Ukázkové video z testovaných fotoaparátů najdete na Chip DVD pod indexem DigiCam.

Který filmuje nejlépe?

V současné době je u lepších digitálních fotoaparátů již téměř standardem možnost nahrávat video v rozlišení Full HD. Testovali jsme kvalitu těchto záběrů a to, zda snesou srovnání s výstupy digitální kamery.
CHRISTOPH CHMIDT

Nahrávání videí je jakýmsi novodobým "sportem": například každou minutu se na YouTube uloží 24 hodin videozáznamu. Kdo chce ukázat, jak se měl na dovolené nebo jak probíhala rodinná oslava, záhy zjistí, že video toho ukáže víc než hodinová prezentace fotografií. V současnosti navíc dokáže nahrávat video snad každý jen trochu novější digitální fotoaparát – a často dokonce ve Full HD kvalitě. Záznam si pak snadno přehrajete třeba na plochém televizoru. Kvalitní video a velké možnosti kreativity nabízí především digitální zrcadlovky, nejoblíbenější nástroj ambiciózních videoamatérů, jejichž tvorbu najdete například na portálu Vimeo (viz strana 59).
My jsme otestovali celkem deset přístrojů různých kategorií a sledovali jsme především kvalitu jejich videa. Výsledky jsme navíc porovnali s výstupy digitální kamery Panasonic HDC-SDT750EG, která se umístila na prvním místě v našem srovnávacím testu videokamer. Zvlášť jsme hodnotili kompaktní fotoaparáty a ve druhé skupině pak digitální zrcadlovky a "zrcadlovky bez zrcátka". Protože výsledky nejsou navzájem kompatibilní, najdete je ve dvou oddělených tabulkách a ve dvou sekcích. Systém bodování totiž není stejný – s výjimkou kvality videa, kterou jsme v tomto případě měřili zvlášť, speciálně pro tento test, a tyto výsledky jsou tedy mezi sebou porovnatelné.

Velmi ostré záběry

Pro brilantní obraz je důležité, aby mělo zařízení vysoké rozlišení. To je pak schopné zachytit hodně jemných detailů. Vše začíná objektivem, který musí být schopen optickému senzoru dodat ostrý a kontrastní obraz. Senzor pak musí vyprodukovat video s vysokým rozlišením, věrné originálu. Na měření rozlišení jsme se tedy soustředili i v našich testech – měřili jsme počet linií, které je fotoaparát pracující jako kamera schopen zachytit. V tomto testu překonává klasická videokamera fotoaparáty asi o 30 procent – je totiž vybavena hned třemi senzory. Fotoaparáty jsou primárně určeny k pořizování co nejlepších fotografií – a toho lze dosáhnout jen s jedním snímačem.
Větší snímací čip "zrcadlovek bez zrcátka" a digitálních jednookých zrcadlovek je při filmování výhodou. I kompaktní fotoaparáty jako Samsung WB2000 nebo megazoom Panasonic FZ100 však dokazují, že kvalitní video ve vysokém rozlišení zvládne zpracovat i menší snímací čip.
Na už poněkud starším fotoaparátu Nikon D5000 je vidět, jak je důležité, aby fotoaparát ukládal video na paměťové médium efektivně – tedy s malou ztrátou informací při zachování rozumné velikosti souboru. Nikon má velký snímač, ale video ukládá v neefektivním formátu MJPEG s nízkým bitratem. Tím ztrácí video na kvalitě. I některé kompaktní fotoaparáty, konkrétně Casio Exilim EX-H15 a Fujifilm F80EXR, používají zastaralý videoformát MPEG-4 – soubor pak lze přehrát jen v počítači. Ostatní fotoaparáty používají modernější videoformát, který přehrajete například i na televizoru se slotem pro SD karty.

Trikem proti šumu

Kromě dobrého obrazu s množstvím detailů je u videa důležité i to, aby v něm bylo co nejméně ruchů a šumů. Šum vzniká už u obrazového senzoru a rušivým vlivům se nelze úplně vyhnout. Čím méně světla dopadá na obrazový senzor, tím víc musí elektronický systém zesilovat obrazový signál a tím se také zvyšuje i šum obrazu.
Menší obrazové snímače samozřejmě zachytí méně světla, takže šum se ve videu projeví více. Větší senzory tedy mají výhodu. Videokamera tak v testu měření obrazového šumu skončila zhruba uprostřed, protože i její senzory jsou relativně malé. To je také důvod, proč si jednooké zrcadlovky a "zrcadlovky bez zrcátka" v tomto testu vedly velmi dobře.
Kompaktní fotoaparáty se často snaží "podvádět" a množství šumu následně různými technologiemi snižují – projeví se to však zase ztrátou detailů. Vidět je to například u Nikonu P100 s malým senzorem, který má sice nízkou hladinu šumu, ovšem pouze střední hodnoty při měření rozlišení.
Při měření jsme zjistili, že velký šum mají videozáběry pořízené za nízkého osvětlení fotoaparátem Panasonic FZ100 a kompakty Samsung WB2000 a Fuji F80. Na testovacích videosnímcích dvou posledně jmenovaných aparátů je sotva něco vidět – jsou hodně tmavé a zašuměné. Naopak "zrcadlovka bez zrcátka" G2 od Panasonicu ukazuje, že to jde i mnohem lépe. Velký obrazový snímač společně s technologií potlačení šumu zajišťuje velmi čistý obraz s vysokým rozlišením.

Kreativní hra s rozostřením

Jednooké digitální zrcadlovky a "zrcadlovky bez zrcátka" mají oproti videokamerám i kompaktním fotoaparátům konstrukční výhodu. Vzhledem k tomu, že mají poměrně velký optický senzor a různé objektivy, můžete s nimi vytvářet působivé vizuální efekty jako z hollywoodských filmů – můžete si pohrát s hloubkou ostrosti. Například popředí a pozadí může zůstat umělecky rozostřené, zatímco hlavní objekt mrazivě ostrý (viz str. 59).
To je sice efektní, vyžaduje to ale hodně praxe, kvalitní objektiv a stabilní stativ. Je totiž obtížné manuálně zaostřovat a během toho udržet fotoaparát v klidu. Kompaktní fotoaparát a kamera takovéto záměrné rozostření v podstatě neumožňují.

Snadnější manipulace s kamerou

Videokamera možná nezvládne tak vysoké rozlišení jako zrcadlovka, ale mnohem lépe se při natáčení drží a snadněji se s ní manipuluje. Na rozdíl od fotoaparátu je jakousi prodlouženou rukou a prsty jsou v úplně jiné poloze než při natáčení pomocí fotoaparátu. To je při dlouhodobějším použití znát.
Navíc je filmování, na rozdíl od fotoaparátů, přizpůsobena i veškerá elektronika kamery. Například zoom kamery začíná zlehka a pohybuje se pomalu. Filmování je přizpůsobeno i automatické zaostřování nebo vyvážení bílé. Navíc je jak zoomování, tak automatické zaostřování velmi tiché, takže ho na videozáznamu prakticky neslyšíte.
Oproti tomu fotoaparáty jsou konstruovány především pro rychlost – rychle nazoomovat, rychle zaostřit. Proto je u nich zoom někdy příliš hlasitý, "hektický", nepřesný – jako například u Fujifilmu Finepix F80EXR. Navíc automatické zaostřování při zoomování skáče tam a zpět. Při "švenkování" fotoaparátem se také náhle mění nastavení vyvážení bílé – toho jsme si všimli například u testovaného Samsungu WB2000.
U fotoaparátů s ručním zoomováním, tedy u digitálních zrcadlovek a zrcadlovek bez zrcátka, vyžaduje pořízení plynulých záběrů s přiblížením skutečně hodně tréninku. Videokamery pak mají i další výhodu – všechny důležité ovládací prvky pro filmování jsou snadno přístupné. U fotoaparátu jde samozřejmě vždy tak trochu o kompromis – spuštění filmování není tak intuitivní a problematické může být i použití zoomu. Asi nejblíže videokamerám má ovládání vyřešen kompaktní megazoom Panasonic Lumix DMC-FZ100. Jeho elektronický systém se filmování velmi dobře přizpůsobí a umožňuje plynulé zoomování i dobré automatické ostření. Jak správně filmovat fotoaparátem se dozvíte v rubrice "Tipy, triky: digitální fotografie".
AUTOR@CHIP.CZ

ZÁVĚR

Optimálním zařízením pro filmování je stále videokamera – nabízí vysoké rozlišení, pohodlnou obsluhu a výhodu tří optických snímačů. Digitální fotoaparáty, především náš vítěz testu Panasonic G2, však už také mají co nabídnout – především kvalitu výstupu. Výborný poměr ceny a výkonu nabízí Nikon P100, který umí nahrávat kvalitní video ve Full HD rozlišení.


Nahrajte filmy jako z Hollywoodu – po správném nastavení
Na rozdíl od videokamer nabízí digitální zrcadlovky a "zrcadlovky bez zrcátka" více kreativity a možnost přesně nastavit ostrost.
V hollywoodské produkci bývá při natáčení filmů kromě kameramana i další specialista ("focus puller"), který má na starosti speciální ostření některých scén. Nastaví kameru přesně na daný záběr. Hra s ostrostí je možná i u jednookých digitálních zrcadlovek a "zrcadlovek bez zrcátka", protože jsou vybaveny velkým optickým senzorem a kvalitní optikou.
HRANÍ SI S CLONOU
Aby bylo možné mírně rozostřit často rušivé pozadí natáčené scény, je potřeba zcela otevřít clonu zvolením co nejmenšího clonového čísla (nastavením f na 2,8– 4,5) a použít střední ohniskovou vzdálenost – alespoň 50 mm u zrcadlovek se senzorem APS-C. Nastavit ostrost přesně podle potřeby pomocí "Live View" displeje však není vůbec jednoduché. Vypomoct si můžete pevným ohniskem a pohybem fotoaparátu. Pomůže vám samozřejmě i metoda pokusů a omylů. Zdrojem inspirace pro vás může být videoportál http://vimeo.com. Při vyhledávání zadejte klíčové slovo "5D".


Foto: Malé i velké: Na videu pořízeném aparátem Panasonic G2 (vlevo) je lépe vidět struktura dlaždic i pilířů – tu naopak "pohltí" technologie redukce šumu u fotoaparátu Fuji F80EXR (vpravo).