Mark Zuckerberg chce zlepšit svět. Vyjádřil své přání v dlouhé eseji na svém facebookovém profilu. Co by se stalo, kdyby to myslel opravdu vážně?
Můžete nad tím mávnout rukou a považovat to za podařené PR. Dovedně umístěné provokativní prohlášení, které má odvrátit pozornost lidí od současných nemalých problémů Facebooku. Možná byste to dokonce mohli nazvat bláznivým nápadem, ale Zuckerberg to pravděpodobně myslí smrtelně vážně: ve své eseji nazvané „Budování globální komunity“ vysvětluje na třinácti stránkách, jak chce položit základy pro nový svět, který má být (kupodivu) držen pohromadě právě Facebookem. Fakt, že to myslí opravdu vážně, může pramenit jak z ohromující velikosti jeho vlastního nápadu, tak z jeho úvodních slov. „Dnes se chci soustředit na nejdůležitější otázku ze všech,“ začíná Zuckerberg svou esej. „Stavíme skutečně takový svět, jaký všichni chceme?“ Člověk, který začne tak pompézně, si určitě myslí, že má co říct.
Šéf Facebooku si okamžitě na vlastní otázku také odpovídá. Samozřejmě záporně. Podle analýzy Marka Zuckerberga se svět po staletí vyvíjel společně, nyní se začíná rozdělovat. Sociální soudržnost se rozpadá, navrch získává konfrontace a solidarita nenávratně mizí. Proti snu o globální vesnici stojí oponování, senzacechtivost a polarizace veřejného mínění. Nicméně, jaké role v tomto vývoji hrály internet a Facebook, to Zuckerberg pouze naznačuje. Zajímavé je, jak se jednoduše vyhýbá slovu „internet“ - v celém textu se vynoří pouze jednou, zatímco slovo „Facebook“ se tu objevuje 24krát.
Opovážlivost, nebo velikášství?
Zuckerberg těmto naznačeným hrozbám čelí konstruktivní, pozitivní vizí: Svět sice může dnes komunikovat globálně, opravdu šťastným to ale nedělá nikoho. To, co chybí, jsou sociální struktury, které by pomohly po celém světě zpřístupnit příležitosti (svobodu, mír, zmírnění chudoby) a vyřešit problémy (terorismus, klimatické změny, pandemie). A samozřejmě Zuckerberg už má představu, jak by mohly tyto nové struktury vypadat.
Je to opovážlivost, nebo velikášství, když Zuckerberg píše: „V dobách, jako je tato, je ve Facebooku naším nejdůležitějším úkolem vytvořit sociální infrastrukturu, která by dala lidem možnost vybudovat celosvětovou komunitu fungující pro všechny z nás.“ Už nestačí jen spojovat přátele a rodinu. Nyní jde o vytvoření společnosti, která bude pomáhat, chránit a informovat, která podpoří naši občanskou angažovanost a zahrne do ní všechny. Lidé by měli mít možnost prostřednictvím své sítě „co nejvíce pozitivně ovlivňovat společnost.“ Negativní účinky, které přispívají k „rozdělení a izolaci“, chce minimalizovat.
Tuto sociální kontrolu by měla převzít umělá inteligence, která by detekovala škodlivé chování a podporovala pozitivní struktury. Například přednost by měly mít „významné skupiny“, které odpovídají cílům Facebooku. Zuckerberg si přeje „rozsáhlý demokratický proces“, aby společně s ním vypracoval normy pro prezentování určitého obsahu - „a umělou inteligenci k jeho prosazování“. Nezní to hrozně?
Co Zuckerberg pravděpodobně ani není schopen rozpoznat? To, co si přeje, je nahradit tradiční sociální infrastrukturu strukturou, která se nejvíce nápadně podobá jeho Facebooku. Nevolá po ničem menším než po digitalizaci a správě veřejného prostoru prostřednictvím jeho institucí - od hromadných sdělovacích prostředků přes politickou angažovanost až po individuální životní styl. Zuckerberg se vyhýbá jakémukoliv dalšímu politickému cílení, když v rozhovorech zdůrazňuje, že zaměřuje své poselství zejména na zaměstnance Facebooku, a nikoli například na americkou politiku, když konstatuje, že změny nemůže udělat sám. Přesto je zřejmé, že „Building Global Community“ je především manifestem. Mark Zuckerberg diagnostikoval nemoci světa a předepíše na ně správný lék: více Facebooku.
Čas povstat
Ale i kdybychom souhlasili s diagnózou, je Facebook připraven hrát takovou roli? A umožnil by svět něco takového? Už teď se Facebook potýká s politicky mířeným vměšováním se do uživatelských příspěvků a moderováním diskusních procesů, s protiprávním vymáháním informací a se stavěním národních bariér přístupu. Jak by reagovaly represivní režimy na předpis facebookové komunikace zdola? A neexistuje už mnoho náznaků, že se Facebook už dávno dostal na hranice svých možností, na což Zuckerberg odkazuje jako na „problémy růstu“? Narazíte na to každý den: od sporů o chybných nebo odstraněných příspěvcích až po absurdní pozastavení profilů a další ztráty plynoucí z automatizované kontroly uživatelů.
A pak je tu ještě jeden velmi zásadní problém: Jak se slučují tyto plány na záchranu světa s ekonomickými cíli Facebooku jako společnosti vedené na burze? Koneckonců právě akcionáři budou mít poslední slovo ohledně budoucnosti Facebooku (Mark Zuckerberg vlastní 28procentní podíl ve společnosti Facebook Inc., snažil se ale hlasy ostatních akcionářů oslabit). Co když zítra Facebooku odpojí proud, řízení se ujme skupina investorů s jinými představami nebo se mnoho uživatelů ke službě otočí zády? Zhroutí se potom část světové veřejnosti?
Naivita, nebo arogance spasitele?
Pokud bereme Zuckerbergův manifest vážně, najdeme mnoho dalších problémových míst, mezer a rozporů. Skutečně to spíše vypadá jako fantazie mladého miliardáře postiženého velmocí a spasitelskou arogancí než jako dobré zprávy. Zuckerberg, jak se zdá, se chce se svým „Building Global Community“ postavit do čela technologického vývoje, aby lidstvo připravil na budoucnost. Ale měl by pokus přivést svět zpátky k zodpovědnosti a vzájemné komunikaci skutečně ležet v rukou jedné firmy? Měl by se tento kus světa ponechat někomu, jako je Zuckerberg?
Možná je třeba manifest brát, navzdory rozporům a aroganci, jeho chabé sociální analýze a zúženému pohledu na medializovaný svět, spíše jako akt zoufalství. Stejně jako stále více a více uživatelů Facebooku má své vážné pochyby o smyslu nekonečného proudu zpráv, stálého hašteření a narcistických erupcí, musí se i Zuckerberg ptát: Mám tady bzučící obří stroj, ale co s ním teď proboha mám víc dělat?
Že přitom myslí na záchranu světa, může svědčit spíše o Zuckerbergově naivitě nebo aroganci než o jeho skutečné snaze změnit pomocí Facebooku běh světa. Protože jeho manifest můžeme také obrátit naruby: Pokud by zítra nebyl žádný Facebook, svět bude fungovat přesně tak jako dnes. Možná ještě o něco lépe.
Tak jako tak jsou ale Markovy myšlenky problematické: to, co vyjadřuje v manifestu, není nic menšího než touha nebýt už jen nenahraditelným médiem pro masy, ale stát se nenahraditelnou kritickou infrastrukturou společnosti. A tomu je třeba zabránit za každou cenu - tím více, pokud Zuckerberg a Facebook jsou jen čísla ve vzduchu.
Foto popis| Ve své zprávě na Facebooku (bit.ly/ 2m39az5) odkrývá Mark Zuckerberg vlastní plány na zlepšení světa.
O autorovi| FELIX KNOKE, autor@chip.cz S O AUTOROVI Felix Knoke žije a pracuje jako spisovatel na volné noze v Berlíně. Studoval sociologii v Hamburku a až do současnosti pracoval mimo jiné pro Süddeutsche Zeitung, Spiegel Online, FAS a De:bug; pro Chip píše od roku 2012. Sedí mu kritické pohledy na digitální systémy - a Facebook patří k jeho nejoblíbenějším tématům. Soukromě se Knoke (neúspěšně) pokouší fungovat jako producent hitů ve svém obývákovém studiu a rád vaří velké pokrmy u malého sporáku.