Hacky a hackeři

Zpočátku se snažili pouze přelstít telefonní společnosti a rozhlasové stanice, v současnosti stojí za celou řadou skandálů a politických akcí. Jedna věc se ale ani po letech nezměnila: nic pro ně není nemožné.
    PETER SEIFFERT  

V červnu roku 1903 se v Londýně schylovalo k akci světového významu. Italský „rádiový“ průkopník Guglielmo Marconi chtěl publiku předvést nevídaný kousek. Ze svého stanoviště v Cornwallu hodlal bezdrátově odeslat zprávu na vzdálenost téměř 500 kilometrů, do Královské přednáškové síně. Zde už jeho kolega John Ambrose Fleming připravoval zařízení, které mělo ohromit publikum a zároveň ukázat, že technologický zázrak v podobě bezdrátové telegrafie je nejen funkční, ale i bezpečný.
Dříve než se však stačil Marconi připravit, začal přístroj sám přijímat zprávu v morseovce. Po dekódování se na papíře několikrát objevilo slovo krysa a poté i posměšná básnička. Nešlo o chybu zařízení, ale o akci Nevila Maskelyna, který zprávu odeslal z vedlejší budovy. Tento vědecký nadšenec, jehož ambice zastavily velmi široce pojaté Marconiho patenty, chtěl upozornit na bezpečnostní rizika spojená s touto technologií. Rozzuřený Fleming odsoudil tuto událost jako „vědecké výtržnictví“, rizika bezdrátové telegrafie však už nešla utajit. Tuto událost tak můžeme označit za jeden z prvních „hacků“ v historii - a to i bez použití počítače.

Unix: Základ pro moderní hacking

První počítače, které bylo možné najít ve vládních či výzkumných zařízeních, příliš velký vliv na běžný život neměly. To se změnilo až poté, co se první stroje objevily i na vysokých školách. Právě na jedné z nich, konkrétně na Massachusetts Institute of Technology, vznikl v roce 1961 také první počítačový slang. Se vznikem Arpanetu, předchůdce internetu, se tehdejší počítačoví nadšenci - první hackeři - mohli domlouvat i mezi sebou. Komunikaci jim usnadnil především Unix, operační systém, který mohl poprvé běžet na různých počítačích, nezávisle na konkrétním výrobci. V té době také hackeři formulovali své motto: technologie by měly lidi spojovat a sloužit k rozvoji jejich spokojenosti. Byly také položeny základy internetové etikety a vznikly první open-source projekty.
V tomto duchu proběhla i akce Johna T. Drapera, který dokázal hacknout telefonní systém pomocí hračky v podobě píšťalky, která byla přiložena k balíčku snídaňových cereálií Captain Crunch.
Tato píšťalka dokázala vytvořit dva zvuky, z nichž jeden měl frekvenci 2 600 Hz. Draper tento zvuk použil ke zmanipulování signalizačních dat telefonních společností a díky tomu mohl zdarma telefonovat po celém světě. FBI chytila Drapera v roce 1971. Tato technologie se označuje jako phreaking a ve své době si s ní hráli i leadeři firmy Apple Steve Wozniak a Steve Jobs.
První velkou publicitu však získala až hackerská akce z roku 1983, když se sedmnáctiletý Kevin Poulsen naboural se svým počítačem do Arpanetu. Tato síť byla v té době vyhrazena pro největší firmy, univerzity, a co je nejdůležitější - pro armádu. Mimochodem, byl to ten samý Kevin Poulsen, který se později angažoval v manipulaci rádiových soutěží a tímto způsobem získal i své vytoužené porsche. Právě on byl také inspirací pro film Válečné hry, ve kterém se teenager se svým počítačem připojí k armádnímu programu a málem rozpoutá jadernou válku.
Na tyto události reagoval i politický systém v USA, který chtěl v roce 1986 zákonem označovaným jako „Computer Fraud and Abuse Act“ omezit řádění hackerů. Podle odborníků však tento zákon nikoho neodradil, protože pro většinu hackerů byla sláva důležitější než peníze nebo porušení zákona a své akce prováděli i přes časté zatýkání. Nejslavnějším příkladem je Kevin Mitnick, známý také jako Kondor, který byl na počátku 90. let nejhledanějším kyberzločincem světa. V roce 1995 byl zatčen a následně odsouzen na pět let. Jako perličku lze zmínit, že měl absolutní zákaz používání telefonů, počítačů a datových sítí. Soudce toto rozhodnutí ospravedlnil s tím, že věří, že by Mitnick mohl zahájit atomovou válku i obyčejným pískotem do telefonu. Mitnick se i díky tomu stal doslova celebritou a v médiích se pravidelně objevovaly výzvy k jeho osvobození. Něco podobného už v současnosti není možné - kyberprostor se příliš rozrostl a nejlepší hackeři pracují spíše v utajení pro vlády a velké korporace. Jedinou výjimkou z tohoto pravidla je možná Julian Assange, zakladatel WikiLeaks, který ale není hackerem v pravém slova smyslu.
V současnosti se zviditelňují spíše celé hackerské skupiny, které své názory prosazují pomocí hacků internetových stránek, útoků na weby a podobných činností. Ať už jde o relativně veřejné sdružení Anonymous, nebo o tajemnou organizaci LulzSec, tito hackeři prý bojují za stejné cíle jako jejich předchůdci - za internetovou svobodu.

Časová osa

1878
Bell
Zaměstnanci Bellových laboratoří manipulovali s telefonními hovory, ukončovali konverzace a dělali si legraci z volajících - a byli za to vyhozeni.
1903
Telegrafie
Vynálezce Maskelyne přerušil demonstraci bezdrátové telegrafie rádiového průkopníka Marconiho (fotografie) v Londýně - a tím poukázal na její rizika.
1961
Hacker
Studenti MIT manipulovali s počítači, rozvíjeli slang a samostatnou kulturu. Tam vznikl pojem „hacker“.
1969
Arpanet
Předchůdce internetu byl vytvořen pro armádu, jeho vznik měl ale i další následky: hackerské skupiny na univerzitách v USA našly společnou řeč.
1971
Captain Crunch
Odhalení v časopise: Američan John T. Draper, zvaný Kapitán Crunch, zmanipuloval telefonní systém pomocí hračky v podobě píšťalky.
1973
Unix
Byl vytvořen Unix, první operační systém, který běžel na různých počítačích - a tak sjednotil hackerské komunity.
1975
Osobní počítač
Počítače Altair 8800 a Micral N stejně jako mikroprocesory Intel znamenaly přechod z éry sálových počítačů na PC.
1983
Válečné hry
Kevin Poulsen (17) hacknul Arpanet. Ve filmu Válečné hry, který se v tomto roce objevil na plátnech kin, měl tento čin za následek téměř světovou válku.
1984
Chaos Computer Club
CCC demonstroval mezeru v on-line službě BTX: z Hamburské banky přesunul na svůj vlastní účet 135 000 německých marek.
1990
Válka hackerů
Ostré hackerské výpady mezi Masters of Deception (MOD) a Legion of Doom (LOD) vešly ve známost jako Velká válka hackerů.
1995
Kondor
FBI zatkla nejhledanějšího hackera Kevina Mitnicka. Soudce se obával, že by mohl pomocí telefonu zahájit atomovou válku…
2008
Anonymous
Internetová skupina Anonymous se stala shromažďovacím místem pro aktivisty. Některé její politické kroky a hackerské útoky byly ale sporné.
2010
Stuxnet
Byl objeven počítačový červ Stuxnet. Kybernetická válka a zabezpečení před hackery se pro vyspělé země staly klíčovou záležitostí.
2011
LulzSec
Skupina LulzSec zaútočila na webové stránky CIA, Sony a amerického Senátu. Skupina se po několika měsících rozpadla.
2030
Kyberválka
Útoky na elektrárny, špionáž a finanční útoky budou na denním pořádku. Jednotlivé státy se budou napadat pomocí virů, červů a malwaru.

• Trendy - Hacky a hackeři (242.11 kB) - Staženo 1361x