Facebook? Jde to i lépe
Pomůže větší důraz na aspekt ochrany dat open-source sítím narušit hegemonii Facebooku? Zuckerbergovo dítko má nejednoho vyzývatele.
CLAUDIO MULLER, PATRIK KHUDHUR
Meta 800 milionů uživatelů byla překonána. Facebook je nejpopulárnější sociální sítí své doby. Vlny protestů proti novým funkcím od uživatelů, které otrávila například pochybná ochrana osobních dat, však dávají tušit, že ani Facebook nemá do budoucna nic jisté. Při pohledu na oblast sociálních sítí jsou totiž k vidění konkurenční produkty, které často nabízejí velmi zajímavé funkce a jen žadoní o vaši přízeň. Jednou z těchto vlaštovek je také služba Diaspora, která spatřila světlo světa v květnu roku 2010. Stalo se tak poté, co Facebook čelil skandálu s nepovoleným poskytováním osobních dat reklamním agenturám. Někteří uživatelé měli navíc veřejně dostupný profil kvůli chybě v protokolu soukromého chatu, takže se celému povyku ani nelze divit.
Diaspora, projekt na stránce Kickstarter (ta umožňuje investovat do zajímavých softwarových projektů samotným uživatelům), se hned zpočátku profilovala jako open-source alternativa k Facebooku, kladoucí důraz na ochranu osobních dat. A sklidila úspěch. Ačkoli tvůrci požadovali od uživatelů jen 10 tisíc dolarů, vyšplhala se výsledná dotace na více než dvacetinásobek původní mety. A s takovými 200 tisíci dolary už se dá kouzlit o něco lépe. Ačkoli při prvotním zveřejnění nástinu projektu nebyla napsána ani řádka kódu, uživatelé po nové, lepší sociální síti očividně toužili. Jedním z hlavních bodů kritiky Facebooku je to, že uživatel v podstatě neví, co firma dělá s jeho osobními daty. Jakmile člověk něco vyvěsí na svou zeď - ať už jde o text, obrázky, nebo třeba video -, ztrácí nad tím kontrolu. Data jsou uložena na jednom ze serverů Facebooku, kde jsou shromažďována a využívána například v rámci kontextové reklamy. Naproti tomu Diaspora staví na soukromých a komerčně nevyužívaných serverech. Uživatel je jedinou osobou, která se může rozhodnout, zda se chce přihlásit na veřejný server. Pokud ne, může si vytvořit server vlastní. Chcete-li Diasporu sami vyzkoušet, potřebujete pozvánku od některého ze stávajících uživatelů (projekt je stále ve fázi uzavřené alfa-verze). Pak se můžete zaregistrovat na vývojáři provozované stránce http://www.joindiaspora.com.
Kromě privátních serverů je k dispozici dalších více než 50 serverů (v případě Diaspory se jim říká „pody“), jejichž seznam je k dispozici na stránce podupti.me. Již jsme zmiňovali oficiální stránku vývojářů joindiaspora.com, která v současnosti běží v uzavřené alfa-verzi. V době vydání tohoto magazínu CHIP by se však již projekt měl nacházet ve své beta-verzi. Po zaregistrování na zmíněném webu se jednoduše přihlaste, a můžete začít komunikovat s dalšími uživateli. Podobně jako na Facebooku můžete i v Diaspoře číst statusy dalších uživatelů či psát vlastní zprávy (viz grafické znázornění výše).
Více kontroly nad vlastními daty
Pokud jste se zaregistrovali na veřejném podu, je namístě položit si stejnou otázku jako u dalších služeb: Kdo je provozovatelem a co bude provádět s mými daty? Oficiální stránky Diaspory vyvinula trojice studentů z New York University (čtvrtý zakladatel zemřel v listopadu minulého roku). Diasporu provozují jako neziskový projekt, který je živ pouze z dotací. Operátoři dalších veřejných serverů již zavrhli ideu naprosté transparentnosti. „Mnozí provozovatelé podů jdou však dobrým příkladem a vyplňují vlastní osobní informace, aniž by zvažovali ochranu dat či způsob, jakým budou tyto informace využity,“ konstatuje člen komunity a německý hlas Diaspory Falko Kraft.
Samozřejmě se vám nabízí možnost využít vlastní server, kde si budete spravovat jen vlastní data. To znamená maximální kontrolu, přičemž však můžete dále využívat všechny funkce nabízené sociální sítí. Diaspora umožňuje stahování dat ze serveru prostřednictvím exportní funkce. To přijde vhod, chceteli například přemístit svá data z veřejného na vlastní server. Potřebný software pro provoz vlastního podu naleznete ke stažení zdarma na adrese github.com/diaspora/diaspora/wiki. Nastavení není zcela triviální, k dispozici je však detailní návod krok za krokem. Ke spuštění a provozu privátního podu je potřeba standardní PC. Například německý server Geraspora obsluhuje na 20 000 uživatelů jen na dvojici počítačů s čtyřjádrovými procesory Intel Xeon E3-1245, 16 GB RAM a 3 TB prostoru na pevných discích. Chcete-li spustit server pro ostatní, například přátele či členy rodiny, musíte se ujistit, že má počítač přístup ke kvalitnímu připojení k internetu a je permanentně on-line. Jinak by se k vám totiž nikdo nemohl přihlašovat. Samotné fungování Diaspory a webového uživatelského rozhraní je stejné, ať už máte data na privátním, nebo veřejném serveru. Úplně první zdrojový kód Diaspory z roku 2010 nabízel poměrně spartánské prostředí, jednoduchý přehled novinek přátel a možnost stahování fotografií. Datový provoz byl kódován hned zpočátku za pomoci kódování GnuPG, využívaného pro potřeby elektronické pošty. Pozdější verze Diaspory pak již více připomínaly rozhraní Facebooku či Twitteru a přibyla například možnost psaní vlastních statusů. Jinou novinkou byl tzv. Aspect, což je označení pro okruh přátel. Google se později inspiroval tímto nápadem a přišel s konceptem „skupin“ ve své sociální síti Google+. I Diaspora „okoukala“ některé šikovné funkce od konkurence, namátkou zmiňme praktickou synapsi Hashtag, která pomáhá s kategorizací příspěvků, systém pro instant messaging či tlačítko „Líbí se mi“. Nováčci na Diaspoře si tak nemusejí pracně zvykat na zcela novátorský přístup, uvítají je prvky, které již znají odjinud. Pozitiva na Diaspoře? Rozhodně tam nenajdete žádnou otravnou inzerci, můžete používat libovolné pseudonymy, a co je nejdůležitější, vaše data nejsou předávána třetím stranám. Oblast ochrany dat a kontrola nad nimi však není jediné, co pálí uživatele na Facebooku.
Facebook je ohromný a místy tak zmatečný, že se na něm uživatel může ztratit. Na jeho pozadí běží algoritmy zjišťující eventuální společné znaky uživatelů, což odpovídá zásadnímu poslání společnosti, která chce spojit lidi po celém světě. Na druhou stranu jsou zde speciální sítě založené na konkrétním společném zájmu. Sem spadá například YouTube pro sdílení videa či Flickr pro sdílení fotografií. Při jejich vývoji však nebyla primárním cílem tvorba sociálních sítí. Proto na trhu vzniká mezera, kterou nyní zaplňují nové služby. Ty kladou důraz na podporu vazeb mezi uživateli, což dávají do kontextu s určitým obsahem.
Lépe organizovaný systém uživatelských zpráv
Tumblr a Pinterest jsou dva z nejnovějších rychle rostoucích portálů. Ty usnadňují sdílení webového obsahu. Ten lze sdílet dokonce i na Facebooku. Výhodou Tumblru oproti Zuckerbergovu odkazu, kde zajímavé příspěvky snadno zapadnou v dalším balastu, je však to, že lze prohledávat sdílený obsah podle kategorií - například design, literatura nebo technologie. Tak během několika sekund naleznete to, co vás opravdu zajímá. Osobní vazby pak fungují stejně jako u Twitteru - můžete sledovat libovolné tweety, daná osoba však musí přijmout váš požadavek o přátelství. Na Twitteru ale nejsou lidé registrováni jako fyzické osoby, místo toho jsou reprezentovány unikátní URL a vlastním mikroblogem. Podobně funguje Tumblr, s tím rozdílem, že pro blogy využívá platformy Wordpress. Výhodou této implementace Wordpressu je to, že je mnohem jednodušší na pochopení, také se liší v prezentaci sociálních prvků, jako je „lajkování“ příspěvků či jejich zveřejňování na vlastním blogu/stránce (reblog). Kromě obrázků, videí, odkazů a textů můžete zveřejňovat také audio, což jistě ocení především muzikanti. Díky využívání klíčových slov (tagů) lze vyhledávat konkrétní příspěvky - tyto tagy lze také sledovat dlouhodobě, a kdykoli bude zveřejněno něco odpovídajícího vašim kritériím, vy to uvidíte (jde i o příspěvky uživatelů, které přímo nesledujete).
Pinterest je další zajímavou platformou pro sdílení. Tato „nástěnka“ pro digitální fotografie a video má více mež 10 milionů registrovaných členů a je zdaleka nejpopulárnější ve Spojených státech. Zajímavostí je také to, že převážnou většinu pinterestové „populace“ tvoří ženy. Také tato stránka je rozdělena do kategorií, které uživatelům usnadňují nalezení dalších lidí se stejnými zájmy a jejich sledování. Mnoho uživatelů si také vytváří vlastní tzv. boardy, které umožňují vytváření vlastních oblastí zájmu. Tlačítko Pin it - malý javascriptový bookmarklet - lze využít k zobrazení všech obrázků a videí na stránkách, které to podporují. Dříve neměli vlastníci webových stránek možnost tomuto zabránit, nyní však ano. Důvodem je právní otázka, zda vůbec uživatel smí zveřejňovat obrázky z těchto stránek na svém profilu Pinterest. Ta se totiž stává irelevantní vzhledem k tomu, že Pinterest sám vytváří kopie snímků, ukládá je na svých serverech a znovu zveřejňuje bez souhlasu autorů. Navíc díky snadnému vyhledávání na Pinterestu mohou oprávněné osoby jednoduše zjistit, zda jsou porušována autorská práva.
Podle odborníků na autorské právo hrozí největší riziko, že se vlastníci práv postaví na odpor a zahrnou sociální síť stížnostmi, projektu Pinterest. Otázkou je, jak rychle Pinterest přitáhne jejich pozornost, doposud totiž nebyla evidována jediná stížnost.
Více doporučení od přátel
Nové sociální sítě nemění pouze způsob, jakým využíváme obsah na internetu, ale například také způsob sledování televize. Na sociální síti Couchfunk tak lidé za běhu probírají aktuální pořad a třeba u detektivky hádají, kdo je tím tajemným vrahem. Takové diskuse samozřejmě mohou probíhat i na Facebooku či Twitteru, tam je však problém, že uživatelé, jež toto téma absolutně nezajímá, v podstatě nemají možnost, jak jej odfiltrovat (pokud nechtějí zcela zablokovat zveřejňování obsahu daného uživatele). Podle nedávné studie ze Spojených států využívá 40 % televizních diváků zároveň se sledováním TV také tablet či smartphone. Nové služby a aplikace jako německý Couchfunk by tento trend mohly dále posílit. A to nemluvíme o masovém nástupu inteligentních televizorů, které umožňují přístup k internetu napřímo.
Jiným druhem sociální sítě je například Foursquare, kde uživatelé zaznamenávají svou polohu a navštívené lokality. Ta běží jako aplikace pro smartphony, v níž se můžete ohlásit (check-in) z libovolného místa na zemi a hledat tak přátele v okolí, dozvídat se o speciálních akcích (například slevách) či jen pro zábavu sbírat body za každé navštívené místo. Sběr bodů je hrou a slouží ke zvyšování vlastní popularity. Také Facebook přišel s obdobnou aplikací ve formě „Places“. Ta však nenabízí žádný sběr bodů ani nezahrnuje speciální nabídky, takže není příliš využívána. Když zvážíme, jakým tempem se rozšiřuje používání smartphonů, které jsou stále připojené k internetu, není těžké předpovědět v této oblasti poměrně výrazný růstový potenciál. To se výrazně týká například aplikací, které doporučují výhodné obchody či slevy v okolí lokality, kde se právě nacházíte. Používání několika sociálních sítí zároveň je však časově náročné. Do budoucna proto přichází v potaz využití standardizovaného protokolu, jehož prostřednictvím by mezi sebou mohli komunikovat uživatelé různých sítí - tak jako to SMTP umožňuje v případě elektronické pošty. Facebook ani Google se k tomuto nápadu nechtějí vyjadřovat. Facebook však začal nabízet programovací rozhraní, díky němuž na něm lze zveřejňovat příspěvky z jiných sociálních sítí. Toto rozhraní navíc umožňuje přihlášení prostřednictvím Facebooku na různých službách, díky čemuž se vyhnete otravné registraci. Díky automatizovanému sdílení obsahu takto na Facebooku narůstá aktivita uživatele, o němž je tak k dispozici více informací.
Oblíbenost sociální sítě závisí do značné míry na užitém uživatelském rozhraní. Pokud je příliš složité, neintuitivní, zahlcuje členy komunity tunami pro ně nezajímavých informací či jim jiným způsobem nevyhovuje, začínají okamžitě hledat vhodnou alternativu. Většina z nich však nakonec skončí právě na Facebooku.
AUTOR@CHIP.CZ
DIASPORA: ALTERNATIVNÍ KONCEPT
Osobní data uživatelů Facebooku jsou vždy ukládána na serverech Facebooku. S Diasporou je to jiné - uživatel si sám zvolí mezi veřejným serverem, nebo možností vytvořit si server vlastní. Samotnou komunikaci s ostatními přitom tato volba vůbec neovlivňuje.
NOVÉ SOCIÁLNÍ SÍTĚ
1 Tumblr: umožňuje vyhledávání a sdílení obsahu na Internetu, disponuje vlastním mikrologem.
2 Pinterest: nástěnka pro digitální fotografie a videa, neumožňuje sdílet texty.
3 Couchfunk (německý): dovoluje diskutovat o právě běžícím televizním pořadu.
4 Foursquare: systém check-inů a odměn uživatelům umožňuje zaznamenávat polohu.
CELKOVÝ POČET UŽIVATELŮ
Facebook stojí v čele hierarchie sociálních sítí, neboť má jasně nejvyšší počet uživatelů. Ti jsou však aktivnější právě na menších sociálních sítích, vzhledem k tomu, že tyto mají jasně definovaný cíl či objekt zájmu.
Facebook 850 mil.
Twitter 300 mil.
Google+ 90 mil.
Tumblr 33 mil.
Foursquare 15 mil.
Pinterest 12 mil.
Diaspora 0,3 mil.
CELKOVÝ POČET UŽIVATELŮ: RŮST
V období od července 2010 do července 2011 zaznamenaly nové služby, jako je Foursquare. výrazný růst, zatímco zavedené stránky typu Facebook rostly minimálně. Výrazný propad zaznamenala kdysi nejpopulárnější sociální síť MySpace.
FOURSQUARE 384 %
TUMBLR 218 %
TWITTER 31 %
FACEBOOK 14 %
MYSPACE -50 %
38 000 zveřejněných příspěvků za minutu na Tumblr Z daného obsahu jsou fotografie: 42 %
145 % růst sítě Pinterest v prvních šesti týdnech roku 2012. Průměrná doba používání: 16 min
86 % uživatelů Foursquare se přihlašuje denně.
59 % uživatelů využívá Foursquare k hledání práce ve svém okolí.
7:46 v hodinách je průměrný čas, který tráví uživatelé na Facebooku za měsíc.
Podíl uživatelů, kteří aktualizují svůj status: 15%