Mrzutosti s mrznutím

Při práci s informačními technologiemi často dochází k negativním emocím. Počítací mašina si bez ohledu na uživatele dělá, co chce, programy padají.
Text: Michal Černý

Ta situace je bezpochyby známá komukoli, kdo někdy pracoval s počítačem. Děláte právě na nějakém veledíle třeba v grafickém editoru, obrázek je už skoro hotový, skvělý a téměř dokonalý. Užuž chcete celou svoji práci bezpečně uložit na disk, když vás napadne ďábelská myšlenka: Což takhle ještě trochu opravit tři pixely vpravo dole? Vše by bylo už skutečně naprosto perfektní, vytvořili byste dokonalý obraz, před nímž by i Vincent van Gogh zbledl závistí. Ťuknete na místo, když tu náhle dojde ke katastrofě: program zamrzne, šipka se změní na přesýpací hodiny, systém se zhroutí, naprostý kolaps, přetečení bufferu, internal error FF: 8806XX. Ve starších verzích Windows byla situace o to horší, že často zamrzával celý systém, v těch novějších lze alespoň „odstřelit“ pouze jedinou zamrzlou aplikaci. Tuhnutí aplikací je problém, s nímž se uživatel zdánlivě dokonalé techniky běžně potýká.
S touto potíží si chtějí trochu pohrát výzkumníci v laboratořích firmy Microsoft. Odborníci mají v úmyslu vytvořit nástroje pro programátory, pomocí nichž by vznikaly programy, které by nemohly zamrznout.
Přestane-li některý program odpovídat na podněty, může to mít dvě hlavní příčiny: buď je zaneprázdněný úlohou (tu může dříve nebo později sám vyřešit), anebo se dostal do nekonečné smyčky, „zacyklil se“, a nemůže z ní ven. Pro uživatele vypadají obě situace vlastně stejně, existuje tedy možnost buď nechat proces běžet a čekat, anebo ho natvrdo ukončit.
Dobrou prací programátorů se stabilita a předvídatelnost programu dá ovlivnit. Eliminací chyb je možné předejít mnohým smyčkám, do nichž se program může dostat. Není však možné vychytat všechny takovéto problémy, protože podle Turingovy teorie z roku 1936 není možné jednoduše a definitivně předpovídat, zda vykonávaná funkce povede, nebo nepovede k nekonečné smyčce.
Postupně byly vyvinuty teorie, které při programování umožní otestovat, zda může nastat situace, kdy software přestane odpovídat z důvodu zacyklení. Byl vyvinut nástroj nazvaný Terminator, který umožňuje dopředu určit, zda je program schopný úlohu dokončit, nebo zda se zacyklí. Programátor tak může pomocí tohoto nástroje ověřovat a dopředu určit, zda může vzniknout situace, z níž se už software nedokáže dostat. V Microsoftu už delší dobu vzniká debugovací nástroj SLAM, který umožňuje kontrolovat psaný kód, zda neobsahuje chyby vedoucí k přetečení zásobníku a k jiným kritickým okolnostem narušujícím bezpečnost a stabilitu.
Jedná se o nástroje, které se již využívají při vývoji Windows Vista. Především nástroj SLAM se osvědčuje a jeho využívání vede k vyšší stabilitě produktů. Terminator je pouze na začátku svojí cesty, v současnosti dokáže ověřovat pouze kódy běžící v jednom vlákně.
Problém zamrzání programů se zřejmě stoprocentně nepodaří vyřešit nikdy. Vyvíjené nástroje by nás však mohly ušetřit mnoha negativních emocí, vzteky roztřískaných klávesnic či monitorů a dalších nepříjemností při práci s nejmodernější technikou.
Info: http://research.microsoft.com

XNA Game Studio Express

VYTVOŘTE SI VLASTNÍ HRU

Vývoj her pro konzole až doposud zaměstnával především profesionály. Firma Microsoft se však nyní rozhodla dát šanci i amatérským tvůrcům, studentům a dalším kreativním lidem. Pod názvem XNA Game Studio Express připravila odlehčenou verzi svého profesionálního nástroje pro tvorbu her pro Xbox 360 nazvaného XNA Framework.
Pomocí nového softwaru, u něhož byl roční poplatek za používání stanoven na 99 USD, bude možné vytvořit herní titul bez nutnosti jeho programování od základů (i když samozřejmě budou i nadále potřeba určité základní programátorské dovednosti). K vytvoření dobré hry budou nezbytné i schopnosti v oblasti grafiky, multimédií, znalosti o hratelnosti apod. Talentovaní tvůrci by však měli mít šanci vytvořit hru v průběhu týdnů, což je výrazné zkrácení v případě složitějších herních titulů, u nichž náklady na vývoj představují až miliony USD.
Vytvořené hry budou moci autoři sdílet s jinými uživateli prostřednictvím herní služby Microsoft Xbox Live. Microsoft přitom bude dbát na udržování určitých zásad tvorby her a na dodržování autorských práv, hry však budou nadále majetkem tvůrců.
Info: http://msdn.microsoft.com/directx/XNA/default.aspx

Informační systémy

NOVÝ SUNSYSTEMS JE BEZPEČNĚJŠÍ

Informační systém SunSystems ve verzi 4.3, který vyvinula firma Infor Systems Union, uvedla na český trh společnost LLP Prague. Jde o nástupce verze 4, jenž je mimo jiné doplněn o některé funkce dostupné ve verzi SunSystems 5.
"Uvedení verze SunSystems 4.3 dokazuje, že pro firmu Infor Systems Union jsou stávající zákazníci důležití - uvedená novinka totiž umožňuje modernizovat jejich informační systém s minimálním úsilím a malými dodatečnými náklady a prodlužuje tak životnost jejich již provozovaného řešení,“ řekl k uvedení verze 4.3 Adam Bager, prezident společnosti LLP Group.
Systém SunSystems verze 4.3 kombinuje podle informací výrobce jednoduchost, stabilitu, rozšířené standardní funkčnosti a tvorbu sestav s využitím nejnovější technologie Microsoft . NET a s ohledem na regulatorní požadavky obsahuje rovněž lepší zabezpečení systému. Oproti předchozí verzi dále obsahuje nové způsoby tisku, nový grafický nástroj pro tvorbu sestav, aktualizované uživatelské rozhraní a nový zabudovaný nástroj pro business intelligence.
Společnost LLP kromě toho, že je resellerem řešení SunSystems, nabízí i produkty řady Vision, MIS, Microsoft Dynamics NAV (dříve Navision), Microsoft Dynamics AX (dříve Axapta) či Pivotal a sama vyvíjí řešení eXpense a time@work.
Info: www.llpgroup.com

Letem světem Linuxu

One Laptop Per Child

MUSÍME SI POMÁHAT

Kolem stodolarového notebooku, který má změnit přístup chudých zemí (respektive tam žijících dětí) ke vzdělání, se v poslední době děje mnoho zajímavých věcí. Už se nejedná pouze o utopickou studii, která by byla bývala pro smích, ale o projekt, jejž opouštějí dětské nemoci. MIT Media Lab, ve které se nápad zrodil, má již objednávky na několik milionů těchto přístrojů, které pohříchu budí zájem hlavně v Evropě, kde nelze o chudobě - ve srovnání s africkými a mnohými asijskými státy - mluvit.
Akce byla přejmenována na 2B1 (čtěte [tu bí uan], což zní téměř stejně jako „to be one“ - stát se jedním, přeneseně splynout, pomáhat si) a první prototypy byly dány dětem v Thajsku k otestování. Světě, div se, ono to asi bude fungovat. Laptop však nebude stát sto dolarů, ale cca 140, protože tak levně prostě vyrobit nejde, jak se vyjádřil Nicholas Negroponte, vůdčí osobnost projektu.
Dříve uváděné technické parametry víceméně zůstaly, jen klika, kterou se má v případě, kdy budou baterie vybité, vyrábět nezbytný elektrický proud, bude nahrazena (nebo doplněna) „startovací“ šňůrou - podobně, jako se startuje sekačka -a nožním pedálem. Ač to zní úsměvně, celý stroj, poháněný Linuxem, je zkonstruovaný a pravděpodobně funkční.
Na domovské stránce projektu jsou připraveny velmi zajímavé informace, které říkají mnoho nejen o laptopu, ale i o současné společnosti. Rozhodně stojí za přečtení.
Info: www.laptop.org

Linspire otevírá náruč

KAMARÁD TAKY RÁD

Mezi známé linuxové distribuce nepatří jen Mandriva Linux, SUSE, Fedora Core nebo třeba Ubuntu. Patří sem také hlavně v Americe populární Linspire, dříve Lindows. Původním záměrem výrobců bylo, aby se tato distribuce stala systémem zcela bez problémů srozumitelným uživatelům, kteří se rozhodli opustit Windows ve prospěch Linuxu. Proto také zvolili jméno zkombinované z názvů obou systémů: Linux + Windows = Lindows. Firma Microsoft však soudní cestou dosáhla toho, že jméno distribuce muselo být změněno na dnešní Linspire (inspirace Linuxem?). Nedávno se od této komerční distribuce odtrhla větev, která je a vždy bude, podobně jako Ubuntu, dostupná zdarma.
Na konci srpna došlo k výrazné změně stavu, která ovlivňuje obě velmi si blízké distribuce. Linspire totiž komerční a další vybrané aplikace poskytuje prostřednictvím služby Click 'N Run, tedy „klikni a spusť“. To neznamená nic jiného, než že požadovaný software je na dosah pouze jednoho kliknutí myší - chcete-li jej, prostě jej kliknutím vyberete v obslužném programu, on se nainstaluje a spustí.
Dosud byl tento přístup do databanky placený - což se právě nedávno změnilo. Softwarový archiv CNR byl zpřístupněn zcela zdarma, takže jej mohou používat také uživatelé svobodné varianty Freespire (jejíž vydaní bylo mimochodem jedním z nejočekávanějších v poslední době). Mnoha uživatelům se tím otevírá cesta k systému, který je perfektně připravený a který obsahuje mnoho softwaru.
Info: www.linspire.com/lindowsnewspressreleasesarchives.php?id=203

Amarok

SPOLEHLIVÝ A ZÁBAVNÝ SPOLEČNÍK

Přehrávačů hudby je pod Linuxem možná až moc. Klasikou je XMMS, klon Winampu, který ovšem už není vyvíjen, protože dosáhl stadia, kdy se jeho vývojáři domnívají, že už jej není nutné vylepšovat. Zajímavým projektem je dnes už velmi populární Amarok, který postavil poslech hudby do zcela nového světla - není to jen přehrávač, je to dokonalý společník, který z poslechu hudby udělá opravdový požitek. Především však přinesl zcela novou koncepci. Soubory s hudbou si v něm sice můžete otevřít a přehrát, ale - po pravdě řečeno -nejde to příliš pohodlně a je znát, že autoři to „mysleli jinak“. A jak tedy? Svou sbírku hudby si necháte uložit do kolekce, tedy rozsáhlého seznamu všech souborů, který je uložen i s jejich ID tagy (v případě formátů, jako je MP3 nebo OGG). Potom si jen zvolíte, kterého hudebníka chcete slyšet, vyberete si jej jako v jukeboxu a spustíte přehrávání. V kolekci můžete samozřejmě vyhledávat - je proto zajímavé pustit si všechny skladby, které mají v názvu třeba slovo „love“. Vznikají tím velmi zajímavé playlisty; umocněné ještě funkcí dynamického playlistu, který se snaží vybírat a doplňovat další skladby podle toho, co jste v minulosti poslouchali.
Program umí pracovat s fanouškovskou databází na portálu last.fm, kam odesílá názvy skladeb, které posloucháte. Výčet schopností by byl velmi dlouhý, zmiňme ještě, že Amarok podporuje skripty, kterých je velké množství a které umožňují pracovat s daty, jež vyplývají z údajů ve skladbách (např. dokáže generovat aktuální playlist do HTML, takže si jej můžete umístit na své stránky - to ale umí již zmiňovaný last.fm také).
Amarok vpadl do světa linuxové hudby jako velká voda a okamžitě se zde zabydlel -umí stahovat obaly alb, texty písniček, informace o umělci (z Wikipedie), vytváří statistiky a velmi dobře se ovládá. Vyzkoušejte jej.
Info: http://amarok.kde.org

• Software - Novinky (188.79 kB) - Staženo 0x