Německu. Průzkum tamního on-line portálu Der Treasurer mezi jedenácti největšími německými bankami potvrdil, že nové systémy jsou stále ve velmi rané fázi a že většina bank se zaváděním vůbec nepospíchá.
Zatímco banky pracně revidují své platební systémy, budoucnost peněz se rozvíjí jinak: není tu stará jistota jedné zastřešující společnosti, která by provozovala svůj platební systém; zato tu kypí scéna finančních technologií (FinTech), která narušuje starou bankovní jistotu tím, že si nárokuje přenosy hodnot a údajů (přinejmenším pokud regulační úřady jejich sny nesrazí).
Základní role spotřebitelů
Ne že by si toho zodpovědní nebyli vědomi: prostřednictvím instantních plateb chce European Payment Council výslovně reagovat na přání zákazníků po „ještě jednodušších a rychlejších službách“: „Šíření smartphonů a elektronických obchodů, právě tak jako digitalizace ekonomiky vyžadují všeobecné zrychlení plateb,“ uvádí na svých internetových stránkách EPC. Zákazníci by nakupovali na internetu nepřetržitě a bez ohledu na místo, zejména ve večerních hodinách nebo o víkendech, kdy se většina běžných elektronických platebních systémů nepoužívá. Na druhou stranu obchodníci by uvítali okamžitou platbu ihned poté, co přes internet služby nebo zboží prodají. To by zvedlo celou ekonomiku a otevřelo cestu novým platebním prostředkům.
Možná ale ještě není tlak na banky dostatečně velký: Běžný účet je stále stěžejním článkem všech důležitých finančních transakcí spotřebitelů i firem. Zejména v oblasti bezpečnosti má bankovní sektor velkou důvěru a nesmí s ní hazardovat. S novou směrnicí o platebních službách (PSD2), platnou od ledna letošního roku, však banky ztrácejí svou suverénní vládu nad konty svých zákazníků. Od té doby musí totiž poskytovat rozhraní umožňující třetím platebním službám přímý přístup k účtům.
O přesný výklad směrnice se stále na mnoha místech vedou spory. Instantní platby ale fungují na tomto pozadí jako protihodnota nabídek bank: přímá a rychlá platební metoda - téměř něco jako skutečně digitální hotovost, již lze v aplikacích a při on-line nakupování snadno a rychle použít jako platební funkci, kterou nemůže přebít žádný druhý PayPal. Instantní platby se stávají hybatelem bankovní infrastruktury.
Základem toho je však modernizace celého bankovního systému. Stávající zúčtovací systémy mezi bankami už narážejí na své hranice. Mnoho evropských finančních domů by však mělo dostat důležitý prvek infrastruktury pro platby v reálném čase k dispozici až v listopadu 2018: službu TARGET Instant Payment Settlement (TIPS) k vypořádání instantních plateb v reálném čase na bázi 24/7/365.
Ale i když teď bankám ujede vlak, mohou to přežít bez větší újmy: peněžní převody tvoří jen malou část z jejich tržeb. Na začátku a na konci všech transakcí je stále ještě bankovní účet. Platí to i pro transakce přes PayPal a spol. Ale jak dlouho?
Foto popis| Vývoj počtu výběrů v hotovosti Instantní platby by měly dále změnit zacházení s penězi v EU. Podíl hotovostních operací na jednotlivých trzích je stále dosti rozdílný. V ČR díky rychlé akceptaci bezkontaktních plateb počet hotovostních operací trvale klesá, výběry z bankomatů jsou na podobné úrovni jako v „nejlepším“ Španělsku.
O autorovi| FELIX KNOKE, autor@chip.cz