Sociální sítě jsou hlavním médiem pro koordinaci velkých protestů a revolucí. Mladí lidé se nejprve sejdou na internetu, a pak teprve vyrážejí do ulic.
BENJAMIN HARTLMAIER
719 měst v 71 zemích bylo 15. října 2011 svědkem demonstrací tisíců lidí, kteří se pod heslem United for Globalchange (Jednotně za změnu světa) sešli, aby vyjádřili nesouhlas se sociální a ekonomickou nerovností ve světě. Tento den lze považovat za počátek nové protestní kultury, která má své centrum v sociálních sítích, jako jsou Twitter, Facebook nebo na YouTube. Mladí demonstranti vymysleli i hashtag #globalchange, který se poté na internetu používal pro koordinaci dalších protestních akcí. S plánováním protestních akcí na sociálních sítích už měli jejich iniciátoři zkušenosti z organizace Hnutí 15. října (15th October movement), zahrnující mimo jiné španělskou skupinu Democracia real Ya (Skutečná demokracie), řecké hnutí Empörten (Pobouřeni), hnutí Occupy a další skupiny z arabských zemí.
Všechny tyto významné skupiny, které se zúčastnily akce 15. října 2011, již dříve pomocí internetu zorganizovaly masivní protestní vlny. Po tomto datu se digitální revolta dočasně uklidnila, zdaleka to ale neznamená její konec.
25 uživatelů Twitteru bylo v červnu 2013 tureckou policií zadrženo za protesty. Obvinění proti nim znělo: šíření klamných a urážlivých informací prostřednictvím krátkých textových zpráv. Recep Erdogan, premiér Turecka, také označil tyto sociální sítě jako „nejubožejší hrozbu pro společnost“.
Turecký ministr dopravy a spojů Binali Yildirim oznámil zřízení nové kyberagentury, která byla nazvána Středisko pro reakce na národní kyberhrozby (USOM). Mezi její činnosti bude patřit i získávání dat z Twitteru.
10 let vězení – tato hrozba byla sdělena hackerovi Jeremymu Hammondovi, který je zodpovědný za hack systému amerického soukromého bezpečnostního analytického institutu Stratfor v roce 2011. Zkopírované interní e-maily poukázaly na to, že organizace Homeland Security (Úřad pro národní bezpečnost USA) byla skutečně pověřena bojem s terorismem a také tajně sledovala a ovlivňovala hnutí Occupy Wall Street. Úřad věnoval zvláštní pozornost právě komunikaci mezi demonstranty prostřednictvím sociálních sítí.
TWITTEROVÁ REVOLUCE
Nepokoje související s íránskými prezidentskými volbami v roce 2009 jsou známé jako tzv. Twitterová revoluce, protože ke koordinaci protestů byla poprvé použita sociální síť.
2 024 166
tweetů o íránských volbách zaznamenal výzkumný tým Web Ecology Project v období od 7. do 26. června 2013. Krátké zprávy přišly od 480 000 uživatelů.
65,5 %
všech příspěvků na Twitteru o volbách v Íránu a souvisejících protestech vyprodukovalo jen 10 procent uživatelů. Většina uživatelů (59,3 %) vytvořila jen 14,1 procenta tweetů.
INFORMÁTOŘI, ZRÁDCI A HACKEŘI
Pro někoho jsou to hrdinové, pro jiného zrádci nebo zločinci. V praxi jde o lidi, kteří veřejnosti předávají citlivé dokumenty, které se ve finále ukážou jako skutečně explozivní. Informace, které zveřejnil Bradley Manning, jsou dokonce považovány za jeden z katalyzátorů proarabského jara.
Anonymous, kolektiv hackerů
Hackerská komunita se vždy snažila krást důvěrné dokumenty nepřátelským organizacím. Podařilo se jí například získat 200 GB interních dat amerického bezpečnostního analytického institutu Stratfor.
Julian Assange, WikiLeaks
Spoluzakladatel serveru WikiLeaks, na kterém byly mimo jiné publikovány e-maily ze Stratforu a telegramy z aféry Cable Gate. Někteří američtí politici ho obvinili ze špionáže proti USA.
Bradley Manning, armáda USA
Zveřejnění 250 000 diplomatických telegramů mělo v dubnu 2010 za následek skandál označovaný jako Cable Gate. Manning byl podle komisaře OSN od roku 2010 vystaven nelidskému věznění. Soud proběhl až v srpnu 2013, kde byl odsouzen k 35 letům vězení.
Edward Snowden, bývalý zaměstnanec NSA
Zveřejnil informace o monitorovacích programech PRISM a TEMPORA, které americké a britské tajné agentury používají k zaznamenávání a analýze celosvětového internetového provozu.
TYTO PROTESTY SE ORGANIZOVALY PŘES SOCIÁLNÍ SÍTĚ
Při masových demonstracích posledních let hrají ústřední roli sociální média: na Facebooku, Twitteru a YouTube se organizují protesty a posílají aktualizované informace do celého světa.
NĚMECKO
#BLOCKUPY
V červnu 2013 policejní operace proti téměř 7 000 demonstrantům hnutí Blockupy u Evropské centrální banky ve Frankfurtu.
ŘECKO
#GREEKREVOLUTION
Masové protesty proti plánovaným úsporným opatřením v květnu 2011 byly první svého druhu v historii země. Většina demonstrací byla organizována pomocí Facebooku. Protestů se zúčastnilo více než deset tisíc lidí.
ÍRÁN
#IRANELECTION
Miliony Íránců protestovaly v červnu 2009 poté, co byl prezidentem zvolen Mahmúd Ahmadínežád. Demonstranti mezi sebou komunikovali především přes Twitter.
TURECKO
#OCCUPYGEZI
Masivní protivládní protesty v červnu 2013 odstartovaly po tvrdém potlačení demonstrace proti stavebnímu projektu v Istanbulu v parku Gezi. Více než 8 000 lidí bylo během nich zraněno a ztráty se odhadují na miliony.
BRAZÍLIE
#CHANGEBRAZIL
Více než milion Brazilců protestovalo v červnu 2013 proti zamýšlenému zvýšení cen městské veřejné dopravy. Národ fotbalových fanoušků byl rozzuřen i tím, že i přes celou řadu škrtů (například ve vzdělávacím sektoru) byly schváleny masivní výdaje pro Mistrovství světa ve fotbale 2014.
USA
#OCCUPYWALLSTREET
Demonstranti obsadili v září 2011 Zuccotti Park v New Yorku u Wall Street a protestovali proti společenské a ekonomické nerovnosti, nenasytnosti korporací a vlivu korporátních peněz a lobbistů na vládu. 700 protestantů bylo zatčeno a vláda použila sociální sítě ke zjištění organizátorů a nátlaku na ně.
ŠPANĚLSKO
#SPANISHREVOLUTION
Inspirováno egyptskými demonstracemi na náměstí Tahrir v Káhiře, sešlo se v květnu 2011 v Madridu deset tisíc demonstrantů na náměstí Puerta del Sol. I tato akce byla organizována přes sociální sítě.
EGYPT
#ARABSKÉ JARO
Od ledna 2011 probíhaly v Egyptě demonstrace proti režimu a prezidentovi Muhammadu Mubarakovi. Vláda zablokovala internet a bezdrátové sítě, protože weby sociálních sítí byly používány pro koordinaci demonstrací.
FINGOVANÁ HNUTÍ
Vedle reálných protestních akcí se občas objeví i zinscenované demonstrace a falešné reporty.
Pro cizince je často velmi obtížné poznat, zda fotky a videa z protestů, které se šíří přes sociální sítě, jsou opravdu autentické. Čas od času se navíc objeví snímky, které situaci zlehčují nebo manipulují s fakty. Například z fotografií z údajného protestního pochodu v Turecku se při pečlivé prohlídce vyklubala stará fotografie maratonu v Istanbulu.
Občas se objeví i zcela falešná hnutí, označovaná jako astroturfing. Termín, který pochází z názvu firmy AstroTurf, jež vyrábí umělé trávníky, se přeneseně používá na falešné akce pro politické nebo komerční účely. Například protest Stuttgart 21 proti stavbě železničního koridoru byl astroturfingem, protože se na něm podílela i marketingová agentura, která pracovala pro Německé železnice.
- Digitální rebelie (313.01 kB) - Staženo 1250x