Vynálezy na běžícím pásu

Existuje pochopitelně řada nezávislých vynálezců, většinou však jde o zaměstnance průmyslových gigantů. Mnoho vynálezů přišlo na svět jen jakousi šťastnou náhodou.
ANDREAS HENTCHEL, PAVEL TROUSIL

Vynálezcem kola je John Michael Keogh z Hawthornu v Austrálii – tedy alespoň podle australského patentového úřadu, který mu v roce 2001 vydal patent s číslem AUI_2001100012, a to na "kruhové zařízení usnadňující transport".
Samozřejmě že se tento patent v praxi neuplatňuje. V Austrálii jen měli snahu urychlit přidělování patentů, což ale mělo i své vedlejší účinky. Kolo je jedním z nejstarších a nejzákladnějších vynálezů lidstva a značně mu zjednodušil život. John Michael Keogh chtěl spíše upozornit na to, jaké vedlejší efekty může mít tehdejší změna přidělování patentů v Austrálii.
Sabine Lunau, mluvčí Evropského patentového úřadu v Haagu, věří, že něco takového by se v Evropě prostě stát nemohlo. Suše konstatuje, že "zaregistrovat si můžete téměř všechno, ale kolo nesplňuje všechny náležitosti, které udělení patentu vyžaduje". A tyto požadavky jsou velmi jednoduché: patenty se udělují na vynálezy, které jsou skutečně nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné (tudíž vyrobitelné). Všechny tyto náležitosti musí být splněny. Pokud nejsou, patent není udělen. U vynálezu kola je to tedy jasné a jasno by mělo být u všech dalších patentů.
Pokud jsou všechny náležitosti nového patentu splněny, musí se přezkoumat, zda už nemá příslušný patent někdo jiný, a to i v jiné zemi. V České republice se tím zabývá Úřad průmyslového vlastnictví (www.upv.cz). Historie tohoto úřadu sahá až do roku 1919, kdy byl založen Patentový úřad. V rámci správního řízení rozhoduje ÚPV o poskytování ochrany na vynálezy, průmyslové vzory, užitné vzory apod. Zaměstnává řadu odporníků, takže s "kolem" nikdo neuspěje.

Druh na vymření: Klasické vynálezce nahrazují vývojová střediska firem

Vynálezce musí svůj vynález řádně zdokumentovat a pracovníci úřadu pak musí zjistit, zda podaný vynález už není někde zapsán. To samozřejmě není ani snadné, ani levné. Případný vynálezce tedy do ochrany svého vynálezu musí investovat dost peněz, a to ještě než z něj případně vůbec bude něco mít.
Není tedy divu, že typických (pro dřívější dobu) podivínských vynálezců, kteří se zavřeli do své laboratoře a bádali, je stále méně a nahrazují je velké firmy. Je to jistě logické: velké firmy totiž angažují svoje vývojová centra a samozřejmě také svoje právní oddělení, která se pak starají o zajištění patentů na firemní vynálezy.
Vývoj i právní zajištění jsou stále finančně náročnější, takže individuální vynálezci musí například obětovat svoje auto nebo dům, aby se k patentu vůbec dostali. Ve větší společnosti může jeden rozpočet na právní zajištění a výzkum sloužit pro více projektů. Aktivnější firmy přinesou na evropský patentový úřad téměř 3 000 vynálezů ročně – podívejte se na graf na str. 91. Žádná firma do padesátého místa na žebříčku společností, které mají nejvíce zapsaných patentů za rok, jich nemá méně než sto.
Je mezi nimi i technologický koncern 3M, který získává ročně kolem 600 patentů. Konečně má to i ve sloganu na firemním webu – "Inovace 3M – měníme život k lepšímu". 3M je zkratka z Minnesota Mining and Manufacturing Company. Tato společnost existuje už 107 let a je jednou z nejstarších v USA. Její příběh začal v roce 1902, kdy se věnovala těžbě surovin pro výrobu brusných materiálů.

Strategie pro úspěch: Nová technologie podporuje nové vynálezy

Po nějaké době si zákazníci firmy 3M stěžovali, že brusný materiál z papíru velmi rychle odpadává. Výzkumníci z vývojového oddělení firmy 3M otestovali dovozový materiál a zjistili na něm stopy olivového oleje. Ten se totiž často dovážel stejnými loděmi jako písek používaný na brusný papír a tam také došlo ke znečištění. Jeho vyčištění by však bylo příliš nákladné. Pak ale jeden ze zaměstnanců vývojového oddělení přišel na zajímavé řešení problému: pískový materiál se před použitím "opekl" a tím se olivový olej spálil, písek lépe držel na papíře a zákazníci byli spokojeni.
Od té doby je v této firmě komunikace se zákazníky jedním z nejdůležitějších zdrojů inspirace pro inovace. Tento multitechnologický koncern má po celém světě 35 vývojových center a každé je zaměřeno na jinou oblast. Existuje asi 30 technologických platforem od radiologie přes řízení energie až po kancelářské výrobky.
Vše je ale dobře propojeno. Každá vynalezená technologie se hned zapíše do firemní databáze. Mluvčí společnosti 3M popisuje typickou situaci: "Jednou za námi přišli zástupci společnosti, která působila v automobilovém průmyslu. Měli automatickou výrobní linku, která byla řízena pomocí čárových kódů. Čárové kódy se lepily na jednotlivé díly, které ovšem na mastném povrchu nedržely. Proto jsme prozkoumali naši technologickou databanku, zda v ní nemáme pro tento problém nějaké řešení. Kdyby doposud neexistovalo, jednoduše by se něco nového vynalezlo."
Společnost 3M je držitelem zhruba 20–25 tisíc patentů. Mluvčí firmy přesný počet neznal. Společnost získává nové patenty také akvizicí jiných firem nebo nákupem technologií. Některé patenty jsou už více než 20 let staré – a stále jsou aktuální. Většina lidí se s nějakým vynálezem od 3M za svůj život setkala (nebo dokonce setkává každý den) – s lepicími bločky (Post IT), dopravním značením (3M vynalezla reflexní laminaci), lepidlem, celofánovou páskou Scotch Cellophane Tape a dalšími. A když se Neil Armstrong v roce 1969 procházel po Měsíci, část jeho vybavení také pocházelo od 3M. Uměním je pak dnes vůbec plně využít už vynalezené technologie.
Inženýři 3M už řešili problémy více než 5 000 zákazníků. Pokud se s problémem nemohou vypořádat, následuje důkladné zvážení situace. Rozhovor se zákazníkem je startovním bodem celého rozhodovacího procesu, který tvoří jakýsi kruh. Jsou v něm pracovníci základního výzkumu, produktoví specialisté, lidé z marketingu a často i produktoví manažeři. Vyslechnou si, v čem je problém, a pak se rozhodnou, zda je firma schopna ho vyřešit a zda to vůbec stojí za to. Provede se to v sedmi krocích a sedmkrát padne ta samá otázka: Jsme schopni vývojový proces dokončit, nebo ho bude nutné zastavit?
To je dobře nastavený proces: je nutné zhodnotit, zda vynález stojí za vynalezení – zda je pro něj místo na trhu, zda o něj bude mít zájem dost firem a zda by vynalezená technologie byla užitečná i v dalších oborech a pro další vynálezy. Přes všechnu profesionalitu a "prosíťování" však stále hraje ve vývoji a vynalézání roli i štěstí a náhoda.

Česko v patentech zaostává

V počtu patentů na počet obyvatel bohužel Česká republika značně zaostává. Za sousedním Německem zhruba 40krát. České firmy si navíc své duševní vlastnictví příliš nebrání – ochranou se podle zprávy Rady vlády pro vědu a výzkum zabývá jen 38 procent firem.
České firmy i jednotlivci si v roce 2008 zapsali u evropského úřadu 42 patentů. Je to sice o čtyři více než rok předtím, ale stále je to málo – v hrubém přepočtu to znamená 4,2 patentu na milion obyvatel. Jsou ale i evropské státy, které jsou na tom ještě hůře než my – Polsko (0,7 uděleného patentu na milion obyvatel), Slovensko (1,3) a Řecko (2,5).
Investicemi do vědy a výzkumu přitom Česko za ostatními státy tolik nezaostává. Zatímco průměrné výdaje evropské sedmadvacítky jsou 1,77 procenta HDP, v Česku je to 1,54 procenta. Absolutně nejvíc na světě dává na vědu a výzkum Švédsko – 3,6 procenta HDP.
A kolik je vůbec u nás přihlášených patentů? Podle Českého statistického úřadu jich k 31. 12. 2009 bylo v České republice platných 21 806. Z tohoto počtu bylo 1 945 (8,9 %) od tuzemských přihlašovatelů a 19 861 (91,1 %) od přihlašovatelů ze zahraničí – nejvíce od přihlašovatelů z Německa (31,8 %), následují Spojené státy (12,0 %), Francie (8,5 %) a Švýcarsko (7,6 %).
V roce 2009 bylo uděleno nebo validováno s účinky pro Českou republiku 4 702 patentů, tj. o 2 899 více než v roce 2003. Tento nárůst byl z velké části zapříčiněn přístupem České republiky k Evropské patentové úmluvě a tím i k možnosti dosažení patentové ochrany na území České republiky prostřednictvím evropského patentu, čehož využívají především zahraniční přihlašovatelé.
Za svoji vynálezeckou historii se přitom nemusíme vůbec stydět. Řada českých vědců a vynálezců se skutečně zapsala do dějin a přinesla lidstvu mnoho důležitých objevů. O tom si ostatně můžete přečíst v samostatném podtisku. Doufejme, že i řada současných vynálezců bude úspěšná. Například chemik Antonín Holý z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky už představil tabletku Truvada, která významně prodlužuje život pacientům s AIDS. Zajímavým vynálezem je i Memrec – zařízení, které umožňuje ovládat kurzor myši lidem s fyzickým postižením. Pohyb oka je snímán kamerou a převáděn na pohyby kurzoru.
Vědci z Technické univerzity v Liberci mají patentovánu technologii nanospider, která umožňuje průmyslovou výrobu netkaných textilií tvořených nanovlákny s průměrem 20 až 500 nm. Nanovlákna mohou najít široké uplatnění například ve zdravotnictví, v energetice apod. a mohou sloužit pro filtraci nebo jako ochranné pomůcky.
Čeští kriminalisté zase pracují na metodě, která dokáže identifikovat podezřelého podle jeho chůze. Jednotlivé části těla při chůzi opisují různé křivky, které se mohou vypozorovat a poté porovnávat. Pomáhá to například při zjišťování maskovaných zločinců.
AUTOR@CHIP.CZ


Štěstí přeje připraveným: "Nechtěné" objevy
MIKROVLNA
Inženýři vyzkoumali, že elektromagnetické vlny mohou způsobovat zahřívání. K objevu došlo díky čokoládové tyčince, která se roztekla v batohu.
BRAMBOROVÉ LUPÍNKY
Šéfkuchař George Krum náhodou upustil tenký plátek brambory do vařícího oleje a byl překvapen, co se s ním potom stalo.
VIAGRA
Farmaceutický gigant Pfizer pracoval na léku pro nemocné na srdce. Brzy zjistil i viditelný vedlejší efekt tohoto léku
VTEŘINOVÉ LEPIDLO
Dr. Harry Coover chtěl v roce 1942 vytvořit průhledný plast, místo toho se mu však podařilo vyrobit výborné lepidlo.
PENICILIN
Alexandr Fleming objevil penicilin tak trochu náhodou. Na staré Petriho misce totiž našel plíseň, která vylučovala látku hubící mikroby. Tato plíseň byla označena jako Penicillium Notatum.
LEPICÍ POZNÁMKOVÉ BLOČKY – POST IT
Místo toho, aby podle plánu vyvinuli "superlepidlo", vytvořili inženýři firmy 3M tuhé lepidlo, které se stalo základem lepicích papírků.


Největší světoví vynálezci
Každá země má nějakého známého vynálezce, ale jen několik z nich se díky svým objevům stalo celosvětově známými. Zde je stručný přehled vědců s rekordním počtem vynálezů.
MANFRED VON ARDENNE
Na jeho kontě můžeme najít např. televizor nebo elektronkový mikroskop. V mezidobí získal dalších 600 patentů z různých oborů.
THOMAS ALVA EDISON
Vynalezl tak důležité věci jako žárovku, psací stroj nebo gramofon. Také elektrické křeslo patří k jeho dalším asi 2 000 vynálezům.
KEES A. SCHOUHAMER
Současný horlivý vynálezce: stojí asi za 1 000 různými patenty, je spolutvůrcem takových technologií, jako je Compact Disc, DVD či Blu-ray, a různých kódovacích technologií.
ARTUR FISCHER
Skutečný vynálezce s 1 080 patenty. K jeho nejznámějším vynálezům patří Fischer S nylonová hmoždinka (1958) a stavebnice Fischertechnik (obdoba Lega). K jeho důležitým objevům patří i synchronní blesk.


Co dali světu čeští vynálezci
OTTO WICHTERLE (1913–1998)
Průkopník makromolekulární chemie. Je nejvíce známý jako vynálezce silonu (polyamidové vlákno typu 6, které se pod tímto názvem do začátku 90. let minulého století vyrábělo v Československu) a měkkých kontaktních čoček. Své domácí experimenty prováděl se svojí manželkou a roku 1961 sestavil první zařízení na výrobu čoček. Použil k tomu díly stavebnice Merkur a dynamo z jízdního kola. Po roce 1989 se stal předsedou Československé akademie věd.
JAN JANSKÝ (1873–1921)
Český neurolog a psychiatr. Je objevitelem čtyř krevních skupin (nezávisle učinil tento objev i Karl Landsteiner z Vídně). Zjistil, že existují čtyři skupiny lidí, jejichž krve se navzájem při smíchání nesnášejí. Podle toho lze lidskou krev zařadit do skupin I–IV (označují se jako AB, A, B a 0). V jeho době nebyl objev krevních skupin ještě náležitě oceněn. Janského plaketa je dnes ocenění předávané bezpříspěvkovým dárcům krve.
FRANTIŠEK KŘIŽÍK (1847–1941)
Jeden z nejvýznamnějších českých vynálezců, techniků a průmyslníků. Mimo jiné je vynálezcem obloukové lampy se samočinnou regulací. Vynalezl také světelnou fontánu, zdokonalil elektrické tramvaje, zkonstruoval blokové signalizační zařízení a mnoho dalších zařízení. Byl velkým propagátorem elektrického osvětlení – v roce 1888 postavil první městskou elektrárnu na Žižkově. V roce 1891 předvedl svou první elektrickou tramvajovou linku z Letné k Výstavišti.
ANTONÍN SVOBODA (1907–1980)
Vynálezce a počítačový vědec, konstruktér prvních československých samočinných počítačů SAPO a EPOS 1. Pro zajištění spolehlivých výsledků tehdy nespolehlivých počítačů je opatřil třemi procesory, jejichž výsledky se vzájemně porovnávaly. Pracoval také na vývoji protiletadlových zaměřovačů.
JAROSLAV HEYROVSKÝ (1890–1967)
Český fyzikální chemik. Je objevitelem polarografie a jediný český vědec, který získal Nobelovu cenu (1959). Studoval elektrolytické procesy a roku 1924 sestrojil se svým žákem automatický přístroj (polarograf) pro záznam závislosti proudu na napětí při elektrolýze roztoku vzorku s použitím rtuťové kapkové elektrody. Při vědecké práci požadoval, aby jeho kolegové šli pokaždé za něčím novým. Jaroslav Heyrovský získal čestné doktoráty na mnoha univerzitách a byl také čestným členem vědeckých akademií a viceprezidentem Mezinárodní unie fyziků.
VIKTOR KAPLAN (1876–1934)
Technik a vynálezce nového typu vrtulové vodní turbíny s nastavitelnými oběžnými lopatkami. Jedná se o nejrozšířenější konstrukci turbín používaných ve vodních elektrárnách. Nuceně se stal odborníkem i v oblasti patentového práva a ochrany – musel bránit své vynálezy a podstoupit mnoho sporů.
PROKOP DIVIŠ (1698–1765)
Český premonstrátský kněz, teolog, přírodovědec, léčitel, hudebník a vynálezce. Je znám jako vynálezce bleskosvodu, který se ovšem v praxi neuplatnil. Svůj "meteorologický stroj" (bleskosvod) sestrojil sice dříve (1754) než světově uznávaný vynálezce Benjamin Franklin, ovšem na základě ne zcela správné koncepce. Vyrobil celou řadu přístrojů pracujících s elektřinou.


Světová mapa vynálezů
Jednotlivé země dostávají úplně jiné rozměry, pokud je hodnotíme z hlediska jejich inovační síly. Patentové supervelmoci nemusí vůbec odpovídat politické mapě světa.
Na většině map světa jsou jednotlivé státy znázorněny podle své rozlohy a podle svého geografického umístění. Svět by ale mohl vypadat i úplně jinak, pokud bychom jako hlavní měřítko vzali počet patentů, které každoročně jednotlivé státy získají. To většinou odráží i to, jak jednotlivé státy podporují výzkum a vývoj a jak na tom technologicky jsou. Z tohoto pohledu se například z Japonska nebo Jižní Koreje okamžitě stanou supervelmoci, které jsou mnohem větší než zbytek světa. Je to samozřejmě dáno úrovní průmyslu – elektrotechnického i automobilového. Za těmito asijskými státy následuje Amerika (tedy jen USA) a mnoho evropských zemí – Německo, Švýcarsko, Švédsko (ČR bohužel ne). První pohled na mapu ukáže, že tak geograficky obrovská země jako Rusko na ní není téměř vidět a ve vývoji hraje jen vedlejší roli. Na této mapě je vidět i pomalý pokrok Střední a Jižní Ameriky a Afriky.


ROZDĚLENÍ PATENTŮ
USA 298
NĚMECKO 205
NIZOZEMSKO 177
ŠVÉDSKO 235
FRANCIE 174
ŠVÝCARSKO 235
KOREA 490
JAPONSKO 884
Počet patentů na 100 000 obyvatel
ZDROJ: WORLDMAPPER.ORG


Nejinovativnější společnosti
Obrázek přehledně znázorňuje firmy, které získaly v roce 2008 nejvíce evropských patentů.
SIEMENS 1 863
SAMSUNG 1 677
PHILIPS 2 857
BASF 1 664
BOSCH 1 425
QUALCOMM 1 134
LG 1 108
NXP 981
TOYOTA 869
PANASONIC 1 104