Tyto nástroje naleznete na našem DVD pod heslem Hardware.

Jak prodloužit život vašemu hardwaru

Víme, jak na to: Pomocí několika jednoduchých triků a specializovaných nástrojů prodloužíte životnost svého drahého hardwaru.
CHRISTOPH SCHMIDT

Životnost počítačů, mobilních telefonů a digitálních fotoaparátů bývá krátká. Když po dvou až třech letech od nákupu začnou vykazovat první známky stáří, oprava se už většinou ani nevyplatí. I kdyby se vám totiž postarší hardware podařilo renovovat tak, aby vypadal a fungoval jako nový, na trhu už jsou modernější a rychlejší stroje s novými funkcemi. Abyste nemuseli každou chvíli odolávat pokušení nákupu nové techniky, ukážeme vám, jak správně zacházet s hardwarem a udržovat jej v kondici prostřednictvím upgradu či aktualizací firmwaru.
Elektronická zařízení na konci své životnosti většinou stále fungují, jen některá jejich část se natolik poškodí či opotřebí, že se používání starého přístroje stane nepraktickým a je potřeba jej vyměnit. Typickým příkladem takové části je akumulátor. Mobilní telefon, který nevydrží na jedno nabití ani celý den, je prakticky nepoužitelný. To stejné platí o starších noteboocích, jejichž akumulátor již nestačí ani na deset minut provozu a které musíte mít neustále připojené k napájecímu adaptéru. K poruchám jsou náchylné i pevné disky a některé elektronické komponenty základních desek.
Jelikož pro každý typ zařízení a komponent doporučujeme jiný návod na prodloužení jejich životnosti, vytvořili jsme přehlednou tabulku ( - str. 34), která ukazuje, co je důležité pro zachování jejich funkčnosti a jaké postupy jsou ideální pro různá zařízení. Největší pozornost je třeba věnovat notebookům, které obsahují hodně komponent náchylných na poškození či opotřebení: základní desku s procesorem, displej, pevný disk, klávesnici, komunikační zařízení a v neposlední řadě akumulátor. Všechny komponenty jsou umístěny do prostorově omezeného šasi a produkují poměrně vysokou teplotu, kterou je třeba odvést ven prostřednictvím chladicího systému. Veškeré součástky jsou pak vystaveny častým otřesům, vibracím a teplotním změnám během přenášení, které mají negativní vliv především na pohyblivé komponenty.
V ještě horších podmínkách musí pracovat smartphony. Ty také obsahují řadu integrovaných komponent, které jsou navíc ještě menší než u notebooků a jsou využívány výhradně za pohybu. Uživatelé, kteří chtějí prodloužit životnost svých mobilních telefonů, by se k nim měli chovat opatrně – nosit je pokud možno v obalu a dlouhodobě je nevystavovat slunečnímu záření. Smartphonům však nehrozí jen poškození způsobené drsnými venkovními podmínkami a neopatrným používáním. Největším nepřítelem chytrých telefonů je neustálý vývoj, který způsobuje morální zastarání zařízení daleko předtím, než dojde ke konci fyzické životnosti telefonu. Proti tomu lze ale do určité míry bojovat aktualizací firmwaru a operačního systému.
Stacionární zařízení, jako jsou televizory, stolní počítače či tiskárny, jsou sice vystaveny menšímu nebezpečí mechanického opotřebení, i jejich životnost však lze prodloužit správným nastavením a používáním. U každé skupiny přístrojů vám ukážeme, jak prodloužit jejich životnost.

Procesor a paměti: Memtest najde chyby RAM

Výpočetní jednotka počítačů a notebooků dokáže pracovat až do konce životnosti počítače, samozřejmě v případě, že není poškozena přepětím při bouřce nebo statickou elektřinou během manipulace. Výrobci deklarují průměrnou životnost CPU mezi 30 000 až 50 000 hodinami běžného provozu. Pokud bychom počítali s denním provozem o délce čtyř hodin, vydrží procesor alespoň dvacet let. Běžným provozem se přitom rozumí provoz v rámci výrobcem určených specifikací a teplotního rozhraní, většinou tedy při nižší než kritické teplotě, jelikož procesor se sám od sebe nepřetaktuje (ani Sandy Bridge v režimu Turbo Boost nepřekročí bezpečnou úroveň přetaktování). Problémem může být dostatečné chlazení procesoru u několik let starých sestav či notebooků. Typický ventilátor ve stolním i přenosném počítači totiž funguje trochu jako vysavač, který nasává okolní vzduch a vysokou rychlostí jej prohání žebrovím chladiče, které je vzduchem ochlazováno, ale které zároveň zpomaluje rychlost proudícího vzduchu. V okamžiku, kdy dojde ke zpomalení proudu vzduchu, se na žebroví chladiče zachycují prachové částice, které jej postupně zanášejí a během několika let jej mohou totálně ucpat. Ventilátor tak nedokáže chladič, a tedy ani samotný procesor dostatečně uchladit, takže CPU pracuje při vyšší než ideální teplotě. Vyšší provozní teplota může mít fatální důsledky ve snížené životnosti procesoru.
Ideální prevencí je pravidelné čištění chladiče procesoru, které za podmínek běžně prašného bytu či kanceláře stačí provádět přibližně jednou za dva roky. Většinou stačí jen otevřít skříň počítače nebo odmontovat kryt notebooku a chladič vyčistit pomocí stlačeného vzduchu nebo vysavače s umělohmotnou násadkou. Před tlakovým čištěním chladiče doporučujeme odmontovat a vyčistit i ventilátor, a pokud to nejde, zabraňte ventilátoru v rotaci během luxování. Můžete jej buď přidržet rukou, nebo například u notebooku jej můžete zablokovat zasunutým párátkem. Při rychlém průchodu vzduchu ventilátorem by jeho rychlá rotace mohla poškodit nejen ventilátor, ale v určitých případech i základní desku počítače.
Teplotu procesoru můžete sledovat i prostřednictvím řady softwarových aplikací, mimo jiné můžete použít utilitu SpeedFan, kterou najdete na našem DVD. V klidovém stavu by teplota desktopového procesoru neměla přesahovat hranici 50 °C a při plném zatížení CPU by neměla být vyšší než 75 °C. Obvody výkonných grafických karet snesou vyšší teplotu až do 90 °C. Praktickou použitelnost dva až tři roky staré grafické karty, která už nemusí stačit na provoz moderních her ve vysokém rozlišení, lze prodloužit přetaktováním. Podrobnosti o přetaktování a podtaktování grafické karty naleznete v článku věnovaném přetaktování CPU a GPU - str. 96.
Dost často je za potíže starších počítačů zodpovědná operační paměť. Paměťový čip se skládá z milionů tranzistorů ukládajících jednotlivé bity. Během času, a zvláště v případě, že operují při vyšší teplotě, se jednotlivé tranzistory mohou pokazit, takže informace, které měly obsahovat, neprojdou do systému včas, nebo vůbec. To vede k nestabilitě nebo pádům systému. Pokud máte podezření, že za nestabilitou vašeho systému stojí právě vadná operační paměť, můžete ji zkusit otestovat pomocí opensourcového programu Memtest 86, který najdete na našem DVD. Najde-li tato utilita v paměťových čipech nějaké chyby, můžete se problém pokusit vyřešit snížením frekvenčního taktu RAM. Můžete tak učinit změnou nastavení DRAM Frequence v BIOS – pokud je hodnota nastavena na 1 066 MHz, můžete ji snížit například na 800 MHz a poté funkčnost paměti znovu otestovat prostřednictvím utility Memtest 86. Bezpečnějším a dlouhodobějším způsobem prodloužení životnosti vašeho počítače je však výměna vadného modulu.
Prodloužit životnost paměťových modulů, ale i jiných komponent počítače můžete také pomocí chladičů. Dobrou prevencí před přehříváním komponent je osazení skříně dvojicí pomalootáčkových, ale výkonných ventilátorů, například modelů Sharkoon Silent Eagle 2000 o průměru 120 mm za cca 250 Kč. Přídavným interním chlazením bohužel nelze osadit notebooky, takže u nich je třeba pravidelně čistit stávající chladicí systém.

Pevné disky a SSD: Optimalizace rychlosti a opotřebení

Pravděpodobnost selhání pevného disku vzrůstá s časem a vytížením disku. Společnost Google zjistila statistickým sledováním své diskové farmy, která čítá více než 100 000 pevných disků, že při opravdu intenzivním využívání může nastat první chyba pevného disku již za tři měsíce provozu. Přežije-li bezchybně údobí tří měsíců, pravděpodobnost poruchy se snižuje a narůstá opět až po dvou až třech letech.
Interní a externí pevné disky jsou nejnáchylnější na závady způsobené nárazem disku během jeho provozu. Náraz čtecí a zápisové hlavičky pohybující se těsně nad rychle rotující plotnou může snadno způsobit nevratné poškození disku. Diskům příliš nesvědčí ani drobné pravidelné vibrace, proto například nedoporučujeme pracovat s notebookem na pevně ukotveném stolečku ve vlaku či v letadle. Místo toho notebook raději položte na kolena, která tyto drobné vibrace eliminují. Vzhledem ke zdraví škodlivému vlivu tepelného vyzařování notebooku umístěného na klíně uživatele je ještě lepší variantou použití podložky, která dokáže jak eliminovat vibrace, tak zabránit tepelnému působení na uživatele. Při výběru podložky je dobré se ujistit, že podložka nebude blokovat žádný z ventilačních otvorů vašeho notebooku, a to ani ze strany, ani zespodu.
Notebooky a externí pevné disky jsou náchylné k přehřívání. Často jsou vsazeny do prostorově omezené skříně či šasi s nedostatečným nebo (hlavně v případě externích disků) žádným aktivním chlazením. Ideální není ani umístění pevného disku na přímé sluneční světlo (například na okenní parapet). Chcete-li prodloužit životnost těchto zařízení, doporučujeme začít právě zde. Pevné disky uložte na chladné místo, které není vystaveno vibracím. Externí disky je nejlepší postavit na výšku za pomoci přibaleného stojánku, aby se vytvářené teplo mohlo lépe uvolňovat na velkých bočních plochách šasi. Notebooky, které nejsou vybaveny systémem ochrany pevného disku proti vibracím a nárazům, byste neměli za provozu nikam přenášet. Externí pevný disk je nejlepší zapínat pouze na dobu, po kterou jej budete používat, a poté jej zase vypnout. Ušetříte náklady za elektrickou energii i disk samotný.
To samé platí o interních pevných discích osazených do počítačové skříně. Měly by být umístěny na co nejchladnějším místě a neměly by být vystaveny vibracím. Z tohoto důvodu nesmí být pevné disky umístěny v diskové šachtě skříně hned nad sebou. Ideální je skříň vybavit dvojicí ventilátorů, o kterých jsme již psali v oddíle věnovaném ochraně pamětí. Teplotu vašeho pevného disku vám prozradí například nástroj CrystalDiskInfo (na našem DVD). Stav pevného disku můžete zjistit z údajů uvedených v jeho S.M.A.R.T. tabulce. Podrobný návod, jak zkontrolovat stav pevného disku včetně kontroly základních údajů tabulky S.M.A.R.T., jsme uvedli v minulém čísle v článku Velká kontrola datových nosičů - str. 56. Pravidelná kontrola údajů této tabulky však není stoprocentní ochranou před nečekaným skonem pevného disku. Podle údajů ze studie Googlu každý čtvrtý poškozený disk "odešel", aniž by to jakkoliv předem nahlásil S.M.A.R.T. tabulce.
Další zjištění vyplývající z výše citované studie Googlu značí, že životnost pevných disků se snižuje s pracovní zátěží disku. Proto je lepší deaktivovat zbytečné služby a například každodenní plnou antivirovou kontrolu disku. Kompletní sken disku stačí spustit v případě, kdy rezidentní antivirová ochrana nahlásí hrozbu infikování systému. Doporučujeme rovněž nastavit dobu, po jaké se v případě nečinnosti počítače vypne činnost pevného disku. Pokud je váš počítač či notebook připojen k napájení či napájecímu adaptéru, nastavte usínání pevného disku na rozmezí 15 až 20 minut po přechodu do klidového stavu. U notebooku pracujícího na baterii je ideální nastavit "usínání" disku po pěti minutách nečinnosti systému. Nastavení provedete pod Windows 7 v Ovládacích panelech a položce Hardware / Nastavení režimu spánku / Změnit pokročilé nastavení napájení. V tomto menu najdete položku Pevný disk a po kliknutí na symbol "+" můžete změnit hodnotu prodlevy vypnutí pevného disku. Je-li nastavená doba usínání příliš krátká, počítač bude zbytečně často vypínat a znovu roztáčet motorek pevného disku, a tím bude docházet k jeho zbytečnému opotřebení.
Solid State Disky (SSD) nejsou náchylné k otřesům, protože neobsahují žádné pohyblivé díly. Stejně tak nejsou poháněny elektromotorem a nemají magnetické plotny s povrchem náchylným na poškrábání. Mohlo by to vypadat, že SSD disky jsou ideálními komponentami s téměř neomezenou životností, bohužel tomu tak ale není. Záznam dat u nich probíhá na flashové paměťové buňky, jejichž životnost je omezena přibližně 10 000 zápisovými cykly (tento údaj záleží na typu SSD disku a typu a velikosti výrobního procesoru flashových buněk). Stav a opotřebení paměťových buněk SSD disku sleduje řadič, který se stará o ideální rozkládání zápisů a uskupování datových bloků. Řadič se stará o tzv. Wear levelling, tedy o rovnoměrné adresování zápisu na paměťové buňky, aby nedocházelo k přílišnému opotřebení některých buněk, zatímco jiné nebudou využívány vůbec. Tento systém pracuje nejlépe v případě, kdy není SSD disk zaplněn na více než 75 % své kapacity. Čím větší je kapacita SSD disku, tím více paměťových buněk obsahuje a tím delší doba také nastane do jejich opotřebení.
Uživatel si obvykle přeskupování dat na SSD disku nevšimne do té doby, než je disk téměř zaplněn. V tom okamžiku dojde ke snížení kapacity disku, což ukazuje například program SSD Life (na našem DVD). Životnost SSD disku lze prodloužit minimalizací automatických zápisů na disk, které svévolně provádí systém Windows. Windows 7 se již dokážou automaticky do určité míry přizpůsobit a rozpoznají přítomnost SSD disku. Větší možnosti nastavení nabízí program FancyCache, který lze stáhnout ze stránek romexsoftware.com. Tento program zachycuje v operační paměti počítače zápisové příkazy mířící do SSD disku a zapisuje je hromadně do několika bloků paměťových buněk. Kromě omezeného množství zápisů mají SSD disky ještě jednu slabou stránku – jsou totiž velmi citlivé na přílišnou teplotu.

Li-Ion baterie: Nenechávejte plně nabité

Všechna mobilní elektronická zařízení jsou vybavena baterií, která s věkem ztrácí svoji kapacitu, a je jen otázkou času, kdy přestane sloužit úplně. Náhradní akumulátory jsou především, co se týče notebooků, tak drahé, že u tří- až čtyřletých zařízení se spíše vyplatí nákup nového notebooku než pořízení nové baterie do starého modelu. Chcete-li, aby vám původní baterie vydržela co nejdéle, musíte vědět, jak se o ni dobře starat. Pro každý typ baterií platí jiná pravidla, takže o moderní lithiumiontové akumulátory se musíte starat jinak než o starší akumulátory niklmetalhydridové. Stav nabití lithiové baterie by neměl často klesnout pod 50 %, protože při dalším vybíjení ztrácí baterie pokaždé trochu ze své kapacity. Na druhou stranu, pokud budete mít notebook neustále připojený k napájecímu adaptéru a baterie bude nabita na 100 %, bateriové články vám nečinností rychle zestárnou. Ideální tedy je nechat baterii občas vybít na polovinu kapacity, a poté zase dobít. Notebooky není dobré zatěžovat při práci na akumulátor vysokým výkonem, například hraním náročných 3D her, protože vyšší spotřeba baterii kazí rychleji. Z toho důvodu doporučujeme provozovat výpočetně náročné aplikace, pouze pokud je notebook připojen ke zdroji napájení. Chcete-li delší dobu uchovat akumulátor a přitom jej trvale nepoškodit, doporučujeme nabít jej cca na úroveň 75 %, umístit na chladné místo a pravidelně cca po půl roce jej opět dobít na 75 %. Používáte-li smartphone, doporučujeme zasadit jej každou noc do nabíječky, a to i když není ještě úplně vybitý.

Ploché displeje: Stáhněte jas a postavte je do stínu

Stejně jako baterie i ploché displeje časem stárnou a snižuje se jejich výkon. Běžné LCD monitory a televizory se starším CCFL podsvícením mají průměrnou životnost panelu okolo 15 000 provozních hodin. Ani po jejím uplynutí nepřestanou pracovat, ale jejich jas se sníží přibližně na polovinu úrovně nového modelu, protože fluorescentní osvětlovací trubice se zkrátka vysvítí.
Nejjednodušším způsobem prodloužení životnosti displeje je nenechat jej zbytečně svítit, a pokud se něj delší dobu nedíváte, tak jej vypnout. LCD televizory lze snadno vypnout časovačem nebo pomocí dálkového ovladače. Vypínání LCD monitoru můžete nastavit v ovládacích panelech Windows tak, aby se monitor automaticky vypínal po deseti minutách nečinnosti počítače. Nastavení automatického vypínání najdete v ovládacích panelech pod položkou Hardware a zvuk / Možnosti napájení / Nastavení vypínání displeje / Změnit pokročilé nastavení napájení / Zobrazení. Prodlevu usínání můžete upravovat tak, jak vám to nejlépe vyhovuje, protože ani příliš časné buzení monitoru jeho elektronice neprospívá.
Přesné zkušenosti se stárnutím monitorů s LED podsvícením zatím nemáme, protože se jedná o příliš mladou technologii, ale i LED monitory postupem času pozbývají na světelnosti. Plazmové obrazovky trpí paměťovým efektem, kvůli kterému se statický obraz po delší době může "vypálit" do zobrazovací plochy. Vlastníte-li tedy plazmovou televizi, nenechávejte ji zapnutou se stejným obrazem déle než hodinu.
Stejně jako většině elektronických zařízení ani monitorům a televizorům nesvědčí příliš vysoká teplota. Monitor či televizor doporučujeme instalovat na místo, kde na zařízení nebude dopadat přímé sluneční světlo a nebude se nacházet v blízkosti tepelného radiátoru. Dále pomáhá snížení jasu obrazovky, například ze 100 % na 85 %. Obraz bude stále vypadat dobře, ale podsvětlovací trubice budou namáhány méně a navíc budou i vyzařovat méně tepla, což pozitivně přispěje i k prodloužení životnosti okolních elektronických součástek.
Displej může být poškozen i manuálně. To se týká hlavně mobilních telefonů a smartphonů, pro které doporučujeme pořídit za pár set korun ochrannou fólii, která ochrání displej před poškrábáním. Prodává se dokonce i v matné podobě, která sníží odrazy na displeji. Dobrou ochranou před poškrábáním může být i pouzdro na smartphone.

Drobné součástky: rady s velkým efektem

Moderní spotřební i výpočetní elektronika se skládá z mnoha mechanických a elektronických komponent, jejichž životnost je klíčová pro správnou funkčnost zařízení. Dojde-li k poškození napájecího zdroje, základní desky počítače nebo například mechanických kloubů víka na notebooku či motorku pro změnu optické vzdálenosti objektivu, znamená to téměř vždy buď drahou opravu, nebo rovnou nákup nového přístroje. Tyto komponenty musí být chráněny hlavně před prachem, nárazy a vysokou teplotou. Pro prodloužení životnosti většinou stačí jednoduché kroky, jako je překrývání tiskárny ochranným obalem proti prachu, pravidelné čištění prachu uvnitř počítačové skříně, přenášení digitálního fotoaparátu v obalu či brašně a zakrývání objektivu krytkou. Některá zařízení, jako je například Wi-Fi router nebo síťový či externí pevný disk, ale naopak zakrývat nesmíte, protože by došlo k jejich přehřátí.
Proti některým závadám neuděláte nic. Klasickým případem je porucha základní desky notebooku. Ta je většinou způsobena jediným vadným kapacitátorem, jehož výrobní cena je jen několik haléřů, ale žádný výrobce se vám nebude otravovat s jeho vyhledáním a přeletováním.
Častou příčinou poruchy počítačů jsou kondenzátory. Většinou jsou umístěny na základní desce v blízkosti patice procesoru a jsou chlazeny zbytkovým proudem vzduchu od ventilátoru CPU. Chladič procesoru (zvláště pak paprskovitý typ, který bývá dodáván s procesory Intel) blokuje průchod vzduchu nad deskou a výsledkem je často přehřívání napěťových kondenzátorů, které může vyústit až ve výměnu základní desky. Tomuto problému můžete předejít použitím průchozího chladiče CPU s ventilátorem umístěným z boku tak, aby přiváděl proudící vzduch nejen do chladiče CPU, ale i na kondenzátory.
Další příčinou poškození důležitých komponent počítače je vadný zdroj napájení. Ten může v případě zkratu zničit nejen základní desku, ale i procesor, paměti a další přídavné karty. Z toho důvodu doporučujeme vyměnit zdroj v okamžiku, kdy začne být příliš hlučný. Zvýšená hlučnost totiž indikuje, že je zdroj a hlavně jeho ventilátor zanesen prachem. Máte-li počítač osazen několik let starým zdrojem, doporučujeme jeho výměnu za novější kus s účinností "80+". Bude spolehlivější a výrazně sníží spotřebu počítače.

Firmware a funkce: Triky, jak udržet mobil v kondici

Vlastníte-li starší zařízení, které nepodporuje některé novější funkce, bývá někdy možné aktualizovat firmware na nejnovější verzi, ať už ze stránek výrobce, nebo z jiných zdrojů. Nejnovější firmware přinese často nejen nové funkce, ale také zvýšení bezpečnosti a stability zařízení. Dobrým příkladem open-source firmwaru pro Wi-Fi router je například DD-WRT (www.dd-wrt.com). Tento upgraduje funkce a dokáže vytvořit druhou Wi-Fi síť se samostatným SSID a podporou OpenVPN. Pro řadu digitálních fotoaparátů Canon existuje upgrade firmwaru CHDK (chdk.wikia.com), který obsahuje řadu funkcí, jako například podporu focení v režimu RAW, expoziční série snímků a možnost dálkového ovládání fotoaparátu prostřednictvím USB kabelu. Pravidelnou aktualizaci firmwaru, která přinese podporu nejnovějších formátů a kodeků, doporučujeme u televizorů a multimediálních a Blu-ray přehrávačů.
Složitější situace nastává v případě aktualizace firmwaru smartphonů. Zvláště u nejpopulárnějších modelů s operačním systémem Android výrobci a operátoři nenabízejí možnost upgradu na novější operační systém. Modely se stále nejrozšířenějším Androidem 2.1 nabízejí oficiálně pouze možnost aktualizace stávajícího systému, ne přechod na systém novější. Zkontrolovat dostupnost aktualizace lze v nabídce "Settings/Phone info/System updates". Při stahování aktualizací doporučujeme připojení prostřednictvím WLAN, je rychlejší a nebudete zbytečně platit za data. Pokud vám smartphone upgrade systému nenabídne, můžete na internetu najít řadu alternativních návodů, jejichž prostřednictvím budete moci i do staršího smartphonu nainstalovat nejnovější operační systém.
AUTOR@CHIP.CZ


ZAČNĚTE S ÚPRAVAMI
Díky ikonám můžete rychle najít informace pro prodloužení životnosti vašeho hardwaru. Přinášíme detailní návody i řadu testovacích nástrojů.
CPU/RAM
Pevný disk
Baterie
Displej
Mechanické díly
Aktualizace


JAK ZAJISTIT DELŠÍ ŽIVOTNOST KOMPONENT
Pomocí správného zacházení lze prodloužit životnost jednotlivých komponent počítače i celých zařízení. Aktualizace firmwaru přinese staršímu přístroji nejnovější funkce.
Procesor/RAM
Jednou za rok vyčistěte chladič a ventilátor CPU.
Chybné paměťové moduly mohou po snížení frekvence zase bezpečně pracovat.
Aktivujte energeticky úsporné režimy.
Nepřetaktovávejte procesor.
Co nejčastěji přepněte zařízení do pohotovostního režimu.
Interní pevný disk
Aktivujte vypnutí disku po deseti minutách nečinnosti systému.
Sledujte životnost disku prostřednictvím tabulky S.M.A.R.T.
Jakmile zjistíte v tabulce S.M.A.R.T. chyby disku, okamžitě zálohujte data a vyměňte disk.
Správnou instalací disku snižte jeho teplotu. Nepokládejte disky nad sebe.
Externí pevný disk
Umístěte disky na výšku, budou tak lépe odvádět teplo.
Když disk nepoužíváte, vypněte jej. Ušetříte tak jeho mechanické i elektronické komponenty.
Postavte jej do stínu, aby se zbytečně nepřehříval.
Při práci disku dejte pozor na otřesy a vibrace.
Solid State Drive (SSD)
Nikdy nezaplňujte jeho celou kapacitu, zvyšujete tak opotřebení SSD.
Pomocí programu FancyCache minimalizujte počet zápisů.
SSD disk používejte pokud možno v kombinaci s Windows 7.
Čas od času zkontrolujte pomocí nástroje SSDLife stav disku a jeho zbývající životnost.
Baterie
Nenechte akumulátor notebooku dlouhodobě v plně nabitém stavu – pro delší životnost baterie je ideální nabití přes 50 %, jinak se snižuje její kapacita.
Pracujete-li s připojeným napájením, můžete vyjmout baterii a uložit ji na chladné místo.
Během práce na akumulátor se vyvarujte výpočetně náročných aplikací. Při hraní her nebo renderování filmů notebook vždy zapojte do napájení.
Displej
Snižte o trochu jas displeje.
Ochranná fólie prodlouží životnost displeje vašich mobilních zařízení.
Vyvarujte se umístění displeje na přímém slunečním světle nebo u tepelného radiátoru.
Mechanické díly a elektronika
Ventilátor snižuje teplotu uvnitř počítačové skříně a prodlužuje životnost kapacitátorů a kondenzátorů základní desky.
Zvýší-li se jeho hlučnost, vyměňte starý napájecí zdroj za nový. Účinné zdroje kategorie "80+" sníží spotřebu systému.
Ochrana proti prachu je důležitá vždy, hlavně ale v případě digitálních fotoaparátů. Přenášejte je ve vhodném pouzdru a nezapomínejte nasazovat krytku objektivu.
Pravidelným používáním nedojde k zaschnutí inkoustu v tiskárně. Pravidelné používání svědčí i všem akumulátorům.
Pracovní plocha není ideálním prostorem pro umístění externího disku, protože na ní často dochází k otřesům.
Firmware a funkce
Alternativní firmware Wi-Fi routeru nebo digitálního fotoaparátu přinese praktické nové funkce, které výrobce běžně nenabízí.
Podporu nových formátů zajistí pravidelná aktualizace firmwaru multimediálních přehrávačů a televizorů.
Pomocí programu CHDK můžete naučit digitální fotoaparát Canon nové funkce.
Aktualizaci firmwaru či operačního systému umí řada přístrojů provádět automaticky, ale ani tak není od věci se občas podívat na stránky výrobce.
Pokud výrobce vašeho "androidího" smartphonu nenabízí možnost přechodu na novou verzi OS, budete jej muset "hacknout".


Foto: Diagnóza pevného disku: Program CrystalDiskInfo dokáže přečíst hodnoty v tabulce S.M.A.R.T., které indikují stav i zbývající životnost pevného disku.
Foto: Postarejte se o baterii: Pracujete-li s notebookem jen doma u stolu, můžete odpojit baterii a prodloužit tak její výdrž.
Foto: Citlivé komponenty: Transformátory napětí a elektrolytické kapacitátory na základní desce nemají rády vysokou teplotu.
Foto: Dobře chráněný displej: Ochranná fólie zabrání poškrábání displeje a z lesklého displeje může udělat matný.
Foto: Nový firmware: Alternativní firmware DD-WRT obohatí Wi-Fi router o nové praktické funkce.