30 špičkových digiťáků

Digitální fotoaparáty - Jaký by měl být: štíhlý a krásný, nebo bohatě vybavený? S jednoduchou obsluhou, nebo vrcholový model se všemi finesami? Obrovskou nabídku jsme pro vás trochu utřídili, abychom vám pomohli vybrat přístroj vašich snů.
Text: Nicole Ott

Jenom mobily jsou oblíbenější. Přestože mnoho rodin (u nás asi 12 %) už digitální fotoaparát vlastní, boom nijak neutichá a řada lidí plánuje "digiťák" koupit, pokud už se neobjevil pod vánočním stromečkem. Pro mnohé z nich to bude již druhá generace přístrojů s digitálním čipem; vysněné modely proto také vypadají profesionálněji - na nákupních seznamech se stále častěji objevují zrcadlovky a kompakty vyšší třídy.
Zájmu odpovídají i regály obchodů přetékající foťáky nejrůznějších velikostí a rozlišení. Abychom vám výběr usnadnili, představíme vám 30 nejlepších modelů - pro snadnější orientaci jsme je rozdělili do tří tříd. Pro všechny kompaktní přístroje platí stejná testovací kritéria, výsledky jsou tedy srovnatelné i mezi třídami. Naproti tomu digitální zrcadlovky testujeme podle vyhodnocovacích kritérií pro profesionální DSLR a výsledky najdete v naší rubrice Top 10. Hodnocení poměru cena/výkon je vždy přizpůsobeno příslušné třídě.

Digitální fotoaparáty pro každý účel

Testované kandidáty členíme podle způsobu jejich nasazení. Stylové fotoaparáty miniaturního formátu jsou vhodné jako stálý průvodce pro každodenní příležitostné momentky. Kdo často loví snímky z větších vzdáleností, bude potřebovat teleobjektiv s velkým rozsahem, a uspokojí ho tedy kategorie "megazoomů". Oproti profesionálním modelům se kompaktní megazoomy vyznačují příručními rozměry a integrovaným stabilizátorem obrazu. Vysoce hodnotné přístroje objeví ambiciózní fotoamatéři mezi kompakty vyšší třídy. Ty dosahují podobné výkonnosti jako digitální zrcadlovky, jsou však podstatně kompaktnější.

Více megapixelů a nové vymoženosti

Důležitým nákupním kritériem je i nadále obrazové rozlišení. Podle studie z Allenbachu přikládá 60 % všech digitálních fotografů velkou důležitost vysokému počtu obrazových bodů. Vánočnímu trhu proto dominovali aparáty s rozlišením 6 a 7 megapixelů - to už je dostatečná hodnota i pro papírové kopie o velikosti plakátu. Někteří výrobci se navíc snaží trumfovat technickými finesami: tak například Panasonic Lumix DMC-LX1 se svým CCD čipem o stranách 16 : 9 umožňuje snímky v širokoúhlém formátu, Samsung zase svému modelu Pro 815 dopřál první patnáctinásobný zoom a obří, třiapůlpalcový displej. Všechno další najdete na následujících stránkách - a snad i model vašich snů...

Stylové fotoaparáty

Kdo chce svého bližního nebo i sám sebe potěšit úhledným fotoaparátem, měl by na něj v rozpočtu pamatovat nějakými 10 000 Kč. Dostane za ně ušlechtilý přístroj, který se vejde do kapsy u košile i do příruční kabelky. Vedle nepatrné hmotnosti - se svými průměrně 150 gramy váží jako tabulka čokolády - zaujmou tyto aparáty kompaktním formátem šekové karty. Vítěz testu, Sony Cyber-shot DSC-T5, si svou štíhlou linii udrží i při zoomování: vzdor trojnásobnému optickému zoomu nevyjíždí z těla přístroje žádný tubus a o transfokaci se stará převracející se optický hranol uvnitř.
Vedle zdařilého zevnějšku přesvědčují foťáčky samozřejmě vnitřními parametry. Až 7,4 megapixelu, ohnisková vzdálenost od 35 do 114 mm a dobrá automatika umožňují těmto malým šperkům konkurovat i všestranným fotoaparátům. Díky krátkým náběhovým dobám (v průměru 2 sekundy) a zpoždění spouště kolem 0,2 sekundy lze pořizovat i momentky. Kompaktní konstrukce se však v této třídě podepsala na výdrži zdrojů energie. Po přibližně 100 snímcích musí akumulátor znovu do nabíječky - všestranné přístroje hravě zvládnou dvojnásobek.

Megazoomy

Fotbaloví fanoušci a návštěvníci koncertů mají jedno společné: objekt jejich obdivu bývá pro fotografování příliš daleko - pokud používají běžný kompaktní aparát. Pro takové situace však výrobci koncipovali speciální modely, tzv. megazoomy. Rozsah jejich ohniskových vzdáleností pokrývá rozpětí mezi optickým šesti- až dvanáctinásobným zoomem. Teleskopická oblast přitom zpravidla sahá od 36 do 432 mm - takový objektiv "přitáhne" do středu obrazu v přijatelné velikosti i hodně vzdálené objekty. Předpokladem samozřejmě je, že přístroj je upevněn na stabilním stativu, neboť při takto "dlouhém" objektivu prakticky nelze ostrý snímek v ruce "udržet".
Megazoomové přístroje, jako je momentálně na prvním místě figurující Canon PowerShot S2 IS, proto výrobci vybavují obrazovým stabilizátorem. Ten umožňuje i při větších stupních zoomu pořizovat ostré snímky "z ruky" - určitě je praktické, když neskladný stativ může zůstat doma. Enormní rozsah zoomu však přináší i nevýhodu: nelze pořizovat opravdové širokoúhlé záběry. Kdo chce mít obojí, potřebuje tedy druhý aparát - anebo přímo digitální zrcadlovku s výměnnými objektivy.

Vyšší třída

Chce-li digitální fotoamatér dotáhnout svého koníčka na vyšší úroveň, většinou se ocitá před typickým dilematem: Musí to skutečně být pravá zrcadlovka? Vždyť vysoké rozlišení a opulentní výbavu nabízí i kategorie kompaktů vyšší třídy. Uvnitř těchto přístrojů pracuje - na rozdíl od megazoomů - stejná technika jako u DSLR. A poněvadž zde výrobci mohou optiku a elektroniku navzájem optimálně přizpůsobit, co do kvality obrazu mohou špičkoví zástupci těchto kompaktů některé DSLR dokonce předčit. Je tu i další přednost: tam, kde se objektiv nevyměňuje, nedostane se na senzor žádná nečistota. U kompaktů vyšší třídy je navíc samozřejmostí otočný volič ("kolečko"), jímž lze rychle a přesně předvolit základní nastavení. Vedle různých automatik lze předvolby času a clony nalézt stejně snadno jako plně manuální režim.
Také v otázce rozlišení už dnes tato kategorie překonává začátečnické modely DSLR. Všechny současné kompakty vyšší třídy nabízejí 8 megapixelů nebo více - nový premiant od Sony, DSC-R1, poskytuje dokonce 10,3 megapixelu. Naproti tomu otázka ceny při rozhodování příliš nepomůže: mnohé hodnotné kompakty "drží basu" s DSLR - některé jsou dokonce dražší.

*ohnisková vzdálenost v přepočtu na kinofilm, MP = megapixel, MS = Memory Stick, CF = CompactFlash

PRAKTICKÝ TEST PAMĚŤOVÝCH KARET

ZAVÁDĚJÍCÍ RYCHLOSTNÍ PARAMETRY

Čím byla v dobách "analogové" fotografie zásoba filmů v ledničce, tím je v našem digitálním věku paměťová karta. Vedle co největší kapacity na mnoho snímků u ní však důležitou roli hraje především rychlost, jakou se nafocený snímek na paměťové médium ukládá. To byl pro náš sesterský časopis "Chip foto-video digital" dostatečný důvod, aby se pustil do podrobného testování schopností celkem 140 paměťových médií různých typů.
A výsledek? Ne vždy dodržují paměťové karty deklarované rychlostní parametry. Například SD karty od firmy takeMS, označené slibným nápisem "Hyperspeed", sugerují svým potiskem na obalu "133x" vysokou rychlost, která by v přepočtu znamenala 20 MB za sekundu. Test však ukázal, že se tento rychlostní údaj nevztahuje na zápisovou, ale jen na čtecí rychlost. SD karta takeMS 133x o kapacitě 1 GB tak fotoaparát dokonce brzdí: její zápisová rychlost je právě 3 MB/s, zatímco digitální zrcadlovka je schopna zapisovat v průměru 5 až 6 MB/s. Pro DSLR je tedy tato karta nevhodná.

• Hardware - 30 špičkových digiťáků (492.3 kB) - Staženo 1259x