CHIP SERIÁL – Digitální světová náboženství
Apple
Google
Facebook
Wiki
Linux
LINUX: Operační systém s čistým srdcem
Etický operační systém, vysoce motivovaný misionář: Linux nejen zrychlí činnost počítače, ale dokáže udělat svět lepším.
PETER GLASER
PETER GLASER
Novinář a spisovatel sledující vývoj digitálního světa a moderní popkultury už více než tři desetiletí.
Výzkumný projekt Spacewatch, který probíhá na Arizonské univerzitě, se zabývá vyhledáváním komet a malých planetek. 12. září 1994 objevili jeho účastníci mezi Marsem a Jupiterem planetku, kterou pojmenovali (9885) Linux. Již o dva roky dříve, v březnu 1992, takto dostala pojmenování planetka (9965), označovaná nyní jako GNU, a v září 1994 vystoupil díky planetce (9882) Stallman na hvězdnou oblohu Richard Stallman, zakladatel projektu GNU a ikona svobodného softwarového světa. Konečně 16. ledna 1996 získal „svoji“ planetku i zakladatel Linuxu, finský programátor Linus Torvalds. Tato bezpochyby významná ocenění ukazují, jak důležitou roli sehrály zmíněné softwarové projekty v historii vývoje IT, i to, jaké popularity se díky nim dočkali jejich zakladatelé.
Abychom lépe porozuměli výjimečným zásluhám Linuxu, musíme se vrátit trochu do minulosti. Na počátku 90. let minulého století, tedy v období, kdy byly zmíněné planetky pokřtěny, se zároveň začal odvíjet i hvězdný nástup revolučního digitálního projektu, který dnes známe pod označením Internet. Přípravy na jeho spuštění trvaly celé čtvrtstoletí. V roce 1969 se odehrály téměř současně tři důležité věci. V říjnu toho roku došlo v USA k prvnímu online propojení dvou mainframových serverů, které tak vytvořily prazákladní buňku budoucí celosvětové internetové sítě. V legendárních Bellových laboratořích společnosti AT&T zahájili Ken Thompson a Dennis Ritchie vývoj operačního systému Unix a ve finských Helsinkách se narodil Linus Torvalds.
Operační systém jako světový názor
Společnost AT&T nesměla jakožto státem vlastněný monopolní poskytovatel telefonních služeb zneužívat svého postavení, takže nemohla plně obchodně využít možností svého nového operačního systému tak, jak činily jiné softwarové společnosti. Unix byl distribuován bezplatně a brzy se stal populárním a snadno portovatelným operačním systémem. Jako by byl přímo stvořen pro svět univerzit a výzkumných pracovišť, kde pracovali vědci zvyklí zkoušet a uvádět do praktického života nové projekty, určené pro volné a svobodné využití. Na konci roku 1979, v době uvedení prvního kompletního releasu Unixu, již bylo naprosto jasné, že tento operační systém nepředstavuje jen pouhý algoritmus, ale přímo celý nový světový názor. AT&T začala dodávat na trh kompletní softwarový balík, ve kterém byl Unix doplněn i o řadu rozšíření vytvořených idealisticky motivovanými programátory. Unixové společenství z toho nebylo vůbec nadšené.
Ve stejnou dobu se objevila i otevřená a bezplatná komunikační platforma Unix User Network, zkráceně Usenet. Byla zamýšlena jako alternativa ke striktně omezené síti Arpanet, která byla rovněž jedním z předchůdců dnešního internetu. Na počátku 80. let zazněl digitální divočinou hlas Richarda Stallmana, který si dal za cíl vytvořit operační systém podobný Unixu, který by ale na rozdíl od něj byl postaven na čistém základu a který by byl bezplatný, nekomerční a neomezovaný. Založil projekt nazvaný GNU (GNU je zkratka z „GNU‡s Not Unix“), zformoval Hnutí svobodného softwaru a v podobě GNU General Public License (GPL) připravil právní základ pro šíření volného softwaru, který je s drobnými aktualizacemi používán dodnes. GNU se setkal s velkým úspěchem, ale nejednalo se o kompletní operační systém: chyběla mu zásadní část, a to jádro.
Na jaře roku 1991 dokončil práci započatou Richardem Stallmanem 21letý finský student počítačových věd Linus Torvalds. Během studií se podrobně seznámil s unixovou variantou Minix a pokusil se optimalizovat její kód. Během práce ale Torvalds zjistil, že vlastně píše nový operační systém. 26. srpna 1991 zveřejnil na Usenetu post, ve kterém tvrdil, že programování nového systému považuje pouze za koníčka a že jeho práce nebude ani tak rozsáhlá, ani tak profesionální jako GNU. V tomto předpokladu se ale ohromně mýlil.
Vývoj Linuxu představoval první úspěšný příklad mezinárodní spolupráce nezávislých týmů, provozované pomocí internetu. Koordinace tak rozsáhlého projektu nevyžaduje hierarchii vývojářů, ale přece jen se neobejde bez tzv. „maintainerů“ neboli správců, a Torvalds je jedním z nich. Vývojáři Linuxu pracují na stejné hierarchické úrovni. Linux se tak stal hybatelem obrození - stal se z něj operační systém, který nejenže slouží k oživení hardwarových komponent počítače, ale jeho komunita jej rovněž považuje za výraz duchovní a morální obnovy. Linux je životní styl, založený na zdravém rozumu, transparentnosti a svobodě ve smyslu osobní odpovědnosti.
„Peníze, nebo smrt“ u Linuxu neplatí
Stejně jako pomohl starý systém římských silnic apoštolu Pavlovi rozšířit křesťanské učení a tradice po starém kontinentu, tak dokázala online komunikace prostřednictvím internetu spojit dříve izolované programátorské jednotlivce i skupiny a dala jim pocit sounáležitosti a moci. 1. listopadu 1998, den po Halloweenu, zveřejnil na svých internetových stránkách americký programátor a spisovatel Eric S. Raymond tzv. „Halloweenské dokumenty“. Šlo o interní materiály společnosti Microsoft, které se mu dostaly do ruky a které obsahovaly některé důvěrné plány Microsoftu o postupu proti vzmáhajícímu se svobodnému softwaru, opensourcovému hnutí, a tedy zejména Linuxu. Z těchto záznamů jasně vyplývá, že skupina lidí roztroušených po internetu, pracujících bez striktní hierarchie a bez nároku na honorář, představuje pro největšího výrobce softwaru vážnou hrozbu. Víc než to: dokumenty obsahovaly podrobné informace o tom, v jakých ohledech se Microsoft cítí opensourcovým hnutím nejvíce ohrožený, a o tom, že některé opensourcové programy (s linuxovým jádrem) představují vážné konkurenční nebezpečí pro produkty Microsoftu. Dokument rovněž obsahuje povzdech Microsoftu, že tradiční „opatření“, jako je například očerňovací kampaň, nebudou proti této hrozbě účinná.
Během sedmi let se z osamělého projektu jednoho nadšence zrodila globální digitální komunita, která vytvořila komplexní program, který byl srovnatelný, a v některých technických i etických ohledech dokonce i lepší než produkt nabízený největší světovou softwarovou korporací. Projekt Linuxu nebyl vytvořen s cílem generovat zisk v podobě soukromého majetku, ale v podobě užitečného veřejného majetku, který dokáže generovat zisk v podobě servisních služeb. Jako takový přirozeně představuje nebezpečí pro tradiční softwarové firmy, které se - zcela oprávněně - zaměřují hlavně na tvorbu zisku pro akcionáře. Standardní strategie pro boj s konkurencí, které se (nejen) v IT oblasti dají většinou shrnout do konceptu „koupit, nebo zničit“, v případě Linuxu neplatí. Linux totiž není běžnou firmou, ale virtuální komunitou, kterou spojuje společný cíl. Nikomu tak nemůžete vzít něco, co nevlastní. Fandové, kteří na vývoji Linuxu nepracují pro peníze, se nemusí obávat poklesu cen akcií nebo pokusů o vydírání. Odměnou za práci je příjemný pocit, že přispíváte k veřejnému blahu něčím faktickým, a ne jen krásnými slovy. Software je něčím, co v 21. století stále výrazněji ovlivňuje společenskou realitu.
Misionáři Linuxu jsou vysoce motivovaní
Komunita, která se začala vytvářet v 70. a 80. letech v čele s Richardem Stallmanem a dalšími velikány jeho generace, nám může připomínat odtažité a spirituální společenství vousatých intelektuálů, kteří se - snad kromě hardwaru - nezabývají materiálním světem, nezatěžují se moc tím, co si zrovna vezmou na sebe, diskutují o etických problémech a svých programových kódech s nadšením srovnatelným jen s náboženským vytržením a kteří se všemožně snaží vylepšit náš svět. Stejně jako náboženští misionáři jsou tito zapálení lidé i dnes vysoce motivovaní. Jeden z nich kdysi pravil: „Svět používající Linux by byl lepším světem.“
Příjemné je, že přes značné zaujetí a zápal Linux jeho tvůrci nikomu nevnucují. Linux je nabízen jako alternativa, ne jako systém s monopolními či agresivními tendencemi. Linux měl odedávna pověst rozsáhlého a uživatelsky složitého systému, který dokážou ovládat pouze počítačoví experti, ale pravda je taková, že existuje řada lehkých a snadno ovladatelných distribucí, s nimiž dokážou pracovat i naprostí začátečníci, jen se nesmí nechat odradit čtením podrobných fór na internetu, která jsou plná nesrozumitelných výrazů a rad pro kompilaci jádra. Obyčejní uživatelé potřebují jednoduše spustitelný a ovladatelný systém, jakým dnes Linux v distribucích s grafickým rozhraním je.
Komunita v případě potřeby pomůže
Instalaci Linuxu je možné přirovnat k pořízení akvária s mořskou vodou. Malé mořské akvárium bez dostatečného prostoru pro ryby nestojí za to pořizovat. Velké akvárium ale přijde na spoustu peněz, takže si většina lidí pořizuje akvárium se sladkou vodou, které sice není tak zajímavé a může i zapáchat, ale je snadné a levné. Pokud se vám ale podaří sestavit velké mořské akvárium, už byste jiné nechtěli. V linuxovém akváriu poplavou vaše data mnohem svobodněji a rychleji. Nejlepší radou, kterou můžeme začínajícím zájemcům o instalaci Linuxu dát, je to, aby se obrátili na nějakého známého či kolegu, který již Linux používá. Ten vám určitě do začátku poradí a rád vás převede na novou víru. Nemusíte se bát, že byste se od prvního okamžiku stali zaníceným následovatelem Linuxu, protože Linux je náboženství pro ateisty.
Stejně jako se křesťanství dělí na různá vyznání, jako například na katolické či protestantské, tak i varianty Linuxu se od sebe liší různými distribucemi. Instalace Linuxu vám zajistí vyšší bezpečí před pekelnými útrapami spojenými se ztrátou dat nebo napadením viry či jinými škodlivým softwarem. Stejně jako víra je i Linux bezplatný. Věřící občas darují drobné peníze na údržbu kostela, v případě Linuxu je možné zaplatit za distribuční poplatky či dobrovolně darovat příspěvek na jeho vývoj. Stejně jako v kostele vás ale nikdo nebude nutit cokoliv zaplatit. V každém případě se používáním Linuxu stanete členem pozoruhodné společnosti lidí. Na internetu existuje nepřeberné množství fór s bezplatnou podporou, radami, informacemi a novinkami. Tato fóra jsou navíc pravidelně sledována a na váš dotaz vám jistě rychle někdo odpoví. Na příkladu Linuxu se projevuje ohromný potenciál celosvětové sítě, která slouží jako platforma výměny myšlenek a nápadů, digitální sousedské pomoci a pragmatické formy revoluce.
AUTOR@CHIP.CZ
Linus Torvalds na počátku 90. let vyvinul pouze jádro Linuxu. To se již léta využívá v různých verzích Linuxu, takže dnes je k dispozici celá řada distribucí, jako Red Hat, Debian nebo openSuse. Tyto distribuce se dále dělí na bezpočet derivátů. Například pouze od distribuce Debianu existuje více než 140 derivátních variant.
VE ZNAMENÍ TUČŇÁKA
Linux je systém plný protikladů: je tak nenápadný, že si ani neuvědomujete, že jej již dávno používáte v mobilních telefonech, palubních počítačích nebo multimediálních centrech.
Tučňák Tux se narodil v roce 1996. Jeho jméno je akronymem hesla Torvald’s Linux.
Na každoročně pořádané akci dne Linuxu se pravidelně setkává 10 000 účastníků, kteří si předávají nejnovější zkušenosti z jeho vývoje. Linux Day je považován za největší linuxovou konferenci v Evropě.
Superpočítač Jaguar pracuje stejně jako všechny superpočítače z žebříčku Top 500 na Linuxu. Linux je ale vcelku běžný operační systém, který používá řada drobných zařízení, s nimiž se každý den setkáváme, ať už jde o mobilní telefon, palubní počítač v automobilu, multimediální centrum, nebo například tréninkový stroj v posilovně.
Linux je zlatým dolem nadšenců. Používá se jako základ programovatelných podomácku vyráběných zařízení, jako například tohoto robotu vyrobeného z Lega.
Linuxoví nadšenci se dokonce mohou ubytovat v linuxovém hotelu. Je oblíbeným místem pro setkání vývojářů a kromě sauny a posilovny nabízí například volně dostupný testovací server.
MNOŽSTVÍ ŘÁDEK KÓDU LINUXOVÉHO JÁDRA
1995 250 000
2012 15 000 000
ROZŠÍŘENÍ LINUXOVÝCH DISTRIBUCÍ
HISTORICKÝ POHLED NA TRŽNÍ PODÍL RŮZNÝCH LINUXOVÝCH DISTRIBUCÍ
2005
FEDORA/RED HAT 45 %
SLACKWARE 18 %
DEBIAN 10 %
SUSE/OPENSUSE 8 %
UBUNTU 6 %
OSTATNÍ 8 %
MANDRAKE 5 %
2011
UBUNTU 34 %
FEDORA/RED HAT 28 %
OSTATNÍ 15 %
DEBIAN 12 %
OPENSUSE/ SUSE ENTERPRISE 7 %
LINUX MINT 4 %
Foto popis| Kazatel svobody: Richard Stallman zasvětil život propagaci a vývoji volně šiřitelného softwaru a položil tak základ pro úspěch Linuxu.
Foto popis| Stvořitel systému: Linus Torvalds napsal v roce 1991 jádro operačního systému, které je základem celé řady linuxových distribucí.
Místo aukčního portálu obchodní dům
Téměř dvojnásobek zboží prodaného za pevné ceny než zboží prodaného v aukcích. Portál eBay se letos změnil z globální aukční síně v mírně netradiční globální obchodní dům.
EBAY
130 000 karnevalových kostýmů bylo zakoupeno v roce 2012 -nejoblíbenější jsou kostýmy kovbojů, pirátů a policistů.
DVD vkus: Mezi nejoblíbenější filmy patří detektivky, na záda jim ale dýchají horory.
Každou sekundu se prodá zboží za eur 1 756
Nejdražší zboží prodané v aukci v roce 2001: soukromý tryskáč za 3,8 milionů eur
Nejčastěji hledaným slovním spojením je před Vánoci „herní mobil“.
Podle průzkumu je 25 % všech nejpopulárnějších dárků draženo znovu a znovu…
Během vánočního období 2011 činil obrat obchodu přibližně 2,6 bilionu eur.
Přibližně každých 5 sekund je prodán jeden telefon nebo tablet
Za prodej mobilních zařízení utržil obchod loni 3 700 000 000 eur.
Více než 390 000 iPadů změnilo v sousedním Německu v roce 2011 na aukci své majitele
175 000 komerčních firem prodává v sousedním Německu své zboží na eBay.
Během zimy je každé 2 minuty prodán krb, během loňské zimy bylo na aukcích prodáno 2 000 polštářů, 3 500 ohřívačů a 24 205 párů bot.
Jen 36 % zboží bylo koupeno v aukci, stále populárnější je „Buy now“.
Na aukcích se prodají každých 10 sekund jedny džínsy, každou minutu jedna digitální kamera a každé dvě minuty pohovka.
AUKRO
Také český aukční portál začíná pociťovat nárůst prodejů zboží za pevné ceny
Vánoční prodeje tvoří až 33 % celoročních tržeb.
Nejsilnějším dnem v roce 2011 byla bronzová neděle, kdy se prodalo zboží za 26,9 milionu korun.
V lednu letošního roku se počet registrovaných zákazníků aukro.cz přehoupl přes 2,5 milionu.
Ve srovnání s loňským rokem letos také o 29 % vzrostla poptávka po zahradních sekačkách.
Raritou byla dražba 24 dresů zlínských hokejistů, za které zájemci zaplatili celkem 94 607 Kč.
Největší zájem je o oblečení a doplňky, které za 405 milionů Kč nakoupilo více než 36 % internetových uživatelů.
Mezi nejzajímavější dražené předměty patřil Strahovský evangeliář v hodnotě 350 000 Kč.