Komunitní služby

Promarněný čas nebo dobrá zábava?

Dokážete s přáteli telefonovat celé hodiny, vámi odesílané e-maily jsou jen málokdy kratší než jedna strana a vaše ICQ neustále balancuje na hranici přetížení? V tom případě pro vás máme zajímavé tipy.
Text: Jiří Macich ml.

Čeští uživatelé internetu již díky masivnímu rozšíření „připojení za paušální poplatek“ nemusí sledovat naskakující minuty a v obavě z účtu připomínajícího státní rozpočet rozvojové země se po pár minutách odpojovat od internetu. To otevírá „upovídanějším a společenštějším“ uživatelům celou řadu možností. Není tak divu, že stoupá obliba služeb spadajících dříve do kategorie „vyhozených peněz“. Sem patří i takzvané komunitní sítě, kde se sdružují lidé z celého světa s podobnými zájmy, ať už jsou jakékoliv.

Komunita se vším všudy: Ráj náctiletých

Asi nejznámějším českým komunitním serverem je služba portálu Seznam nazvaná Lidé (www.lide.cz). Nabídka zdejších služeb je široká, stejně jako uživatelská základna. Koncem srpna zde mělo vytvořeno uživatelský účet téměř 800 000 lidí, což už je opravdu pořádné číslo. Základem služby Lidé je stejně jako u zahraniční konkurence samozřejmě chat a diskuzní fórum. Uživatelé zde probírají všechna možná (a někdy i nemožná) témata. Počet chatovacích místností se v srpnu blížil tisícovce a v diskuzním fóru bylo cca 8,2 milionu příspěvků. Rozhodně tedy nelze říci, že by tu „chcípnul pes“.
Vedle chatů a diskuzí naleznete na portálu Lidé také dnes tolik populární blogy. Mezi nimi najdete vedle deníčků teenagerek o celebritách, které jsou aktuálně mezi mládeží v kurzu, třeba i osobní blog šéfa Seznamu Iva Lukačoviče, kde píše mimo jiné o svém létání nebo zveřejňuje historky z útrob Seznamu. Zástupci bloggerské komunity většinou nad blogy z portálu Lidé ohrnují nos. Tvrdí, že jsou to převážně jen galerie poblikávajících obrázků a odkazy na „empétrojky“ pochybného původu. Možná z nich ale mluví závist, protože řada zdejších blogů patří v návštěvnosti k těm nejlepším. O kvalitě si můžete udělat vlastní obrázek - viz http://blog.lide.cz.
Koncentrace puberťáků na podobných serverech, službu Lidé samozřejmě nevyjímaje, by překročila zákonné normy, kdyby nějaké existovaly. Právě proto si internetové komunitní služby vysloužily nálepku služeb pro mládež. Není tomu tak však doslova - i na portálu Lidé nalezneme zástupce dalších věkových skupin, nicméně nutno uznat, že početně jsou „starší“ konkrétně na tomto portálu skutečně v opozici.

Diskuzní kroužky nevymřely, jsou na webu

Na většině chatů by hodnotné diskuze z pohledu nezainteresovaného návštěvníka těžko hledal i Sherlock Holmes. Diskuzní servery, jako je třeba Orkut (www.orkut.com) nebo české ekvivalenty Lopuch (www.lopuch.cz), Lapiduch (www.lapiduch.cz), Diskuzák (www.diskuzak.cz), Bažina (www.bazina.cz) a mnohé další, jsou už ale jiná káva.
Klasickou ukázkou může být Lopuch -pravděpodobně nejlepší diskuzní server na českém internetu. Počet zdejších tematických diskuzí přesahuje několik set a příspěvky jdou do desetitisíců. Můžete si tu vyzkoušet, kolik znáte hlášek z českých filmů a seriálů, popovídat si o oblíbeném filmu či hře, herečce nebo zpěvákovi, zasmát se s humorem Jana Wericha nebo Miloslava Šimka, navštívit příznivce a následovníky Járy Cimrmana, zdokonalovat se v angličtině, zanadávat si na výpadky ADSL, vyměnit si své chovatelské a pěstitelské zkušenosti nebo se pochlubit třeba zpozorováním UFO. Je jenom na vás, do kterého z veřejných klubů vstoupíte nebo zda si založíte svůj vlastní.

Virtuální třída se skutečnými spolužáky

Rádi byste zavzpomínali na zlaté časy ve školní lavici, ale spolužáci se vám rozutekli po světě? Určitě zkuste službu Spolužáci.cz (www.spoluzaci.cz), která už nějaký čas patří pod portál Seznam. Je to místo, kde se ve virtuálních třídách scházejí bývalí či současní spolužáci. Můžete si popovídat na chatu, přidat vzkaz na nástěnku, prohlížet nebo vystavovat staré i nové fotky, hledat na sebe navzájem kontakty, zjistit, kdo se jak protlouká životem, připomenout si učitele…
Když jsem psal tento článek, podrobně jsem si službu Spolužáci.cz prohlížel a zcela náhodou jsem narazil na naši třídu ze základní školy. Bylo to zajímavé webové shledání, přestože jsem si do té doby říkal, co na této službě lidé vidí. Doporučuji vám také se tam porozhlédnout po lidech, se kterými jste trávili podstatnou část mladí. Může to být opravdu zajímavé.

Sdílení videa i cestování v čase

Sdílení videa na internetu nemusí nutně znamenat jen stahování nejnovějších hollywoodských trháků, dříve než jdou u nás do kin. Příkladem budiž poměrně mladá odnož komunitních služeb, jejímž asi nejznámějším zástupcem je server YouTube (www.youtube.com), který se poprvé dostal do povědomí obyčejných českých uživatelů internetu v době, kdy po síti kolovalo video o „výměně názorů“ mezi panem Mackem a Rathem aneb dnes už zlidovělá „mackovačka“. Na YouTube jsou prostě všemožná videa, o která se chtějí uživatelé podělit. Může jít o první počiny třeba budoucí herecké hvězdy, záznam legendární východoněmecké show Ein Kessel Buntes, videoklipy českých celebrit z časů hluboké totality, trailery k filmům a hrám, oblíbené televizní reklamy (vč. Bóbika), záběry ničivých vln tsunami nebo tragického konce Světového obchodního centra, pozorování záhadných úkazů na obloze... Je zde prostě neuvěřitelně pestrá nabídka krátkých videí z celého světa, a to různé povahy i kvality.
Videa je možné přehrávat přímo na stránce prostřednictvím jednoduchého přehrávače. Nemusíte nic instalovat ani se nikde registrovat. Pokud vás některé video zaujme, samozřejmě jej můžete komentovat nebo známkovat. Vlastníte-li své webové stránky, klidně jej můžete umístit i na ně. Samozřejmě nechybí řada funkcí na podporu uživatelské komunity v rámci serveru, takže můžete navazovat internetová přátelství, vstupovat do různých skupin, posílat si mezi uživateli vzkazy a podobně. Na to už je ale registrace pochopitelně nutná.

Sdílí se opravdu vše, už i odkazy

Na to, že se na internetu sdílí hudba a filmy, si už musela zvyknout i nahrávací studia. Ale sdílení odkazů? Ano, v zahraničí populární záležitost míří i na český internet a na rozdíl od sdílení filmů nebo hudby nepřekračuje žádná pravidla. Sdílením odkazů se zabývají servery del.icio.us (http://del.icio.us) nebo Digg (www.digg.com). V Česku se sdílení věnují mladé služby Mylinks (www.mylinks.cz), Linkuj (www.linkuj.cz) nebo Jagg.cz (www.jagg.cz).
Funguje to zhruba takto: Pokud při surfování po internetu narazíte na zajímavý web nebo třeba jen článek, přidáte odkaz, případně i se svým komentářem, do databáze. Tak na něj upozorníte ostatní uživatele. Vy pochopitelně můžete pro změnu využívat odkazů přidaných ostatními uživateli.
Samozřejmě že nejde jen o obyčejnou výměnu odkazů. Časem si vytvoříte soubor odkazů, ke kterým se můžete kdykoliv vrátit. Zaujal vás třeba loni zajímavý recept na vánočního kapra a vy si nemůže vzpomenout, na kterém webu jste ho četli? V rámci svého účtu třeba na del.icio.us jej najdete poměrně snadno díky fulltextovému vyhledávání a nálepkování odkazů.
Výhodou je, že tyto záložky máte k dispozici z jakéhokoliv počítače připojeného k internetu, čímž odpadá třeba i pracná manuální synchronizace oblíbených položek mezi vaším počítačem doma a v práci.
Pro ostýchavé samozřejmě existuje, alespoň na těch lepších serverech pro sdílení odkazů, možnost vytváření privátních záložek, a to i přesto, že to popírá komunitní princip těchto služeb.

Co poslouchá váš soused?

Utěsňujete okna, než si pustíte svou oblíbenou muziku, aby vás sousedi nepovažovali za exota? Možná se budete divit, kolik lidí z celého světa má podobný vkus jako vy. Stačí se podívat třeba na Last.fm (www.last.fm). Po bezplatné registraci si doinstalujete plug-in do svého přehrávače a na server budou zasílány informace o hudbě, kterou posloucháte. Podle toho získáte virtuální sousedy, tedy lidi, kteří mají podobný vkus jako vy.
V rámci Last.fm pak můžete vstupovat do diskuzních skupin, posílat si soukromé zprávy, dostávat tipy na zajímavou hudbu nebo internetová rádia, číst si názory ostatních uživatelů v jejich zápisníčcích a podobně.

Trocha neškodného exhibicionismu

Nedovedete si představit, že byste někde na ulici zastavovali neznámé lidi a ptali se jich, jak se jim líbíte? Asi byste zdarma získali poslední model slušivé svěrací kazajky. Na internetu něco podobného není žádnou raritou. Jednoduše si nahrajete svou fotku na server Libimseti.cz (www.libimseti.cz) a necháte se ostatními uživateli známkovat. Vy zase můžete na oplátku známkovat je.
Líbí se vám někdo více než ostatní? Proč se s ním neseznámit? Pokud si padnete do oka, můžete si spolu v rámci serveru třeba hodiny a hodiny povídat na videochatu. Při současných rychlostech internetu a cenové dostupnosti lowendových webových kamer to není žádný problém.

Závěrem

Služeb komunitní povahy najdeme na internetu určitě desítky. V tomto článku jsme si představili jen některé z nich. Z našeho přehledu je snad dosti patrné, že komunitní služby nemusí být jen klubovnou mládeže počátku 21. století. Stačí si jen vybrat ten svůj koutek…

• Internet - Promarněný čas nebo dobrá zábava? (175.15 kB) - Staženo 1045x