Internet by měl přinášet svobodu a rovnoprávnost. Ale právě teď spíše svět rozděluje tím, že posiluje silné a oslabuje slabé. To se týká zejména dětí. Prý se to bude zlepšovat.
Digitalizace nabízí těm, kteří se jí aktivně zúčastňují, velké příležitosti. Zároveň však také vyostřuje nerovnosti a tím zvyšuje problémy, které měla sama řešit. Aby se digitální propast dále nerozšiřovala, je potřeba, aby se především na děti soustředila politika digitálního rozvoje. K tomuto závěru dospěl UNICEF ve své výroční zprávě „Děti v digitálním světě“. Každý, kdo si tuto zprávu přečte, se může divit naivitě velkých IT firem. Nebo je to spíše ignorance?
V dobrém i špatném
Zní to tak jednoduše: „Znevýhodněným dětem v rozvojových i průmyslových zemích“, říká se s nadějí ve zprávě UNICEF, „může propojení a internet pomoci rozvíjet jejich schopnosti a překonat past chudoby.“ Internet nabízí přístup ke zdrojům vzdělání, k trhům a službám, komunikacím a k zájmovým skupinám. Příkladů této digitální svépomoci existuje dostatek. Ale miliony dětí, a to zejména těch nejvíce znevýhodněných a nejzranitelnějších, jsou vyloučeny, mají jen sporadický nebo nekvalitní přístup k těmto nástrojům nebo je nemohou samy použít pro nedostatek vzdělání. „To zvýrazní jejich nedostatky a ve skutečnosti zamezí účinný přístup právě k těm dovednostem a znalostem, s nimiž by mohly rozvíjet své schopnosti a přerušit mezigenerační přenos chudoby a strádání.“ Kromě toho slabší jsou více ovlivněni riziky internetu: „Internet jen zesiluje tradiční rizika v dětství a dospívání - zejména pro dívky a chlapce, kteří jsou již v nevýhodě v reálném světě.“
Aby nedocházelo ke zneužívání prostřednictvím internetu, k týrání a šikanování těchto dětí nebo k jejich radikalizaci, je potřeba síla, zkušenost, rodinná a sociální podpora. Pro mnoho lidí je už to velký luxus. Kapitola o digitalizaci ve zprávě UNICEF je dlouhá a složitá. Ale jedna klíčová věta je celkem jasná: „Nejvíce znevýhodněné a marginalizované děti budou z tohoto pokroku digitalizace těžit nejméně, což bude mít negativní důsledky." Přitom děti jsou doslova budoucností internetu: do roku 2050, podle studie, bude zhruba 40 procent všech mladistvých uživatelů internetu na světě žít na africkém kontinentu.
Vzhledem k tomu, že mnoho vlád a podniků pokrok už dávno převálcoval, vystavily děti novým rizikům a nebezpečím a zanechaly za sebou miliony nejvíce znevýhodněných dětí. Pokud Facebook a spol. opět chtějí obdarovat rozvojový svět internetem, neměli bychom se ani tak ptát, zda je motivuje chamtivost, nebo dobrá vůle (tam je to více méně jasné), ale spíše zda chápou, co tím způsobí.
Internet není neutrální
Příčiny digitální propasti jsou složité. Je však zřejmé, že děti hrají klíčovou roli při překonání této mezery: jedna třetina všech uživatelů internetu po celém světě byla v roce 2017 mladší 18 let. Zároveň byl každý třetí mladistvý na světě off-line, zejména v Africe a v arabských státech. Pro srovnání, v Evropě je v průměru pouze jeden dospívající z 25 off-line. Ale přístup k internetu samotný není rozhodující. Musíte internet také umět používat a vypořádat se s jeho riziky. A občas se vše točí kolem triviálních problémů: 56 % všech internetových stránek je v angličtině - kdo nehovoří tímto jazykem, nemá z velké škály bezplatných kulturních, vzdělávacích a zábavních nabídek nic.
Kromě toho samotné technologické společnosti s jejich údajně dobře míněnými iniciativami na zasíťování světa dlouhodobě zpomalují propojenost rozvojových zemí tím, že ničí konkurenci a berou vítr z plachet otevřenějším alternativám. Zejména proto se musíme ptát sami sebe, zda Facebook, Google a spol. skutečně chtějí z dětí udělat zralé uživatele internetu. Ve skutečnosti nemají zájem o digitální zralost, ale pouze o nové zákazníky a jejich údaje. Rozšiřováním svých trhů ohrožují digitální vývoj dětí. Úloha sociálních sítí v krizových regionech byla nedávno diskutována na příkladu propagandy na Facebooku, která podněcovala masovou genocidu Rohingů v Myanmaru.
Děti jsou klíčem k budoucnosti
Internet není neutrální a není urychlovačem pokroku. Je to zesilovač všech společenských procesů a je nejužitečnější pro ty, kteří to potřebují nejméně. Digitální rozdělení (digital devide) není náhoda, ale je důsledkem principu „více stejných“. To je rušivá síla internetu: je to nesmírně silný prostor, který neuvěřitelně rychle roste. Ti, kteří do něj byli schopni vstoupit v jeho raném stadiu, profitují násobně více z mizících přístupových bariér a ze silného růstu. Ti, kteří přišli příliš pozdě, se musí prosazovat proti zavedeným strukturám a mají menší výhody z jeho růstu. To ale naštěstí platí pro děti pouze omezeně. To je také důvod, proč jsou právě děti klíčem k překonání cyklu technického znevýhodnění. Pokud jim poskytneme včasný a hlavně jednoduchý přístup ke vzdělávání, k možnostem komunikovat a ovlivňovat dění na internetu, budou mít lepší příležitosti po celý svůj život. To může změnit celou společnost.
Jak prolomit sílu internetu
Podle UNICEF mají povinnost uzavřít digitální propast státy a společnosti. „Existuje mnoho mezinárodních nástrojů, pokynů, dohod a zásad týkajících se svobody internetu, neutrality sítí, přístupu a lidských práv v síti,“ píše se ve výroční zprávě. „Ale co chybí, je základní chápání toho, jak chránit děti před nebezpečím digitálního světa a jak dát jeho sliby a příležitosti k dispozici všem dětem. To je nejen v zájmu dětí, ale i celé společnosti.“
Speciální potřeby dětí si vyžadují zvláštní pozornost. Budou potřebovat cenově dostupný přístup k vysoce kvalitním on-line možnostem, je potřeba je chránit před nebezpečím a učit je dovednostem v oblasti digitální gramotnosti stejně jako čtení, psaní a počítání. IT průmysl by měl také řídit etické normy a postupy při vývoji produktů. „Politika digitalizace by měla být zaměřena na děti,“ zní závěr zprávy. „Internet byl určen pro dospělé, ale je stále více využíván dětmi a mladými lidmi.“ Pokud se nepodaří uzavřít tuto mezeru, zhorší se sociální a ekonomické nerovnosti. U dětí, ale také mezi „bohatými a chudými, muži a ženami, městy a venkovskými oblastmi, mezi vzdělanými a těmi, kteří neměli šanci chodit do školy“.
Digitální propast odděluje minulost od současnosti. To by měly Facebook a spol. konečně pochopit.
***
Digitální propast v číslech
Podíl 15-24letých, kteří nevyužívají internet 29 %
Podíl uživatelů internetu v průmyslových zemích 81 %
Podíl uživatelů internetu v nejméně rozvinutých zemích 15 %
Podíl dětí v Bangladéši, které využívají internet 5 %
Foto popis| Mládež bez internetu Podíl lidí ve věku 15 až 24 let, kteří používají internet, se v celém světě silně liší. „Nepřipojení“ jsou dvojnásobně znevýhodněni.
Foto autor| Zdroj: ITU 2017
O autorovi| FELIX KNOKE, autor@chip.cz