Přejít k hlavnímu obsahu

Odhalení: Vzoreček Googlu

Odhalení: Vzoreček Googlu

O úspěšnosti nebo bezvýznamnosti webových stránek rozhoduje MALÝ ALGORITMUS – vzorec pro výpočet hodnoty PageRank ve vyhledávači Google. Ukážeme vám, jak funguje.
MARTIN GOLDMANN

Začneme několika otřepanými pravdami: internet je obrovský, webová stránka naproti tomu maličká. Každá nabídka na webu se nevyskytuje jen jednou či dvakrát, nýbrž desetkrát či stokrát. V takové konkurenci je pro jednotlivou stránku obtížné se prosadit neboli předvést se uživateli. Ten ji uvidí pouze v jediném případě – když na Googlu spustí vyhledávání a daná stránka se pak objeví mezi prvními nálezy. Tak tvrdá, tak „darwinistická“ jsou pravidla internetu, pravidla Googlu.
Když ale existují stovky podobných stránek, kterou z nich posunout nahoru, a kterou naopak vyhostit na spodní místa? Odpověď na tuto otázku vtělili zakladatel Googlu Larry Page a Sergey Brin do jediného vzorečku, tzv. PageRank algoritmu (pojem lze volně překládat jako „hodnocení stránky“, byl prý však míněn i jako slovní hříčka se jménem otce Googlu, tedy „Pageovo hodnocení“). Kdo vzorec zná, rozumí mu a používá jej, může svou internetovou prezentaci protlačit na přední místa. Kdo jej zneužívá, bude potrestán. Jak ale vlastně PageRank funguje a kdy se webová stránka ocitne ve výsledcích hledání na předních místech?

PageRank: Jak algoritmus pracuje

Za formulkou pro PageRank stojí úvaha právě tak jednoduchá jako geniální:
1. Ke každé webové stránce existuje určitý počet jiných webových stránek, které na ni odkazují.
2. Každá z těchto webových stránek má sama zase nějaký PageRank.
3. Odkaz ze stránky B na stránku A je jako při běžném hlasování považován za hlas od B pro A.
4. Kromě toho PageRank stránky B dodá hlasu pro A určitou váhu. Čím vyšší je PageRank stránky B, tím lépe.
5. Jako další faktor vstupuje do hry celkový počet odkazů uvedených na stránce B. Čím méně jich je, tím lépe pro PageRank stránky A.
6. Součet všech PageRanků je roven počtu všech dokumentů (stránek) na webu. PageRank tedy reprezentuje významnost dokumentu uvnitř celého evidovaného internetu.
Důležité přitom je, že PageRank se vypočítává pro každou jednotlivou stránku, ne pro kompletní webovou nabídku. Může se proto stát, že určitý příspěvek na webovém serveru má vyšší PageRank než sama domovská stránka.
V matematické podobě vypadá celá záležitost takto:
PR(A) = (1-d) + d (PR(T1)/C(T1) + ... + PR(Tn)/ C(Tn))
Vyjádřeno slovně: PageRank stránky A je součtem PageRanků stránek T1 až Tn, vždy vydělených počtem odkazů na těchto stránkách. K tomu přistupuje ještě tzv. faktor útlumu (d), velmi důležitý prvek, který sehraje svou roli později.
Princip PageRanku se dá nejlépe objasnit na zjednodušeném schématu: Předpokládejme, že celý web se skládá z pouhých čtyř stránek A, B, C a D. Všechny mají jako výchozí stav PageRank rovný 1. Sečteno dohromady to tedy odpovídá celému zde předpokládanému webu o čtyřech stránkách. Pro první příklad vyjdeme ze situace, že každá ze stránek B, C a D ukazuje jediným odkazem na stránku A. Kromě nich se žádné další odkazy nevyskytují.
Budeme-li prozatím ignorovat faktor útlumu, dostáváme tento vztah:
PR(A) = 1/1 + 1/1 + 1/1
Z toho pro stránku A vyplývá PageRank rovný 3. Nyní se podívejme na jinou, trochu komplikovanější konstelaci (viz schéma na str. 75): Stránka A má odkazy na B a C, stránka B jen jeden odkaz na A. C odkazuje na A, B a D, D pouze na B. Pro A tedy platí:
PR(A) = 1/1 + 1/3
Odkaz ze stránky B (kde je jediný) přináší 1, stránka C přispěla jen hodnotou 0,33, neboť se na ní vyskytují celkem tři odkazy. Výsledkem je tedy hodnota 1,33. Pro B dostáváme
PR(B) = 1/2 + 1/3 + 1/1,
což po zaokrouhlení dává 1,83. Pro C (kam jako jediný směřuje jeden ze dvou odkazů ze stránky A) bude
PR(C) = 1/2,
tedy 0,5. Konečně D bude mít
PR(D) = 1/3,
zaokrouhleno 0,33.
Součet PageRanků by měl dát celkový počet stránek:
1,33 + 1,83 + 0,5 + 0,33 = 3,99
Chybějící 0,01 má na svědomí zaokrouhlování. V našich výpočtech však ještě něco chybí – do výsledku není zahrnut aktuální PageRank jednotlivých stránek. Podívejme se znovu na příklad pro stránku B. Pokud výpočet pro dříve (v prvním kroku) zjištěné PageRanky přizpůsobíme tomuto hledisku, výraz
PR(B) = 1/2 + 1/3 + 1/1
se změní na
PR(B) = 1,33/2 + 0,5/3 + 0,33/1
Výsledkem by tedy byl PageRank (po zaokrouhlení) 1,62. Ovšem přepočet PageRanku pro B samozřejmě zase ovlivnil PageRanky ostatních stránek A, C a D. A nová hodnota PR(D) zase změní PR(B) atd.
Jak vidíme, nezbývá než se ke správnému výsledku přibližovat postupně opakovanými iteracemi. Vyhledávač Googlu proto výsledky jednoho výpočtu použije v dalším iteračním kroku. Podle údajů Pageho a Brina stačí přibližně 100 iteračních cyklů ke stanovení PageRanků miliard uložených stránek.

Faktor útlumu: Chování uživatele

Podle předpokladu Googlu reprezentuje PageRank pravděpodobnost, s jakou internetový surfař při klikání na odkazy vyvolá danou webovou stránku. Poněvadž je přitom nutno uvážit, že tak nebude činit nekonečně dlouho, byl do vzorce zahrnut ještě tzv. faktor útlumu. Ten v podstatě simuluje situaci, že surfaře další klikání na odkazy přestane bavit. V popisu svého algoritmu předpokládají Sergey Brin a Larry Page faktor útlumu o velikosti 0,85. Lze tedy očekávat, že i v realitě Googlu bude ležet blízko této hodnoty.
Skutečný PageRank se na rozdíl od výše uvedeného příkladu počítá jako pravděpodobnostní hodnota mezi 0 a 1. Z toho vyplývají hodnoty PageRanku v podobě malých desetinných zlomků. Stránka s hodnotou 0,01 by tedy měla pravděpodobnost 1 %, že se na ni uživatel po kliknutí na náhodný odkaz dostane.
Zbývá ještě objasnit jednu záhadu: Když se tedy PageRank vyjadřuje číslem od 0 do 1, proč jej pak například Google Toolbar (http://toolbar.google.com) zobrazuje jako hodnotu mezi 1 a 10? Odpověď zní: Google číslo přepočítává. Jak přesně se tak děje, to není úplně jasné. Experti ovšem předpokládají, že přepočet není lineární, nýbrž logaritmický. Znamená to pak, že například skok PageRanku v Toolbaru z 1 na 2 je daleko snazší než třeba z 9 na nejlepší známku 10.

Filtry: Malí pomocníci PageRanku

S využitím vzorce pro PageRank „pročesal“ Google celou síť – a s ohromným úspěchem. Jenomže po triumfu se rychle vyrojili příživníci. Provozovatelé webových stránek mechanismus rychle prokoukli a začali své vlastní nabídky uměle protlačovat ve vyhledávačích nahoru. Důsledkem bylo, že se Google proti těmto spammerům začal bránit novými postupy. Proto je dnes PageRank jen jedním z mnoha faktorů, které ovlivňují pořadí, v jakém se webová stránka v seznamu nálezů Googlu objeví.
Přesto se dnes s PageRankem často zachází jako s měnou: „Když mi dáš dva odkazy na stránkách s PR 4, já ti dám odkaz na stránce s PR 5“. Tento přístup je však naivní a překonaný – prostá výměna odkazů nic nepřinese. Například odkaz ze stránky věnované psům na porovnání cen automobilů návštěvníkovi nijak nepomůže a ani u Googlu se nesetká se zvláštním ohlasem. Google totiž hodnotí relevantní odkazy výše než ty, u nichž spolu původ a cíl křížového odkazu nemají nic společného. Pokud tedy dostanete mail s nabídkou výměny odkazů, raději předem zkontrolujte, zda se nabízená stránka k té vaší hodí. Jen v případě kladné odpovědi se výměna vyplatí.
Ale vraťme se zpět k vyhledávacím algoritmům Googlu. PageRank je jen špičkou ledovce. Za ovládací plochou vyhledávače se skrývají desítky filtrů a vyhodnocovacích postupů pro webové stránky a výsledky hledání.

SEO: Optimalizace pro vyhledávač

Základní pravidlo optimalizace stránky pro vyhledávání (Search Engine Optimization) zní: „Dodej korektní kód a dobrý, co nejunikátnější obsah.“ Kdo se řídí těmito zásadami, má šanci, že se jeho webová stránka ocitne na předních místech seznamu nálezů.
„Korektní kód“ se týká dvou vlastností HTML kódu webové stránky. Jednak by měl být syntakticky správný, jednak by v něm měly být použity příslušné prvky HTML. Pro Google jsou důležité především značky (tagy) , <p> a také nadpisové značky <h1> až <h6>. Do tagu <title> patří stručný popis dokumentu, <p> umožňuje čisté členění do odstavců, nadpisy „h“ propůjčí textu přehlednou strukturu. <br />Zřejmě je také důležité použít nadpis <h1> jen jednou, ostatní – jako <h2> nebo <h3> – ale častěji. Provozovatelé zkoumali výsledky vyhledávání Googlu pro určitá klíčová slova v závislosti na struktuře stránky – s velmi zajímavými poznatky. Dalším předpokladem pro dosažení lepších výsledků je trpělivost. Na nabídku pak budou jiní provozovatelé stránek postupně odkazovat a zvyšovat tak PageRank a popularitu vaší stránky.</p> <h3><span class="content_class2">Tuning:</span> Rozmnožování odkazů</h3> <p>Potřebnou trpělivost pochopitelně nemá každý. Existují ale prostředky, které mohou celé věci trochu napomoci. Jednou z možností je zanechat odkazy na vlastní webovou stránku v internetových fórech a blogových příspěvcích. Provozovatelé fór ovšem často na vlastní propagaci uživatelů nereagují právě přívětivě. Každopádně jsou takové odkazy oprávněné jen tehdy, jestliže čtenářům fór přinášejí skutečně relevantní informace. <br />Druhá cesta k lepším výsledkům při vyhledávání je naproti tomu téměř zatarasena. V blogových komentářích jsou odkazy zpravidla automaticky opatřeny parametrem »rel= nofollow«. To znamená, že Google na tento odkaz nezareaguje a také jej nevyhodnotí jako hlas pro PageRank. <br />Za existenci tohoto parametru mohou opět spammeři, jejichž robotické programy zaplňují blogy a fóra nesmyslnými texty a četnými odkazy. Tím se spammeři snaží posunout ve vyhledávačích vlastní nabídky dopředu.</p> <h3><span class="content_class2">Linktracking: </span>Hlasování kliknutím</h3> <p>Vyhledávací gigant Google samozřejmě nezapomíná vyhodnocovat ani počínání uživatelů. Na základě sledování počtu kliknutí na odkazy může totiž poznat, které výsledky vyhledávání jsou u uživatelů úspěšnější, a podle toho upravit hodnocení. V prohlášení Googlu o ochraně dat se v odpovídající pasáži dočítáme: „Google může poskytovat odkazy v takové formě, která nám umožňuje sledovat, jestli byly tyto odkazy použity.“ Tak je to doslova uvedeno na www.google.cz/privacypolicy.html. <br />Tato měření mají pro Google podstatnou výhodu – téměř nikdo je nemůže ovlivnit. Jedinou cestou, jak si na tvrdě vybojovaných předních místech dopomoci k většímu počtu kliknutí, je produkování dobrých titulů a popisů stránek. <br />Jako titul vybírá Google zpravidla obsah značky <title>. Ten by měl být tvořen co nejpoutavějším nadpisem, který uživatele přiměje ke kliknutí. U textu, který Google zobrazuje pod odkazem, předvede své přednosti dlouho zanedbávaný HTML metatag v elementu <head> webové stránky. Ve výrazu <br /><span class="content_class1"><meta•name=“description“•content=“xyz“•/> </span><br />uvádí programátor namísto xyz krátký popis obsahu stránky. Ten může, podobně jako úvodní slovo novinové zprávy, už obsahovat všechna důležitá fakta na stránce a čtenáře tak vybídnout k aktivaci odkazu. Pokud stránka takový souhrn neuvádí, zvolí Google – podle svého mínění – vhodnou pasáž textu a použije ji na místě popisu.</p> <h3><span class="content_class2">Black hat SEO:</span> Jak podvést Google</h3> <p>Každý systém a každý program má své slabiny – dokonce i Google. Od té doby, co vyhledávače posílají uživatele na webové stránky, se nejrůznější „černé ovce“ pokoušejí ovlivnit výsledky vyhledávání ve svůj prospěch. Rozhořel se tak trvalý boj mezi spammery a provozovateli vyhledávačů. Ti první chtějí prostřednictvím různých manipulací přijít k penězům, druzí chtějí produkovat čisté, ničím neovlivněné výsledky. <br />Zmíněné černé ovce, v angličtině zvané „black hat SEOs“, samozřejmě využívají slabá místa systému ve svůj prospěch. Jejich současnými spammerskými metodami jsou zejména „content spam“ a „link spam“. Obě varianty lákají hledajícího na stránku, která je v Googlu uvedena hodně vysoko. Poněvadž informace na těchto stránkách většinou představují jediný smysluplný obsah, návštěvníci na ně klikají, což spammerům zase přináší peníze. <br />Content spam se vyskytuje v mnoha variantách. Nejjednodušším způsobem je zaplnit text pojmy, pod nimiž může být stránka ve vyhledávači nalezena. Tato metoda už ovšem není tak účinná jako dříve, kdy vyhledávače prostě počítaly, jak často se nějaké heslo objevuje. Dnes už se Google & Co. proti „keyword stuffingu“ dokážou bránit (http:// www.google.com/support/webmasters/bin/answer.py?answer=66358). Jejich protizbraň spočívá ve stanovení poměrného výskytu pojmů v textu („keyword density“). Od určitého prahového procenta pojmů se už text považuje za spam. <br />Jiným pokusem o podvod, s nímž už si však Google také dokáže poradit, je skrytý text – spammeři prostě zapisují do stránek bílý text na bílém podkladě; v HTML nebo CSS to není žádný problém. Čtenář text na stránce samozřejmě nevidí – vyhledávačům jsou tak ale podstrčeny stovky či tisíce pojmů. V dnešních vyhledávačích však už skrytý text nepochodí dobře. Matt Cutts, neoficiální mluvčí Googlu v záležitostech SEO, ve svém blogu poukazuje na to, že nemá smysl ani psát například světle šedý text na bílém podkladě (www.mattcutts.com/blog/seomistakesnearlyhidden-text/). <br />Stále ještě oblíbenou metodou je „scraping“ – plnění vlastní webové prezentace „seškrábanými“ obsahy jiných stránek. Tento postup spammeři často nasazují v souvislosti se službou Google AdSense, aby tak vydělali na inzerci. Ale i s těmito podvrhy se antispamový tým Googlu již delší dobu dokáže vypořádat (www.mattcutts.com/blog/stepintomy-shoes/). Scraping je nepříjemný zejména pro stránky, které obsahují originální texty. Podle okolností se totiž může stát, že scrapingová stránka se ve výsledcích vyhledávání umístí výše než stránka originální.</p> <h3><span class="content_class2">Link spamming: </span>Blogy plné smetí</h3> <p>Provozovatelé blogů a fór musí čelit jiné proradnosti, tzv. „link spammingu“. Poněvadž záměrně budované „farmy odkazů“ už tak dobře nefungují, vydávají se nyní spammeři jinými cestami: blogy, fóra a webové stránky zaplavují seznamy odkazů. Pro spammery to má tu výhodu, že jimi zneužité stránky nejsou nijak podezřelé. A pokud Google přesto proti takto zaplevelené stránce něco podnikne, spammerům to příliš nevadí. Koneckonců mají k dispozici ještě desítky dalších stránek, na které mohou svůj balast umístit. <br />Jedinou protizbraní je zde Googlem interpretovaný atribut „nofollow“ pro tag Anchor. Takto označené odkazy Google ignoruje a nezaindexuje je. V blogovém programu WordPress je atribut „nofollow“ předem zapnut. Spamu ovšem nezabrání, pouze jej zablokuje. Spammery to ale neodradí – nadále plní blogové komentáře v naději, že přece jen narazí na blogy, které „nofollow“ nepoužívají. Provozovatelé webových stránek mohou odkazový spam dostat pod kontrolu jedině vlastnoručně napsanými antispamovými rutinami nebo prostřednictvím antispamových služeb, jako je Akismet. <br />Jiní spammeři nasazují hned vlastní blogy, jimiž se pokoušejí vnutit Googlu své nabídky. Principiálně nejde o nic jiného než o klasické „odkazové farmaření“ – vytváření webových stránek, které sestávají z nesmyslného textu a hypertextových odkazů. I s tím si Google už dlouho umí poradit.</p> <h3><span class="content_class2">Cloaking:</span> Nový oblíbenec spammerů</h3> <p>„Cloak“, česky „plášť“ či „pláštík“, označuje další techniku vyhledávačských spammerů. Spočívá v zastírání „pravé tváře“ webové stránky. Ta pak vyhledávači předkládá jiný obsah než návštěvníkovi. Umožňuje to skutečnost, že robot Googlu odpovědný za prohledávání webových stránek se vždy dá rozpoznat. Pro jistotu může „cloaker“ ještě také porovnat IP adresu. <br />Jakmile taková stránka zjistí, že ji otevřel „Googlebot“, nakrmí vyhledávač speciálním obsahem. Mohou to být například stovky vět, které v různých variacích zdůrazňují jeden nebo několik pojmů. Otevře-li však stránku běžný návštěvník, najde na ní úplně jiný, pro publikum vytvořený obsah, který má s vyhledávacím dotazem jen málo společného. <br />Podobně funguje „page redirect“. Prostřednictvím metatagu nebo javaskriptu dojde po zavedení stránky k přesměrování na stránku jinou. Poněvadž Google neumí javaskript interpretovat, zůstane Googlebot viset na původní stránce a vezme si z ní spamový obsah, zatímco normální čtenář je přesměrován na stránku se zamýšleným obsahem. Široké publikum se s touto technikou seznámilo, když v roce 2005 vypadl koncern BMW z indexu Googlu (www.mattcutts.com/ blog/ramping-up-on-international-webspam/). Automobilový koncern tehdy použil přesměrování javaskriptem: stránka BMW předložila Googlebotu textovou stránku s klíčovými slovy, uživatele však odvedla na obrazovou galerii automobilů. S tímto tahem mělo BMW prostě smůlu.</p> <h3><span class="content_class2">Duplicate content:</span> Nechtěný spam</h3> <p>Sám webmaster třeba všechno myslí dobře – a přesto se jeho stránka může u Googlu ocitnout v nemilosti. Jedním z možných důvodů je zdvojený obsah, který je nápadný především na rozsáhlých stránkách. „Duplicate content“ vzniká dvěma způsoby. Jednak se může jednat o skutečné dublety – například existuje-li tatáž stránka v jedné verzi pro browser a v další verzi pro tisk a je Googlem indexována. Obě stránky pak obsahují stejný text. Zdá se ale, že v poslední době už Google tuto záležitost neposuzuje tak úzkoprse. Dvě až tři verze článku na jedné „white hat“ stránce by neměly být problémem, píše Matt Cutts ve svém blogu (www.mattcutts.com/blog/duplicate-content-question/). <br />Jiná cesta ke zdvojenému obsahu vede přes URL. Je-li webová stránka dosažitelná pod několika doménami, může to vést k problémům, stejně jako různé cesty k souborům, které mají nakonec tentýž význam. Například: Článek je dosažitelný jak na adrese www.mojestránka.xy/článek.php?id=1, tak i na „www.mojestránka.xy/primanadpis-1/“. Pro Google jsou to dvě různé adresy, tedy také různé dokumenty. Mají ale stejný obsah, proto bude stránce při indexaci sníženo pořadí. Tento problém lze odstranit přesměrováním. Zadá-li pak uživatel například „www.mojeprimastránka.xy“, bude přesměrován na „www.mojestránka.xy“. <br />Takové přesměrování zařizuje na serverech Apache modul mod_rewrite. Potřebný kód se ukládá například do souboru htaccess, který se musí nacházet v kořenovém adresáři webové stránky. <br />Přesměrovací mechanismus sestává ze tří řádků kódu: <br /><span class="content_class1">RewriteEngine·on <br />RewriteCond·%{ HTTP_HOST}·!^www\.mojestranka\.xy$ <br />RewriteRule·^(.*)$·http://www.mojestranka.xy/$1·[R=permanent] <br /></span>První řádek aktivuje funkci pro přepsání URL. Poté RewriteCond zkontroluje název vyvolávané stránky. Není-li to www.mojestránka.xy, přesměruje třetí řádek všechny požadavky na www.mojestránka.xy. Jako typ přesměrování je zvolen „permanent“. Tak se Google a ostatní vyhledávače dozvědí, že nová adresa platí natrvalo. <br />Tato přesměrovávací záležitost je pro provozovatele webových stránek jistě dost nepohodlná – a nebudou to mít snazší ani v budoucnu. Dokud totiž budou na světě spammeři, kteří se ve výsledcích vyhledávání snaží nečistými metodami protlačit své nabídky co nejvýše, bude Google sahat k protizbraním. Zvláště když tím musí trpět seriózní provozovatelé webových stránek. <br /><em>AUTOR@CHIP.CZ</em></p> <h3>ZDROJE</h3> <p>Google Webmaster Guidelines:     www.google.com/support/webmasters/bin/answer.py?answer=35769 <br />Matt Cutts Blog:     www.mattcutts.com/blog <br />Google-Blog na téma metatagy:     http://googlewebmastercentral.blogspot.com/2007/12/ answering-more-popular-picks-meta-tags.html Google Spam Report: www.google.com/contact/spamreport.html <br />Wikipedia o spamu ve vyhledávačích:     http://en.wikipedia.org/wiki/Spamdexing <br />Google News na WebmasterWorld:     www.webmasterworld.com/forum30/</p> <h4 class="content_class0">INFO</h4> <h2>Stránky s PageRank 10</h2> <p>PageRank 10 – takové vyznamenání je vyhrazeno pouze bohům internetu. Olymp webových stránek přestavuje následující seznam: uvádí nejvýše hodnocené stránky, seřazené podle počtu zpětných odkazů na ně. Nějaké stránky z našich evropských končin byste mezi nimi hledali marně – ty začínají až od PageRank 8. Platí to dokonce i pro www.seznam.cz, který má Pagerank 7. <br />1. místo     www.google.com/ <br />2. místo     www.firstgov.gov/ <br />3. místo     web.mit.edu/ <br />4. místo     www.nasa.gov/ <br />5. místo     www.real.com/ <br />6. místo     www.energy.gov/ <br />7. místo     www.whitehouse.gov/ <br />8. místo     www.adobe.com/ <br />9. místo     www.nsf.gov/ <br />10. místo     www.w3.org/ <br />Pokud chcete vědět, jak si stojí váš web nebo jiné známé stránky, podívejte se na adresu www.populararticles.com/tools/, kde najdete nástroj na zjišťování PageRanku.</p> <strong>Dokumenty ke stažení</strong> <ul class="files-container"> <li class="files-item"> <a href="/dokumenty/10-08-072-vzorecek/" class="file file-pdf" onclick="return !window.open(this.href,'','');"> Testy a recenze - Odhalení: Vzoreček Googlu </a> (260.47 kB) - Staženo 1141x </li> </ul> </div> </div> </section> </div> <!-- END OUTPUT from 'themes/chip/templates/page/page--dvd.html.twig' --> </div> <!-- END OUTPUT from 'themes/chip/templates/content/off-canvas-page-wrapper.html.twig' --> </main> <!-- END OUTPUT from 'themes/chip/templates/layout/region.html.twig' --> <footer class="bg-gray-100 text-gray-900 lg:px-6"> <div class="relative bg-gray-0 max-w-[640px] lg:max-w-[1000px] mx-auto w-full py-8 px-6 z-40"> <hr class="relative border-0 h-px bg-gray-200 mb-12 "> <div class="flex gap-10 flex-col lg:flex-row gap-y-4"> <article class="flex flex-col lg:flex-row gap-x-10 gap-y-4 lg:gap-y-0 shrink-0"> <div class="w-fit "> <img src="/vzhled/chip/chip_files/burdaInternational-logo.png" alt="Burda International"> <p class="hidden text-xs lg:block">© 2024 BurdaMedia Extra s.r.o.</p> </div> <div class="flex gap-12"> <ul class="w-fit"> <li> <a href="https://www.chip.cz/predplatne">Předplatné časopisu Chip</a> </li> <li> <a href="https://burda.cz/cs/kariera/volna-mista" target="_blank">Volná místa </a> </li> <li> <a href="https://burda.cz/cs/inzerce/casopisy-pro-muze/chip" target="_blank">Reklama</a> </li> <li> <a href="https://burda.cz/cs/pro-ctenare/podminky-soutezi-a-predplatneho" target="_blank">Obchodní podmínky</a> </li> <li> <a href="https://casopis.chip.cz/dvd/#" id="private_settings">Nastavení soukromí</a> </li> <li> <a href="https://burda.cz/cs/zasady-ochrany-soukromi" target="_blank">Ochrana soukromí</a> </li> <li> <a href="https://burda.cz/cs/content/cookies-zasady" target="_blank">Cookies zásady</a> </li> <li> <a href="https://www.chip.cz/kontakt">Redakce a kontakty</a> </li> <li> <a href="https://burda.cz/cs/vydavatelstvi/kontakt#inzerce" target="_blank"> Inzerce</a> </li> <li> <a href="https://www.chip.cz/rss.xml" data-drupal-link-system-path="rss.xml">RSS</a> </li> <!-- END OUTPUT from 'themes/chip/templates/navigation/menu.html.twig' --> <!-- END OUTPUT from 'themes/chip/templates/block/block--system-menu-block.html.twig' --> <!-- END OUTPUT from 'themes/chip/templates/layout/region.html.twig' --> </ul> </div> </article> <form class="text-gray-500 space-y-3" name="contact_mail_form" action="https://www.chip.cz/submit-newsletter" method="post"> <h2 class="font-bold text-gray-800 text-md">Zajímavosti ze světa IT v e-mailu</h2> <div class="flex flex-col gap-y-2 lg:gap-0 lg:flex-row"> <input class="text-gray-500 rounded-l-lg rounded-r-lg lg:rounded-r-none lg:w-full h-10 border-y border-l border-r lg:border-r-0 outline-none border-gray-300 pl-3.5 focus:border-gray-500" type="email" id="email" name="email" placeholder="Vaše e-mailová adresa" required=""> <button class="uppercase bg-red-400 hover:bg-red-600 py-2 px-8 rounded lg:rounded-r lg:rounded-l-none text-sm text-gray-0 font-semibold w-full lg:w-fit" type="submit">odebírat</button> </div> <p class="text-sm mt-3">Přihlášením k newsletteru souhlasíte s <a href="https://burda.cz/cs/pro-ctenare/podminky-soutezi-a-predplatneho" target="_blank" class="link underline">Obchodními podmínkami společnosti BurdaMedia Extra s.r.o.</a> a potvrzujete, že jste se seznámili se <a href="https://burda.cz/zos/Zasady-ochrany-soukromi.pdf" target="_blank" class="link underline">Zásadami ochrany soukromí Burda</a> - BurdaMedia Extra s.r.o. bude s Vašimi údaji pracovat zejména k organizaci a vyhodnocení akce a zasílání novinek.</p> <label class="flex items-start"> <input class="mr-1 relative w-6 h-6 appearance-none rounded border-2 border-gray-300 checked:border-gray-800 checked:bg-gray-800 after:content-['✓'] after:text-gray-0 after:absolute after:text-sm after:left-1/2 after:-translate-x-1/2 after:z-10 shrink-0" type="checkbox" name="terms"> <p class="text-sm -mt-1"> Chcete navíc dostávat i další zajímavé a exkluzivní informace od našich partnerů? Pokud souhlasíte se zpracováním údajů k tomuto účelu podle <a class="link underline" href="https://burda.cz/zos/Zasady-ochrany-soukromi.pdf" target="_blank">Zásad ochrany soukromí Burda</a>, zaškrtněte toto pole. </p> </label> </form> <p class="block text-xs lg:hidden text-center">© 2003—2022 BurdaMedia Extra s.r.o.</p> </div> </div> </footer> <!-- NEMAZAT --> <script src="/vzhled/chip/src/js/js_5fCoLx7kxf1VA75-rU0Nqq9VQtm5bOBarxBuILcbTPo.js"></script> </div></template></section></div> </body></html>