Patentové spory zpomalují inovace

Společnosti po celém světě vynakládají miliardy dolarů do nákupu patentů, do licenčních poplatků i na právníky a soudní řízení. To brzdí technické inovace.
Christoph Sackmann

Jedna ze žhavých novinek loňské berlínské výstavy spotřební elektroniky IFA zůstala před zraky většiny návštěvníků skryta: horliví pracovníci společnosti Samsung totiž museli narychlo odstranit z vitrín tablety Samsung Galaxy Tab, stejně jako plakáty a další reklamní materiály týkající se tohoto produktu. To vše na příkaz soudu v Düsseldorfu, který o několik hodin předtím v tomto smyslu vydal na základě požadavku firmy Apple předběžné opatření. K zákazu prodeje a propagace tabletů Samsung došlo kvůli jejich údajné podobnosti s tablety Apple iPad. Chvíli poté byl zakázán prodej nových tabletů Samsung také v Austrálii. Tento případ je příkladem toho, jak se vede celosvětová patentová válka v mobilním telekomunikačním průmyslu. Nyní chrání technologie, software a design zhruba 250 000 různých patentů mnoha firem. „Patentová síť“, kterou firmy v posledních letech vybudovaly, je natolik zamotaná, že se do ní zaplétají i takoví velcí hráči, jako je Samsung nebo Apple, a ztrácí nad ní kontrolu (rozhovor na str. 31). Na pořad dne se tedy dostávají soudy a současně i zvýšené licenční poplatky - na to vše jsou vynakládány obrovské prostředky. Mezitím například Microsoft uzavřel řadu licenčních smluv asi s polovinou výrobců „androidích“ produktů, takže na nich vydělává víc než na vlastním systému Windows Phone. Důležité patenty mění vlastníka průměrně za 500 000 USD. Asociace amerických patentových úřadů odhaduje, že při soudních patentových sporech vynaloží každá strana na právníky asi 2,5 milionu dolarů. Špičkoví právníci na oblast patentů si vydělají okolo 400 USD za hodinu.

Bitvy na vzkvétajícím trhu

Není náhodou, že se „patentové války“ rozpoutaly hlavně v odvětví mobilních zařízení, a není také divu, že k tomu došlo právě v této době. Smartphony a tablety jsou a v nejbližších letech budou pro řadu výrobců skvělým byznysem. Jen za třetí čtvrtletí roku 2011 se na celém světě prodalo 118 milionů smartphonů a společnosti jako Samsung nebo HTC zaznamenaly ohromné nárůsty prodeje. Podle analytické firmy Gartner, která se zabývá průzkumem trhu, se v roce 2011 prodalo o 42 % smartphonů více než rok předtím. Společnost iSuppli zase odhaduje, že trh s tablety vzrostl v roce 2011 o více než 250 procent, a to na 60 milionů. Navíc tvrdí, že v roce 2015 se těchto zařízení prodá už 250 milionů.
„Tento obor prochází transformačním procesem,“ říká analytik na patenty Florian Müller. „Patenty mění majitele v takovém tempu, které tu dříve nebylo. Kdo to vymyslel první? Kdo má nárok na které technologie? Kdo smí vyrábět které zařízení? Tyto otázky není možné při jednání snadno zodpovědět.“ Nahlédnutí do světa IT ukazuje, že takovéto spory nejsou vůbec výjimkou. „Podobné spory existují ještě v oblasti biotechnologie a farmacie,“ říká Michael Dowling, profesor technologického řízení a inovací na univerzitě v Regensburgu.
Patentové spory a „války“ se však odehrávaly i v minulosti. Bratři Wrightové použili termín „patentová válka“ už na počátku 21. století. V roce 1906 totiž získali patent na létající stroj, jehož křídla mohla fungovat tak, že pilot mohl měnit směr letu jak horizontálně, tak vertikálně, což je samozřejmě nezbytná technologie i u moderního letectví. V následujících letech zažalovali každého, kdo využil stejnou technologii, a požadovali licenční poplatky. Zatímco mnoho evropských soudů patentové zákony odmítlo, bratři Wrightové prosazovali svoje požadavky na území USA. Vedlo to k tomu, že se zde vývoj letadel v podstatě dočasně zastavil, protože kvůli vedení právních sporů bratři neměli čas své technologie zdokonalovat a ostatní nemohli.

Triviální patenty „zalepí“ systém

„Je to nějaký druh stagnace, co se vrací do oblasti mobilních komunikací?“ ptá se Müller a říká: „Myslím si, že od nynějška budeme mezi velkými hráči na trhu svědky více licenčních smluv než soudních sporů.“ Dokonce i David Cardinal, bývalý vývojář společnosti Sun Microsystems a spoluzakladatel malé softwarové firmy nazvané FirstFloor, nevěří v nekonečné bitvy. „Stejně jako jaderné mocnosti i velké společnosti budou muset vyhlásit příměří. I přes to budou malé a začínající firmy v nevýhodě. Nebudou mít dostatek finančních prostředků na ochranu svých inovací, a dokonce ani na to, aby zjistily, zda nová technologie již není pokryta jedním z již existujících 250 000 patentů z oblasti mobilních komunikací. Byli jsme si vždycky jisti, že patenty v oblasti inovací nepomohou. Místo toho snahy o inovace srazí k zemi a cenný talent přijde vniveč,“ říká Cardinal.
Navzdory vlastnímu nákladnému výzkumu může mnoho začínajících firem náhodně porušit některý ze zahraničních patentů. A není divu, protože některé jsou formulovány natolik obecně, že mohou být aplikovány i na nejjednodušší technologie. Tim Porter, právník společnosti Google, si stěžuje: „Společnosti se snaží patentovat si své nápady.“ Konkurenční firma Apple má například patent na ikony pohybující se po ploše a na specifický typ skrolování na dotykovém displeji. Amazon si chce zase patentovat „Nákup jedním kliknutím“ a firma Lodsy, která se na držení triviálních patentů specializuje, má právo na tlačítko
Upgrade" u Apps. Pokud se spor o takovéto drobné patenty, které se více či méně týkají každého smartphonu, dostane před soud, může dojít k tomu, že se v konkurenčním zařízení zakážou jeho základní funkce, případně se to projeví na jeho ceně. Zákon by měl být akční a měl by spoléhat na zdravý rozum", řekl Porter. Odborníci odhadují, že možná až polovina udělených patentů je neplatná, ale náklady na jejich zrušení a odstranění ze systému" jsou přitom obrovské.
Proto místo toho mnozí výrobci raději investují peníze do křížových licenčních smluv. Dokonce i Apple, který je jinak při soudních řízeních nemilosrdný, udělal několik kompromisů. Tím skončil v červnu 2011 i rok trvající spor s firmou Nokia. Finové sice detaily nesdělili, ale jak potvrdil mluvčí společnosti Nokia Benjamin Lampe, dohoda zahrnuje jednorázovou platbu od společnosti Apple a další licenční platby po dobu trvání smlouvy". Apple má licenční spory i s dalšími společnostmi. Samsung se snažil zakázat prodej iPhonů 4S na území Německa, Japonska a Austrálie. Spoustu peněz je pak nutné vynaložit do licencí a chybí poté ve výzkumu. Znamená to tedy, že bychom měli technicky dokonalejší produkty, kdyby neexistovaly patentové zákony a nebylo nutné platit drahé licence? Ne," říká přesvědčeně Dowling. Otázkou spíše je, zda bychom tyto nejnovější produkty vůbec měli, pokud by patentové zákony vůbec neplatily."
Patenty totiž pokryjí náklady na výzkum a rizika s tím spojená. Vývoj by se jinak stal neproduktivní částí společností, pokud by mohly konkurenční firmy výsledek vývoje volně kopírovat. V Nokii jsme do výzkumu a vývoje v posledních dvou desetiletích investovali přes 45 miliard eur," žíká Benjamin Lampe a odhaduje, že tato firma díky tomu byla schopna generovat více než desetinásobný obrat. Každý rok vznikne v laboratořích výrobců více než 1 000 různých nápadů, které se mohou patentovat. To je také důvod, proč je počet odmítnutých patentů tak vysoký. Ředitel firmy OnLive odhaduje, že musel do své práce začlenit asi 100 vynálezů, než našel tu správnou cestu k patentování způsobů snímání a rozpoznávání pohybu. Právní zajištění každého detailu by bylo navíc drahé: Mezinárodně platný patent může stát více než 100 000 USD," žíká Jeffrey Labovitz, nezávislý poradce pro licencování technologií. A ne všechny patentové úřady po světě jsou vybaveny a finančně zajištěny tak, aby mohly efektivně přezkoumat všechny návrhy. Přes průměrnou tříletou dobu čekání pak k posouzení patentů musí stačit jen několik hodin. Přesto Porter chválí osmdesátá léta, kdy ještě neexistovaly žádné softwarové patenty. To bylo opravdu inovativní období. Například Microsoft požádal o svůj první softwarový patent až v roce 1988. V té době už měl vyvinutý systém MS-DOS a textový editor Word." A jeho obava: Čím více lidí se stará o patentové řízení, tím méně jich bude vymýšlet něco nového a bude méně vynálezů." Reformy patentového práva jsou však v nedohlednu. Analytik Muller říká, že politici se o toto téma příliš nezajímají. A i v USA se podařilo odstranit zatím jen drobné problémy celého složitého systému.

Válka skončí za vyjednávacím stolem

Radikálním řešením tohoto problému by bylo zbavit se patentů úplně. Profesor Dowling si ale myslí, že by to nebyl úplně nejlepší nápad, a dále argumentuje v tom smyslu, že patentová válka rozhodně není jen problémem patentového práva". Pouze zatím používaná praxe laxního a rozsáhlého udělování obecných patentů se musí změnit. Také Nokia je pro zachování existujícího patentového zákona. Náš obor je založen na masivním výzkumu a vývoji a těm, kteří do této oblasti investují, musí být jejich investice nahrazena." V případě základních technologií jsou pak licenční poplatky velmi nízké. Společnosti, které si technologie patentují, se musí zavázat k tzv. FRAND podmínkám. To je zkratka pro Fair, Reasonable and Non-Discriminatory". Podmínky tedy musí být spravedlivé, přiměřené a nediskriminační, takže licence by měla být udělena a spravedlivou odměnu. Jen pro standard 3G však existuje 1 200 patentů. Nokia je vlastníkem 400 z nich. Kvůli tomu jsme vstoupili do licenčních smluv asi se 40 společnostmi," žíká Lampe. A to vše bez soudních sporů. Soudní žízení se týká jen menší části případů."
Dokonce i stará patentová válka nakonec skončila v roce 1918 ne po soudním žízení, ale u jednacího stolu. Franklin D. Roosevelt, který byl v čele námořního úřadu, byl totiž šokován špatným vybavením amerického letectva v první světové válce. Nařídil společnostem, aby vytvářely patentová sdružení. Každý výrobce letadel měl přispět do národní asociace a platit poplatky za každé letadlo a majitel patentu pak získal příslušný podíl. To je také důvodem pro naději, že se budou moci tablety Samsung Galaxy Tab prodávat bez omezení.


Rozhovor „Dokonce ani velké společnosti nemají přehled“
„Patentový systém je v mizerném stavu.“
Florian Müller
nezávislý patentový analytik, informuje na svém blogu
 fosspatents.blogspot.com o stávajících patentových sporech.

* Pane Müllere, kvůli patentům a licenčním poplatkům se koná řada nákladných soudních sporů. Nebylo by lepší investovat tyto finanční prostředky do oddělení výzkumu a vývoje?
Nejobtížnější věcí je, jak výsledky drahého vývoje (zejména v oblasti smartphonů a tabletů) nějakým způsobem ochránit. Zda je tou správnou cestou patentový systém ve svém stávajícím, ubohém stavu, to je samozřejmě jiná otázka.
* Má současný patentový systém velké problémy?
Tak například patentové úřady nejsou schopny účinně plnit své povinnosti v oblasti patentů digitálních technologií prostě proto, že nestačí ve stanovené době veškeré návrhy a inovace řádně prošetřit. Nad jedním patentem tak mohou při jeho přezkoumání strávit jen cca 10 až 15 hodin, a to se na přezkum dostane až po několika letech čekání. A v takto krátké době není možné například vyzkoušet programový kód a porovnat ho s jinými nebo prozkoumat celý archiv odborné dokumentace a článků.
* Proč proti tomu nebylo přijato nějaké opatření?
Mnoho politiků se domnívá, že pokud je v některé zemi vydáno hodně patentů, svědčí to o inovačních schopnostech této země a je to měřítko její vyspělosti. To ale samozřejmě platí jen do určitého okamžiku - dalo by se to přirovnat k tomu, jako kdyby někdo tvrdil, že vysoký počet vytištěných bankovek se pozitivně odrazí na síle a růstu ekonomiky.
* Apple nedávno dostal patent na odblokování smartphonu pomocí pohybu prstů. Nemá tento patent také až moc široký „záběr“?
Teoreticky by k udělení takto široce pojatého patentu nemělo vůbec dojít. Patentovat si něco tak vágního by nemělo být možné, protože je spousta variant, které se mohou pro odemčení smartphonu použít, a možná speciální metoda by si ochranu zasloužila. Nicméně každý vynálezce chce mít patent s co nejširším záběrem a po tom samém touží i patentoví právníci - chtějí z toho mít samozřejmě co největší osobní prospěch.
* Ale to přece vede k záplavě patentů, ne? Kdo to všechno sleduje a řídí?
V podstatě nikdo. Dokonce ani velké firmy nemají přehled, instruují svoje vývojáře k tomu, co mají vyvíjet, a ti na tom začnou pracovat. V případě většiny patentů pak žadatelé nemají představu, zda už podobný návrh není podán. A to není příliš efektivní.
* To pak ale může vést ke scénáři, který se odehrál s produktem, jakým je například tablet Samsung Galaxy Tab…
Například v Německu se pokládá za běžné, že pokud dojde u nějakého produktu k domnělému porušení patentu, vede to automaticky k zákazu jeho prodeje. To je ale dost zastaralý a primitivní postup. V mnoha zemích, včetně Spojených států, je za dostatečné považováno zaplacení kompenzačních poplatků - k zákazu prodeje nedochází. Německé soudy by se nad tímto řešením měly rozhodně zamyslet.
* Takovou strategii si mohou dovolit fungující firmy, ale co ty začínající?
Mnoho firem může růst pod „radarem“ majitelů patentů. Pro ně je pak zajímavé žalovat firmy, od nichž už mohou získat nějaké peníze. Takových případů najdete v praxi hodně (i třeba Facebook, LinkedIn nebo Twitter). A z malé firmy se může stát dostatečně velká, která se už sama může hájit v patentových sporech.
* Měli bychom si pomalu zvykat na zákazy prodeje?
V některých zemích, jako je třeba Německo, je prosazení zákazu prodeje mnohem jednodušší než jinde. Spotřebitelé v Německu pak ale zaplatí méně za strategické války mezi firmami, pokud mají takto omezený výběr.
* To zní, jako by tento systém zvítězil.
Žádný radikální krok dnes není možné udělat, aby to neovlivnilo zítřek. Pokud bychom se chtěli zbavit patentového systému, pak by se musel nejprve najít jiný způsob ochrany investic do vývoje nebo najít jiné podněty pro inovaci.
* Je reálné, že se patentový systém změní?
Na to bych zatím nespoléhal.


Patentový guláš v oblasti smartphonů
Různé společnosti z celého světa drží zhruba 250 000 patentů na technologie použité ve smartphonech. Je opravdu těžké říct, kolik z nich je použito v jednom mobilním telefonu. V současném smartphonu je jich průměrně 110 000 a z toho některé jsou popsány příliš obecně.
3 000     patentů na fotoaparát
9 000     patentů na zpracování snímků
16 000     patentů na přenosové technologie
5 000     patentů na řízení spotřeby
21 000     patentů na displej
6 000     patentů na přístup k datům
20 000     patentů na telefonování
29 000     patentů na operační systém

PĚT NEJVĚTŠÍCH VLASTNÍKŮ PATENTŮ
Mnohým firmám se v průběhu let podařilo získat gigantické portfolio patentů. Licenční poplatky jsou pak pro ně výrazným zdrojem příjmů.
185 004    Microsoft získal první patent už v roce 1988. Word a DOS začaly být chráněny autorským právem.
128 727    Za posledních sedmdesát let získal Samsung patenty na mobilní telefony i z oblasti strojírenství.
109 650    V posledních dvaceti letech patří Canon k jedné ze tří firem s největším počtem přihlášených patentů.
101 502    HP vlastní například zajímavé patenty firmy Palm a má i vlastní systém WebOS.
  96 610    V roce 2011 získal Intel patent s názvem Vynásobení dvou čísel" OE je důležitý pro zrychlení procesorů.

LICENČNÍ POPLATKY
Microsoft je vlastníkem několika důležitých patentů, které se používají v systému Android, a má uzavřenu řadu licenčních smluv s výrobci. To se mu vyplatilo: například ve druhém čtvrtletí roku 2011 vydělal u HTC na Androidu téměř trojnásobek toho co na Windows Phone.
21 MIL.     PŘÍJEM Z WINDOWS PHONE 7
60 MIL.     PŘÍJEM OD HTC Z LICENCÍ

APPLE PROTI VŠEM
Apple je velmi častým účastníkem soudních sporů. Známé jsou střety této firmy s konkurenčním Samsungem (zákaz prodeje tabletů). Zajímavé je, že firma HTC musela nakoupit patenty od Googlu, aby ji Apple také nemohl zažalovat. Motorola byla v soudním sporu úspěšná, a má dokonce nárok na patenty (GPRS), které by teoreticky mohly vést k zákazu prodeje iPhonů a iPadů.

PATENTOVÉ NÁROKY
Patentové úřady na celém světě jsou zavaleny patentovými návrhy. Křivka udělených patentů se neustále zvyšuje a mnoho starších žádostí ještě nebylo vyřízeno.

NÁKUPY PATENTŮ
V roce 2011 změnilo množství patentů své majitele, a to za obrovské sumy. Zajímavé je, že vlastnická práva jsou tak drahá, že se v některých případech na jejich nákup muselo sjednotit několik firem. Jen Google utratil za nákup patentů osm procent svého ročního obratu.
Motorola
Google převzal firmu Motorola za 12,5 miliardy dolarů a získal tak okolo 17 000 různých patentů (to byl také jeden z hlavních důvodů nákupu). Jeden patent Motoroly tak přišel cca na 735 000 USD.
Nortel
Firmy Apple, Ericsson, EMC, RIM, Microsoft a Sony zakoupily společně patenty krachující kanadské společnosti za přibližně 4,5 miliardy USD. Jeden patent tak stál v průměru tři čtvrtě milionu USD.
Novell
Firma specializující se na síťové technologie získala 882 patentů. Microsoft, Apple, EMC a Oracle se chopily příležitosti a zakoupily je asi za 450 milionů USD. Jeden patent tak vyšel cca na půl milionu dolarů.