Časová osa Chipu : Propadáky

Produkty, které se neujaly, v podstatě existují od nástupu moderních technologií. Některé výrobky se staly "propadáky" kvůli vývojovým chybám, jiné kvůli špatnému marketingu, další zařízení prostě v době jejich uvedení nikdo nepotřeboval.
CHRISTOPH SCHMIDT

Koncept videotelefonu, prostřednictvím něhož je s druhou osobou možné nejen mluvit, ale i se jí dívat do tváře, přestože je hodně vzdálená, se zdá fascinující. Uvažoval o něm dokonce i vynálezce telefonu Alexander Graham Bell a v roce 1880 popsal proces, při kterém by obraz mohl být převeden za pomoci světlocitlivého selenu. Různé společnosti se snaží prodat videotelefony nebo jim podobná zařízení už několik desetiletí. A zkoušejí to znovu a znovu. Veřejný videotelefon mezi Norimberkem a Berlínem, představný ještě před druhou světovou válkou, je jen jednou epizodkou této historie. Telefony s obrazem, které nabízela v šedesátých letech firma AT&T, však nikdo nechtěl používat. V devadesátých letech neuspěla se svými ISDN videotelefony ani společnost Deutsche Telekom. Důvod neúspěchu těchto produktů nebyl ani tak technologický, jako spíše psychický. Uživatelům vadila a vadí ztráta soukromí, tedy možnost, že jim kdokoli zavolá a uvidí je nebo jejich domácnost.
Historie ale ukázala, že propadnout mohou i mnohem užitečnější produkty – stačí, když přijdou v nevhodný čas.

BTX: Někdejší on-line propadák

V současné době, kdy jsme svědky ohromného úspěchu internetu, si jen těžko dokážeme představit, že jeho předchůdci nedokázali uživatele vůbec zaujmout. Například německá pošta Deutschen Bundespost představila v roce 1977 on-line službu BTX (Bildschirmtext) "screen text", interaktivní videotextový systém inspirovaný francouzským Minitelem. Zákazníci však nepochopili jeho výhody a brzy ho překonal komplexnější internet. Český Telecom také nepřišel s nabídkou ISDN připojení ve vhodný čas. Technologie už byla na ústupu a nahrazovala ji ADSL.
Jsou i společnosti, kterým se podařilo uvést na trh mnoho propadáků, a přesto se stále drží. Například firma Apple chtěla v devadesátých letech za každou cenu uspět se svou herní konzolí. V roce 1995 představila konzoli s legračním jménem "Pippin", která se ovšem hardwarově nemohla vyrovnat a konkurovat hernímu zařízení Sony PlayStation z téhož roku – pro Apple to byl velký neúspěch. Pět let nato se nedařilo ani krásnému, tichému, ale nepraktickému počítači PowerMac G4 Cube. Apple příliš neuspěl ani se svým prvním PDA Newton nebo s podobným zařízením s klávesnicí eMate 300. Dobrý nápad a design prostě nejsou jedinými faktory, které zaručí úspěch.

Giganty IT: Chronologie neúspěchu

Ani další velikáni IT průmyslu nebyli ušetřeni velkých propadáků. Microsoft se svým nešťastným a nepoužitelným uživatelským rozhraním "Bob" z roku 1995, s ošklivým MP3 přehrávačem Zune z roku 2006 nebo nedodělaným operačním systémem Windows Vista v roce 2007. Společnost IBM zase v devadesátých letech pohořela v případě svého operačního systému OS/2 Warp, přestože byl lepší než Windows.
Výrobce procesorů Intel si v roce 2004 (téměř doslova) spálil prsty na příliš hladovém procesoru Pentium 4 "Prescott", který neměl příliš dobře implementované technologie pro úsporu energie. Intel nezvládl ani prosazení pamětí RAMBUS. AMD se zase v roce 2007 nepovedl první procesor Phenom. Obsah vyrovnávací paměti se mohl v určitých případech ztratit a došlo ke zhroucení systému – tzv. "TLB bug" se sice dal softwarově vyřešit, ale na úkor výkonu.
Je dobré vědět, že za tím, ze kterého produktu se stane propadák, stojí většinou uživatelé, kteří snadno odsoudí nepopulární technologie. Odmítli tak například chráněné audiosoubory a nekupovali je. Od roku 2007 se už prodávají skladby bez DRM ochrany a jsou úspěšné.

Časová osa

1964
Videotelefon
Zařízení od amerického providera AT&T bylo jedním z mnoha, která se pokoušela nabídnout uživatelům videotelefonování. Neměli zájem.
1970
TED videodisk
Telefunken vyvinul systém TeD (Television Electronic Disc), který přehrával filmy z plastových desek. Nikdo si ho ale nechtěl koupit.
1980
BTX
Předchůdce internetu, interaktivní systém BTX (Bildschirmtext), zůstal na okraji zájmu uživatelů. Přišel prostě příliš brzy – jako mnoho dalších "propadáků".
1987
IBM PS/2
Byl koncipován jako nástupce velmi úspěšného IBM PC. "Personal System" však zapadl kvůli nekompatibilitě se svým předchůdcem.
1994
Chyby ve výpočtech
První generace procesorů Pentium dělala chyby v některých specifických výpočtech kvůli tzv. FDIV bugu.
1995
Apple Pippin
2D grafika této konzole už nebyla v době uvedení konkurenceschopná. K nezájmu uživatelů přispěla i vysoká cena (600 USD) a hrozný design.
1998
Špatný start pro satelitní telefony
Vybudování sítě Iridium pro provoz satelitních telefonů stálo pět miliard dolarů. Dva roky po startu její tvůrce zbankrotoval. Dnes tuto celosvětovou telekomunikační síť provozuje nástupnická organizace.
1999
Zbytečný formát
Super Audio CD slibovalo mnohem lepší zvuk než klasické CD. V době nákupu a stahování přes internet ale nemá tento nový formát smysl.
2000
Adonis
Bezhlučně chlazený počítač Apple G4 Cube poutal svým vzhledem pozornost – byl ale příliš drahý a nepraktický. Nebylo ho možné dovybavit.
2003
Módní mobily
Siemens se snažil se svou řadou mobilů "Xelibri" vyvolat velký poprask. Tato zařízení, vypadající jako rekvizity ze Star Treku, si však své nadšené obdivovatele nenašla a neprodávala se.
2004
Hladový procesor
Intel Pentium 4 "Prescott", vyráběný 90nanometrovou technologií, měl přinést vyšší výkon a nižší spotřebu. Opak byl však pravdou. Díky tomuto debaklu dnes máme v procesorech důležité mechanismy úspory energie.
2006
Komplikovaný přehrávač
Přehrávač Zune od Microsoftu odrazoval potencionální kupce svými "DRM okovy". Navíc se nevydařil ani vzhledově.
2007
Louda
Microsoft promrhal mnoho času na vývoj systému Windows Vista. Výsledek: Vista je pomalá, otravná a špatně se prodávala.
2008
Poražený
Ze dvou diskových formátů musel jeden prohrát – a prohrál formát HD-DVD na úkor Blu-ray technologie. Drahé HD DVD přehrávače nejsou svým majitelům k ničemu.
2009
Ochablá vlna
Služba Google wave měla nahradit e-mail, byla ale příliš složitá. Projekt tedy neuspěl a skončil.
2010
Tablety s Windows
Tablety jsou populární, ale těm s Windows se příliš nedaří. Procesor Atom je na ně málo výkonný a systém není pro tablety ideální. Prosazuje se spíše Apple nebo zařízení s OS Android.
TREND
Propadáky jsou těžko předvídatelné, takže do budoucna budeme svědky ještě mnoha dalších. Už teď jsou tu ale někteří kandidáti, kteří byli například ignorováni konkurencí ještě před uvedením (WiMAX), jejichž předchůdci vymírají (digitální rozhlasová technologie pro plošné vysílání – DAB) nebo které prosazuje jen jeden výrobce (datová přenosová technologie TransferJet firmy Sony).