Výběr prohlížeče: bohatá nabídka

Více prostoru pro soukromí, inteligentní funkce a elegantní vzhled: nová generace prohlížečů nabízí celou řadu vylepšení. Test Chipu vám ukáže, co vám mohou jednotlivé prohlížeče nabídnout a KTERÉMU PROHLÍŽEČI MŮŽETE VĚŘIT i v rizikových částech internetu.
CLAUDIO MULLER, PETR KRATOCHVÍL

Poté, co Microsoft vypustil na trh novou verzi Internet Exploreru s číslem 8, stal se "prohlížeč pro Vistu" díky nabízeným inovacím okamžitým hitem. Očekává se, že mu to pomůže získat zpátky uživatele, kteří, alespoň v České republice, považují Firefox za prohlížeč číslo 1 (viz obrázek vpravo). Protože však ani konkurence nespí, zůstává otázkou, jak si povede v bitvě prohlížečů – EU navíc vyvíjí tlak, aby si uživatel mohl ve Windows 7 sám vybrat prohlížeč. Který by to ale měl být? Chip vám na tuto otázku odpoví pomocí velkého testů prohlížečů. V triatlonu prohlížečů, zaměřeném na bezpečnost, rychlost a funkčnost, jsme vyzkoušeli nejnovější verze Internet Exploreru (IE), Firefoxu, Opery, Google Chrome a Safari.

Bezpečnost: Prohlížeč pod útokem

K nejoblíbenějším cestám malwaru, jak proniknout do systému, patří bezpochyby i ta skrz prohlížeč. Bezpečnostní díry prohlížečů to hackerům často usnadňují – pokud surfujete se starou verzí, obsahující zranitelnosti, jste zkrátka snadným cílem. Také staré a častokrát opakované pravidlo, že čím je prohlížeč populárnější, tím je náchylnější k útokům hackerů, stále platí. Proto nás nepřekvapilo, že IE8 pokračuje v trendu předchozích verzí. Podle bezpečnostních expertů Secunie už má IE8 dvě nezáplatované bezpečnostní díry. Firefox má pouze jedinou mezeru, oba prohlížeče ale mají více již záplatovaných drobných "zranitelností". Co se týče nových verzí Opery a Google Chrome, v době testu nebyly známy žádné problémy. Faktem ale je, že jsou na trhu zatím krátce. A protože se u nich z hlediska bezpečnostní architektury nic revolučního "nepřihodilo", dá se očekávat, že i v jejich případě si útočníci časem najdou svou cestu…
Dalším bezpečnostním rizikem jsou doplňky prohlížeče – například Flash, QuickTime či Adobe Reader. V této oblasti nabízí Firefox od verze 3.5.3 překvapivou novinku: během aktualizace prohlížeče si zkontroluje i verzi doplňku Flash. Pokud je stará, může si uživatel nainstalovat nejnovější verzi prostřednictvím odkazu na implicitní stránce "Co je nového", která se zobrazuje po aktualizacích. Jak se zdá, tento nápad má úspěch – jen v prvním týdnu si pomocí ní aktualizovalo svou verzi Flashe okolo deseti milionů uživatelů. Dobrou zprávou také je, že Mozilla plánuje rozšíření funkce i na jiné doplňky.
Podobné riziko, jaké přináší "starý Flash", může hrozit i od JavaScriptu a ActiveX v IE. Proto je logické, že zacházení s těmito aktivními prvky lze ve všech prohlížečích ovlivnit – tedy kromě Google Chrome. O další body prohlížeč přišel, protože jako jediný neposkytuje žádné identifikaci údaje o navštívených webových stránkách přes "ikonu" (nebo zvýraznění) v URL řádku.

Soukromý prostor: Částečně defektní ochrana

Nyní je pro všechny prohlížeče standardem ochranný mechanismus, který by měl identifikovat phishingové stránky. Bohužel jeho kvalita je u jednotlivých prohlížečů velmi rozdílná. Ještě důležitější je, že filtry ne vždy dokáží ihned identifikovat nejnovější phishingové stránky. Zvláště IE a Chrome se musí hodně snažit, aby nezobrazovaly stránky, které po vás například chtějí zadat přístupová data k bankovním kontům. Na druhou stranu je nutné podotknout, že IE je jediným prohlížečem, který chrání před XSS (Cross-Site-Scripting) útokem přímo v základní konfiguraci. Jeho XSS-filtr identifikuje nebezpečné skripty, které jsou nahrány z jiné stránky, a blokuje jejich spuštění. Do Firefoxu může být tato ochrana přidána pomocí doplňku, který nabízí podobné funkce.
Pokud jde o soukromí na webu, obvykle doporučujeme zanechat co nejméně stop po vlastním surfování, jako jsou například cookies, vyhledávané položky nebo navštívené webové stránky.
V této oblasti je nejvíce přesvědčivý prohlížeč Firefox, který nabízí spoustu možností určit, jak se má "zacházet" s těmito stopami po vašem surfování. Novinkou je, že můžete vymazat data z poslední hodiny surfování (respektive z posledních dvou či čtyř hodin), případně nezaznamenat navštívené stránky v historii nebo je z ní selektivně vymazat. Firefox také nabízí nejlepší soukromý mod, ve kterém prohlížeč neukládá žádné stopy surfování.
Soukromý mod surfování už nyní nabízejí všechny prohlížeče – tedy kromě Opery. Internet Explorer rozšiřuje ochranu dat pomocí volitelného a konfigurovatelného filtrování nazvaného "InPrivate".

Vzhled a schopnosti: Za stránky krásnější

Jen samotný bezpečný a anonymní pohyb po internetu nestačí – uživatelé při surfování ocení i "vizuální půvab". Proto prohlížeče vyladily své grafické "enginy" a do určité míry i svá rozhraní. A výsledek se dostavil: v testu Acid-3, který kontroluje plnění různých webových standardů (ovlivňujících správné zobrazení stránky), získávají Opera, Safari a Chrome plný počet bodů. Na druhé straně IE8 za těmito standardy stále zaostává, což by teoreticky mělo vést k nesprávnému zobrazení webových stránek. Praxe je však taková, že vzhledem k vysokému podílu IE raději webmasteři se skřípěním zubů vytváří pro tento browser speciálně upravené stránky.
Na lepší časy se blýská i v další oblasti. V současnosti jsou v prohlížeči téměř nutné doplňky pro přehrání videí a animací (jako Flash, Shockwave či Silverlight), i když je všeobecně známo, že z hlediska zranitelností patří k nejrizikovějším prvkům. Tyto problémy by se však brzy mohly stát minulostí – předpokládá se, že podobné kousky (přehrávání videa, animace) by měl umožňovat HTML 5, další krok ve vývoji jazyka HTML.
Z hlediska podpory HTML 5 došly nejdále Firefox a Chrome: podporují už celou řadu funkcí tohoto "formátu" budoucnosti (viz rámeček na straně 53). Safari a Opera jsou na tom o něco hůře, ale i tyto prohlížeče již implementovaly některé prvky, jako je například funkce Canvas, která dokáže dynamicky vytvořit vektorovou grafiku přímo v prohlížeči. Z hlediska změny vzhledu rozhraní došlo pravděpodobně k největším změnám u Opery.
Lišta se záložkami může být nyní přesunuta na libovolné místo, takže když ji například přesunete vlevo, otevřené stránky můžete vidět v "minináhledech". Vlevo, téblízko první záložky, naleznete také tlačítko, které otevírá lištu se speciálními tlačítky. Ta umožňují rychlý přístup k oblíbeným položkám, pomůckám (widgetům), poznámkám, historii stahování a případně i k jiným, volitelným funkcím. Pokud otevřete v prohlížeči novou záložku, většina prohlížečů vám nabídne náhled na nejčastěji navštěvované stránky. Ovšem zatímco v Opeře a Google Chrome je tento náhled spíše funkční, Safari boduje elegantním "Showroomem", který navíc stránky automaticky obnovuje a nabízí rychlejší přehled o situaci na vašich oblíbených stránkách. Z hlediska vizuální přitažlivosti lze obecně Safari prohlásit za jedničku – uživatelé Internet Exploreru mohou jen se závistí sledovat pohlížení oblíbených položek a historie v tzv. Cover Flow modu. To jsou (zjednodušeně řečeno) náhledy stránek ve 3D prostředí. Spoustu stránek tak lze najít mnohem snadněji – když je skutečně vidíte, a ne jen čtete jejich jména.

Pohodlné surfování: Inteligentní funkce

Nová generace prohlížečů nejenom lépe vypadá, ale také nabízí mnohem pohodlnější surfování po webu. Největší rozsah funkcí nabízí jako obvykle Opera: k dispozici jsou gesta myší, správce hesel, integrovaný poštovní klient (který nyní také podporuje e-maily ve formátu HTML)… V této oblasti s Operou konkurence držet krok nedokáže. Uživatele s pomalejším internetovým spojením by mohla zajímat i funkce Opera Turbo, která by teoreticky měla "komprimací" stahovaných dat zrychlovat surfování na pomalých linkách.
Z hlediska nových funkcí ale příliš nezaostal ani Internet Explorer. O jeho "web slices" a "quick info" jsme se již v Chipu zmiňovali. Web slices je funkce, která umožňuje označit určitou část webu (který ale musí tuto funkci podporovat) a přidat si ji (například jako tlačítko) do lišty prohlížeče. Po kliknutí na takové tlačítko se zobrazí náhled vybrané části webu v malém okně. Funkce quick info umožňuje rychlejší získání informace o vybraném termínu na stránce pomocí předdefinovaných služeb. Tímto způsobem můžete například rychle najít popis neznámého pojmu ve Wikipedii nebo přeložit cizí slovo pomocí internetového slovníku. Google Chrome je stále prohlížeč založený na jednoduchosti. Ačkoliv má největší počet integrovaných základních funkcí, kromě nich už téměř žádný luxus nenabízí.
I tento prohlížeč si však už můžete zkrášlit podle svých představ – pomocí tzv. témat. Pod kapotu prohlížeče Chrome přidali vývojáři i podporu "pre-fetchingu". Prohlížeč tak načítá IP adresy webových odkazů z navštívené stránky ještě předtím, než uživatel na odkaz klikne. Díky této funkci (kterou používá od verze 3.5 i Firefox) se stránky nahrávají znatelně rychleji.
Asi největší rozdíly jsou v oblasti rozšíření. V současnosti už mohou být pomocí doplňků rozšířeny i funkce u Internet Exploreru a Opery, v jejich případě však není výběr příliš rozsáhlý. Jako v minulosti i tentokrát zde vládne Firefox – možnosti jeho rozšíření jsou úžasné. V současné době je například na webu https://addons.mozilla.org/cs/firefox více než pět tisíc doplňků umožňujících přizpůsobení Firefoxu.

Rychlost: Nápadné rozdíly

Nové renderovací motory prohlížeče nejenom zaručují lepší zobrazování stránek, ale také slibují rychlejší surfování. Do našich výkonnostních testů jsme tentokrát přidali jednu novinku, která dokáže ukázat, co v browseru skutečně je.
Benchmark Peacekeeper testuje různé funkce JavaScriptu, renderuje stránku s typickými prvky HTML, třídí, hledá v databázích, generuje dynamické webové stránky, filtruje a nahrazuje řetězce znaků.
Celkový obraz tohoto testu rychlosti je jasný: Safari a Chrome – prohlížeče spoléhající na WebKit-engine – jsou jednoznačně nejrychlejší. Ve srovnání s konkurencí dosahují prokazatelně lepších výsledků ve všech testech, přičemž Safari je ještě o trochu rychlejší než Google Chrome. Rozdíly jsou zřetelné převážně u webových aplikací typu Google Maps: tam oba zmiňované browsery rychle nahrávají úseky map, zatímco IE s mapami očividně zápasí.
Ke zrychlení došlo i u Firefoxu – ten se zlepšil převážně díky novému enginu pro JavaScript s názvem TraceMonkey. Tento předpoklad potvrzuje i benchmark SunSpider: ve srovnávacím testu s předchozí verzí potřebuje Firefox 3.5 pro "práci" s JavaScriptem pouze třetinu času; u CCS testu je výsledek více méně stejný. Ačkoli je nový Internet Explorer viditelně lepší než jeho předchůdce, stále končí na posledním místě. I u něj však existuje oblast, ve které má navrch: během měření zabrané RAM přímo po spuštění prohlížeče (se startovní stránkou Google.cz) dosáhl IE8 s 11,7 MB nejlepší hodnoty ze všech.

Závěr

Test končí s těmito výsledky: Firefox je vítězem, ale pouze s nepatrným náskokem před Operou a Safari. Jako vždy je Firefox nejvyváženějším prohlížečem, jehož funkce mohou být kdykoliv rozšířeny pomocí doplňků. Nejvíce pokrokovým prohlížečem je Opera, její slabinou je však například chybějící soukromý mod. Safari je bezpochyby rychlý a "uhlazený" prohlížeč, nedokáže však držet krok především v oblasti bezpečnosti a rozsahu funkcí. Chrome zůstává daleko vzadu a nemůže nabídnout nic víc než rychlé surfování. Na posledním místě je pak opět Internet Explorer 8: ačkoli je daleko lepší než jeho předchůdce, ve srovnání s konkurencí to stále nestačí.
AUTOR@CHIP.CZ

INTERNET EXPLORER V DEFENZÍVĚ

V České republice Firefox jednoznačně vládne. Potvrzují to i návštěvníci stránek www.chip.cz.
29,2 %     Firefox 3.5x
15,5 %     MSIE 8.0x
14 %     Firefox 3.0x
11,5 %     MSIE 6.0x
29,8 %     jiné
INFO

Nové technologie

Aktuální HTML verze 4.01 je tu již téměř deset let – není tedy divu, že náročné požadavky například pro Web 2.0 splňuje pouze pomocí plug-inů Flash.
V připravované verzi HTML 5 budou moci weboví designéři integrovat audio- a videosoubory přímo do webové stránky. Díky tomu se mohou stát "Flash kontejnery" (v současnosti nejrozšířenější způsob pro přehrání videa) zcela zbytečnými.
Chrome a Firefox již podporu těchto HTML audio- a videoznaček nabízejí. Mají dokonce i potřebné kodeky pro přehrávání (oba používají Ogg Tudora a Ogg Vorbis, Chrome také používá H.264). HTML 5 přináší i celou řadu dalších inovací, díky čemuž by mohl nahradit současné funkce JavaScriptu – a tím podstatně zrychlit surfování.
Je ale nejasné, zda a kdy se HTML objeví jako standard pro vývojáře a výrobce prohlížečů. Očekává se, že finální specifikace by měla být hotová v roce 2010–2012. Zatím je tedy nutné odkázat nadšené uživatele jen na dema na YouTube (www.youtube.com/html5).

Foto: Slepá místa: Internet Explorer nahrává obsah komplikovanějších webů pomaleji
Foto: Antiphishing: Vítěz testu nabízí kvalitní antiphishingovou ochranu.
Foto: Showroom: Safari nabízí elegantní přehled nejnavštěvovanějších webů.

• Testy a recenze - Výběr prohlížeče: bohatá nabídka (1.02 MB) - Staženo 1114x