Odkud pochází hardwarové výrobky?

Téměř všechny smartphony, tablety a notebooky se sice vyvíjejí v USA, Evropě a Japonsku – ale montují se v Číně. Chip nahlédl do zákulisí tohoto byznysu.
   DANIEL WOLFF  

Vzácná návštěva: Nový šéf firmy Apple se koncem března tohoto roku s úsměvem na tváři nechal při své první návštěvě tovární haly v Zhengzhou, patřící společnosti Foxconn, vyfotografovat. Je zde zaměstnáno asi 120 000 čínských dělníků, kteří tu každý rok sestaví miliony iPhonů. Přesto přítomnost nástupce Steva Jobse v těchto místech nenastala tak úplně z jeho popudu: firma Apple, v současnosti nejcennější světová značka a jakýsi symbol celého IT průmyslu, cítí tlak veřejného mínění, vyplývající z často nevhodných pracovních podmínek panujících u jejích smluvních výrobců.
V důsledku toho se část výrobního procesu, která až doposud zůstávala poněkud neprávem ve stínu pozornosti, dostává do popředí zájmu. Práce v továrnách Foxconnu zatím ale pokračují v plném proudu, podobně jako u dalších „těžkých vah“ patřících do tohoto oboru, tedy u firem Quanta, Wistron nebo Compal.
Výroba v těchto firmách je přitom vysoce účinná – jde o celosvětově organizovaný výrobní proces IT produktů, který přes svou složitost běží s úžasnou přesností a rychlostí.

Každý vyrábí pro všechny ostatní

Čína, největší „továrna světa“, zatím zůstává centrem výroby prakticky všech elektronických zařízení: největší smluvní výrobci na světě, v průmyslovém žargonu označovaní jako ODM (Original Design Manufacturer), vyrábí vše – od telefonu po herní konzole, osobní počítače a notebooky. Přitom masovost a rozměry výrobních závodů v Číně si Evropan jen těžko dokáže představit. Největší továrna Shenzhen (blízko Hongkongu), patřící firmě Foxconn, zaměstnává zhruba 400 000 lidí, což je přibližně počet obyvatel Brna nebo všech zaměstnanců společnosti Volkswagen (kam patří i Škoda Auto).
Jenom objet autem takovýto výrobní závod by zabralo více než hodinu – pokud by nebyla dopravní zácpa. Z montážní linky přitom nesjíždějí jen produkty firmy Apple. Foxconn ve stejné době montuje miliony dalších produktů pro toho z IT oboru, kdo si je objedná: herní konzole pro Microsoft, různé verze Kindlu pro Amazon, ale také notebooky se štítky firem HP, Dell nebo Asus. Navíc zjistit, kdo přesně a co si nechává u tradičně diskrétních ODM výrobců vyrábět, je téměř nemožné, zejména když se zákazníci neustále mění. Proto také naše infografika nahoře zobrazuje jen snímek dané situace (sestavený na základě informací z roku 2011).
Ačkoli je firma Foxconn „jen“ čtvrtým největším výrobcem notebooků na světě ( viz grafika výše), jde o dceřinou společnost v současné době největšího výrobce („sestavovatele“) elektroniky, tchajwanského konglomerátu Hon Hai Precision Industry: s 1,2 milionu zaměstnanců patří Foxconn mezi deset celosvětově největších zaměstnavatelů, a to po boku takových firem, jako je třeba globální značka McDonald. Má také pověst firmy, která se nemilosrdně vypořádává se svými zaměstnanci. Svědčí o tom i nedávné, mírně řečeno „nelichotivé“ prohlášení výkonného ředitele Foxconnu Terryho Goua. Při otevření místní zoo totiž přirovnal své zaměstnance ke zvířatům, když řekl:„Starat se o milion zvířat, z toho někdy bolí hlava“.

Lidská práce je levnější než stroje

Jakmile nějaký Evropan navštíví čínské výrobní zařízení pro IT produkty, okamžitě si to uvědomí: překvapujícím zjištěním pro něj bude, že nejdůležitější součástí výrobního procesoru (i těch nejmodernějších zařízení) jsou lidské ruce. A to ze zcela jednoduchého důvodu: u většiny výrobních procesů (alespoň v Číně) je levnější zaplatit lidskou sílu než stroje. Podle zpráv americké televizní společnosti ABC projde iPad při výrobě 325 páry lidských rukou, než je v neposkvrněném obalu expedován do zahraničí. Na druhou stranu jsou jednotlivé hardwarové komponenty ve velkém množství nakupovány od různých výrobců (viz str. 116).
Vedení výrobních zařízení jen velmi neochotně umožňuje vstup návštěvníkům „ze Západu“ (novináři nejsou vpuštěni vůbec): manažerům z Asie je jasné, jak by se asi místní pracovníky podmínky jevily návštěvníkům z Evropy nebo USA.
Proto ani není úplně jasné, v jak nevhodných podmínkách zaměstnanci skutečně pracují, a podle čínských bossů by se samozřejmě měnit k lepšímu neměly. Apple nedávno financoval studii prováděnou americkou organizací Fair Labor Association pro dodržování pracovních práv. V rámci studie bylo na pracovní podmínky dotazováno více než 30 000 zaměstnanců firmy Foxconn. I když je pravděpodobné, že vedení Foxconnu udělalo všechno pro to, aby výsledky šetření ovlivnilo, ukázalo se, že zaměstnanci ve Foxconnu odpracují týdně více než 60 hodin (mnohem více, než je oficiálně povoleno). Práce je organizována ve dvou 12hodinových směnách, a to až sedm dní za sebou. Kromě toho mají zaměstnanci jen velmi krátkou dovolenou a ve srovnání se západními standardy nemají téměř žádné zaměstnanecké jistoty, výhody a ochrany. To vše za mizernou mzdu odpovídající 220 až 250 eurům (cca 6 000 Kč) za měsíc.
Přes to všechno je to pro miliony Číňanů (průměrný věk zaměstnanců Foxconnu je 23 let) stále více peněz, než kolik by si vydělali, kdyby pracovali na farmě svých rodičů. Proto pak počítačové továrny patřící společnostem Quanta, Compal apod. nemají o zaměstnance nouzi a při náborech se před branou závodů tísní davy lidí.

Co se děje v zákulisí

V zákulisí se toho děje opravdu hodně, o čem nemá zákazník většinou ani tušení. Apple, nekorunovaný král IT průmyslu, který si může dovolit největší marže, našel další způsob, jak konkurenci ještě více našponovat – tedy kromě obvyklých sporů o patenty. Smluvním výrobcům Applu totiž hrozí pozastavení smlouvy v případě, pokud by vyráběli pro jiné značky produkty, které by byly podobné produktům Applu. Podle zpráv čínských novin Times Commercial tak Apple hrozil v únoru letošního roku firmě Pegatron, že jí nedovolí vyrábět svoje ultrabooky MacBook Air, a to proto, že firma Pegatron v té době vyráběla současně ještě notebooky Asus UX1. A tyto ultrabooky, které Asus označuje Zenbooky, jsou notebookům Apple Macbook Air opravdu podobné. Pegatron tedy údajně výrobu Zenbooků ukončil a Asus vyrábí u nějakého jiného smluvního výrobce – Asus UX31 je tak k dispozici v různých konfiguracích s různým SSD diskem nebo touchpadem. Smluvní výrobci (ODM), kteří jsou pod obrovským konkurenčním, a tedy i cenovým tlakem, však nejsou těmi, kdo v celém řetězci tvorby hodnot nadělají skutečný zisk. To proto, že všechny elektronické přístroje montují ze součástek (mikročipů), které se vyvíjí a vyrábí jinde (viz výše). V tomto případě tedy lukrativní proces vývoje probíhá většinou v USA, Japonsku nebo v Evropě. Až na několik výjimek západní firmy dodávají plány, na základě kterých mohou levně vyrábět v Asii, a maximalizují tak svůj zisk.

Číňané se rychle učí

Jaká je skutečně situace, to si Číňané velmi dobře uvědomují, a pokoušejí se změnit poměr sil. Ve velkém tedy investují v jiných zemích a firmách (v Japonsku a v Evropě), aby se dostali do odvětví s vysokými příjmy. Foxconn tak nedávno získal téměř desetiprocentní podíl japonské firmy Sharp, která mimo jiné vyrábí televizory – pravděpodobně tak bude brzy schopen vyrábět televizory pro Apple. Čínské firmy také rozšiřují výrobu po celém světě. Foxconn přesouvá své montážní závody do Brazílie a Indie a Compal přesouvá výrobu do Vietnamu. Firmy v Číně se snaží aktivněji působit v oblastech, kde je vyšší přidaná hodnota a vyšší zisky.
Někteří čínští výrobci už úspěšně pracují na vývoji vlastních čipů, včetně procesorů – například CPU „Godson“. Některé problémové oblasti sice ještě zůstávají (konečný hardwarový design), jinak ale projekt vypadá dobře.
     AUTOR@CHIP.CZ


VŠICHNI PRO VŠECHNY: CELOSVĚTOVÁ PRODUKCE NOTEBOOKŮ
Myslíte si, že je váš notebook od HP, Aceru nebo Dellu? To jste daleko od pravdy: z celkového počtu asi 200 milionů ročně vyrobených notebooků se jich asi 90 procent vyrábí v čínských továrnách – většinou u tchajwanských firem Quanta, Wiston nebo Compal. Jedinou výjimkou jsou notebooky Samsung. Ty si tato firma vyrábí sama.


ZÁKLADNÍ DESKA NOVÉHO APPLE IPADU
Běžně dostupné masově vyráběné díly
Tato základní deska je společně se 45 dalšími jednotlivými čipy „srdcem“ nového Apple iPadu. Jde také o příklad toho, jak dnes moderní zařízení vznikají – výsledný produkt „sestavený“ ze součástek vyrobených po celém světě pak nese nápis „Made in China“.
Dvoujádrový procesor Apple A5X je vyráběn 45nanometrovou technologií firmou Samsung pravděpodobně v Jižní Koreji. Čip je založen na technologii a architektuře anglické firmy ARM Limited. Z Anglie je i firma Imagination Technologies, která stojí za grafickou částí PowerVR.3G/4G komunikační čip MDM9600 (který podporuje také technologii LTE), pochází od společnosti Qualcomm, která má hlavní sídlo v USA v Kalifornii. Ta většinu svých čipů vyrábí v továrnách TSMC na Tchaj-wanu.
Evropské (německé) výrobce zastupuje čip označený jako „Apple 343S0561“. Jde o čip pro úsporu energie, který byl vyvinut ve firmě Dialog Semiconductor blízko Stuttgartu.
Tato 16GB NAND flash paměť firmy Toshiba (označení THGVX1G7D2GLA08) byla vyrobena 24nanometrovou technologií v továrnách Toshiby, pravděpodobně v továrně Fab 5 v Yokkaichi v Japonsku.
Tato komponenta s označením 77469 podporuje příjem mobilních komunikačních sítí (W-CDMA/HSDPA/HSPA+ na frekvenci 900 MHz). Jde o produkt americké společnosti Skyworks, která má svoje výrobní závody v Massachusetts (USA) a Mexicali (Mexiko).