Klikni mi!

Přesně třicet let po smrti psychologa B. F. Skinnera se jeho teorie o konceptech podmíněného chování dostávají v Silicon Valley znovu do kurzu. Jeho koncept zní: S naprogramovaným učením by mělo být požadovaného vzorce chování dosaženo pomocí odměn a pozitivní motivací. To, co Skinner nepochybně mínil v dobrém smyslu, bylo kritiky odmítnuto jako negativní utopie totalitní společnosti. Koneckonců, psycholog ponechal bez odpovědi otázku, kdo by měl ve skutečnosti právo nebo moc vhodné rámcové podmínky určovat.

Mezitím se zdá, že tato otázka je už vlastně zodpovězena: ti praví jsou Mark Zuckerberg a další technologičtí bozi, kteří se svými globálními sítěmi Facebook, Twitter nebo Instagram oslovují miliardy lidí a určují jejich každodenní život. To, že jsou při tom tak úspěšní, je dáno také velmi jednoduchým principem fungování. Všechny tyto „sociální“ sítě obsahují zpětnovazební mechanismy v podobě sdílení příspěvků, komentářů a udílení lajků, které využívají lidskou touhu po uznání.

Podle nejnovějších průzkumů se průměrný uživatel smartphonu dívá na mobilní telefon asi 90krát denně, z čehož 35krát hledá nové zprávy. Celkově může každý majitel mobilního telefonu pomocí stisku tlačítek, poklepáním, přejetím prstem nebo jen dotykem uskutečnit zhruba 2 000 interakcí. Každý den. Aby bylo možné tento stav udržet, nebo ho dokonce navýšit, je potřeba tuto závislost zintenzivnit pomocí individuální algoritmické analýzy chování.

„Udělejte vaši aplikaci ještě více návykovou“

Start-up nazvaný Dopamin Labs získává zákazníky heslem „Udělejte vaši aplikaci ještě více návykovou“. Název říká vše: Dopamin je látka (tzv. neurotransmiter), která je vylučována v mozku při odměňování a vytváří příjemný pocit - a toho chce každý co nejvíc. Ať už je to pochvala, kousek čokolády nebo lajk na Facebooku, to není koneckonců důležité, v každém případě to vytváří základ pro spirálu závislosti. Dopamin Labs slibuje, že zvýší zapojení a interakci uživatelů až o 167 procent. Aplikace by měla být personalizovaná a tím lépe schopná se „tvarovat“ podle chování příslušného uživatele. Cílem je samozřejmě zisk a toho se dostane poskytovateli aplikace tím více, čím déle nebo intenzivněji jeho programy uživatel používá. „Jsou to v podstatě závody ve zbrojení o co nejdelší čas,“ tvrdí zakladatel Dopamin Labs Ramsay Brown. Jedna z nejoblíbenějších technik, jak říká, se nazývá variabilní zisk nebo variabilní odměny. Princip se skládá ze tří kroků: spouštěče, akce a odměny. Komentář, kterým někdo hodnotil například fotografii na Facebooku, je spouštěč; otevření aplikace je akce; odměnou pak může být lajk nebo sdílení příspěvku.

Spouštěč, akce, odměna

„Tyto odměny vyvolávají uvolňování dopaminu v mozku a činí uživatele šťastným, možná až euforickým,“ pokračuje Brown. „Pouze tím, že určujete, kdy a jak lidem tento malý dopaminový šok dáte, je můžete dovést k tomu, že budou aplikaci používat stále častěji.“ Trik: Když si zkontrolujeme naše telefony, ne vždy dostaneme podobný lajk nebo retweet. Vývojáři aplikací používají umělou inteligenci k tomu, aby na základě shromážděných uživatelských dat předpovídali nejlepší čas na „placení“. Odměny jsou pro uživatele nepředvídatelné. „A to vede k posedlosti, strachu, abyste nic nezmeškal,“ říká Brown.

Potřebné zpracování dat přebírá u Dopamine Labs umělá inteligence, kterou její tvůrci charakteristicky pokřtili Skinner. Brown vysvětluje tento koncept: „Navrhli jsme to tak, abychom se dozvěděli něco o struktuře lidské motivace.“ Tento přístup je údajně lepší než konkurenční postupy, protože ty k této záležitosti přistupují jen povrchně z hlediska marketingu a reklamy. „Skinner nyní samostatně shromažďuje dostatek dat pro to, aby mohl činit smysluplná pozorování, jak měnit lidské chování.“

Černá magie: Duchové, které jsem vyvolal…

Zní to děsivě? Mezitím se objevují dokonce i v Silicon Valley někteří odborníci a programátoři, kteří se už odmítají zabývat dalším vývojem sociální manipulace. Zakladatel Napsteru a zakládající předseda společnosti Facebook Sean Parker nyní upozorňuje na důsledky používání sociálních médií. Začátkem listopadu loňského roku uvedl v rozhovoru pro zpravodajský web Axios, že lituje svého podílu na tom, čím se Facebook dnes stal. Prý se od samého začátku jednalo pouze o to, jak získat co nejvíce času a pozornosti uživatelů. „Takže jsme sem tam museli uživatelům dát trochu toho dopaminového dopingu, když jim skoro nikdo neodpověděl nebo nereagoval na jejich příspěvky pomocí lajku nebo komentáře.“ Tato zpětná vazba v podobě pochvaly nebo projevení zájmu využívá slabost lidské psychiky. S dvěma miliardami uživatelů Facebooku by to mohl být problém: „Doslovně to mění vztahy mezi uživateli i vůči společnosti. Sám Bůh ví, co to udělá s mozky našich dětí.“

Přestože Parkerovy časy na Facebooku jsou už dvanáct let minulostí a může trochu přehánět, jeho vzpomínky jsou stále poučné. Otřásají totiž tvrzením Facebooku, že je řízen výhradně velkolepým posláním spojit a otevřít svět, vytvořit komunity a vzájemně sblížit všechny lidi. Parker není ve své skepsi sám. Už dlouho se objevuje řada hlasů, které poukazují na negativní aspekty vývoje. Francois Chollet, přední expert na umělou inteligenci v Googlu, je jedním z těchto kritiků. Koncept Dopamin Labs k probuzení „závislosti“ je podle něj jednou z „nejsmutnějších věcí“, s nimiž se dnes setkává. „Každý, kdo se zabývá AI, má de facto určitou moc nad ostatními a měl by ji používat zodpovědně.“

Existují také další iniciativy a zájmové skupiny jako Time Well Spent, které chtějí uživatelům pomáhat v odpovědném ekonomickém využívání smartphonů. I tak je ale dnešní propojený člověk zranitelný vůči svádění sociálních sítí a programátorů aplikací. Je docela pravděpodobné, že nomofobie (z angličtiny „No-Mobile-Phone-Phobia“) bude brzy klasifikována jako obyčejná závislost. Nicméně i tak může každý udělat něco sám, aby ovládl své nadměrné používání smartphonu a měl ho pod kontrolou. Je důležité si uvědomit jen několik bodů. Lisa Pontová z Centra pro závislost a duševní zdraví v Torontu naznačuje, že majitelé mobilních telefonů by měli věnovat větší pozornost tomu, kolik času tráví se svým zařízením a co s ním dělají. Její tipy: Nemějte telefony v ložnicích, deaktivujte výstrahy, nastavte si rodinné hodiny bez technologií (včetně večeře) - a v neposlední řadě, pokud jste rodiči, jděte svým dětem příkladem.
Nakonec i pro zacházení se smartphony platí zásada, kterou formuloval už před 500 lety švýcarský lékař Paracelsus: „Jed od léku odlišuje pouze jeho množství.“

***

Aplikace proti závislosti na aplikacích

Menthal

Aplikace digitální diety pro Android - provádí podrobnou osobní analýzu využívání smartphonu. menthal.org Moment Moment - Screen Time Tracker je aplikace pro iOS, která monitoruje chování uživatelů a snižuje čas trávený na iPhonu. http://jdem.cz/dr6zy3

Offtime

Aplikace analyzuje využití telefonu: jak často a v jakých časech jsou aplikace používány. Po stanovenou dobu blokuje SMS, hovory a zprávy. offtime.co

A ještě:

Dotazník „Jsem závislý na chytrých telefonech?“ výzkumníků Iowa State University (v angličtině). http://jdem.cz/dr6z95

Foto popis| „Sám Bůh ví, co to udělá s mozky našich dětí.“ Sean Parker spoluzakladatel Napsteru a první prezident Facebooku
O autorovi| RICHARD MEUSERS, autor@chip.cz