Softwarové patenty
Může být software patentován? Tato otázka je již dlouhou dobu předmětem sporů. Patentové války mezi velkými hráči v IT průmyslu se vedou o částky pohybující se v řádech miliard dolarů.
PETR SEIFFERT
John von Utynam měl nápad, který byl tak dobrý, že ho anglický král chránil zákonem. Vlámský sklář na britské škole Eton totiž vynalezl metodu výroby barevného skla pro okenní vitráže.
Monopolní práva k této technologii mu v roce 1449 udělil Jindřich Vl. Na oplátku mu Utynam slíbil, že své dovednosti bude předávat pouze lidem narozeným v Anglii. Tato výsada, udělená na dobu dvaceti let, je uznávána jako první historický patent. Z tohoto případu je zřejmé, že John von Utynam položil základy pro to, co dnes nazýváme patentovým právem. V současné době na podobných principech fungují stovky tisíc patentů v celém světě.
Nástup počítačové éry se datuje přibližně 500 let po „skleněné události“, ale už od svých počátků ji provází základní otázka: může být software patentován? Bohužel až do současnosti na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď.
Abychom se mohli podívat na počátky „moderní“ patentové historie, musíme se vrátit k 26. květnu 1981. V tento důležitý den získal v USA americký právník Satya Pal Asija patentovou ochranu pro svůj program „Swift-Answer“. Tento software napsal sám už v roce 1969, a aby mohl pro tento program získat patent, musel se stát „advokátem“. Nakonec ale prosadil svou a jako první získal softwarový patent poskytnutý v USA – s číslem 4270182. Vůbec první patent tohoto typu byl udělen ve Velké Británii v roce 1966.
Triviální patenty překážkou pro ekonomiku
Spojené státy nepatří mezi špičku jen v samotném udělování patentů, ale především v počtu patentových sporů. Už od sedmdesátých let zde probíhají stovky (v současnosti až tisíce) „patentových soudních procesů“, dochází k novým obratům a rozhodnutím. Vše, stejně jako v Evropě, souvisí s otázkou autorských práv. Především velké IT společnosti chtějí komplexně zabezpečit své programy tím, že si je patentují. To ale (včetně složité historie rozhodnutí vydaných v minulosti) podstatně ztěžuje situaci softwarovým vývojářům – a tím brzdí ekonomiku.
Nedávno americký nejvyšší soud prohlásil, že ochrana programu pomocí softwarových patentů je přípustná. Soud neupřesnil, jaké podmínky jsou pro takovouto patentovou ochranu nezbytné.
Situace v Německu a v Evropě je stejně matoucí. Evropská patentová dohoda ze sedmdesátých let tvrdí, že z patentové ochrany mají být „jako takové“ vyloučeny programy napsané pro zpracování dat. Otázka ale zní, co „jako takové“ znamená. Evropský patentový úřad v roce 1998 rozhodl, že aby byl software způsobilý k patentové ochraně, musí přinášet „dodatečný technický efekt“. To by v praxi mělo znamenat, že by neměl jen „pracovat na počítači“. V roce 2005 Evropský parlament odmítl podnět, aby se pravidla stala trochu jasnějšími. Kritici si stěžovali, že podle těchto „pokynů“ může být patentován kompletní software.
V současné době už počet patentů udělených EPA dosáhl čísla 65 000. Kritici se domnívají, že tyto patenty budou mít omezující vliv na vývoj softwaru a s ním související ekonomiky.
Tvrdí, že open-source programy mohou být častokrát lepší volbou, ale tento software vzniknout nemůže, protože mu v tom brání patenty. Kritici jsou především rozhořčeni tím, že se udělují tzv. triviální patenty, které se dotýkají téměř všech existujících a fungujících programů. Například v USA získal Apple patent na automatické aktualizace softwaru, Microsoft získal patent pro rolování stránek a další pro speciální „dvojité kliknutí“. Adobe dostalo patent na stisknutí klávesy „Tabulátor“, které má za následek integraci několika oken do jednoho, a jako perličku lze uvést, že firma IBM obdržela patent na „tučnost řádky“.
Představte si softwarového vývojáře, který naprogramuje šikovný software a zjistí, že ho nemůže prodávat, protože by porušil desítky již existujících bizarních patentů. Hloubku a hrůznost problému naznačuje starý vtip, ve kterém se tvrdí, že si Microsoft nechal patentovat základ binární soustavy – „nulu a jedničku“.
Této absurdní situace už v současnosti využívají některé firmy, označované jako patentoví „trolové“. Hromadí velké množství softwarových patentů, nikoliv proto, aby mohly samy programy vyvíjet, ale aby mohly po softwarových firmách požadovat „odškodné“ za porušení „svých práv“. Ať jsou vlastníky sebebizarnějších práv, menší softwarové firmy raději zaplatí, protože na nákladné soudní procesy nemají prostředky. Jen pro ilustraci: V roce 2010 bylo jen ve Spojených státech požadováno za „náhradu škody“ více než 80 miliard dolarů. Zajímavé je, že k podobnému „hromadění patentů“ dochází i u velkých firem, které se tak snaží bránit před vydírání těmito „troly“ či konkurencí. Například Facebook nedávno investoval miliardy do nákupu patentů od IBM a AOL.
Aby však byla situace ještě bizarnější, ve Spojených státech se začínají objevovat patenty i na počítačově „neprogramátorské“ věci. Například Amazon si nechal „patentově chránit“ svůj „nákup na jedno kliknutí“ (1-click-buy) – naštěstí patent platí pouze v USA, ale ne v Evropě. Patent se totiž vztahuje nejen na princip „rychlého nákupu“, ale také na princip „nákupního vozíku“ a na ukazatel grafického průběhu nákupu…
Jak se ale zdá, v budoucnu nezvítězí zdravý rozum, ale peníze. Výsledkem budou firemní právní války, ve kterých budou IT giganti bojovat bitvy především pomocí softwarových patentů. Typickou ukázkou může být probíhající bitva mezi firmami Oracle a Google. Podle žaloby firmy Oracle by Google měl platit obrovské pokuty za porušení jejích patentů v OS Android. První vyčíslení škody prý přineslo částku blížící se 12 miliardám dolarů, po celé řadě soudních jednání se tato částka smrskla na „ubohých“ 100 milionů. Fakt ale je, že i když tyto spory brzdí rozvoj i ekonomiku, jedna skupina na nich bezesporu vydělá – právníci.
Časová osa
1449
Barevné sklo
John von Utynam vynalezl proces výroby barevného skla. Jindřich VI. tento vynález „ochránil“ tak, že na něj vyhlásil monopol.
1877
Patentový zákon
Patentové právo Německé říše vstoupilo v platnost v květnu roku 1877. Teprve o?100 let později vznikla Evropská patentová úmluva.
1972
Gottschalk v. Benson
Americký nejvyšší soud rozhodl, že algoritmy nelze patentovat. Pro kritiky tento výrok znamenal „ne“ softwarovým patentům.
1981
Software
První softwarový patent v dějinách USA získal programátor Satya Pal Asija pro programové řešení komunikace s databází „SwiftAnswer“.
1995
MP3
Společnost Fraunhofer vytvořila vlastní patentově chráněnou metodu hudební komprese, v současnosti známou jako MP3.
1997
Nakupování
Sun Microsystems si patentoval vlastní proces shromažďování nákupních položek v internetovém digitálním nákupním košíku.
1998
EPA
Evropský patentový úřad potvrdil, že jakýkoli software, který vytváří „technický účinek“, může být patentován.
1999
Amazon
Amazon získal patentovou ochranu nákupu na jedno kliknutí („1clickbuy“). Tento patent se do EU nerozšířil.
2001
Tab
Evropský patentový úřad udělil firmě Adobe patent pro integraci několika oken do jednoho pomocí klávesy „Tab“.
2002
Přílohy
Odesílání emailů s přílohami bylo v Evropě patentováno roku 2002. Patent je v držení firmy Lucent Technologies z USA.
2005
EU
Parlament EU velkou většinou odmítl novou politiku „počítačově implementovaných vynálezů“.
2009
FAT
Microsoft žaloval výrobce navigačních systémů Tom Tom, protože údajně porušil jeho dva patenty na souborový systém FAT.
2012
Facebook
Sociální síť koupila stovky patentů od IBM a utratila 650 milionů amerických dolarů za nákup patentovaných nápadů od společnosti Microsoft.
Oracle
Okresní soud v San Francisku zvažoval, zda by měl Google z důvodu porušení patentů v OS Android zaplatit Oraclu 100 milionů amerických dolarů.
2015
Války za miliardy dolarů
Facebook, Apple, Microsoft, Google – IT společnosti a firmy patentových „trollů" se budou navzájem žalovat o miliardy dolarů.