Ochrana dětí na internetu

Je vaše dítě na internetu pod ochranou deseti „hlídacích“ programů, nebo si dělá, co chce? Prozradíme vám, co si o ochraně dětí myslíme my.
PETR KRATOCHVÍL

Jen málokteré téma vyvolává v internetových diskusích tolik rozporuplných reakcí jako právě ochrana dětí. Dalo by se říci, že většina rodičů se rozdělila do dvou protichůdných kategorií. Ti první chtějí své děti chránit doslova „za každou cenu“, jejich počítač je plný nejmodernějších programů, které hlídají každou minutu, kterou jejich potomek stráví na počítači a na internetu. Druhá skupina rodičů má přesně opačný názor - dětem vysvětlí základní pravidla, a pak už jim nechají zcela volné pole působnosti. Podle jejich názoru se stejně na internetu nedozví nic, co by jim neprozradili spolužáci ve škole, a pokud jsou dobře vychovaní, žádné nebezpečí jim nehrozí. Podle našeho názoru je pravda někde mezi těmito dvěma přístupy. Na jedné straně je nesmyslné chránit dítě před všemi možnými „riziky“. Až se s nimi totiž setká na jiném (nechráněném) počítači, například u kamaráda nebo ve škole, nebude na ně připraveno a mohou ho nepříjemně zaskočit. Na straně druhé je však stejný nesmysl nechat dítěti zcela volný „prostor“. Na některá rizika ani přes veškeré snahy děti připraveny být nemohou a je zbytečné je jim vystavovat. Jak tedy děti chránit?

Informace jako základ ochrany

Základním kamenem ochrany dětí je jejich informovanost -pokud jim vysvětlíte základní hrozby, na které mohou na internetu narazit, zlepšíte jejich obranyschopnost v „nebezpečných vodách“. Důležité je, že část těchto pravidel platí i v reálném životě.
Dětem byste měli vysvětlit, jaké informace by na internetu rozhodně zveřejňovat neměli (fotografie, telefon, bydliště…), jak se bránit proti kyberšikaně nebo jak může vypadat podvodný e-mail. Je také důležité zdůraznit, že na internetu nemusí být člověk tím, za koho se vydává.
Nezapomeňte ani na autorská práva - většina čtenářů Chipu určitě ví, co a odkud si může dovolit legálně stahovat. U dvanáctiletého dítěte to ale samozřejmost být nemusí…
Neméně důležitým prvkem „internetové výchovy“ by měla být i „netiketa“, soubor pravidel „slušného chování“ v diskusních fórech. Základní radou by zde mělo být: Nepiš nikomu přes internet to, co bys mu neřekl do očí. Někdy je dobré zmínit i to, co nám připadá jako samozřejmost - například ochrana hesel. Hesla by se neměla nikomu sdělovat, nikde si je psát nebo ukládat. Všechny tyto informace by děti měly dostávat přiměřeně jejich věku - čím starší dítě a čím více času tráví na internetu, tím delší a důkladnější by mělo být poučení.

Tři štíty

Pokud ale děti tráví na počítači/internetu stále více času, jen samotné informace je před riziky neochrání. My jsme přímou ochranu rozdělili na tři oblasti.
V té první je omezení přístupu k počítači, internetu nebo vybraným programům. Toto opatření by mělo sloužit jen jako „nouzová pomůcka“, protože samo o sobě dítě nechrání - jen mu vymezuje čas, který může v „rizikové zóně“ strávit.
Druhou oblastí je přímo ochrana dítěte na internetu. Zde „zasahují“ štíty chránící například před phishingem nebo zveřejněním citlivých informací. Součástí ochrany mohou být i nástroje filtrující přístup dětí k vybraným informacím na základě klíčových slov.
Poslední, ale nejméně důležitou linií obrany by měl být kvalitní antivir. Zatímco zkušený uživatel se dokáže (alespoň zčásti) vyhnout rizikovým oblastem internetu nebo potenciálně nebezpečným souborům, dítě tyto znalosti pochopitelně nemá.
Dříve než se ale pustíte do aplikace jednotlivých ochran, je nutné zdůraznit, že základním kamenem jakékoliv ochrany je samostatný účet ve Windows pro (každé) dítě. Jen tak totiž můžete přesně určit pravidla a nastavit ochranu tak, aby zároveň při práci či zábavě neobtěžovala vás.

Na počítač jen za odměnu?

Většinu uživatelů překvapí, že první linii „ochrany dětí“ už na svém počítači mají. Windows (od verze Vista) totiž nabízí program Rodičovská kontrola, který vám může pomoci s kontrolou činnosti vašeho dítěte na počítači.
Základem je aplikace „Časové limity“, pomocí které lze určit, kdy může (či nesmí) dítě pracovat na počítači. Výhodou tohoto programu je skutečnost, že díky němu mohou i méně „IT zkušení“ rodiče kontrolovat, kdy se snaží potomek zapínat počítač.
Druhou částí rodičovské kontroly je část „Hry“. V ní lze nastavit limitní úroveň, kterou děti při volbě hry nesmí překročit, případně obsah, kterému by se dítě při hraní mělo vyhnout (Drogy, Násilí, Sex…). Při určování „úrovní“ je využíváno hodnocení PEGI (Pan European Game Information), které každé hře přiděluje určité hodnocení a oblasti.
Posledním prvkem bezpečnostní skládačky je aplikace „Povolení a blokování určitých programů“. Ta dokáže pro vybraného uživatele povolit pouze vybrané aplikace a tím i například znemožnit přístup na internet. Toho lze využít, například pokud chcete, aby si vaše dítě pouze udělalo referát z jazyka, bez surfování po sociálních sítích. V této aplikaci povolíte jen Word, a máte po „problému“. Je ale dobré vědět, že tato aplikace se Microsoftu příliš nepovedla a její ovládání není příliš intuitivní - například je nutné povolit všechny komponenty požadovaného programu, aby ho bylo možné spustit.

Moderní řešení pro každého
Výše zmiňovaná ochrana navíc pomůže jen uživatelům Windows Vista a 7, majitelé Windows XP, kterých je stále mnoho, by tak měli mít smůlu. Naštěstí Microsoft myslel i na majitele starších operačních systémů a pro všechny zdarma nabízí Windows Live Zabezpečení rodiny (najdete ho na Chip DVD). Tato aplikace je součástí balíku Windows Live, ovšem nainstalovat si můžete jen tuto vybranou aplikaci. A co Zabezpečení rodiny umí?
Poté, co se přihlásíte k účtu Windows Live, můžete nastavit či kontrolovat aktivity svého dítěte na počítači a internetu. V pěti krocích můžete nastavit filtrování webů - od návštěvy pouze povolených webů až po povolení všech webů (jen vás upozorní na návštěvu webů pro dospělé). Je také možné využít seznam blokovaných webů z jiných zdrojů nebo i z jiného účtu. Zajímavé je, že pokud se dítě dostane na blokovaný web, má možnost vás požádat o jeho odblokování. Už poněkud kontroverzní „ochranou“ je „Správa kontaktů“, která vám umožňuje kontrolovat, s kým dítě chatuje a sdílí e-maily ve službách Windows Live Hotmail a Messenger.

Ochrana na internetu

Největším oříškem je ochrana dětí přímo na internetu. Zde ale více než kdekoliv jinde platí, že ochranu je nutné přizpůsobit věku dítěte. Zatímco u šestiletého je „pornofiltr“ logickým opatřením, o deset let později je to nesmyslné (a obvykle i nemožné).
U mladších dětí doporučujeme jako základní opatření zapnout filtrování výsledků vyhledávání na Googlu (alespoň na střední úroveň). Přepínač najdete u výsledků vyhledávání v pravé části obrazovky v sekci „Bezpečné vyhledávání“.
Dalšími rodiči často využívanými nástroji jsou nástroje na blokování vybraných stránek či oblastí „internetových zájmů“. Náš názor na tyto nástroje je spíše skeptický. Většina tohoto softwaru pracuje se seznamy, které jsou vždy podstatně pozadu za aktuálním stavem - je to jako se pokoušet cedníkem vylévat přehradu. Autoři programu zablokují deset webů, a padesát nových jich vznikne. Pokud si chcete i přesto nástroj tohoto typu vyzkoušet, na Chip DVD najdete bezplatný Web Blocker, který kromě blokování stránek nabídne i „White list“ nebo monitorování historie navštívených webů jednotlivých uživatelů.
Pro komplexnější zabezpečení pohybu dětí po internetu, které bude obsahovat například i ochranu soukromí, ale doporučujeme použít spíše komplexnější verze bezpečnostních programů (obvykle s označením „Internet Security“). I zde je však nutné důkladně vybírat.

Příliš velká cena za ochranu?
Mezi často opakovaná hesla bezpečnostních firem patří v poslední době i „ochrana dětí“ a „vše v cloudu“. Na vždy ale musí být spojení obou problematik vhodné. Typickou ukázkou může být aplikace Norton Safety Minder (najdete ji na Chip DVD). Tato aplikace je součástí projektu Norton Online Family, který se snaží „zajistit bezpečnost vašich dětí online“. Po nainstalování aplikace program sleduje (a ukládá) informace o kompletní činnosti vašich dětí na internetu - jaká slova, termíny a slovní spojení vyhledávají, jakých sociálních sítí jsou členy a jaké údaje o sobě uvádějí, jaké chatovací služby používají a co na nich sdělují…
Zkrátka „velký bratr“ pro vaše děti. Když si navíc uvědomíte, že tyto informace jsou uloženy „kdesi na internetu“, objeví se otázka, zda je tato cesta k „bezpečí vašich dětí“ správná.

Ochrana před viry

Posledním, podle našeho názoru neméně důležitým prvkem bezpečnostní skládačky by měl být kvalitní antivir - ideálně verze „internet security“. Díky tomu se už nebudete muset bát, že se bude počítač po hodinovém surfování dětí zase hemžit viry. Zatímco většina i průměrně zkušených uživatelů dokáže riziko nákazy minimalizovat, děti častokrát kliknou na vše, co vidí. A to může být na současném internetu problém. Kvalitním základem ochrany vašeho počítače tak může být například Chip verze AVG Internet Security, kterou najdete zdarma na našem DVD.
PETR.KRATOCHVIL@CHIP.CZ

Nainstalujte si Windows LIVE OCHRANU RODINY

1 Balík Windows Live obsahuje sedm programů, mezi kterými najdete i Ochranu rodiny.
2 Po nainstalování programu se přihlaste k účtu Windows Live a získáte přístup k nastavení filtrů.
3 Filtrování webů nastavte dle věku dítěte - u starších dětí však doporučujeme filtrování zcela vypnout.
4 Sem zadejte adresu webu, ke kterému chcete dítěti zcela zamezit přístup.
5 Pokud vaše dítě navštíví web, který je blokovaný, může vás požádat o jeho odblokování.


Foto popis|  Rodičovská kontrola: Povolení spouštění vybraných aplikací se Microsoftu příliš nepovedlo - chaotické ovládání práci méně zkušeným rodičům příliš neulehčuje.
Foto popis|  Ve standardní výbavě novějších Windows jsou nástroje pro omezení práce s počítačem nebo hraní nevhodných her…
Foto popis|  WebBlocker: Blokování webů pomocí seznamů už patří k poněkud zastaralým metodám ochrany.
Foto popis|  Norton Online Family: Sledování webu, telefonu, zasílání pravidelných hlášení… Je tohle ještě ochrana rodiny, nebo už paranoia?