Foťák jako kamera

• Vybrat rubriku
• Vybrat vydání

PAVEL TROUSIL
Redaktor Chipu fotografuje digitální jednookou zrcadlovkou už řadu let. Možnost nahrávání videa, kterou nové modely nabízejí, hodnotí jako skvělou funkci navíc. Pro domácí použití už podle něj klasická videokamera téměř postrádá smysl.

 

Konvergence – ve světě technologií téměř magické slovo. V této oblasti vyjadřuje spojení různých funkcí do jednoho zařízení a našla si cestu i k digitálním fotoaparátům a kamerám – fotoaparát umí nahrávat video, videokamera zase umí pořizovat statické snímky. Nahrávat video tak v současnosti umí téměř každý nový digitální fotoaparát. Nebylo tomu tak ale vždy. Nejprve to uměly jen kompaktní fotoaparáty – z principu funkce zrcadlovek totiž nebylo možné video natáčet (optický snímač se použil až po odklopení zrcátka a při natáčení by nebylo možné ostřit). I tak se ale snímky z jednooké zrcadlovky pro film používaly již dříve – vzpomeňme jen na slavný bullet time efekt z filmu Matrix, kdy bylo použito 52 zrcadlovek Canon.

První digitální zrcadlovka, která umožňovala nahrávat video, se objevila až v roce 2008 a jednalo se o model Nikon D90. Revoluci však o něco později přinesl fotoaparát Canon EOS 5D Mark II, který nabízel Full HD video v kombinaci s optickým snímačem velikosti filmového políčka („Full Frame“), který se do té doby objevoval jen v mnohem dražších profesionálních kamerách. Éra nahrávání videa zrcadlovkou odstartovala.

Nyní už snad všechny digitální jednooké zrcadlovky i „bezzrcadlovky“ označované jako DSLM (kompaktní fotoaparáty s výměnnými objektivy) nabízejí video kvalitou srovnatelné s výstupem kamery – a to díky hloubce ostrosti, možnosti výměny objektivů a zaostřování. Pro amatérské použití je video pořízené DSLR/M více než dostatečné a stále častěji jsou tyto přístroje používány i v profesionální sféře. Některé modely jsou pak pro filmování přímo předurčené – mají vstup pro externí mikrofon, vyznačují se tichým chodem, který neruší audio, a nabízejí několik kodeků s různým bitrate. Mimo to se pro video přizpůsobují i objektivy -ostřicí kroužky jsou podstatně příjemnější na manuální ostření a některá skla nabízí i elektronické ovládání zoomu.

Na druhou stranu má mnoho fotoaparátů ještě určité filmařské neduhy, mezi které patří špatně viditelný displej, absence hledáčku, krátká výdrž akumulátoru, neostrý a zašuměný obraz, nekvalitní autofokus nebo také nepraktické ovládání při filmování. Proto jsme se rozhodli vyzkoušet, jak na tom dostupné modely jsou. Celkem jsme otestovali 21 modelů DSLR a DSLM s možností nahrávání videa.

Jak jsme testovali

Digitální fotoaparáty testujeme v Chipu už dlouho a máme na to zavedené postupy. Tentokrát jsme se ale na tyto přístroje museli podívat z jiné stránky a zvolit také jiné testovací postupy a kritéria hodnocení. Šlo nám především o jejich schopnosti v oblasti nahrávání videa. Hodnotili jsme tedy jejich výstup, kvalitu zvuku, jejich vybavení pro filmování i další vlastnosti, jako výdrž na baterii při filmování.

Nejdůležitějším kritériem se tedy samozřejmě stalo natáčení videa ve Full HD, které už zvládnou skoro všechny testované modely (například starší Nikon D90 uměl jen 720p). Kromě rozlišení (1 920×1 080) je důležitá i snímková frekvence. V ideálním případě by měl fotoaparát zvládnout 50 snímků (PAL) nebo 60 (NTSC) plných snímků za sekundu, tedy tzv. neprokládaně (progressive) – označuje to symbol „p“. Označení „i“ znamená interlaced (prokládané řádkování). Pokud jsou tedy specifikace fotoaparátu například 1 080/50i, znamená to, že zvládne 50 půlsnímků za sekundu, 720/60p pak znamená, že umí 60 plných snímků za sekundu v rozlišení 1 280×720 bodů.

Pokud umí fotoaparát nahrávat ve Full HD rozlišení, představuje to ohromné datové toky. Většina produktů zvládá okolo 30 Mb/s, ale například Panasonic Lumix DMC-GH3 nabízí působivý bitrate 72 Mb/s. Počítejte i s tím, že pro nahrávání je potřeba velmi rychlá paměťová karta, která zvládne přicházející data ukládat.

Video a zvuk

Při natáčení není pochopitelně důležité jen video, ale i zvuk. Mnoho DSLR a DSLM modelů má vestavěný stereomikrofon. To možná stačí na krátké klipy z dovolené, ale pro profesionálnější použití je lepší použít konektor pro externí mikrofon, tedy pokud ho fotoaparát má. Kromě toho by měl být schopen měnit úrovně v jemných krocích a hodí se i sluchátkový výstup pro akustickou kontrolu.

Chcete-li si zkontrolovat obraz společně se zvukem, optimální je použít HDMI výstup. Ten vám umožní připojit například monitor s reproduktory. Na větší ploše se video snadněji zkontroluje a zjistíte například, zda je na záběru vše, co tam má být, a naopak zda do něj třeba rušivě nezasahují větve. Můžete také zkontrolovat, zda není obraz zašuměný. Dobré fotoaparáty umožní použití ISO až do hodnoty 1 600. Ne všechny fotoaparáty ale výstup živého signálu zvládnou.

Živý výstup nabízejí většinou jen ty nejdražší modely fotoaparátů. U ostatních si budete muset vystačit alespoň s kvalitním displejem (vysoké rozlišení alespoň 921 000 bodů, vysoký jas za použití bílých svítících bodů), který dobře zobrazuje i při slunečním světle. Displej by měl jít sklopit, ale ještě lépe otočit ve všech směrech. Displej zrcadlovky Sony Alpha SLT-A99 jde dokonce vystrčit ven. To usnadňuje natáčení do neobvyklých úhlů, například při natáčení nad hlavou nebo blízko země. Také dotykový displej dává smysl, protože pomocí něj můžete například určit, na jaké místo má fotoaparát zaostřit. A hodí se samozřejmě i samostatné tlačítko na nahrávání – ušetří se tím čas na přepínání do režimu videa.

Nastavení, zaostření a doplňky

Při nahrávání videa většinou nemůžete použít všechny funkce a nastavení, které nabízí fotoaparát při fotografování. Lepší modely dovolují použít režim priorita clony, priorita času, manuální režim a povoleno je ruční nastavení ISO. Při nahrávání lze použít automatické zaostřování, ale praktičtější může být manuální ostření. V tom případě je užitečná funkce Focus Peaking, která zajistí, že na displeji je barevnými body vyznačena oblast, která leží v hloubce ostrosti. Zoom můžete použít, ale doporučujeme nastavit ohniskovou vzdálenost 100 mm, bez stabilizace pak raději 50 mm, jinak by byl obraz moc roztřesený.

Pokud chcete brát filmování vážněji, budete muset investovat do další výbavy. Šikovný je samozřejmě větší přídavný displej, na kterém lépe uvidíte filmovanou scénu, snadněji zaostříte a budete mít o všem lepší přehled. Některé objektivy jsou při zaostřování hlučné, a to se pak projeví na zvukovém záznamu. Problém vyřeší speciální objektivy, případně externí mikrofon s vyšší kvalitou, umístěný ve větší vzdálenosti od objektivu.

K téměř nutnému vybavení pak patří stativ, různé pojezdy, nosiče na rameno a další doplňky. Například tradiční ruční zoomování zrcadlovek je při filmování poměrně nešikovné. Můžete si pořídit převod pro pohodlnější zoom.

pavel.trousil@chip.cz

Z TESTLABU

Alfou a omegou našich testů fotoaparátů jsou standardizované zkušební snímky s testovacími obrazci. To nám umožňuje přesně změřit maximální rozlišení videa, jeho ostrost i barevnou věrnost. Testy probíhají za různých světelných podmínek.

VÝDRŽ AKUMULÁTORU PŘI NAHRÁVÁNÍ VIDEA

Nejdéle můžete natáčet s fotoaparátem Panasonic Lumix DMC-GH3, vítězem našeho testu. Nejkratší dobu vydrží natáčet Nikon 1 J1. Průměr všech testovaných fotoaparátů je něco přes dvě hodiny.

NIKON 1 J1 1:25
PRŮMĚR KATEGORIE 2:17
PANASONIC LUMIX DMC-GH3 4:48

Jak Chip testuje

Všechny testované produkty musely projít náročným testováním zaměřeným hlavně na nahrávání videa. Hodnotili jsme nejen kvalitu videa a zvuků, ale i pro nahrávání užitečné vybavení a funkce. Důležité jsou i další parametry, jako výdrž akumulátoru, rychlost spuštění, čas pro zaostření.

Obrazová kvalita videa (45 %): Pro hodnocení kvality videa používáme testovací obrazce. Video jsme nahrávali jak za denního světla, tak za horšího osvětlení. Hodnotíme rozlišení videa, jeho barevnou věrnost, šum a množství zachycených detailů.

Vybavení/ovládání (40 %): Dalším důležitým kritériem hodnocení je vybavení fotoaparátu. Hodnotili jsme, jak velký má displej a jaké má rozlišení, zda má stereomikrofon, možnost připojení externího mikrofonu, sáňky pro příslušenství atd. Podstatná je i snadnost ovládání, tedy rychlost nastavení nejdůležitějších parametrů, přehledná nabídka, umístění ovládacích prvků a rychlost spuštění a zaostření.

Kvalita zvuku (15 %): Film se skládá nejen z videa, ale i ze zvuku. Hodnotili jsme tedy zvukovou kvalitu pořízeného záznamu.

VÝSLEDKY TESTU

Celkové hodnocení jednotlivých modelů má poměrně velké rozpětí, velké rozpětí je ale i v ceně jednotlivých modelů. Každý zvládne nahrát video dobře, pro profesionálnější použití se však hodí jen modely z čela našeho žebříčku.

Vítěz testu: Vítězem testu se stal fotoaparát Panasonic Lumix DMC-GH3, který byl pro filmování v podstatě stvořený. Má skvělé vybavení uzpůsobené k tomuto účelu a má i skvělé výstupy – jak video, tak zvuk jsou na velmi dobré úrovni. Přitom tenhle fotoaparát není ani nijak výrazně drahý – tělo pořídíte cca za 27 000 Kč.

Nejvyšší kvalita videa: Podstatně dražší jsou fotoaparáty na druhém a třetím místě – Nikon D800 a Sony Alpha SLT-A99, přestože jejich výbava není tak skvělá jako u modelu Lumix DMC-GH3. Zato kvalita jejich videa je téměř stoprocentní a zvukový výstup z Nikonu D800 je také úžasný. Pokud tedy potřebujete především kvalitu, jsou tyto dva modely to pravé.

Cenové tipy: Na pořízení fotoaparátu, který umí nahrávat video ve Full HD, vám bude stačit jen asi 6 000 Kč – to je cena Nikonu 1 J1, a to i s objektivem 10–30 mm. Nikon 1 J1 je opravdu levný, ale skončil na posledním místě našeho přehledu. Pokud chcete video s lepší kvalitou a přitom za vybavení příliš nezaplatit, doporučujeme fotoaparát Canon EOS 600D nebo Samsung NX210, který pořídíte za cenu 11 000 Kč i s objektivem.

 

Dokumenty ke stažení

• Foťák jako kamera (361.78 kB) - Staženo 2304x