Z digitálu na papír

Léto je v plném proudu a na disku počítače se začínají hromadit fotografie. Jak se jimi můžete pochlubit přátelům, kam je dát vyvolat a jak upravit ty méně povedené - to vše se dozvíte v našem letním testu.
Petr Kratochvíl

V tomto článku najdete:

Ideální internetová sběrna
Firefox nebo Internet Explorer
Úpravy na poslední chvíli
Digitál drtí klasiku

S železnou pravidelností vám vždy v jednom z letních vydání Chipu přinášíme test internetových fotosběren. Tato zpočátku podceňovaná služba je čím dál tím více populární, a to nejen díky rostoucím rychlostem internetového připojení a zvyšujícím se limitům pro stahování (a upload) dat. Neustále se zlepšující komfort nahrávání a přehledné ovládání stále více uživatelů přesvědčují, že návštěva specializovaného digilabu je zbytečnou ztrátou času.

O starost méně...

Na rozdíl od let minulých máme tentokrát o starost méně - většina digitálních úlovků skončí ve „fototovárně" Fotolabu. Rozdíly mezi kvalitou snímků z jednotlivých sběren tedy můžete hodit za hlavu a můžete se soustředit pouze na pohodlí při odesílání do sběrny (nebo na ceny). Smutným faktem je, že zatímco v létech minulých docházelo u většiny fotosběren k výrazným změnám, letos nenarazíte na jedinou novinku (tedy kromě fotoknih). Jakkoliv jsou internetoví „klienti" pohodlní, na Chip DVD jsme pro vás připravili i off-line klienty, nabízející snadné a rychlé nahrání fotek. Na DVD najdete i programy pro tvorbu fotoknih, takže vám nic nebrání pustit se ihned do vytváření vlastního díla.

DM drogerie

Přestože jsme v úvodu psali o pohodlnějším vkládání fotografií, u internetové sběrny DM drogerie to zdaleka neplatí - tedy alespoň pokud používáte Firefox. Čeká na vás totiž „starý známý" formulář umožňující nahrát maximálně pět fotografií o celkové velikosti nepřesahující 10 MB. Co tato čísla v době mnohamegapixelových fotoaparátů a gigabajtových karet znamenají, jistě není potřeba dlouze vysvětlovat. Nahrávat lze navíc pouze snímky ve formátu jpeg. Uživatelské přívětivosti nepřidá ani nefunkční tlačítko Náhled a chybějící údaj o velikosti souboru.
Ve zcela jiné situaci jsou uživatelé Internet Exploreru. Nejprve jsou sice „donuceni" nainstalovat si ActiveX doplněk, to je ale jediný temný bod na cestě za papírovými fotografiemi. Díky zmiňovanému doplňku je nahrávání snadné, rychlé a praktické - zkrátka sen každého uživatele. Ani DM drogerie neunikla módě fotoknih a na svých stránkách nabízí poměrně zajímavou CEWE fotoknihu v několika variantách.

Rossmann

Pokud se chcete přesvědčit, jak „technologie internetových sběren" za těch pár let pokročila, zabrouzdejte na stránky Rossmannu. Na první pohled jednoduché a přehledné ovládání, praktická nápověda, skvělý přehled o zakázce - tady se neztratí ani naprostý začátečník.
Zádrhel se objeví ve chvíli, kdy toužíte po individuálních rozměrech u každého snímku. Najednou zjistíte, že ke zvoleným fotkám lze přidat další snímky jen velmi obtížně, změna formátu by mohla být pohodlnější a u obrázků chybí údaj o jméně souboru. Po optimistickém začátku tyto drobnosti zamrzí. Pokud vyvoláváte snímky z více zdrojů, potěší vás „ukazatel kvality", který najdete pod každou fotografií. Ten naznačuje, jak kvalitní je fotografie pro vybraný formát.
Podobným zklamáním je použití Internet Exploreru, kde nahrávání opět „napomáhá" ActiveX modul. Kompletní dialog související s nahráváním fotek totiž najdete jen v úzké „nudli" uprostřed stránky, jejíž rozměry nelze změnit. Vše korunuje odfláknutá nápověda, která může zamotat hlavu nejen začátečníkům („V Menu přejděte na Extras a poté na Internetové opce..."). V každém případě jsou zde možnosti ActiveX zcela promrhány, takže k nahrání snímků lze u této sběrny výjimečně doporučit spíše Firefox.
Naopak v nabídce fotoknih patří Rossmann do nejužší špičky - kromě základní „CEWE" fotoknihy nabízí širokou škálu možností, mezi kterými si vybere i náročný uživatel. Pravda je, že ceny za plátěnou nebo tvrdou vazbu (od 649 a 749 Kč) nejsou zrovna lidové, ale pokud sháníte kvalitní dárek, lze tyto varianty jen doporučit.

Fotolab

Hned v úvodu je nutné říci, že vše, co jsme řekli o internetové sběrně Rossmannu, můžeme prohlásit o Fotolabu. Jde totiž o identické sběrny, které se ničím neliší. Přesto tímto stručným konstatováním informace o Fotolabu nekončí. Hned při vstupu na stránky Fotolabu nás totiž zarazila jedna „drobnost" - k bezproblémovému vstupu do sběrny musíte mít nainstalovaný Flashplayer. Na většině počítačů ho pravděpodobně už najdete, ale začátečníci a návštěvníci internetových kaváren nadšeni být nemusí. Naopak nás potěšila možnost sledování zakázek, která spolu s uživatelským kontem dělá ze sběrny praktické informační centrum s informacemi o všech vašich zakázkách.

Happy Foto

Pokud bychom měli každou sběrnu ohodnotit jedním slovem, sběrna Happy Foto by si zasloužila popisek „jiná". První, co většinu uživatelů překvapí, je nutnost registrace. Bez ní si ve sběrně „ani neškrtnete". Po zaregistrování vás však čeká ještě větší překvapení: ocitáte se totiž v minulém století. Nahrávání snímků po jednom, zmatené ovládání a absence nápovědy dělají z této sběrny místo pouze pro „hardcore" fanoušky firmy. Nelíbilo se nám ani to, že část obrázku „zmizela za okrajem" a dostat se k ní bylo možné až pomocí posuvníku... Zkrátka pokud nejste fanatickými fanoušky firmy Happy Foto, této sběrně se zdaleka vyhněte. Snad pouze fotokniha, kterou Happy Foto také nabízí, stojí za pochvalu, byť se od předchozích sběren v celé řadě věcí liší. Jiné typy vazeb, jiný software a nápověda v pdf souboru nebo on-line na internetu však nejsou na škodu a lze je spíše označit za příjemné zpestření. Posledním zádrhelem jsou zde ceny. V době uzávěrky časopisu byly v ceníku pouze ceny platné do konce července....

Droxi

Všudypřítomné „Droxi bude Scheckler" vás bude provázet na každém kroku, přesto to k ale není to nejhorší, co vás v této internetové sběrně může potkat. Zajímáte-li se o internetového klienta, můžete si znovu přečíst odstavec věnovaný DM drogerii - s drobnými výjimkami platí vše, a to jak pro Firefox, tak pro Internet Explorer. Rozdíl poznáte jen u Firefoxu (díky jednomu kroku navíc a omezenější nabídce formátů fotografií). Každopádně lze říci, že nás sběrna od Droxi zklamala. Zatímco v minulých letech byla tou, která udávala tempo vývoje, nyní se spíše krčí na chvostu pole a spoléhá na věrnost zákazníků a relativně příznivé ceny.

Co vás zaujme: Fotokniha

Jedním z nejpoužívanějších výrazů na webech fotolabů je v poslední době slovo „fotokniha". V podstatě nejde o nic jiného než o knížku s fotografiemi (jak už napovídá název). Pamětníci si možná vzpomenou na objemná alba, do kterých naši rodiče s láskou lepili černobílé snímky s všeříkajícími popisky (Jirka, 5 let: Poprvé na nočníčku) a která na rodinných setkáních vyvolávala pozdvižení mezi příbuzenstvem. Fotokniha je „téměř" to samé. Odmyslete si titěrnou práci s fotografickými růžky, lepidlo ve vlasech, amatérské pokusy opravit pravopisné chyby v popisech fotografií - a máte moderní fotoknihu. Princip je snadný - stáhnete si příslušný software (je k dispozici zdarma a u většiny sběren se jedná o produkt založený na softwaru Fotolabu „Moje CeWe fotokniha") a nainstalujete ho. a nainstalujete ho. Po spuštění si nejprve vyberete formát knihy (na výběr bývají obvykle tři): velká (21 x 28 cm), čtvercová (21 x 21 cm), malá (14 x 13 cm). Poté zvolíte počet stran a pak už jen uvolníte stavidla své představivosti.
Díky rozsáhlé nabídce pozadí, stylů stránek a typů popisků fotografií se i nezkušenému uživateli podaří během pár minut vytvořit kreaci, která uchvátí každého příbuzného. Pak už jen stačí vložit vhodné fotografie, doplnit je správnými popisky a ve finále zvolit vazbu knihy (obvykle bývá na výběr tvrdá, lněná, měkká a sešit). Nakonec svůj výtvor vypalte (integrovaným nástrojem) na CD a to odneste do sběrny. Během několika dní bude vaše dílo hotovo a vy se stanete hvězdou všech rodinných večírků.
Jde tedy o přelomovou službu? Z hlediska zákazníka je to efektní způsob archivace fotografií, vhodný i jako dárek. Z hlediska fotosběrny je to šikovný nástroj, jak z věrného zákazníka dostat ještě pár korun navíc. Důležité je ale to, že ve finále jsou spokojeni všichni.

Kterou sběrnu doporučit?

Na rozdíl od většiny klasických testů není v tomto případě možné jednoznačně určit, která sběrna je vítězem. Na rozdíl od let minulých se nenašla žádná, která by měla dostatečný cenový (nebo technologický) náskok. Mimořádně příznivé ceny nabízí Happy Foto, ale používání této internetové „sběrny" je malým peklem. Fotolab nabízí širokou škálu funkcí, ale jeho ceny nejsou nejnižší. Pokud za každou cenu trváte na použití Firefoxu, nejspokojenější budete nejspíš u Rossmannu. Surfaři s Internet Explorerem zamíří buď do Droxi (kde najdou nízké ceny), nebo do DM drogerie (kde najdou širokou nabídku formátů).

Pro případ nouze

Jste v zahraničí v internetové kavárně a právě hodláte odeslat své úlovky do domácí fotosběrny. Při zběžné prohlídce však zjistíte pár drobných vad, které jste na displeji fotoaparátu přehlédli. Co teď? Správce kavárny Habíb Hasan nad vaším anglickým „fotošópo" jen zoufale vrtí hlavou. Po chvíli začne ťukat na své zlaté rolexky a naznačovat, že chce zavřít (a věnovat se lukrativnějšímu obchodu s velbloudy). Nevěšte ale hlavu a vyzkoušejte praktické editory na internetu.

On-line grafické editory

Pro úpravu fotografií je totiž možné zdarma využít internetové bitmapové editory a základní úpravu snímků provádět pomocí běžného webového prohlížeče. Z nepříliš široké nabídky jsme vybrali čtyři kandidáty:
Prvním editorem, a vlastně i službou, je Picnik. Jeho hlavní výhodou je jednoduché ovládání a možnost využití kreativních nástrojů, jako jsou různé rámečky a zaoblení rohů. Editor Fauxto bude pro mnohé jasnou volbou, protože svým ovládáním hodně připomíná Photoshop, a navíc podporuje práci ve vrstvách. Editor Snipshot zvládá jen jednoduché operace, ovšem velmi pružně. Disponuje i velmi zajímavými nástroji pro rychlé načítání obrázků z různých webových stránek. Zvládá ukládání i do PDF, PSD a TIF. Editor Picture2Life zvládne vedle běžných úprav i animace a různé koláže.
Pokud se chcete podrobně seznámit s fungováním jednotlivých služeb, doporučujeme navštívit na přiloženém DVD rubriku Chip Plus, kde najdete podrobné elektronické návody internetového magazínu eMag.cz, doplněné o praktické videotutoriály.
Info: www.fauxto.com, www.picnik.com, http://snipshot.com, www.picture2life.com

Klasika umírá, „digitál" vítězí

Je to zhruba deset let, co se negativní film poté, co urazil stoletou cestu ke stálobarevné dokonalosti kinofilmu, vzepjal k poslední inovaci: k technologii pojmenované APS Advanced Photo System. Film pokrytý transparentní záznamovou vrstvou měl přinést fotografům přidanou hodnotu v podobě předvoleného formátu snímku, technických informací a např. i pojmenování snímku. Vývoji fotoaparátů, filmů a zpracovatelských zařízení se tehdy věnovalo 50 světových firem z oblasti fotografického průmyslu. Do černého se však trefil ten, kdo po pár letech užil přirovnání, že se narodilo „mrtvé dítě". U nás na tento systém téměř nenarazíte, protože po boomu klasické fotografie v devadesátých letech k nám vtrhnul rovnou fotoaparát digitální.

Filmy končí

V letech 2001 a 2002, kdy barevná fotografie zažívala v České republice svůj vrchol, spotřebovali Češi 10 milionů klasických filmů za rok a jejich prodejci měli žně. V roce 2006 prodej klesl pod hranici pěti milionů filmů za rok a v roce 2007 již na evropském trhu chybí tradiční značky Agfa a Konica. Jen pro ilustraci - čísla ze sousedního německého trhu jsou samozřejmě vyšší, i tam je však znát rapidní pokles zájmu o klasickou fotografii. 187 milionů prodaných filmů v roce 2001 kontrastuje s 64 miliony v loňském roce...

Miliony nul a jedniček

Zdrojem a zrcadlem tohoto vývoje je statistika prodeje digitálních fotoaparátů a vyrobených fotografií. V ČR se v roce prodalo 510 tisíc digitálních fotoaparátů (bez fotoaparátů v mobilních telefonech). Pro srovnání, poslední tři roky se každoročně v Německu prodá více než sedm milionů digitálních fotoaparátů a trendem je mírný nárůst. Od počátku nabídky prvních komerčních digitálních fotoaparátů, tj. od roku 1997, jich zákazníci na stejném trhu koupili a obměnili téměř 32 milionů! Digitální fotografie tak již definitivně převážila nad fotografiemi z klasického „filmového" fotoaparátu.

Poslední mohykáni

Klasický film zde však ještě nějaký čas zůstane. Je mnoho majitelů excelentních zrcadlových fotoaparátů na kinofilm, kteří se neradi budou s touto špičkovou technikou a optikou loučit, a proto existuje i předpoklad, že za pět let stále 7 - 8 % klasických fotografií bude pocházet z těchto zdrojů.

Zajímavá data od Fotolabu

V roce 2006 se na českém trhu prodalo 510 000 digitálních fotoaparátů. Odhaduje se, že mezi českými uživateli jsou cca 2 miliony digitálních fotoaparátů. Ročně čeští uživatelé nafotí cca 900 milionů digitálních snímků. Z nich si nejrůznějšími způsoby vytvoří cca 200 milionů papírových fotek - tzn. 78 % digitálních snímků se nikdy nevytiskne. Ze zmiňovaných 22 % (200 milionů) snímků se 45 % (tedy cca 90 milionů) vyrobí průmyslovým zpracováním ve fotolaboratořích, zbytek (cca 110 milionů fotek) vznikne na domácích fototiskárnách, v malých minilabech, samoobslužných kioscích atd.

• Testy a recenze - Z digitálu na papír (227.35 kB) - Staženo 1338x