Internetové prohlížeče

Internet Explorer 9 opět nabírá tempo, za ním se potácí Firefox 5 a v pozadí nenápadně zrychlují Chrome a Opera. Který z prohlížečů je ale nejlepší?
PETR KRATOCHVÍL

Není nejmenších pochyb o tom, že browsery patří k nejrychleji se vyvíjejícím programům. Častokrát s menším než ročním odstupem chrlí softwarové giganty jednu verzi za druhou a snaží se uživatele přesvědčit, že právě jejich produkt je pro surfaře nejlepší. Lze také říci, že oblast internetových prohlížečů patří (z hlediska softwaru) k nejbizarnějším. Softwarové firmy totiž do browserů investují miliony dolarů a pak je nabízejí zdarma. Proč?
I přes rozpory se všichni počítačoví experti shodují na jednom: nejdůležitějším programem na počítači je bezesporu prohlížeč. Nejen že zprostředkovává uživateli přístup k obrovskému množství informací, ale má tendence nahrazovat ostatní software. Vzácností už nejsou webové textové či grafické editory, přístup k celé řadě dalších služeb je prozatím omezen jen nedůvěrou uživatelů. Ale ať už bude budoucnost v "cloudu" či nikoliv, prohlížeč je klíčovým prvkem k "získání" obrovského množství uživatelů. A to si uvědomuje nejen Microsoft či Google.

Na startu

Cesta od prvního textového browseru po aktuální multimediální prohlížeč byla dlouhá a plná zvratů. Microsoft i přes počáteční zaváhání a pozdější usnutí na vavřínech dokázal využít výhodu "domácího prostředí" (v podobě svého operačního systému) a jeho Internet Explorer stále používá nejvíce uživatelů. Druhým v pořadí je Firefox od Mozilly, který po efektním nástupu začíná ztrácet dech (a zájem uživatelů). Po nesmělém úvodu se začínají stále více prosazovat černé koně v podobě minimalistického Google Chrome a výkonné Opery. Který z prohlížečů měl nejtěžší cestu do našeho testu? A který má největší naděje do budoucna?

INTERNET EXPLORER
V současnosti stále nejrozšířenější prohlížeč má za sebou poněkud divokou historii. Léta absolutní dominance skončila s verzí 6, která doslova usnula na vavřínech. Po pětileté pauze se v roce 2006 objevila verze 7, konečně přinášející surfování v panelech, ani ta však nenabídla nic, co by zastavilo odliv uživatelů k alternativním prohlížečům. Osmá verze sice přinesla několik zajímavých zlepšení (například tzv. Accelerators), ve srovnání s nejlepšími jí ale stále něco chybělo. Aktuální, devátá verze je však s konkurencí minimálně srovnatelná – kromě několika revolučních vylepšení je konečně i přijatelně rychlá. Internet Explorer 9 by tedy měl být důležitým mezníkem, který Microsoftu umožní znovu získat ztracenou internetovou dominanci. Na podzim tohoto roku by se ale měla objevit už i beta-verze IE10, která bude součástí nových Windows 8. Ve srovnání s verzí 9 by však mělo jít spíše o evoluci, která přinese vyšší rychlost a lepší podporu standardů.

FIREFOX
Pokud lze někoho označit za vítěze zaváhání Microsoftu s IE6, byl by to pravděpodobně Firefox. Po nadšení, které vzbudily verze 1 a 2 (představeny v roce 2004 a 2006), se však tempo inovací poněkud zpomalilo. Třetí verze (2008) sice ještě přinesla celou řadu novinek, pravděpodobně šlo ale o "labutí píseň" vývojářů.
Firefox 4 totiž nabídl už jen o něco vyšší rychlost a několik "kosmetických" změn. Za zmínku stojí snad pouze nový správce rozšíření a podpora hardwarové akcelerace. Aktuální verze s číslem 5 je spíše "marketingovou" novinkou – i sama Mozilla přiznává, že "novinka" se pyšní především tisícovkou opravených chyb. Celá řada uživatelů proto považuje novinku za "lehce vylepšenou" verzi 4.1. Podle našeho názoru si navíc Mozilla "novou verzí" podřezává větev u uživatelů využívajících více rozšíření (která v nové verzi nemusí fungovat). Jak se ale zdá, vývojáři Firefoxu tyto obavy nemají, protože už v současnosti probíhají diskuse o novinkách ve Firefoxu 6 a 7. Podle všech náznaků by ale opět mělo jít spíše o kosmetické změny.

GOOGLE CHROME
Ani firma Google nemohla zůstat stranou v boji o internetový trůn, a tak se v roce 2008 objevil browser Chrome. Historie tohoto prohlížeče je poměrně krátká, zato ale mimořádně intenzivní. Od roku 2008, kdy spatřil světlo světa první Chrome, je už k dispozici dvanáct verzí. Google okolo nich sice nedělá tolik povyku jako konkurence, to ale neznamená, že by polevil v tempu inovací. Z původně rychlého a minimalistického programu se začíná stávat plnohodnotný browser s rozsáhlou nabídkou funkcí a podporou doplňků. Přesto stále boduje rychlostí a bez nadsázky lze prohlásit, že s Googlem (a jeho miliardami) v zádech má šanci zaútočit nejen na pozici Firefoxu, ale v budoucnu i na prozatím neotřesitelný Internet Explorer.

OPERA
Už od počátků internetového surfování měla Opera nevděčnou funkci "třetího vzadu". Přestože šlo o rychlý a bezpečný program, vždy se našlo něco, co ji odsunulo ze zorného pole internetových surfařů. Nejprve to byly finance (zdarma byla až od verze 5 z roku 2000), později paradoxně příliš rozsáhlá nabídka funkcí a komplikované ovládání. Od verze 8 ji však lze označit za výborně použitelný browser pro každého, což potvrzovala i její pravidelná dobrá umístění v našich testech. I přes své nesporné kvality Opera nezískala pozornost příliš velkého počtu surfařů. Navíc se v posledním roce nechala strhnout Chromem k závodu o nejrychlejší aktualizace, což mělo častokrát nepříjemné následky: nijak výjimečné nebyly tři RC verze za dva dny nebo občasné "nepovedené instalace" či problémy se stabilitou. I to je důvod, proč nevidíme budoucnost Opery příliš růžově. Někteří IT profesionálové bezesporu ocení její funkce a rozsáhlou konfigurovatelnost, její podíl na trhu ale podle našeho názoru nepřekročí pět procent. Leccos naznačují i první informace o verzi 12, která by měla být mírnou evolucí verze 11 s přidaným balíkem oprav.

Kdo je nejlepší?

Ještě než se pustíme do přímého srovnání jednotlivých browserů, je nutné poznamenat, že jsme se snažili vyhnout subjektivně hodnoceným oblastem. Proto v testu nenajdete hodnocení uživatelské přívětivosti a pouze omezené hodnocení schopností a funkcí – to, co vyhovuje jednomu uživateli, může být pro druhého neakceptovatelné. Je také nutné si uvědomit, že některé vlastnosti prohlížečů (rychlost, stabilita, funkce) se mohou s některými aktualizacemi změnit. Naše hodnocení se tedy vztahuje k verzím uvedeným v tabulce.

BEZPEČNOST

Klíčovým prvkem moderního prohlížeče je bezpečnost. Mít seberychlejší browser nabitý funkcemi, který vám však do systému pravidelně zve malware, určitě není snem žádného uživatele. My jsme se proto zaměřili (s pomocí databází serveru Secunia) na zranitelnosti a klíčové bezpečnostní funkce. A zde nás příjemně překvapil Microsoft. Ve srovnání s verzí 8 nabízí devítka nejen všechny důležité bezpečnostní funkce, ale vývojáři zapracovali především na samotném kódu. Téměř půl roku bez jediné neopravené zranitelnosti – to jsme opravdu nečekali. Na první pohled je lepší pouze Firefox 5 – díky "triku" s novým číslem je teoreticky zcela bez chybičky. Pokud však budeme ignorovat marketingové označení a prohlédneme si i statistiky verze 4, není optimismus příliš namístě a Firefox se rázem dostává na konec "pelotonu". Nijak nás neohromil ani Chrome. Ten sice nabídl celou řadu zajímavých funkcí (například možnost smazat cookie Flashe přímo z Chrome) a teoretické minimum zranitelností, ale vzhledem k tomu, že je "na světě" teprve měsíc a předchozí verze v této oblasti neexcelovala, rozhodně ho neoznačíme za "volbu opatrných". V podobné pozici je i Opera, které navíc chybí XSS ochrana. Z hlediska bezpečnosti tak překvapivě (a v Chipu vůbec poprvé) vyhrává Internet Explorer 9, kterému nechybí žádná důležitá bezpečnostní funkce a naopak "nepřebývají" žádné neošetřené mezery.

VÝKON

Pokud surfujete alespoň na středně výkonném počítači, můžete tento odstavec s klidem vynechat – žádný z prohlížečů vás nebude při práci brzdit ani zabírat příliš mnoho paměti. Vzhledem k rostoucímu počtu malých notebooků a netboků ale nemohou vývojáři tuto oblast ignorovat.
Z hlediska zabrané paměti jednoznačně vyhrál Internet Explorer – při pěti otevřených oknech spotřeboval ve srovnání s Google Chrome přibližně polovinu paměti. Nijak nás nepotěšila ani Opera, která se v obou sledovaných oblastech nepříjemně blížila k poslední pozici.
Zcela opačná situace byla při měření rychlosti prohlížečů – zde naopak Google Chrome exceloval. Překvapením byl opět Internet Explorer, který sice vyhrál jen v oblasti hardwarové akcelerace, ale v ostatních testech nepatřil zdaleka k nejhorším.

SCHOPNOSTI

Není to tak dávno, co platilo, že Chrome je prohlížeč s minimem funkcí a Opera jimi naopak uživatele zahlcuje. V současnosti jsou tyto rozdíly téměř smazány, i když i nadále platí, že Opera dokáže téměř cokoliv. K podobné minimalizaci rozdílů dochází i v oblasti kompatibility – v testu ACID3 je rozdíl mezi prvním a posledním pouhých 5 bodů, což naprostá většina uživatelů nezaznamená.
Velké rozdíly naopak zůstávají v možnostech rozšíření. I když se konkurence snaží smazat náskok Firefoxu, jsou jejich komunity vývojářů příliš malé a nabídka doplňků je stále příliš omezená. Jak jsme se již zmiňovali, klacky pod nohy svým vývojářům ale hází překvapivě sama Mozilla. Rychlejší tempo uvádění "nových verzí" znamená nutnost časté úpravy stávajících doplňků a s tím související problémy s bezpečností a stabilitou. Je tedy otázkou, zda by Firefox neměl podstatně zvolnit tempo a vydat se cestou, která k němu přivedla miliony uživatelů – cestou stabilního prohlížeče s širokou nabídkou doplňků.
PETR.KRATOCHVIL@CHIP.CZ

ZÁVĚR

Letošním vítězem testu se překvapivě, ale zcela zaslouženě stal Internet Explorer 9. Za tento rychlý, moderní a bezpečný prohlížeč se už Microsoft rozhodně nemusí stydět. S nadějemi také můžeme sledovat další vývoj prohlížeče od Googlu. Tento mimořádně rychlý browser lze už nyní jednoznačně doporučit nenáročným uživatelům s méně výkonnými počítači. Zklamáním je naopak umístění našeho dlouhodobého lídra – Firefox už podle našeho názoru "drží nad vodou" jen mimořádně šikovné doplňky. Ve všech ostatních oblastech totiž za konkurencí více či méně zaostává.


Jak jsme testovali
Při testování jsme se zaměřili na tři nejdůležitější oblasti. V rámci bezpečnosti jsme kontrolovali, zda nechybí klíčové funkce, a pomocí databází serveru Secunia jsme hodnotili bezpečnost jednotlivých produktů. Vzhledem k rychlému "inovačnímu cyklu" některých browserů (například u Firefoxu 5 a Google Chrome) jsme do tabulky přidali i informace o předchozí verzi, která může uživateli naznačit kvalitu vývoje.
Z hlediska výkonů jsme měřili rychlost startu prohlížeče a množství zabrané paměti u jedné stránky (www.google.cz) a pěti otevřených stránek (rozsáhlé zpravodajské portály). Vzhledem k důležitosti rychlosti zpracování javascriptu jsme také použili dva benchmarky zaměřené na tento klíč k rychlosti. Prvním testem byl V8 Benchmark z dílen Googlu, druhým "konkurenční" Kraken Benchmark od Mozilly. Pro test hardwarové akcelerace jsme zvolili známý "fishtank" od Microsoftu. U všech údajů v tabulce jde o průměr ze tří měření.
Pro závěrečný test prověřující schopnosti prohlížečů jsme zvolili známý test ACID3.