Souboj pevných disků

Pevný disk potřebuje každý, otázkou však je, zda zvolit klasický magnetický HDD, nebo moderní SSD disk. V testovací laboratoři Chipu jsme zjišťovali výhody a nevýhody klasických disků oproti SSD diskům s flashovou pamětí.
THOMAS LITTSCHWAGER

S ohledem na množství multimediálních souborů, které najdeme téměř na každém počítači, byla donedávna kapacita asi nejdůležitějším parametrem pevného disku. V kategorii pevných disků se ale dnes setkáváme se stejným dilematem, který museli řešit výrobci procesorů, tedy s volbou, zda dát přednost vyšší frekvenci procesoru před změnou architektury a zapojením více logických obvodů, které díky lepší optimalizaci nabízí celkově vyšší výkon než brutálně nataktovaný jednojádrový procesor, který má navíc mnohem vyšší spotřebu. Stejně tak není kapacita jediným parametrem pevného disku a stále častěji kladou uživatelé důraz i na rychlost, energetickou úspornost a odolnost disku vůči nárazům. První otázkou při volbě nového pevného disku je tedy volba mezi HDD a SSD diskem. Který z nich je lepší? Chip se rozhodl provést komplexní test obou technologií.

První kolo: Rychlost

Současná maximální kapacita 2 TB vypadá na první pohled jako nezvratitelný argument pro volbu magnetického pevného disku, ale kapacita není vše. Co je vám platný velký úložný prostor, když budete muset na data čekat? Pro srovnání jsme použili běžně dostupné 3,5" pevné disky s rozhraním SATA-2. V současné době nejvýhodnější variantu představuje disk Samsung Spinpoint F3, který v kategorii 3,5" HDD vede v našich tabulkách Top 10. Nabízí průměrnou přenosovou rychlost 111 MB za sekundu, a to jak při čtení, tak při zápisu. V praktickém testu jsme za pomoci disku Samsung Spinpoint F3 zkopírovali obsah plného DVD disku cca za 45 sekund. Přenosová rychlost menších, 2,5" klasických pevných disků je zhruba o 28 procent nižší. Nejrychlejší notebookový pevný disk Seagate 7200.4 pracuje při čtení s přenosovou rychlostí téměř 80 MB/s a zápis provádí rychlostí 75 MB/s. Kopie obsahu DVD disku mu trvala o něco víc než jednu minutu.
Z hlediska rychlosti SSD disky naprosto porážejí disky klasické. SSD disk Intel X25-E a jeho identický bratr Kingston SSDNow E dosahují přenosových rychlostí čtení na úrovni 243 MB/s a rychlosti zápisu okolo 206 MB/s. Nejlepší 2,5" SSD disk současnosti je tedy dvakrát rychlejší než nejvýkonnější magnetický 3,5" disk s rozhraním SATA-2 a v porovnání s notebookovým pevným diskem je přibližně třikrát rychlejší. Dokonce i nejpomalejší SSD disky z našich srovnávacích tabulek nabízí vyšší přenosovou rychlost než nejrychlejší HDD.
Jak SSD, tak HDD disky jsme testovali na rozhraní SATA-2. S příchodem inovovaného rozhraní SATA-3 s teoretickou propustností 6 Gb/s tedy očekáváme, že výkon SSD disků budoucí generace se ještě zvýší.
Výkonnostní rozdíl mezi SSD a HDD disky je zřejmý i při pohledu na přístupovou dobu, což je v podstatě prodleva, kterou disk potřebuje ke zpřístupnění uložených dat. Špičkový magnetický pevný disk WD Velociraptor nabízí nadstandardní přístupovou dobu čtení sedm milisekund a data zapisuje se zpožděním tří milisekund. Pro srovnání: běžné magnetické 3,5" HDD disky pracují s přístupovou dobou 15 a 10 ms. Notebookové pevné disky disponují přístupovými dobami okolo 13 až 15 ms.
Přístupová doba nejlepšího flashového SSD disku Intel X25-E se blíží nule. Podle našich měření dosahují nejrychlejší SSD disky přístupové doby čtení 0,07 sekundy, a zápisu dokonce 0,05 sekundy. Tento disk je tedy v kategorii přístupové doby 60× rychlejší než WD Velociraptor!
První kolo našeho souboje tak jasně vyhrávají SSD disky, ale pozor, neplatí to pro všechny SSD disky. Testy ukázaly, že některé levné SSD disky pracují s přístupovou dobou zápisu nad hranicí 200 ms, a jsou tedy více než desetkrát pomalejší než běžné 2,5" magnetické HDD disky, z nichž i ty nejpomalejší pracují s prodlevou 17 ms.

Druhé kolo: Cena za GB

Magnetické HDD nemají, co se rychlosti týče, šanci vyrovnat se SSD diskům, to ale neznamená, že jejich éra končí. Nejvyšším trumfem klasických pevných disků jsou vysoká kapacita a nízká cena za jeden gigabajt úložného prostoru. V současné době se můžeme setkat s 3,5" HDD o maximální kapacitě 2 TB a nejvyšší kapacita notebookového disku nedávno dosáhla 1 TB, i když je pravda, že 2,5" disk s touto kapacitou je stále příliš tlustý na to, aby se vešel do každého notebooku. Podle našich informací však budou mít 1TB 2,5" pevné disky brzy i klasické notebookové rozměry.
V kategorii kapacity mají tedy HDD před SSD disky pořádný náskok. Nejvyšší kapacita běžně dostupných SSD disků dosahuje maximálně 256 GB, výjimkou jsou velmi drahá speciální řešení, která mají buď podobu diskových polí, nebo přídavných karet vkládaných do PCIe slotů stolních počítačů. Zjednodušeně řečeno, kapacita obyčejných SSD disků dnes stačí na operační systém, aplikace a základní pracovní data, ale pro ukládání filmů, hudby a fotografií tyto disky zatím prostor nenabízejí.
Ještě hůře než srovnání maximální kapacity dopadá pro SSD disky porovnání ceny, kterou musí uživatel utratit za jeden GB datového prostoru. Vítěz srovnávacích tabulek 3,5" disků (Samsung SpinPoint F3) má opravdovou kapacitu 931 GB a stojí 2 100 Kč, za 1 GB tedy zaplatíte cca 2,25 Kč. V kategorii notebookových 2,5" magnetických disků vede WD Scorpio Blue s kapacitou 465 GB a cenou okolo 2 000 Kč. Jeden GB prostoru u něj tedy stojí necelé 4 Kč. Právě v tomto ohledu zaostávají SSD disky nejvíce. Nejrychlejší SSD disk našich tabulek (Intel X25-E) prodává svůj prostor za cenu 270 Kč za jeden GB. Dokonce i u nejlevnějších SSD disků z konce našich tabulek stojí jeden GB cca 70 Kč. Zájemci o opravdu rychlý SSD disk si tedy musí připravit hodně peněz a musí se přichystat na to, že budou v notebooku muset nějaký datový prostor obětovat. Jiná situace je v oblasti stolních počítačů, do nichž se vejde více disků, a které tedy mohou používat rychlý SSD disk coby disk systémový v kombinaci s magnetickým datovým diskem o kapacitě 2 TB. Cenově však SSD disky druhé kolo našeho zápasu prohrávají na celé čáře.

Třetí kolo: Energetická náročnost

Důležitým argumentem především pro majitele notebooků je energetická úspornost pevného disku. Výrobci SSD disků se chlubí, že flashové úložiště dokáže výrazně prodloužit výdrž notebooku při provozu na baterie, ale výsledky našich měření ukazují, že 2,5" HDD disky jsou z hlediska energetické náročnosti velmi podobné SSD diskům. Zatímco SSD disk má při čtení příkon přibližně 1 W a při zápisu cca 2 W, například 2,5" HDD disk Fujitsu Hornet J100H pracuje s hodnotami 0,6 a 2,2 W. Průměrný 2,5" HDD si řekne při čtení o 1 W a při zápisu o 2,5 W. V porovnání s většími 3,5" HDD disky, které v průměru vyžadují příkon 4 W, jsou SSD disky úspornější, i tak se ale v tomto kole celkově jedná o remízu.

Čtvrté kolo: Odolnost a životnost

Data uložená na flashových SSD discích bez mechanických součástí jsou ve větším bezpečí v případě vibrací a pádů z běžné výšky. U magnetických pevných disků hrozí právě při takovýchto nehodách nevratná ztráta dat. Pokud tedy notebook často přenášíte, je pro vás SSD disk bezpečnější volbou.
Jak je to však s celkovou životností disků? Obáváme se, že zde zatím můžeme nabídnout pouze teoretické hodnoty bez osobní zkušenosti. SSD disky jsou zatím příliš mladé na to, abychom se u některého z dlouhodobě testovaných kusů setkali se selháním z důvodu opotřebení. Flashové buňky však mají jen omezenou životnost. Každá z paměťových buněk SLC disků teoreticky vydrží 100 000 záznamových operací a technologie MLC disků zaručuje jen 10 000 zápisů. To je také důvod, proč výrobci SSD disků používají řadu technik pro rovnoměrné rozmístění dat na diskovém prostoru. Podle informací, které máme k dispozici, by SSD disky měly mít v praktickém provozu životnost tři až pět let, což je údaj v podstatě shodný s HDD disky. Ve specifikacích SSD disků se udává tzv. životnost MTBF (tedy průměrná doba mezi selháním) v řádu 1 000 000 hodin, u magnetických disků určených pro běžné počítače je MTBF většinou udávána v řádu 600 000 hodin. Tyto hodnoty však představují jen statistický údaj s nulovou vypovídací hodnotou ohledně opravdové životnosti disku. Neznamenají tedy, že disk vydrží 1 000 000 hodin (tedy přibližně 114 let). V podstatě se jedná o nepodložená marketingová čísla a je zbytečné je brát v úvahu.
Vzhledem k omezené kapacitě SSD disků, a tedy relativně malému množství paměťových buněk mohou mít levnější SSD disky s kapacitou 64 GB kratší životnost než magnetické pevné disky, ale jakmile se kapacita SSD disků zvýší nad 256 GB, stane se problém s opotřebením buněk minulostí.

Páté kolo: Hlučnost

Poslední kolo souboje bylo zaměřeno na hlučnost. SSD disky neobsahují žádné mechanické součásti, a jsou proto naprosto bezhlučné. Notebookové magnetické disky jsou ale také velmi tiché a v provozu nevydávají hlučnost vyšší než jeden son. Větší a rychlejší 3,5" HDD při provozu generují hluk měřitelný na úrovni 1,5 sonu. Western Digital Velociraptor představuje jeden z nejrychlejších magnetických pevných disků, ale při provozu jsme mu naměřili hlučnost okolo tří sonů. Z hlediska hlučnosti tedy SSD disky poráží jak 2,5", tak 3,5" pevné disky.

Výsledek: Remíza

Který typ pevného disku je tedy lepší? V tomto duelu jsme se rozhodli vyhlásit remízu, protože výhody a nevýhody obou technologií záleží hlavně na tom, jaký uživatel chce disk provozovat. Pokud vyžadujete maximální výkon a cena SSD disku spolu s jeho omezenou kapacitou vám tolik nepřekážejí, pak doporučujeme právě flashový disk. SSD disky jsou ideální pro uživatele, kteří často přenášejí notebook a chtějí mít svá data ve větším bezpečí. Chcete-li si do notebooku pořídit cenově dostupný SSD disk (a vystačíte-li s omezenou kapacitou), doporučujeme vám levný, ale dostatečně rychlý disk Kingston SSD Now V+ (pomalejší, 40GB verze V stojí cca 2 500 Kč, 64GB verze V+ přijde na 4 500 Kč). Do domácích multimediálních desktopů a DTR notebooků je vhodnější magnetický disk, na který můžete uložit větší množství aplikací i multimediálních souborů. Ideálním kompromisem pro výkonnější domácí desktopy je kombinace SSD disku v podobě systémového disku, na kterém jsou kromě operačního systému uloženy nejzákladnější aplikace, a magnetického disku, na kterém budou uloženy pracovní i multimediální soubory. Běžným uživatelům stále doporučujeme spíše klasické pevné disky, které nabídnou vyšší kapacitu a přitom dostatečnou rychlost.
AUTOR@CHIP.CZ

ZÁVĚR

Vítěze jsme tentokrát neurčili. SSD disky jsou rychlejší, tišší a úspornější, ale mají omezenou kapacitu a vysokou cenu za uložený gigabajt. Pokud vám jde pouze o rychlost, doporučujeme SSD disk v podobě systémového disku. Běžným uživatelům však stále doporučujeme klasické magnetické disky, které mají vyšší kapacitu, dostatečnou rychlost a mnohem nižší pořizovací cenu.