E-knihy a čtečky: Jak a z čeho vybírat

Zájem o čtečky elektronických knih neklesá, ale obměna modelů není tak častá jako u telefonů, takže jejich vývoj není tak překotný. Výraznější inovace se objevují po třech až čtyřech letech. K těm posledním patřilo dotykové ovládání a podsvícení displeje, v současnosti se největší inovace týkají automatického přizpůsobení barvy displeje a odolnosti vůči vodě. Na vyšší rozlišení nebo barevný e-ink displej stále čekáme. To ale neznamená, že není na trhu z čeho vybírat. Nejlepší za poslední léta je i situace s dostupností legálních elektronických knih. Majitelé čteček si tak již nemusejí kazit karmu krádeží duševního vlastnictví.

Oprava se prakticky nevyplatí

Z osobních zkušeností víme, že pokud nedojde ke krádeži nebo k rozbití čtečky, vydrží starší model i více než pět let používání. Důvodem pro nákup nové verze pak nejsou výrazně lepší specifikace nových čteček, ale fakt, že po pěti až šesti letech odejde baterie nebo elektronika, případně se poškodí napájecí a datový microUSB konektor. Výměna baterie není složitá a uživatelé by ji zvládli i v domácích podmínkách, ale nové, nepoužité baterie pro pět až šest let staré čtečky se již prakticky nedají sehnat, takže se do porouchaných čteček často montují baterie použité, které však mohou kdykoliv také odejít. Výměna napájecího a datového microUSB portu je prakticky nemožná, protože konektor je přiletován k základní desce a jeho přepájení zvládnou pouze zkušení opraváři s patřičnými nástroji. Vyměnit e-inkový displej nebo základní desku čtečky sice není příliš těžké, ale vyplatí se to pouze v případě, že máte k dispozici stejnou, ale opačným způsobem poškozenou čtečku. Každopádně si většina uživatelů po pěti letech raději pořídí čtečku novou, zvlášť s ohledem na poměrně nízké ceny základních modelů.

Jak vybírat a co čekat

Co si tedy majitel starého dobrého klávesnicového Kindlu 3, který odešel na zasloužený odpočinek, může dnes vybrat za náhradu? Dobrým důvodem k upgradu je fakt, že naprostá většina i těch nejlevnějších čteček má na rozdíl od Kindlu 3 podsvícený displej. Podsvícení sice samozřejmě dramaticky zkracuje výdrž na baterii, ale ve většině případů jej lze přes den vypnout. Při večerním nebo nočním čtení je pak osvětlení displeje neoddiskutovatelným zpříjemněním. Intenzitu lze regulovat tak, aby bylo možné do lehce svítícího displeje hledět i několik hodin a prakticky všechny čtečky na trhu vydrží s aktivovaným podsvícením pracovat přes 18 hodin, takže dokážou majitele zabavit i během extrémně dlouhých mezikontinentálních cest letadlem.

Až na ty nejlevnější základní modely používá dnes většina moderních čteček displeje s dotykovým ovládáním. To se hodí nejen pro obracení stránek, ale ještě víc jej oceníme při ovládání menu. Díky dotykovému displeji navíc není nutné čtečku elektronických knih osazovat fyzickou klávesnicí a ovládacím křížem. Díky tomu jsou 6" čtečky o poznání menší než starý dobrý Kindle 3 a snadno se vejdou do kapsy. Omezení fyzických tlačítek na čtečkách elektronických knih dospělo až tak daleko, že například u Amazonu si za klasická tlačítka pro otáčení stránek musíte připlatit, klasické Kindly i verze Paperwhite umí převracet stránky jen dotykem, hardwarová tlačítka navíc mají jen modely Oasis.

Levnější čtečky mají relativně malou kapacitu interního úložiště, ovšem i na 4 GB diskového prostoru se vejdou stovky knih a prakticky všechny modely jsou navíc osazeny slotem pro microSD kartu, na kterou lze teoreticky uložit tisíce titulů. Teoreticky proto, že v takovém množství knih se vyznají pouze nejpečlivější uživatelé, kteří si dají práci s jejich správným označením a katalogizací, ale hlavně proto, že s ohledem na omezený výkon procesoru je chod čtečky, v jejíž paměti se nachází více než pár desítek knih, pomalý. Plánujete-li tedy v kapse nenosit běžnou domácí knihovnu, ale celé Klementinum, doporučujeme vybrat čtečku s co nejvýkonnějším procesorem. Dobrým vodítkem přitom bývá cena. Velmi zjednodušeně řečeno bývají dražší čtečky rychlejší než ty levné.

Různé rozlišení displejů

Přestože je většina čteček osazena 6" e-ink displejem, je při výběru dobré dát si pozor na jeho fyzické rozlišení. To se za všechna ta léta sice u nejdražších modelů zvýšilo až na 300 dpi na palec (u 6“ displeje rastr 1 440 × 1 050 bodů u Amazon Kindle Paperwhite 3 a 4, případně 1 448 × 1 072 bodů u PocketBook Touch HD). Jemnosti 300 dpi dosahují i dražší a větší čtečky Kindle Oasis 2 (7“, 1 680 × 1 264 bodů, cca 7 600 Kč) nebo PocketBook InkPad 3 (7,8“, 1 872 × 1 404 bodů, cca 5 400 Kč). To je mimochodem poloviční jemnost fontů, než jakou disponují chytré telefony.
Lidé si však běžně nekupují vlajkové lodi, ale spíše levnější modely. Nejlevnější čtečky PocketBook Basic 3 (cca 1 900 Kč) mají 6“ displej s rozlišením 800 × 600 bodů, stejně jako klasické modely Amazon New Kindle (6“, 800 × 600 bodů). Při běžném čtení je rozdíl ve vykreslení fontů jasně viditelný, ale díky podmanivému kontrastu technologie elektronického inkoustu vypadá text i na čtečkách s nejhrubším displejem velmi dobře.

Otázkou samozřejmě zůstává, zda čtečky elektronických knih potřebují vyšší rozlišení, než je tiskové rozlišení papírových knih, ale tento argument není relevantní. Důležitým faktorem při výběru nového zařízení jsou totiž specifikace, což výrobci e-čteček samozřejmě vědí, ale konkurence je k vylepšování specifikací nijak nenutí, takže se čeká na prvního výrobce, který vyrobí 6“ Full HD e-ink displej. Poté budou následovat rychle všichni ostatní. Kromě textu totiž e-knihy stále častěji obsahují i grafiku, která dokáže vyšší rozlišení prakticky využít.

Ergonomie a budoucnost

Z hlediska ergonomie jsou si dnes čtečky elektronických knih také velmi podobné. Rozdíly jsou ve velikosti rámečků, hmotnosti a umístění tlačítek, ale poté, co s čtečkami elektronických knih (alespoň na evropském trhu) skončilo Sony, jsou všechna zařízení velmi podobná a neberou v potaz ergonomii lidské ruky. Čtečky Sony byly unikátní v tom, že tvarem připomínaly časopis složený pro čtení v jedné ruce. Stejný design pak použilo Lenovo u svých tabletů Yoga, ale dnes od něj rovněž odstupuje. Každopádně neměli jsme v ruce ergonomicky lepší čtečku, než byl před lety model Sony PRS600 Touch Edition, který měl tvar otevřeného časopisu s výrazným hřbetem. Z designového hlediska je s asymetrickými zády a vystouplou baterií zajímavý i model Amazon Oasis. Co se ergonomie týče, jsme ale za poslední roky u čteček elektronických knih nezaznamenali žádný revoluční nápad. Ty přinášela hlavně společnost Sony, která uvedla e-booky na trh v roce 2004 (tedy čtyři roky před Amazonem), ale po deseti letech vývoje a prodeje s nimi skončila.

V dobách prvotního boomu čteček elektronických knih hlásali výrobci, že barevné e-ink displeje jsou již za rohem. Pokud by to tak bylo, už minimálně čtyři roky bychom mohli na čtečkách číst i barevné komiksy. Realita je ale jiná a kromě několika nesmělých pokusů se žádná čtečka s barevným e-ink displejem na trhu neobjevila. Pokud to některá slibovala, nebyla osazena e-ink, ale LCD displejem, takže to vlastně nebyla čtečka, ale podřadný tablet. Nejistota ohledně barevných e-ink displejů trvá. Řada výrobců tvrdí, že jsou již jen krůček od spuštění jejich sériové výroby, ale požadavky uživatelů nejsou tak hlasité, aby se vyplatilo tento typ displejů intenzivněji vyvíjet. Barevné e-ink displeje by alespoň zpočátku přinesly zhoršení klasického 16stupňového černobílého textového zobrazení a barevné čtečky by přivítali prakticky pouze milovníci komiksů. Zatím tedy máme smůlu, ale vzhledem k tomu, že milovníci komiksů a fantasy literatury jsou nejprogresivnější skupinou kupců elektronických titulů, stále můžeme doufat. První, kdo barevnou e-ink čtečku vyrobí a v rozumné podobě dostane na trh, vyhraje jackpot.

Klidné čtení ve vaně i v noci

Hitem poslední doby a prakticky nejzásadnější inovací za posledních pár let jsou čtečky se zvýšenou odolností vůči působení vody. Odolnost vůči vodě je důvodem, proč si ti z nás, kteří vždy rádi četli papírové knihy ve vaně a přitom trpěli tím, že je u toho ničí, mají pořídit novou čtečku elektronických knih. Je až kupodivu, jak dlouho tuto vlastnost ignoroval Amazon, jakožto celosvětově největší výrobce čteček elektronických knih. Na začátku tohoto měsíce uvede první voděodolný model řady Paperwhite (IPX8), nicméně je pravda, že si konstrukci voděodolné čtečky nejdřív před rokem vyzkoušel na superdrahém modelu Kindle Oasis 2. Zvýšenou odolnost vůči styku s vodou ale měly čtečky již před pár lety. Na našem trhu tuto vlastnost nabídl PocketBook již v roce 2014 v podobě čtečky Aqua. Dnes je na trhu její nástupce Aqua 2 (cca 3 200 Kč) a na začátku listopadu uvedl PocketBook nový model Touch HD3 s povrchem HZO, který má specifikaci IPX7 a stojí doporučených 3 999 Kč.

Druhou zásadní novinkou je automatická úprava barevného podání displeje. Tu známe z některých smartphonů a spočívá v tom, že čtečka sama pozná intenzitu a barevné ladění okolního osvětlení a tomu přizpůsobí i barevné ladění pozadí displeje. Prakticky jde o to, že mezi bílé osvětlovací diody jsou umístěny ještě osvětlovací diody žluté s regulovatelnou intenzitou. Tato funkce bude zpočátku rovněž ve výbavě pouze dražších modelů (PocketBook Touch HD 3 a InkPad 3, Kindle Oasis 2), ale jistě časem pronikne i do nižšího cenového spektra. V praktickém provozu se nám tato funkce líbila, ale díky možnosti regulace intenzity osvícení je i noční čtení na pouze bílým světlem nasvícených e-ink displejích naprosto dostačující.

Prodeje e-knih rostou

V minulosti plnili majitelé své čtečky většinou nelegálně získaným obsahem. Nebyla to jen jejich chyba, protože oficiální nakladatelé e-knihy vydávali pouze sporadicky, a digitalizaci knih se tedy věnovali hlavně aktivní uživatelé, sdružení na různých internetových fórech. Ti postupně vybudovali portály s úctyhodným obsahem, který netvořily pouze odkazy na nelegální stažení knih, ale i recenze, životopisy autorů a popisy knih. Aktivní dobrovolníci knihy skenovali, a ty posléze procházely několika fázemi redakčního čtení, při kterém byly opravovány chyby OCR až do „vydání“ finální (nelegální) e-knihy. Co ale měli nadšenci dělat, když legální e-knihy neexistovaly?

Dnes už je situace naštěstí mnohem lepší. Řada nakladatelství vydává elektronické verze současně s papírovými knihami, takže zájemci o e-knihu si mohou novinku začít číst v ten samý den, kdy přijde na trh papírová verze. Zájem o koupi elektronických titulů pomalu stoupá. Podle našich informací činí u běžných titulů poměr mezi zakoupenými papírovými a elektronickými knihami cca 10 : 1. Pokud se ale jedná o bestsellery, je zájem o e-knihy o něco vyšší. Nejlépe se prodávají digitální verze fantasy a sci-fiknih, jejichž podíl na celkových prodejích daného titulu je asi pětinový.

Největší revoluce: Dostupnost knih

Amazon začínal jako internetový prodejce knih, a proto není divné, že se stal i lídrem v oblasti čteček elektronických knih. Od prvopočátku totiž vyvíjel své Kindly s tím, že se jedná hlavně o nástroj pro rychlý a jednoduchý nákup knih, zbavený jakékoliv logistiky. Myšlenka je to geniální. Proč bychom měli chodit do knihkupectví nebo čekat na doručení balíčku, když si můžeme vybraný titul koupit, jakmile po něm zatoužíme, a za pár sekund od rozhodnutí jej mít v čtečce. I proto Amazon (pokud kupujete přímo od něj, a ne od šedých dovozců, což je v České republice běžnější, protože Amazon stále na náš trh oficiálně nevstoupil) dodává čtečky Kindle s přednastaveným účtem zákazníka, ve kterém nechybí možnost okamžitě a bez dalšího zadávání čísla platební karty koupit kteroukoliv knihu z nabídky Amazonu. Výborný nápad, ale u nás bohužel stále použitelný jen pro zájemce o literaturu Amazonem podporovaných světových jazyků. Ne že by se v nabídce Amazonu nenašly i knihy v češtině, ale jsou to vesměs knihy autorů vlastním nákladem.

Nakladatelství se činí

Zájemci o literaturu v českém jazyce ale nemusí tesknit. V současnosti existuje řada internetových obchodů, ze kterých si může zájemce okamžitě po zaplacení stáhnout i nejnovější tituly. Vynikající obchod s elektronickými knihami nabízí kosmas.cz, v jehož nabídce bylo v době uzávěrky tohoto článku přes 17 000 knih. Bohatou nabídku překonávající 15 000 elektronických knih má i alza.cz a přes 10 000 titulů má v nabídce i portál ereading. cz, který používá vlastní aplikaci (softwarovou čtečku e-knih), díky níž je možné knihy nejen kupovat, ale i půjčovat.

Nepraktický microUSB port

Přes všechna vylepšení jsou i nejmodernější čtečky elektronických knih osazeny starším microUSB portem, který je – zvláště u méně zkušených uživatelů – častou příčinou poškození. Mnohem praktičtější by byl oboustranný USB-C konektor. Za e-knihou do knihovny

Nejjednodušším způsobem legálního (prakticky) bezplatného přístupu k elektronickým knihám je využití městských knihoven. Bohužel ne všechny zatím tuto službu nabízejí, ale situace se každým měsícem lepší. Pravidla jsou většinou jednoduchá. Uživatel musí být registrovaným čtenářem knihovny a musí se registrovat v systému elektronických výpůjček. Ten většinou pro knihovny zprostředkovává někdo jiný, například služba ereading. cz. Tento portál je významným prodejcem elektronických knih, takže se v jeho portfoliu nachází velké množství titulů, mezi nimiž nechybí i absolutní novinky. Některé instituce, jako například Národní knihovna ČR, používají platformu ProQuest Ebook Central, která vyžaduje, aby uživatel vlastnil Adobe ID. Výhodou elektronické zápůjčky je to, že i populární tituly jsou vždy k dispozici a není nutné čekat, až je v papírové podobě vrátí do knihovny předešlý vypůjčitel. Knihovny většinou nabízí možnost omezeného počtu zároveň zapůjčených titulů (většinou maximálně tři) v kombinaci s omezenou délkou zápůjčky, která se pohybuje okolo tří až čtyř týdnů. Po uplynutí této doby e-kniha z čtečky uživatele, tedy lépe řečeno z její knihovní aplikace (např. ereading), „zmizí“. Kromě zápůjček nabízí některé knihovny i možnost bezplatného stažení některých titulů. To se netýká pouze digitalizovaných knih, na které už vypršela autorská práva, ale například Městská knihovna v Praze má k bezplatnému stažení v nabídce již cca 1 400 knih (stav začátkem listopadu 2018). Nejde jen o staré překlady nebo Karla Čapka, ale najdeme mezi nimi i knihy současných spisovatelů, například díla Ivana Martina Jirouse nebo Josefa Škvoreckého.

Knihy zdarma

Městská knihovna v Praze vytváří a neustále doplňuje bezplatnou knihovnu elektronických knih čítající v současné době okolo 1 400 titulů. Na stránce https://bit.ly/2qFJ0Ts najdete nejen starší překlady s volnými autorskými právy, ale i knihy současných spisovatelů, například díla Karla Šiktance, Miloše Urbana nebo Josefa Škvoreckého.

Chytré nasvícení

Jednou ze zásadních novinek je u nejvyšších modelů čteček tzv. chytré nasvícení, které dokáže automaticky vyrovnávat barevné ladění displeje podle okolního osvícení. Ve tmě tak naladí barevnost displeje dožluta. Princip je jednoduchý. Mezi bílé diody jsou umístěny i diody žluté. Lokalizace menu

Nejoblíbenějšími čtečkami jsou u nás modely značek PocketBook a Kindle. PocketBook podporuje víc formátů a jeho prostředí je lokalizováno do češtiny, což usnadňuje život především starším uživatelům. Amazon Kindle má ale o trochu vyrovnanější intenzitu podsvícení a lepší ergonomii menu.

Rozdíly v jemnosti displeje

E-ink panely elektronických čteček knih mají v závislosti na ceně různé rozlišení. Nejdražší čtečky dnes disponují panely s rozlišením 300 dpi (na obr. PocketBook InkBook 3), střední třída čteček nabízí displej s rozlišením 212 dpi (PocketBook Lux 4) a nejlevnější čtečky pracují s rozlišením 166 dpi (PocketBook Basic 3). Při běžné vzdálenosti čtení je ale kvalitativní rozdíl minimální.

Foto popis| Velké knižní on-line obchody, jako například kosmas.cz, mají v nabídce téměř 20 000 titulů. Cena je zpravidla jen o něco nižší než u papírové knihy, ale můžete ji mít hned.
Foto popis| Některé městské knihovny umožňují svým čtenářům výpůjčky e-knih. Kromě čtenářského průkazu se musí zájemci registrovat i na serveru ereading.cz a mít ve čtečce nebo tabletu nainstalovanou správnou aplikaci. Většinou si lze půjčit až tři knihy najednou s maximální výpůjční dobou tří měsíců.

O autorovi| MICHAL BAREŠ, autor@chip.cz S