CHIP SERIÁL – Digitální světová náboženství
Apple
Google
Facebook
Wiki
Linux
WIKI: Naše síla spočívá ve vědění
Wiki nám vrací víru. Víru ve svět, který lze spoluvytvářet.
PETER GLASER
PETER GLASER,
Novinář a spisovatel sledující vývoj digitálního světa a moderní popkultury už více než tři desetiletí.
V roce 1994 přemýšlel americký programátor Ward Cunningham, jak nazve svůj nový program. Jeho software měl umožnit komukoliv snadné publikování vlastních textů na internetu, aniž by se uživatelé museli zdlouhavě učit tehdy poměrně složité programování webových stránek. V té době byl internet ještě hodně mladý a uživatelé neměli k dispozici jednoduché grafické editory jako v současné době. První běžní uživatelé se o existenci něčeho jako World Wide Web dozvěděli až koncem roku 1993.
Cunningham si vzpomněl na dovolenou strávenou na Havaji. Na mezinárodním letišti v Honolulu si všiml tranzitních autobusů převážejících cestující mezi terminály. Říkalo se jim Wiki-Wiki busy, a to podle havajského výrazu „wiki“, který znamená „rychle“. (I když většina cestujících si paradoxně stěžovala, že tyto přes čtyřicet let staré autobusy bez klimatizace byly příšerně pomalé a nepohodlné. Dnes je pro větší pohodlí cestujících bohužel nahradily pohyblivé chodníky).
Cunninghamovi se toto slovo zalíbilo a své webové stránky tedy pojmenoval WikiWikiWeb. Mohlo by se zdát, že Wiki web tehdy nemohl být nijak zajímavý, ale uživatelé, kteří jej objevili, se na něj začali vracet a oblíbili si množství odkazů, které se na něm shromažďovaly. Pomocí Wiki mohli uživatelé vytvářet vlastní obsah, mohli mezi sebou diskutovat a brzy se z něj měl stát zlatý důl a ideální nástroj spolupráce uživatelů roztroušených po celém světě a spojených pouze prostřednictvím virtuální sítě, fungující s určitým časovým zpožděním.
Kultura vědění jako světové náboženství
Wiki je něco jako destilační přístroj sloužící pro koncentraci vědění. Informace lze přirovnat k hroznům, které jsou přinášeny z různých míst a různými sběrači a z nichž Wiki destiluje a koncentruje informace do co nejstručnější, ale zároveň aktuální a informačně dostatečné podoby. Samostatná data a informace jsou tak přetvářeny ve vědění. Na rozdíl od běžných blogů a internetových fór, ve kterých jsou různá témata řazena v chronologickém pořadí, obsahuje Wiki utříděné a sloučené informace.
Pokud bychom chtěli, mohli bychom kultuře Wiki přiřknout status náboženství, ale jedná se o otevřený systém, který se výrazně liší od tradičně morálně uzavřených náboženských komunit. Wiki představuje moderní model něčeho, co se může stát dostatečně motivovanou a vitální společností. Wiki nepotřebuje ani kněží, ani papeže, protože vykazuje vysokou míru sebeorganizace. Jakmile se jednou stanete členem Wiki, hned pocítíte dlouho postrádaný a milovaný pocit jistoty, radosti z toho, že jste se z pozice pouhého konzumenta internetového obsahu stal jedním z jeho tvůrců. Jakmile konvertujete k wikiismu, získáte pocit, že svět se dá editovat.
V hierarchii Wiki mají všichni spolupracovníci stejnou hodnost, a nezáleží tedy na tom, zda jsou papeži, nebo obyčejnými věřícími. Samozřejmě i v rámci Wiki najdeme několik opravdu prominentních osob, jako je například zakladatel Wikipedie Jimmy Wales. Dále jsou zde i administrátoři, kteří mají na starosti dohled nad určitými tématy a články a kteří se v případě nedorozumění či diskutabilních otázek musí hádat s aktivními uživateli o tom, kdo z nich má větší pravdu. Na Wiki nenajdeme žádnou inkvizici, je zde však cítit nový duch komunity, která se rozvíjí rychlostí typickou pro internet.
Dříve než v roce 2001 založil Wikipedii, spolupracoval Jimmy Wales s Larry Sangerem na projektu Nupedia - online lexikonu, který byl řízen velmi komplikovaným systémem kontroly, takže po zrušení projektu Nupedia o tři a půl roku později bylo dokončeno jen 24 hesel. V případě Wikipedie ponechal Jimmy Wales kontrolu nad správností obsahu samotným uživatelům. V září 2004 poprvé překonal počet článků na Wikipedii hranici jednoho milionu. Mezitím se také obsah Wikipedie začal uživatelům zpřístupňovat v jiných jazycích než v angličtině, takže dnes existuje více než 260 jazykových mutací (samozřejmě zdaleka ne všechny položky jsou dostupné ve všech jazycích a mají různou míru a kvalitu obsahu). Česká verze Wikipedie byla spuštěna v roce 2002 a dnes má přes 226 tisíc článků - zabrala by tedy cca 220 dílů papírové encyklopedie. Anglická verze Wikipedie pak obsahuje přes 3 900 000 článků. Úspěch projektu založeného na spolupráci velkého množství neplacených a dobrovolných uživatelů je naprosto fenomenální.
Neznámější z portálů Wiki už není pouze nejhlubší studnicí vědomostí, které lze použít k vypracování domácího úkolu, ale stává se z něj i rostoucí platforma politického odporu. Moc této virtuální encyklopedie se plně projevila, když 4. října 2011 vyhlásila italská verze Wikipedie stávku na protest proti vládnímu zákonu omezujícímu svobodu slova a přesměrovala všechny zájemce o přístup na její stránky na stránku s protestní nótou. Návrh zákona byl smeten a krátce poté následoval pád Berlusconiho vlády. 18. ledna 2012 uzavřela na 24 hodin své brány pro změnu anglická verze Wikipedie, a to na protest proti dvěma zákonům omezujícím svobodu internetu, které připravovala americká vláda. K tomuto protestu se připojila řada jiných serverů včetně Googlu, Mozilly, a dokonce kočičího blogu Icanhascheezburger.com. Výsledkem bylo stažení návrhů obou zákonů.
WikiLeaks - síla webové komunity
Na počátku roku 2011 začala raketově strmá a raketově krátká kariéra německého ministra obrany Karla Theodora Guttenberga. 17. února 2011 byl otevřen Wiki s názvem GuttenPlag, který se zaměřil na jeho doktorskou práci, kterou podle zvyku politiků uvařil rychle a za pomoci práce jiných vědců, které ale zapomněl citovat. Jinými slovy, stejně jako řada českých politiků větší část své práce opsal. Ministr se snažil výtku ke své práci bagatelizovat, což se však projevilo nárůstem příspěvků s novými fakty o jeho plagiátorství. Na rozdíl od českých poměrů krátce poté univerzita, která politikovi doktorát udělila, své rozhodnutí přehodnotila, doktorát mu odňala, a o týden později politik rezignoval na svoji funkci.
Mnohem dramatičtější následky a popularitu však má jiný střet mezi starými a novými formami politické moci, nazvaný WikiLeaks Cablegate. V listopadu 2010 se na těchto stránkách objevilo 250 000 tajných kabelogramů, které obsahovaly komunikaci Washingtonu s velvyslanectvími Spojených států po celém světě.
Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange přilákal díky spektakulárním odhalením pozornost veřejnosti již v dubnu toho roku, kdy zveřejnil videozáznam brutálního útoku amerického armádního vrtulníku, který se odehrál v Bagdádu. V červenci 2010 zveřejnil více než 75 000 tajných amerických dokumentů týkajících se války v Afghánistánu a v říjnu stejného roku se na stránkách WikiLeaks objevilo 400 000 stran důvěrných dokumentů o válce v Iráku. Při zkoumání takového množství materiálů museli novináři použít nové interaktivní metody práce. Zveřejnění důvěrných materiálů však mělo za následek, že americké finanční organizace včetně PayPalu začaly odmítat zpracovávat finanční dotace pro WikiLeaks a nedlouho poté poznal se vší vážností jak Julian Assange, tak jeho důležitý informátor Bradley Manning, jak to dopadá, když se běžný smrtelník stane příliš velkým trnem v oku supervelmoci.
Odvrat od principu otevřenosti
V současnosti poskytuje Wiki širokou škálu služeb pro všechny uživatele, používá jej dokonce Vatikán při tvorbě krátkých životopisů a profilů svých kardinálů. Již nějakou dobu ale Wiki proniká do světa obchodu a nabízí programy určené pro projektovou komunikaci, dokumentaci a vedení intranetů. Řada společností dnes používá Wiki jako svůj komunitní nástroj.
Jen proto, že je Wikipedia otevřeným systémem, neznamená to, že všechny Wiki servery musí být stejné. Dokonce ani Wikipedia není naprosto otevřeným systémem. Administrátoři mohou například chránit nebo zmrazit obsah jednotlivých stránek, což se děje povětšinou během voleb, kdy samozřejmě dochází k očerňování nebo zesměšňování protikandidátů. Otevřenost je základem Wikipedie, ale existují Wiki servery, které fungují naopak. Například některé on-line publikace používají tematické stránky, které mohou upravovat pouze zaměstnanci dané firmy.
Mezi společnosti a úřady, které Wiki používají pro svoji vnitřní potřebu, patří například firmy jako Amazon, Microsoft, Intel, Adobe, a mezi jeho uživatele patří i důležité americké zpravodajské služby. Například bývalý předseda strategického centra americké Národní zpravodajské rady hovoří v superlativech o Intellipedii, která byla vyvinuta speciálně pro zpravodajské služby. Wiki server Intellipedia pracuje na principu deklarovaného autorství a představuje něco jako Wikipedii tajných služeb. „Není anonymní, protože chceme, aby si naši lidé vybudovali určitou reputaci. Pokud je někdo opravdu dobrý, chceme, aby ostatní uživatelé sítě věděli, že je opravdu dobrý. Pokud někdo přidá zajímavé informace, ostatní by měli možnost se s nimi seznámit. A pokud je někdo pitomec, chceme, aby to o něm zjistili i ostatní.“
Legitimita daná společnou péčí
Wiki servery představují již dnes výborný nástroj pro orientaci ve velkém množství dat, které dnešní složitá digitální současnost generuje. Dnes se bez kolaborativně tvořených textů neobejdeme, protože v podstatě spoléháme na kolektivní pochopení světa. S izolovaným přístupem k informacím to dnes daleko nedotáhneme, protože moderní svět lze pochopit, pouze pokud jej zároveň nazíráme z více úhlů, a společně organizované aktivity nelze bez tohoto přístupu provádět. „Naprostá otevřenost není jedinou cestou,“ říká Jonathan Stray, který vede oddělení interaktivních technologií agentury Associated Press. „Ale určitá míra otevřenosti je základním předpokladem.“
To také vysvětluje, proč jsou Wiki servery tak odlišné: pravdivost otevřených textů je svým způsobem legitimována právě tím, že pokud by nebyly správné, lze je tak snadno opravit. Mohou existovat, pouze pokud všichni, které jejich obsah zajímá, rovněž umožní změnu jejich pravdivosti a aktualizaci jejich obsahu prostřednictvím neustálého vylepšování. Právě díky kombinaci faktu, že je lze tak snadno měnit, a velkého množství uživatelů, kteří k jejich informacím přistupují, lze věřit tomu, že budou vždy aktuální a obsahově správné. Wikipedia nám ukazuje potenciál a možnosti otevřeného přístupu k tvoření vzdělanosti, které nemusí být pouze doménou elit a uzavřených a od reality odtržených vědeckých týmů. Stejná otevřenost pak přináší před pouhým desetiletím nepředstavitelný společensko-politický potenciál, který na rozdíl od jednou za čas konaných voleb dokáže regulovat nejvýraznější výstřelky politického extremismu v reálném čase.
AUTOR@CHIP.CZ
Psané slovo boží (v knižní formě bible) je jedním ze základních kamenů římskokatolické víry. Za poslední desetiletí se stalo psané slovo v podobě Wikipedie základním kamenem znalostí pro mnoho uživatelů z digitální generace. Ti se vydávají na pouť stránkami Wikipedie a stejně jako Písmu svatému věří bez toho, aby kriticky zkoumali jejich obsah.
APOŠTOL A PADLÝ ANDĚL
Za téměř dvacet let existence vyrobil systém Wiki několik superstar a několika dalším přinesl pád. Podívejte se na přehled několika milníků celosvětové Wiki komunity.
1994
Zakladatelem Wiki je Ward Cunningham. Na počátcích World Wide Web internetu vytvořil na stránce WikiWikiWeb systém, pomocí kterého mohou uživatelé snadno a rychle vytvářet stránky s vlastním obsahem.
2001
Největší otevřená online encyklopedie Wikipedia přinesla systému Wiki celosvětovou popularitu. Encyklopedii spustili 15. ledna 2001 Jimmy Wales (na fotografii) a Larry Sanger. Dnes má v anglické verzi téměř čtyři miliony článků.
2006
Platforma WikiLeaks si klade za úkol zveřejňovat důvěrné informace vojenských a zpravodajských služeb, které měly zůstat skryty obyčejným lidem. Poprask způsobila hlavně v roce 2010, kdy zveřejnila více než čtvrt milionu zpráv amerických diplomatů. Téměř okamžitě po jejich zveřejnění byl mluvčí WikiLeaks Julian Assange obviněn ze znásilnění.
2011
V únoru 2011 se na Wiki GuttenPlag objevila analýza doktorské práce německého ministra obrany, která dokazovala, že práce byla z větší části opsána. Týden poté mu bayreuthská univerzita doktorát odňala a o další týden později (1. března 2011) politik rezignoval na ministerské křeslo. Na Wiki najdeme celou řadu stránek věnovaných diplomovým a doktorským pracím politiků, včteně těch českých.
Foto popis | Název se nabídl sám: Jméno pro své stránky Wiki objevil zakladatel Ward Cunningham na autobusech přepravujících cestující mezi terminály letiště na Honolulu.
Foto popis | Svobodný přístup k informacím: Wikipedia se projevila jako účinná protestní platforma proti zákonům zaměřeným proti svobodě informací.