Dominance internetového kolosu
Ovládne Google internet?
Už delší dobu znamená Google víc než pouhý vyhledávač. Miliardový koncern pohání celé internetové soustrojí - a ne každému je to po chuti.
Text: Kim Kranz
„Google is every user's darling“ - ještě dosud. Tak pomalu se totiž někdejší image úspěšného snažení dvou ambiciózních studentů mění v obraz ziskuchtivého impéria. Google se však stává středem zájmu: Kolik moci koncentrované v jednom podniku může internet unést?
TEZE 1
Google dominuje internetu
„Sílu značky (...) jsem dlouho systematicky podceňoval. Teprve ve druhém roce u Googlu jsem poznal, že je všechno mnohem větší, než jsem si myslel,“ přiznal nedávno šéf Googlu Eric Schmidt. A podobně se asi zmýlili i mnozí konkurenti. Dnes je koncern natolik velký, že žádný uživatel webu ani žádný internetový reklamní agent se bez vymožeností a služeb Googlu neobejde.
A tak tento vyhledávač podle průzkumů trhu firmy ComScore používá v anglicky mluvícím světě skoro každý druhý, a například v Německu je to podle počtu webových přístupů dokonce 85 %. U nás ho sice jasně překonává Seznam, ale za poslední dva roky se rozdíl mezi nimi dramaticky zmenšil.
Ono se ostatně v celosvětové síti vůbec těžko najde něco, co by Google nenabízel zdarma nebo co by neměl v programu - ať jde o maily, software, fotografie ze satelitů, šíření reklamy, placení on-line, nebo služby pro mobilní telefony.
Jak se proslýchá, brzy budou následovat i vlastní procesory. Nepochybně se o tom uvažuje, jak se nedávno podřekl Urs Hölzle, technický vedoucí u Googlu. Podobně jako u dřívějších projektů už Google zaměstnal odpovídající experty. V tomto případě inženýry, kteří kdysi pro konkurenta Intelu Digital Equipment Corporation (DEC) vyvíjeli přelomový procesor Alpha. Chce tím internetový premiant vstoupit také do hardwarového obchodu? V první řadě má asi v úmyslu takto vybavovat vlastní počítače. Zdá se, že se Google snaží nejen posilovat své impérium, ale také zůstat nezávislým.
Každopádně zatím konec jeho expanzí není v dohledu. Jako další se v jeho hledáčku objevuje rychlý standard mobilních rádiových sítí UMTS. Eric Schmidt prorokuje: „UMTS je to nejlepší, co za dlouhá léta Google potkalo. Co budou uživatelé dělat nejdříve? Budou něco hledat v Googlu.“ A bude mít určitě pravdu.
TEZE 2
Google zostřuje soutěž
Touha po moci sem, touha po moci tam -rostoucí vliv Googlu na svět internetu má i kladnou stránku: tak jak dravý podnik napravo i nalevo spásá vše, co se mu i jen přibližně „hodí do krámu“, uživatelé jeho velmocenským choutkám vděčí za nové a lepší nabídky. Nejspíš by nás provozovatelé freemailu ještě dnes odbývali pár megabajty paměti, nebýt toho, že Google-Mail v roce 2004 zvedl laťku se svým gigabajtem. Konkurenti jako Yahoo nebo GMX pak prostě museli „dorovnat vklad“.
Od jisté doby se už dokonce i vlády cítí povolány k zásahům proti Googlu. Prominentním příkladem je „Quaero“, které chce německo-francouzská rada ministrů podpořit 250 miliony eur a na němž se podílejí koncerny jako Siemens nebo SAP a také různá vývojová centra. Quaero má dodávat řešení, která by umožňovala provádět rešerše multimediálních obsahů. Specialista na vyhledávače Wolfgang Sander-Beuermann z hannoverské univerzity spatřuje v projektu Quaero „jedinou a poslední šanci pro Evropu, jak něčím čelit monopolu amerických koncernů“. Pro Google je to jen „konkurence, která vede k více uživatelům a přinutí nás zůstat u míče“.
TEZE 3
Google oslabuje Microsoft
Google se stane „Microsoftem internetové branže“, sýčkují mnozí jeho kritici. Opravdu existuje nebezpečí, že jednou budou uživatelé pohlížet na zasíťovaný svět už jen brýlemi Googlu. Na druhé straně to však konečně znamená vyhlídku na silného globálního hráče, který si to se softwarovým gigantem bude schopen rozdat.
Momentálně figuruje Google s tržní hodnotou 95 miliard eur (zdroj: Bloomberg) mezi největšími podniky světa na 35. místě, Microsoft je se 195 miliardami eur na místě pátém (1. místo: General Electric). Vzdor ohromnému náskoku však Microsoft bere o 30 příček níže umístěného konkurenta vážně. Ostatně od té doby, co Google pytlačí v jeho hlavním revíru, mu také nic jiného nezbývá.
Kevin Turner, Chief Operating Officer Microsoftu, vystupoval na červencové konferenci bojovně. Jeho slova ke Google Desktop Search a Enterprise Search byla ostrá: „Podnikové vyhledávání je náš obchod a Google na tom nic nezmění.“ Ještě vzrušeněji vyzněl jeho komentář k útoku Googlu na „dojnou krávu“ Microsoftu Office: „Nedopustíme, aby nám tito lidé ujídali chléb z našeho stolu.“ Microsoft by si však měl svůj chléb velmi pevně ohradit: Google v podobě Writely.com koupil webovou platformu pro zpracování textu. A v běhu jsou testovací fáze googlovského kalendáře a Spreadsheetu, softwaru pro tabulkové výpočty. Přitom se Google nikdy nespokojil s pouhou napodobeninou vzoru, jak ostatně dokazuje potenciální „zabiják“ Excelu Spreadsheet -v něm může paralelně pracovat až deset uživatelů na jednom dokumentu.
TEZE 4
Google ignoruje ochranu dat
„Don't be evil“, napsal si Google na svůj štít. Je na tom něco zlého, když koncern konec konců nabízí všechny své služby zdarma? Cena, kterou za to uživatel zaplatí, je vysoká: Google si vyhrazuje právo využívat a vyhodnocovat data, která po sobě surfaři zanechají. Jak (a zda vůbec) jsou data chráněna, se uživatel nedozví.
Po prvním pokřiku ochránců dat mnozí uživatelé akceptovali strojovou analýzu emailů. Pokud jsou však tato data spojena s individuálním účtem u Googlu, vznikne tak obsáhlý a personalizovaný surfovací protokol. Raději ani nedomýšlet, co se bude dít, bude-li takový protokol propojen s daty z bezplatné sítě WLAN, jak ji Google připravuje pro San Francisco. Po takovýchto uživatelských profilech by mohl leckdo zatoužit, třeba i úřady, které své občany sledují s velkou oblibou - ty by pak potřebné informace dostaly přímo na stříbrném tácu.
Není divu, že ochránci dat mají k tomuto způsobu „kádrování“ dat silné výhrady. Thilo Weichert, zmocněnec pro ochranu dat ve Šlesvicku-Holštýnsku, se obává, že „prosazení evropských nebo německých předpisů pro ochranu dat bude velmi těžké, ne-li zcela nemožné, neboť podniky jako Google mají firemní sídlo v USA“.
Info: http://googleblog.blogspot.com
PRO A PROTI
JE NUTNÉ NAŘIZOVAT GOOGLU PRAVIDLA?
Google daleko více než kterýkoli jiný podnik určuje, jak uživatelé internetu vnímají zasíťovaný svět. Měla by tedy být taková koncentrace moci reglementována, podobně jako je tomu v tiskovém či rozhlasovém zákoně?
ANO (Petr Kratochvíl, Chip)
V současné době je Google jedním z největších zdrojů obecných dat o uživatelích. Se stále rostoucím počtem služeb nabízených Googlem poroste i množství informací, které přes Google protečou. Ve chvíli, kdy je bude možné propojit s dalšími (personifikovanými) údaji o uživatelích, vznikne databáze, po které touží každý „velký bratr“. Kontrola a transparentnost práce s osobními údaji může v budoucnu zabránit velkým problémům. Například přístup Googlu v Číně ukazuje, že ne vše může být tak svobodně růžové, jak se to na první pohled zdá...
NE (Rachel Whetstoneová, tisková mluvčí Google Europa)
Google může být nejpopulárnějším vyhledávačem v Evropě, ale domnívám se, že není správné z toho vyvozovat, že dominujeme celému webu. Vždyť každý má svobodnou volbu a alternativa je vzdálena jen o jedno kliknutí. Tato svobodná volba je pro ochranu uživatelů rozhodující. To také drží podniky jako Google při zemi a podněcuje inovace. Namísto důrazu na regulaci a kontrolování webu by se zákonodárci měli soustředit na to, aby ještě více lidí v ještě více zemích dostalo přístup k internetu. Neboť každý by měl už od narození mít stejné šance získávat informace, učit se a komunikovat.
BRÁNA DO INTERNETU
SVĚTOVÝ INTERNET
Yahoo - 27,9 %
MSN - 12,9 %
AOL - 6,7 %
Ask - 5,3 %
ostatní - 1,3 %
Google - 44,1 %
Suverén: Není divu, že synonymem pro vyhledávání na internetu se stalo „googlování“. Prostřednictvím premianta mezi vyhledávači dnes ve světě vyhledává přes 44 % surfařů, u nás mu patří více než 25 %.
ČESKÝ INTERNET
Google - 25,3 %
Centrum - 5 %
Jyxo - 2,5 %
Ostatní - 1,3 %
Seznam - 65,9 %
- Internet - Ovládne Google internet? (178.29 kB) - Staženo 1007x