WINDOWS 8, NEBO LINUX?

Kterému OS patří budoucnost architektury x86?

Uvedení Windows 8 na trh je plánováno na 26. října 2012 a zcela objektivně uznáváme, že nejspíš nebudou vyhovovat každému. V takovém případě může být řešením jedna z distribucí Linuxu…
    PATRIK KHUDHUR   

PATRIK KHUDHUR
Redaktor Chipu má mnohaleté praktické zkušenosti s různými platformami i operačními systémy. Se slzou v oku dnes vzpomíná na éru příkazové řádky v OS MS-DOS.

Že jsou Windows operační systém vyvíjený společností Microsoft, to ví asi každý čtenář Chipu. Jaká však byla jejich historie? První verze Windows se s označením 1.01 dostala na trh v roce 1985 a šlo o nadstavbu systému MS-DOS. Patrná přitom byla inspirace produkty společností Xerox a Apple, které byly de facto průkopníky grafického uživatelského prostředí. GUI bylo prvně k vidění již v roce 1973 v počítači Xerox Alto (šlo o WIMP, Window Icon, Menu, Pointing Device), zhruba o deset let později pak následoval masový nástup GUI v počítačích Apple Macintosh. Ostatní systémy zatím dál vesele fungovaly prostřednictvím příkazových řádek (MS-DOS, Unix atd.).
Ale zpět k operačnímu systému s logem v podobě barevného „okna“. Následovaly další verze – 1.03, 2.0, 2.1, 3.0, 3.1, 3.11 pro pracovní skupiny –, nejvýraznější pokrok byl však patrný při uvedení systému Windows NT, který byl v podstatě z definice prvním skutečným operačním systémem Windows (dříve šlo spíše o nadstavby pro MS-DOS). Windows 95 pak obsahovala celou řadu vylepšení (například podporu protokolu TCP/IP či nativní podporu 32bitových aplikací) a zhruba definovala podobu Windows, která s úpravami přetrvala vlastně až do dnešních dnů. Podobně totiž vypadala také Windows 98, Windows 2000 (jádro NT), Windows Millenium Edition, Windows XP (jádro NT) nebo Windows Server (2003 a 2008). A ani přes řadu změn se co do ergonomie (pomineme-li grafické uživatelské rozhraní Aero) nijak extrémně neliší ani Vista či „sedmičky“. Výraznější rozdíl je však patrný u Windows 8 (například zmizelo tlačítko Start), která jsou koncipována s důrazem na dotykové displeje.
Také o Linuxu již nejspíš alespoň slyšela většina uživatelů se základy počítačové gramotnosti. Duchovním otcem Linuxu je finský programátor švédského původu Linus Torvalds, který začal vyvíjet linuxové jádro (kernel) v roce 1991 jen pro zábavu ve svém volném čase. První verze jádra (0.01) přitom vyšla ještě téhož roku, a i přes její nedokonalost se tvůrci ozvala spousta lidí, kteří mu posílali své podněty, návrhy i vylepšený zdrojový kód. Na vývoji různých distribucí a jader Linuxu (archiv těchto jader je k dispozici na adrese www.kernel.org) se tak do dnešního dne podílela komunita čítající doslova tisícovky vývojářů. Maskotem operačního systému je sympatický tučňák Tux, který se zrodil v roce 1996 v hlavě amerického programátora Larryho Ewinga.
Pro Torvaldse byl v počátcích inspirací volně šiřitelný unixový operační systém MINIX, jehož duchovním otcem byl profesor informatiky na Svobodné univerzitě v nizozemském Amsterodamu Andrew Stuart Tanenbaum. Také Linux vychází z Unixu, na rozdíl od MINIXu však nešel komerční cestou, neboť Torvalds upřednostňuje a podporuje cestu open-source. Hlavně zpočátku pak Torvalds čerpal také z projektu GNU (GNU´s Not Unix) Richarda Stallmana, jehož původním cílem bylo vytvořit „unixový“ operační systém se svobodnou licencí, který by ale neobsahoval žádný kód původního OS Unix. Samotný Linux však nikdy součástí GNU nebyl. Linux samotný by nám však příliš nepomohl, jádro je proto třeba doplnit o další programy, které jsou nutné pro bootování a zajišťování běhu systému (např. zaváděč – loader – GRUB nebo uživatelské rozhraní KDE). A aby byl Linux použitelný, jsou sestavovány různé distribuce, které již obsahují vše potřebné včetně bundlovaných aplikací, např. OpenOffice.org (kancelářská sada), Gimp (grafický editor) či Mozilla Firefox (prohlížeč). Některé distribuce jsou zaměřeny úzce, např. pro použití ve vestavěných systémech (třeba ve spotřební elektronice), jiné jsou koncipovány pro širokou veřejnost. V současné době je k dispozici přes 500 různých distribucí (jejich přehled naleznete na adrese www.distrowatch.com nebo lwn.net/Distributions), z nichž většina je volně šiřitelných a jen minimum je šířeno komerční cestou (SUSE Linux Enterprise Server, Red Hat Enterprise Linux, Mandriva Linux Powerpack atd.). Na našem DVD naleznete dvojici distribucí: Linux Ubuntu 12.04 a Linux Mint 13 (index Linux). A právě ty mohou být pro některé čtenáře skvělou alternativou Windows 8. Povězme si proč.

Výkon a stabilita

Doposud byly karty rozdané vcelku jasně. Oblíbené distribuce Linuxu běžely rychleji a byly stabilnější než předchozí verze Windows. Ačkoli z porovnání benchmarků Windows 7 a Ubuntu 10.04 byly již výsledky v mnoha ohledech poměrně těsné, Ubuntu v OpenGL benchmarku SPECviewperf dominovalo v programu SolidWorks a sílu ukázalo také při čtení disku a zápisu na něj. Jelikož však předběžné benchmarky ukazují na výrazné zvýšení výkonu Windows 8 snad ve všech ohledech, mohou se oponenti rázem zcela vyrovnat. Testy však nechceme provádět na jiné než plné finální verzi systému Windows, a tak ponecháme bitvu v tomto ohledu prozatím otevřenou (i když to vypadá, že Windows 8 budou bootovat rychleji než Ubuntu).
V podstatě analogicky lze hovořit také o stabilitě, která se sice postupem času u Windows lepšila, ale zatím nikdy nedosáhla úrovně vídané u Linuxu. Jedno je však jisté již nyní: minimální hardwarové požadavky pro běh „osmiček“ (1GHz CPU, 1 GB RAM a 16 GB místa na pevném disku pro 32bitovou verzi, dvojnásobek RAM a o 4 GB více prostoru na HDD pro 64bitovou verzi) jsou vyšší než v případě takového Ubuntu (700MHz CPU, 512 MB RAM, 5 GB na HDD). A ještě jedna zajímavost. Podle herních vývojářů z Valve běží jejich akční hra Left 4 Dead 2 rychleji na Ubuntu 12.04 s OpenGL než na Windows 7 s DirectX. Zde záleží samozřejmě na řadě faktorů, demonstruje to však fakt, že Linux není oproti předpokladům mnoha uživatelů zcela nepoužitelný ani pro herní tituly (ač Windows budou nejspíš v této oblasti dominovat i nadále, kromě ohromné podpory také proto, že Windows 8 dostanou do vínku DirectX 11.1).

Uživatelské rozhraní

Pro Windows 8 Microsoft přišel s grafickým uživatelským rozhraním Metro, které bylo původně vyvíjeno pro chytré telefony. A je to poznat. Metro se skvěle hodí pro ovládání prostřednictvím dotykových displejů, o něco hůře pak poslouchá myš. Nové rozhraní je oproti předchozímu opravdu zcela jiné a je složeno z pestrobarevných a dynamicky aktualizovaných dlaždic (ikon). A ano, tlačítko Start opravdu chybí. S Windows 8 si tak všichni budeme muset z hlediska ovládání zvyknout na zcela odlišné paradigma. Majitelé telefonů s OS Windows Phone možná zaplesají nad známým prostředím, ostatní uživatelé desktopů však jejich nadšení pravděpodobně sdílet nebudou. To je patrné už z ohlasů k preview a RTM verzím systému, kde však naštěstí bylo možné Metro vypnout – uvidíme, zda tomu tak bude i ve finální verzi „osmiček“. Kam však Metro zapadne naprosto skvěle, to jsou tablety. Pro tento účel je jako stvořené, takže se těšíme na líté souboje Androidu, iOS a právě Windows 8.
Oproti tomu například Linux Mint 13 se nesnaží přicházet s převratnou změnou uživatelského rozhraní a nabízí třeba poměrně tradiční GUI MATE (mate-desktop.org), které bude uživatelům předchozích verzí Windows paradoxně vyhovovat možná lépe než Metro v „osmičkách“. Také uživatelské prostředí v Ubuntu je mnohem lépe přizpůsobitelné než ve Windows 8. A nás napadá, proč je vlastně majitelům desktopů vnucováno nové rozhraní (evidentně lépe se hodící pro mobilní přístroje)? Více než deset let se na tomto poli udávaly jen minimální změny a spousta uživatelů se naučila maximalizovat svou produktivitu – budou se nyní muset učit znovu?

Intuitivnost a jednoduchost ovládání

S předchozím bodem souvisí také ovládání. Již jsme předeslali, že se Metro skvěle hodí například pro tablety, na stolních počítačích však například „swipe“ (pro přesun mezi obrazovkami) neprovedete myší zdaleka tak ladně jako prstem. Možná je to otázka zvyku, nám to však přišlo spíše otravné. Otázkou zvyku je bezesporu také automatizované bezděčné hledání tlačítka Start.
Aplikace se zde spouštějí implicitně na celou obrazovku, na nějaký křížek pro jejich zavření rovnou zapomeňte. Aplikaci zavřete tak, že přesunete kurzor na horní okraj obrazovky, stisknete tlačítko myši a držíte jej zmáčknuté, dokud se program nezmění v miniaturní náhled ve spodní části obrazovky. Při spouštění aplikací určených pro starší verze Windows se dostanete na notoricky známou plochu. Pokud chcete aplikaci minimalizovat, musíte najet kurzorem do spodního levého rohu a kliknout. Dostanete se tak zpět do Metra. Chcete-li naopak znovu vyvolat posledně spouštěnou aplikaci, musíte kurzorem najet do horního levého rohu obrazovky – každým kliknutím se pak vrátíte o další program zpátky. Ani jedna z těchto akcí přitom ani v náznaku nepřipomíná intuitivní ovládání. Máme takový dojem, že „osmičky“ budou po dlouhé době operačním systémem, u kterého se uživateli opravdu vyplatí přečíst si manuál…

Aplikace a kompatibilita

Tohle je oblast, kde jsou „osmičky“ silné v kramflecích, neboť nabízejí zpětnou kompatibilitu s předchozími systémy Windows (i když se pravděpodobně najdou programy, které fungovat nebudou, půjde spíše o výjimky). Hlavně pro hráče tedy budou pravděpodobně i nadále volbou čísla jedna. Microsoft navíc s uvedením Windows 8 představí také Windows 8 Store, tedy obchod, jehož prostřednictvím hodlá nabízet aplikace pro svůj systém. Uživatelé budou mít tedy k dispozici vše potřebné na dosah několika kliknutí. Zde je však třeba upozornit, že zatímco standardní Windows 8 pro desktop budou moci provozovat veškeré aplikace, ve Windows 8 RT (pro zařízení s procesory ARM, tedy například tablety) nebude možno spouštět klasické desktopové programy. Na variantu, že byste si na tabletu s „osmičkami“ pouštěli dnešní herní pecky a další aplikace pro stolní PC, tedy rovnou zapomeňte.
Jednou ze zajímavostí posledních verzí systémů Linux Ubuntu a Mint je rovněž systém pro správu aplikací. Podobně jako ve Windows 8 Store nebo třeba Mac App Store zde můžete snadno vyhledávat a instalovat programy pro svůj systém. Oproti předchozím verzím těchto linuxových distribucí, v nichž jste občas museli pracně hledat a zprovozňovat oblíbené aplikace, jde o velký krok vpřed. Výhodou je, že drtivá většina programů je zde dostupná zcela zdarma. A pokud byste náhodou chtěli pod Linuxem provozovat některou z aplikací pro Windows, můžete zkusit například překladovou vrstvu a zaváděč programů známý pod názvem Wine (Wine Is Not Emulator), jehož domovskou stránku naleznete na adrese appdb.winehq.org.

Technická podpora

Z hlediska podpory jsou na tom dobře jak Windows, tak srovnávané linuxové distribuce. Rozdíl je v tom, že Microsoft vykonává profesionální podporu, na kterou má placené zaměstnance, zatímco v případě Linuxu musíte spoléhat na pomoc někoho z komunity. Obojí má své klady a zápory, takže například u profesionální podpory můžete očekávat rychlejší odezvu, zatímco komunita vám může pomoct s naprogramováním ovladačů pro periferii, kterou již roky nikdo nepodporuje a jejíž výrobce třeba mezitím zanikl (například oblíbenou tiskárnu nebo skener). Pokud se vám podobná věc stane s komponentou, pro niž nejsou ovladače pro současnou verzi Windows, můžete ji s klidem v duši odložit na půdu, nebo rovnou do kontejneru – šance, že by někdo programoval ovladače speciálně pro vás, je opravdu mizivá.

Verdikt: Linux ano, ale jen pro někoho

Ačkoli je na Windows 8 spousta věcí, které jsou přinejmenším rozporuplné a pravděpodobně zprvu nelibě překvapí řadu uživatelů (teď je řeč hlavně o GUI Metro), bylo by bláhové očekávat hromadný exodus ve směru Linux. Jsou přitom uživatelé, pro něž je právě Linux takřka ideální alternativou. Jde o poměrně různorodé skupiny lidí, takže Linux může vyhovovat jak vývojářům hračičkům, tak méně movitým lidem, kterým bezplatná distribuce dokáže nabídnout v podstatě vše, co od operačního systému vyžadují.
Linux se skvěle hodí pro celou řadu aktivit, například pro psaní a další administrativní činnosti, surfování na webu, případně lehčí práci s grafikou (například v editoru GIMP). Lze si jej proto dobře představit také například v menších firmách. Oproti tomu hráči počítačových her či profesionálové, kteří ke své práci vyžadují třeba Adobe Creative Suite (tuto sadu Adobe stále odmítá portovat pro Linux), nejspíš zůstanou věrni operačnímu systému Windows. Drtivá většina současných uživatelů Windows v podstatě nemá pádnější důvod pro přechod na „osmičky“, mohla by je však zviklat agresivní cenová politika Microsoftu – zvláště pokud příznivé ceny budou opravdu platit pouze do ledna roku 2013 a poté bude ve vzduchu razantní zdražení. To pro uživatele tabletů jsou Windows 8 velmi lukrativní alternativou k Androidu i iOS a zbývá sledovat, jak si povedou proti zavedené konkurenci.

Foto popis|  Populární tučňák Tux je nejen maskotem Linuxu, ale de facto také celebritou. K dostání je na tričkách, hrnečcích i v podobě plyšové hračky.
Foto popis|  Rozhraní metro nabízí zcela nový uživatelský zážitek. Otázkou je, jak bude lidem vyhovovat.
Foto popis|  Linuxovou distribuci Ubuntu 12.04, kterou rovněž naleznete na Chip DVD, má na svědomí společnost Canonical.
Foto popis|  Na našem DVD naleznete rovněž Linux Mint 13 – obrázek ukazuje uživatelské rozhraní MATE.


WINDOWS 8 za hubičku
Advokáti Linuxu vyzdvihují cenu už roky a nic se na něm nemění ani tentokrát. Pokud ovšem v blízké budoucnosti plánujete nákup nového počítače s předinstalovanou OEM licencí Windows 7, budete moci až do 31. ledna 2013 přejít na nejvyšší edici Windows 8 Pro jen za zhruba 390 Kč (více informací na adrese windowsupgradeoffer.com/cs-CZ). Zbytek uživatelů Windows (7, Vista a XP) může do stejného data povýšit na „osmičky“ za cenu okolo 1 000 Kč. Klasická krabicová verze Windows 8 Pro vyjde až do konce ledna následujícího roku asi na 1 800 Kč, poté za ni zájemci zaplatí dle kuloárních informací až okolo 5 000 Kč! Oproti tomu Linux Ubuntu 12.04 a Linux Mint 13 jsou dostupné zdarma, což se vztahuje i na všechny budoucí softwarové aktualizace.

Foto popis|  Rozšíření Windows 8 má přispět také poměrně agresivní cenová politika Microsoftu. Aktualizace na nový OS vás může vyjít na pouhých 15 eur.


Nová WINDOWS 8 bezpečněji
Když se řekne Windows 8, strhne se většinou debata na téma rozhraní Metro a zmizelého tlačítka Start. Na to si také stěžují mnozí z recenzentů a zcela neprávem tak opomíjejí oblast zabezpečení systému. Ta totiž doznala výrazných změn a Windows 8 tak patří k nejlépe zabezpečeným operačním systémům. Jiná věc je počet hrozeb, který vyznívá mnohem lépe pro Linux – ač je tedy teoreticky zranitelnější, ohrožuje jej mnohem méně virů a dalšího škodlivého softwaru. To je přitom dáno především tím, že jej v porovnání s Windows používá jen zlomek uživatelů (přesné číslo lze zjistit jen velmi těžko, hovoří se však zhruba o 1 % uživatelů). A co nás na Windows 8 tolik zaujalo?
Například Secure boot a hojně propíraná technologie UEFI 2.3.1 (vyvíjená neziskovou organizací UEFI), která má za cíl blokovat útoky škodlivého kódu při startu systému, tedy ještě než se spustí samotná antivirová ochrana Windows. Budete tak chráněni proti rootkitům i bootkitům. Technologie však musí být podporována BIOS základní desky, takže na starších počítačích asi fungovat nebude. Window Defender, který známe již z předchozích verzí Windows, doznal vylepšení a má za cíl chránit uživatele před veškerým malwarem. Nadto je tu funkce SmartScreen, která funguje analogicky jako filtr SmartScreen integrovaný v prohlížeči Internet Explorer a snaží se předejít spuštění škodlivého kódu – jen tak nečiní pro stránky, nýbrž aplikace stažené z internetu. Windows 8 se pyšní také vylepšenou ochranou proti prolomení hesel a jejich lepší správou, včetně jejich obnovení z PC či USB nebo dvouúrovňové autentizace. Pozitivní je mj. také širší využití randomizace alokace paměti (Memory Heap Randomisation ztěžuje tvůrcům malwaru přesahování paměťového prostoru vyhrazeného pro aplikaci), znáhodnění adresního prostoru (technologie ASLR, Address Space Layout Randomization, se objevila již ve Windows Vista) a silnější ochrana jádra operačního systému. Nakonec zmiňme také funkce Refresh a Reset, z nichž první pročistí systém, ale zachová uživatelská data, a druhá uvede počítač do továrního nastavení a oddíl bezpečně promaže.
Přes to všechno je Linux stále v praxi bezpečnější, hlavně vzhledem k výše zmíněnému výrazně nižšímu počtu hrozeb. Historie Linuxu zatím vlastně ani nezná nějakého červa typu Conficker, MyDoom, Sasser nebo ILOVEYOU, které doháněly uživatele Windows k zoufalství a v souhrnu napáchaly škody za miliardy dolarů. Ale co není, může být…