Internetové město budoucnosti

Ucpané datové dálnice, neustálý monitoring, a nyní už i mýtné na všech možných místech – to je internet současnosti. Byl World Wide Web "bezplatným městem" už příliš dlouho?
PETR KRATOCHVÍL, MANUEL KÖPPL

Málokterý obyvatel "města Internetu" si pamatuje dřívější časy: například rok 1969, kdy se vesnice ještě nazývala Arpanet a byla jen malým výzkumným areálem. Centrem se táhla pouze úzká silnička dat, přičemž doprava byla spíše ojedinělá a například elektronická pošta byla jen vzácným fenoménem.
A nyní? V porovnání s minulostí šok! Například podle společnosti Royal Pingdom bylo v roce 2009 zasláno 90 miliard e-mailů, z čehož 81 procent tvořil spam. Mnohem více ale informační dálnici blokuje 1,8 miliardy obyvatel navštěvujících videoportály typu YouTube či YouPorn. Ročně je na YouTube zhlédnuto více než 146 miliard videí a návštěvní trend stále roste. Podle Cisto Visual Networking Indexu bylo v roce 2009 přes World Wide Web posláno okolo 177 exabytů. To odpovídá stotisíckrát většímu objemu dat než v případě všech knih světa, které kdy byly vydány. Zní to neuvěřitelně, ale YouTube a spol. v současné době nesou odpovědnost za třetinu aktuálního datového přenosu. Podle Cisca budou mít do roku 2013 videoslužby (Video-on-Demand, IPTV a P2P video) na svém kontě dokonce 91 procent přenosu dat po internetu. Je logické, že kvůli takto neustále vzrůstajícímu provozu hrozí webovému městu totální kolaps.

Mýtné za internet: Poskytovatelé chtějí účtovat

Výše zmiňované služby (např. YouTube) nabízí uživatelům stále více stále kvalitnějšího obsahu (a zároveň větší balíky dat), avšak budovat větší infrastrukturu, která by tyto objemy zvládla, musí samotní provideři. Nelze se tedy divit, že poskytovatelé internetu z celého světa chtějí nová pravidla týkající se přenosu dat. Poskytovatelé trvají na vysokých poplatcích (jakémsi mýtném) za transport dat od velkých portálů, zdrojů velkého datového provozu a také od náročných uživatelů (například sdílejících soubory). Nejčastějším názorem firem ze strany poskytovatelů a "telekomů" je: "Ti lidé a firmy, kteří zatěžují sítě, by měli také platit." To ale bude znamenat i konec neutrality na síti a zároveň bezplatného datového provozu.
Nepříjemné je, že o způsobech řešení problémů se neshodnou ani odborníci v EU. Například Bundesnetzagentur (německý odpovědný regulační orgán) mluví ve prospěch neutrality na síti, zatímco komisařka EU pro Digitální agendu Neelie Kroesová (nechvalně známá kauzami Microsoft a Intel) novinářům vysvětlila, že internet není žádnou neutrální platformou: "Existuje několik možností, jak internet regulovat." Zdokonalená prý může být infrastruktura, může být zavedeno mýtné, mohou být i zřízeny přechody a dopravní křižovatky.
I naprostým laikům však musí být jasné, že definování nových pravidel a zřízení "značek" na internetových silnicích samo o sobě hladkému dopravnímu toku nepomůže. V USA se již s překážkou pro internetové mýtné vypořádali: Comcast, největší operátor kabelových sítí v zemi, mohl omezit připojení k internetu u "náročných surfařů" ihned poté, co před federálním soudem vyhrál spor. Soud totiž rozhodl, že Federál Communications Commission (americký regulační orgán) nemá právo předepisovat poskytovatelům, aby jednali se všemi zákazníky rovnocenně. Nyní je podstatné, zda americký prezident Barack Obama bude bojovat na straně poskytovatelů obsahu (jako jsou Google či Microsoft) a zároveň za zachování neutrality na síti, nebo se bude klanět telekomunikačním obrům, jako jsou AT&T a Comcast. Ve finále se tedy ukáže, kdo bude nakonec platit rozvoj širokopásmových sítí – že nejde o levnou záležitost, to prozrazují informace od telekomunikačních firem: kilometr vysokorychlostního vedení stojí přibližně 50 tisíc eur (bez údržby).

Cenzura: Poskytovatelé sítí útočí na webové služby

Pro Joshe Silvermana, šéfa internetové telefonní služby Skype, by zavedení internetového mýtného znamenalo "cenzuru" velkého procenta jejich datového přenosu. Podle jeho slov je tento přístup nelogický: zákazníci platí za přístup na internet, a mohou se tedy svobodně rozhodnout, co budou na internetu dělat. Silverman očekává, že snaha omezovat populární služby může být v budoucnu ještě větší – má s tím již zkušenost: celá řada mobilních operátorů Skype zablokovala, protože ho považovala za hrozbu svého obchodního modelu pro hlasové služby. V některých zemích například T-Mobile a Vodafone otevřely své sítě pro Skype až po pohrůžce z Bruselu. Nyní musí zákazníci platit měsíční dodatečné poplatky, aby mohli používat internetové mobilní telefonování.
Tento příklad se v budoucnu může stát precedentem. Je logické, že internetoví provideři budou požadovat "mýtné" především od velkých zdrojů obsahu – jako například od stahovacích služeb, videoportálů nebo peer-to-peer sítí. Dá se ale také očekávat, že se v blízké budoucnosti objeví i požadavky na platby od koncových uživatelů. Pokud zákazník nezaplatí, jeho internetový přístup bude omezen a bude se muset vzdát části internetové nabídky.
Ve Velké Británii jdou poskytovatelé internetu ještě dále: v budoucnu hodlají kontrolovat, co jejich zákazníci na internetu dělají, a v případě potřeby jejich přístup zablokují. Podle nového zákonu o "digitálním hospodářství" má poskytovatel přispívat k ochraně autorských práv. Každý subjekt, který přístup k internetu nabízí – dokonce i "kávové" řetězce typu Starbucks nebo giganty v oblasti fastfoodu (McDonalds, KFC…) –, musí kontrolovat, zda jejich zákazník nemá přístup k nelegálnímu obsahu, jinak jim hrozí pokuta až do výše 250 000 britských liber. S novým "digitálním" zákonem vstoupilo ve Velké Británii v platnost dokonce i internetové blokování. Nyní mohou být blokovány i stránky s "nežádoucími účinky pro podniky nebo zákazníky". Velmi široké pole tohoto zákona kritizuje i britský politik, liberální demokrat John Hemming: "Podívejte se na WikiLeaks (portál umožňující anonymní publikaci citlivých vládních, firemních či církevních dokumentů) a uvidíte tam materiál, který patří vládě a jehož zveřejnění pro ni může mít i ‚nežádoucí účinky'. Díky tomu tedy můžete ve Velké Británii využít právo blokovat WikiLeaks…"
Zdá se vám to bizarní a Velkou Británii považujete za divnou zemi s prvenstvím v oblasti šmírování obyvatel? Ano, země za kanálem má skutečně největší počet kamer na jednoho obyvatele, její zákony na ochranu duševního vlastnictví jdou za hranici zdravého rozumu a byla zde i poprvé (bez vědomí uživatelů) masivně nasazena technologie hloubkové analýzy paketů (DPI) – viz Chip 5/2010, strana 92. Pravda ale je, že směrem k podobným omezením má nakročeno i celá řada dalších zemí. Například u nás v této souvislosti nelze nezmínit spor "firma Prolux versus server FinExpert", ve kterém byl známý internetový server žalován za to, že na svých diskusních fórech nesmazal kritiku. Asi jen málokoho překvapí, že žalující firma spor vyhrála a soudce svůj výrok podložil tvrzením "Praktiky firmy mohou být podrobeny věcné kritice, zdůrazňuji ale věcné, bez urážlivých vulgarit" (viz článek na portálu www.lidovky.cz). Obzvláště šíleně vypadá toto rozhodnutí v kontextu s diskusí našich poslanců v Poslanecké sněmovně…
Další aktivity na poli filtrování internetu probíhají v oblasti blokování dětské pornografie. Podle EU komisařky pro vnitřní záležitosti Cecilie Malmströmové však neexistuje žádný způsob, jak prosadit evropské internetové blokování dětské pornografie. I zde ale panují velmi rozdílné názory – politici upozorňují, že ve státech, kde je blokování již zavedeno, zabraňuje tisícům přístupů denně. Naopak IT experti kritizují, že často používané "DNS-blokování" může být velmi snadno jednoduchým způsobem obcházeno – pomocí návodu, který lze volně najít na internetu.
Za ironické lze v této souvislosti označit výsledky analýzy dánského poskytovatele Siminn: 92 procent adres určených k blokaci pochází z USA, a jsou tedy pro evropské snahy o eliminaci nedostižné – fungují totiž na serverech mimo EU…
Aktivity v této oblasti se nevyhnuly ani České republice. Nedávno byl slavnostně představen projekt Červené tlačítko, který měl chránit naše děti před hrozbami z internetu (po kliknutí na speciální doplněk v prohlížeči měl být anonymně nahlášen nebezpečný obsah). Po několika dnech však internetový publicista Daniel Dočekal odhalil, že nahlášení nebezpečného webu pomocí červeného tlačítka není anonymní a kromě vaší IP adresy odesílá do centrály i informace o stránkách, které jste navštívili. Je také nutné zdůraznit, že kliknutím na toto tlačítko nebezpečný web nezablokujete – jen ho "kamsi" nahlásíte. A dělat si iluze o tom, jak jakási česká organizace eliminuje web kdesi v USA, je určitě zbytečné. Naštěstí čtenáři Chipu určitě vědí, že existují lepší nástroje hlídající bezpečnost jejich dětí – například nástroje v bezpečnostních balících nebo speciální "dětské filtry"…

Pronásledovatel inzeruje: Google sleduje své uživatele na každém kroku

Dříve byl internet nejen svobodný, ale z větší části také bezplatný. Řada firem však nevolí cestu ke zpoplatnění svých služeb – stále častěji se objevuje varianta: "Nechcete platit za data? Požadujeme striptýz vašich dat."
Například Google bude své uživatele v budoucnu "pronásledovat" prostřednictvím sítě s personalizovanou reklamou, kterou vyhledávací gigant nazývá "remarketing". Příklad: Internetový obchod si na svých stránkách nainstaluje nástroj "Google Remarketing Tool", který si bude "všímat" všech návštěvníků obchodu. Později, když tito zákazníci surfují po dalších stránkách v reklamní síti Googlu, jim budou automaticky nabízeny inzeráty navštívených internetových obchodů. Google tento software zkoušel s vybranými inzerenty po dobu jednoho roku. Aitan Weinberg, Product Manager Gogolu, tvrdí, že všichni testovaní obchodníci dokázali prostřednictvím personalizované reklamy zlepšit své prodeje. Jen málokdo si ale uvědomí další zajímavou skutečnost: podrobné informace o zákaznících a jejich osobní údaje a nákupní preference představují další zlatý důl…
Opačnou cestou, přes exkluzivní distribuční kanály a atraktivní placený obsah, se vydali jiné giganty. Například podle analytické společnosti DisplaySearch ovládá v současné době Amazon dvě třetiny světového knižního trhu, a to i díky společnému marketingu čtečky elektronických knih Kindle a samotných elektronických knih. Amazon v předchozím roce prodal více než tři miliony čteček. Další světový gigant Apple, dříve výrobce hardwaru a softwaru, vyrostl v největšího světového prodejce hudby především pomocí přístroje iPod a internetového obchodu iTunes. Na konci letošního roku bylo přes iTunes staženo (a zaplaceno) již deset miliard skladeb. Zároveň Apple dosáhl s iPhonem a obchodem AppStore průlomu i na trhu s mobily. V obchodě je v současnosti k dispozici 185 000 aplikací, které byly dohromady staženy více než čtyřmiliardkrát. Nyní chce Apple udělat podobnou revoluci i v oblasti elektronických knih s novým iPadem – a zdá se, že k tomu směřuje mílovými kroky: jen v samotných USA bylo během prvního dne prodáno více než 300 000 iPadů, staženo jeden milion aplikací a prodáno více než 250 000 e-knih. Tyto trendy nezůstaly utajeny poskytovatelům internetu, kteří připravují specializované portály pro prodej knih, hudby, filmů, her a softwaru.
Ať už se situace v oblasti cel a placení za obsah vyvine jakkoliv, jisté je, že v blízké budoucnosti nás na dálnicích internetu čeká pořádná tlačenice: počet uživatelů se od roku 2000 zpětinásobil a přenos dat se podle odhadu firmy Cisco zvýší do roku 2013 ze současných 177 exabytů na 667 exabytů. V budoucnu se tedy bude muset každý uživatel rozhodnout, zda dokáže žít se stále se scvrkávající bezplatnou nabídkou, nebo zda za pobyt v "surfařském ráji" zaplatí…
AUTOR@CHIP.CZ

INTERNETOVÉ MĚSTO
"WebPolicie" Pomocí speciálního tlačítka v prohlížeči budete mít možnost zavolat internetovou policii.
Webové filtry proti dětské pornografii budou zavedeny v celé Evropě. Jejich účinnost je ale sporná…
Rozšíření sítě Náklady na budování širokopásmového připojení činí přibližně 50 000 eur na kilometr. Poskytovatel žádá zavedení internetového mýta.
YouTube & YouPorn Tyto weby budou na informační dálnici vytvářet dopravní zácpy. Poskytovatelé služeb vás tedy požádají o přesun k pokladně…
Google & Facebook Budou používat osobní údaje pro personalizovanou reklamu. Uživatelé budou moci být sledováni na každém kroku.
                                                    MÝTO
SURFAŘSKÝ RÁJ
iTunes & Amazon e-knihy Apple a Amazon vyrábějí hodně vlastních zařízení, vyvíjejí příslušný software a nabízí exkluzivní placený obsah.
Plány rozvoje Telekomy spolupracují s dalšími partnery na budování "download portálů" začínají zavádět placený obsah.
Piráti Nelegální stahování nejen poškozuje zábavní průmysl, ale také se nezanedbatelně podílí na zatěžování sítí..

DOPRAVNÍ SITUACE

Největší provoz na internetu budou do budoucna generovat internetové videoportály a sdílení souborů…

POPULACE MĚSTA INTERNET 2000/2009

Tygr je připraven ke skoku: Téměř polovina uživatelů internetu pochází z Asie. Oblast Jižní Ameriky, Afriky a Blízkého východu patří k nejrychleji rostoucím regionům.
2000 celkem miliard: 0,36
Asie 31,7 %
Evropa 29,1 %
Severní Amerika 29,9 %
Jižní Amerika 5,0 %
Afrika 1,3 %
Střední východ 0,9 %
Oceánie 2,1 %

2009 celkem miliard: 1,8
Asie 42,4 %
Evropa 23,6 %
Severní Amerika 14,4 %
Jižní Amerika 10,4 %
Afrika 4,8 %
Střední východ 3,2 %
Oceánie 1,2 %