SSD disky – ceny padají

Instalace superrychlého SSD disku akceleruje výkon vašeho počítače výrazněji než cokoliv jiného. Ceny SSD disků navíc klesají a na trhu je řada zajímavých novinek.
CHRISTOPH SCHMIDT

Nejotravnější záležitostí při práci s pomalým počítačem je čekání. Čekáte, než nabootuje operační systém, čekáte na spuštění aplikací, čekáte na výsledek antivirového testu, čekáte často a čekáte dlouho. Důvodem vašeho čekání a nejhorší výkonnostní brzdou moderních počítačů jsou magnetické pevné disky. Co se kapacity týče, jsou sice stále nenahraditelné, rychlostí ani přístupovou dobou však moderním SSD diskům zdaleka nemohou konkurovat. V době vícejádrových procesorů a simultánně zpracovávaných úloh je kromě dostatečné přenosové rychlosti důležitá právě přístupová doba, protože všechny simultánně zpracovávané aplikace potřebují při běhu načítat zdrojová a zapisovat zpracovaná data. Pomalý simultánní zápis klasických pevných disků je tedy stejně velkou nevýhodou jako omezená přenosová rychlost.
SSD disky jsou momentálně na historicky nejnižších cenách a zároveň výrazně vzrůstá jejich výkon. Ještě před několika měsíci jsme většinou varovali před nejlevnějšími modely SSD disků, které nabízely jen o něco málo vyšší rychlost čtení a někdy i menší rychlost zápisu než klasické magnetické pevné disky. Pevné disky potřebují určitou dobu k roztočení magnetické plotny, k nastavení hlavičky a k vyhledání potřebného sektoru. Datové bloky se navíc na pevném disku nenachází za sebou, ale v sektorech umístěných na různých místech plotny. To vše zpomaluje činnost počítače. SSD disky na druhou stranu nemají žádné pohyblivé součástky a jejich rychlost je omezena pouze typem použitých paměťových buněk, řadičem a rychlostí rozhraní, pomocí něhož jsou připojeny k počítači. Přístupová doba dobrého 3,5" pevného disku se pohybuje okolo 10 ms, ve výsledkové tabulce tohoto testu vidíte, že například přístupová doba SSD disku Samsung SSD 470 činí pouze 0,09 ms. Průměrná přenosová rychlost kvalitního pevného disku se pohybuje okolo 110 MB/s, ale Samsung SSD 470 přenáší data rychlostí 247 MB/s, a nejlepší momentálně dostupný SATA 3 disk Intel SSD 510 dokonce rychlostí přes 400 MB/s. Doba potřebná k vyhledání dat na SSD disku je tedy více než 100× kratší než u HDD a přenosová rychlost je minimálně dva- až čtyřikrát vyšší. Pevný HDD disk, který jsme pro srovnání použili, neměl šanci porazit ani nejpomalejší z testovaných SSD disků a jeho jedinou výhodou byla nízká pořizovací cena v přepočtu na 1 GB dat.
Při hledání nového SSD disku stále doporučujeme určitou obezřetnost a rozhodně se vyplatí před nákupem zkontrolovat výsledky našich dlouhodobých testů, v podstatě je ale dnes pořízení i toho nejlevnějšího SSD disku mnohem bezpečnější než před rokem. Nejzásadnější problémy starších pevných disků jsou díky technologickému vývoji již minulostí. Jedním z takovýchto problémů bývala nízká rychlost zápisu, tu ale vyřešila inteligentní datová komprese, kterou zajišťují řadiče SandForce. Inovace řadiče SandForce zajistily i životnost uložených dat, která tento řadič rozděluje do několika paměťových bloků. V případě, že dojde z nějakého důvodu k poškození dat uložených v určitém bloku, řadič je obnoví z bloků jiných.
Jak je patrné z našeho porovnání výkonu HDD a SSD disků (viz výše uvedená tabulka), SSD disk zkracuje délku bootování operačního systému a instalace programů minimálně o 30 procent. Naší testovací sestavě trvá 27 sekund důkladná kontrola položek BIOS, ale samotné zavádění operačního systému zabralo při použití HDD disku 32 sekund, zatímco s SSD diskem to bylo pouze 13 sekund. V případě testovacího notebooku, jehož magnetický pevný disk je ještě pomalejší než HDD stolního počítače, byl výkonnostní nárůst ještě znatelnější.
Výborným příkladem zrychlení počítače po instalaci SSD disku je test simultánního spouštění pěti programů. Pomocí dávkového souboru jsme spouštěli aplikace Adobe Reader, Gimp, Google Earth, iTunes a OpenOffice Writer, přičemž doba načítání činila u HDD disku 14 sekund a u SSD disku 5 sekund.
Kromě vysokých přenosových rychlostí patří mezi výhody SSD disků absolutně bezhlučný provoz, odolnost proti ztrátě dat způsobené otřesy pevného disku a nízká spotřeba okolo 1 wattu. Desktopový 3,5" pevný disk má při provozu příkon okolo 7 wattů a notebookový HDD cca 3 watty.

Vlastnosti SSD disků

I když pracují SSD disky s úplně jinou technologií ukládání dat, lze je se dvěma výjimkami používat úplně stejně jako HDD disky. Za prvé mají výrazně menší kapacitu, což je předurčuje primárně k použití ve formě systémového disku, vedle kterého je v počítači ještě klasický HDD disk pro ukládání dat. Mnohem důležitější je ale instalace vhodného operačního systému, ideálně Windows 7. Operační systém doporučujeme po osazení počítače SSD diskem kompletně znovu nainstalovat.
Systém lze samozřejmě na SSD naklonovat, podobné řešení nabízí v podobě programu Acronis True Image HD a USB rámečku ke svým SSD diskům například Kingston, chcete-li mít ale operační systém správně nastavený a optimalizovaný pro provoz SSD disku (aby běžel ideální rychlostí a nedocházelo ke zbytečnému opotřebování disku), museli byste si ručně pohrát s nastavením Windows. Správná ruční optimalizace na již nainstalovaných Windows 7 pro SSD disky vám zabere víc času než nová instalace a navíc se vyhnete možným problémům. SSD disky nedoporučujeme bez dodatečných úprav provozovat pod staršími operačními systémy, jako jsou Windows XP či Vista, které nepodporují příkaz TRIM (bohužel stejně jako Mac OS X). Bez podpory této funkce zůstávají na SSD disku stará data, což snižuje rychlost zápisu na disk. Podrobnější informace o omezeních SSD disků pod systémy Windows XP a Vista společně s návodem na provoz SSD disků pod těmito OS najdete v článku "Optimalizace Windows pro SSD disky" v Chipu 11/2009.
I přes neustálý pokles cen a zvyšování kapacity je cena 1 GB úložného prostoru u SSD disků stále o dost vyšší než u magnetických pevných disků. 2TB HDD disky nabídnou 1 GB úložného prostoru cca za 1 korunu, přičemž stejný objem dat uložíte u nejvýhodnějšího SSD disku momentálně cca za 40 až 55 Kč. Důvodem vyšší ceny SSD disků jsou výrobní náklady používaných paměťových čipů. Do roku 2008 byla cena SSD disků vysoká, protože se jich neprodávalo mnoho, se zvýšeným zájmem ale přišlo i navýšení výrobní kapacity a postupné zvyšování kapacity i u cenově dostupných modelů. Graf na předchozí straně ukazuje, že další výrazný pád cen SSD disků očekáváme v polovině roku 2011. S nákupem ale nemusíte čekat tak dlouho – již dnes jsou totiž k dostání velmi rychlé 120GB SSD disky s cenou pod 5 000 Kč a použitelný 60GB SSD disk seženete už cca za 2 500 Kč. Pro srovnání, ke konci roku 2008 stál 80GB disk Intel přibližně 11 000 Kč.
Nízká kapacita prvních SSD disků stačila pro uložení operačního systému a základních aplikací, i to ale bylo dost na prokázání ohromného výkonnostního nárůstu a potenciálu této technologie. Pro uložení většího objemu dat v podobě filmů, hudby a obrázků pak bylo potřeba připojit druhý datový HDD disk. V desktopech to není z hlediska prostoru žádný problém, takže i dnes můžeme kombinaci rychlého systémového SSD disku a prostorného datového HDD disku vřele doporučit každému uživateli, který si kupuje nebo upgraduje stolní počítač. V případě notebooků je to ale trochu jinak. Pokud nevlastníte velký notebook se dvěma 2,5" šachtami pro uložení SSD i HDD nebo notebook s jednou šachtou a miniPCIe (mSATA) konektorem pro vložení 5cm SSD modulu, budete se muset spokojit s datovým HDD diskem v externí 2,5" krabičce. Naštěstí se miniPCIe slot objevuje v noteboocích stále častěji.
Zajímavou variantou pro majitele notebooků je také hybridní 2,5" pevný disk, který kombinuje dostatečnou kapacitu magnetických ploten (500 GB) s integrovanou 4GB flash pamětí pro rychlý přístup k nejčastěji používaným datovým blokům. Výhodou tohoto disku je, že nemusíte přeinstalovávat starší operační systém (stačí naklonovat hotovou instalaci), nemusíte mít v notebooku druhou šachtu ani miniPCIe slot a stojí jen 2 500 Kč.
Kapacitu SSD disku je dobré vybírat s ohledem na to, k jakým účelům notebook používáte. Pro majitele ultrapřenosných notebooků a netbooků, kteří přenosný počítač využívají hlavně pro surfování na internetu, občasné psaní poznámek a komunikaci s přáteli, bohatě stačí 40GB SSD disk. Pozor, hlavně do starších netbooků se většinou integrovaly buď proprietární, nebo miniPCIe disky – před nákupem si tedy dobře ujasněte, jaký typ SSD disku váš netbook podporuje. Uživatelé, kteří pracují s notebookem každý den a potřebují mít nainstalováno více aplikací, by se měli poohlédnout minimálně po 90- až 120GB SSD disku. V roli systémového disku stolního počítače poslouží s přehledem 60GB disk (v kombinaci s vysokokapacitním HDD pro uložení dat), pokud ale hrajete hry a chcete si naplno užít výkonnostního nárůstu garantovaného SSD diskem, je lepší zakoupit 120GB model.

Nejlepší SSD disky do 6 000 Kč

V testovací laboratoři Chipu testujeme všechny nejnovější SSD disky, které jsou na trhu nebo se na něj v nejbližší době chystají. Z prozatím testovaných SSD disků jsme vybrali ty nejlepší modely s cenou do 6 000 Kč. SSD disky zkoumáme z hlediska přenosových rychlostí, příkonu a přístupových dob, ale součástí testovací procedury je i test praktických schopností disků. V rámci praktického testu zkoumáme například rychlost disku při načítání operačního systému, délku načítání různých programů a výkon při skenování antivirového programu. Výsledky těchto měření najdete v tabulce v řádku "Praktické testy". Prostřednictvím syntetických benchmarků měříme přenosovou rychlost čtení i zápisu. Samostatnou kategorii v testu věnujeme rychlosti přístupových dob čtení a zápisu v kombinaci s množstvím operací, které disk zvládne zpracovat za jednu sekundu, tedy IOPS. Hlavně pro uživatele notebooků je důležitý i test energetické úspornosti, ve kterém měříme příkon disků v klidovém stavu i při plném výkonu.
Vítězství v testu získala absolutní novinka v podobě disku Intel 510 s kapacitou 120 GB (cca 6 000 Kč). Tento SSD disk používá rychlé 6Gb rozhraní SATA 3, a díky tomu dosahuje vysoké rychlosti čtení na úrovni 422 MB/s, rychlost zápisu 200 MB/s až 220 MB/s (podle typu testu) je spíše průměrná. Tento disk nám do testovací laboratoře dorazil v kombinaci s bratříčkem o kapacitě 250 GB, který nabídne mnohem vyšší výkon, ale stojí víc, než byla námi stanovená hranice srovnávacího testu. Samostatnou recenzi včetně výsledků měření si tedy můžete přečíst v sekci krátkých hardwarových testů.
Na druhém místě skončil u nás ne moc rozšířený, nicméně sehnatelný disk Samsung SSD 470 (cca 5 800 Kč) s kapacitou 128 GB, který nabídne o necelých 8 GB vyšší kapacitu než Intel 510, má rychlejší přístupové doby a přenosovou rychlost zápisu, takže vychází lépe i v testu IOPS. Vzhledem k nižší rychlosti čtení ale skončil až na druhém místě. Naším cenovým tipem je 64GB SSD disk A-Data S599, který se za cenu okolo 2 700 Kč výkonem téměř vyrovná Samsungu SSD 470. Vzhledem k omezené kapacitě se jedná o velmi dostupný SSD disk, který můžeme doporučit do role nového systémového disku vašeho stolního počítače nebo jako vhodnou komponentu pro upgrade netbooku.
Zajímavým SSD diskem je i 90GB varianta oblíbeného Corsairu Force, která dosahuje při čtení i zápisu průměrných rychlostí okolo 250 MB/s, přístupová doba čtení i zápisu se nepřehoupne nad 0,1 ms a vysoký výkon vykazují i testy IOPS. Z hlediska vysokého reálného výkonu kladně hodnotíme i starší disk Intel X25-M s kapacitou 80 GB, který se dá sehnat za cenu okolo 3 600 Kč.

Možné problémy při instalaci a nastavení

Instalace SSD disku je stejně jednoduchá jako výměna jakéhokoliv pevného disku. Před výměnou si musíte sehnat bootovatelný instalační DVD disk s operačním systémem Windows. V případě značkových počítačů a notebooků si jej dnes budete muset většinou vypálit sami prostřednictvím výrobcem přibalených utilit. Rozhodnete-li se namontovat SSD disk do stolního počítače, budete potřebovat rámeček umožňující upevnit 2,5" disk do 3,5" šachty. Budete-li chtít zároveň používat i starší pevný disk, musíte ještě sehnat datový SATA kabel. V případě, že se rozhodnete připojit disk k rychlejšímu rozhraní SATA 3 (6 Gb/s), nemusíte shánět "speciální" kabely SATA 3, protože i obyčejné SATA kabely nabízejí stejnou propustnost. Kabely označené nápisem "SATA 3" jsou výjimečné pouze svým nápisem a stojí většinou dvakrát víc než kabely bez označení. Před začátkem instalace nastavte v BIOS bootovací sekvenci tak, aby prvním bootovatelným médiem byl nový SSD disk. Sice bude třeba nejprve nabootovat z optické mechaniky, ale během instalace OS dojde k restartování počítače a ten pak bude pokračovat v instalaci přímo z nového SSD disku. Pokud se rozhodnete použít externí rámeček a naklonovat stávající systém (což nedoporučujeme), budete muset nabootovat z DVD s klonovacím softwarem a dále pokračovat podle jeho instrukcí. Klonování většinou bývá jednoduché: stačí vybrat zdrojový disk s již nainstalovaným systémem a cílový disk, na který se systém zkopíruje. Před instalací ze systémové partice zdrojového disku odstraňte data tak, aby se celý oddíl vešel na nový SSD disk. Většinou stačí data zkopírovat na externí disk. Po dokončení instalace můžete starý HDD disk používat jako druhý, datový disk. Můžete smazat všechny adresáře, které neobsahují data, jež chcete zachovat, a nezapomeňte smazat i skryté soubory jako "hiberfil.sys" a pagefile.sys".
AUTOR@CHIP.CZ

SHRNUTÍ

Nízké ceny a vzrůstající kapacita dostupných SSD disků přímo volají po upgradu. Momentálním cenovým tipem je dostupný 64GB SSD disk A-Data S599, který seženete za cenu okolo 2 700 Kč a který vás překvapí vynikajícím výkonem. Výměna SSD disku za HDD přinese mnohem výraznější výkonový nárůst než osazení počítače rychlejším procesorem či větší kapacitou RAM. Potřebujete-li větší SSD disk, doporučujeme zvolit nejnovější Intel 510, který díky podpoře SATA 3 (6Gb/s) dosahuje vysokých přenosových rychlostí čtení i velmi dobrého výkonu v praktických testech a IOPS.


POROVNÁNÍ RYCHLOSTI: HDD VS. SSD
Rozdíl výkonu stolního PC a notebooku s SSD a HDD diskem. Největší nárůst výkonu jsme zaznamenali na notebooku při běhu antivirového programu.


ALTERNATIVNÍ ŘEŠENÍ
Řada SSD disků by mohla pracovat rychleji, jen kdyby podporovala rozhraní SATA 3 6Gb/s). Na trhu jsou již SSD disky s podporou SATA 3, ale i modely, které se bez SATA rozhraní obejdou úplně.

Foto: SATA 6 Gb/s
Kromě Intelu 510 je na trhu SATA 3 SSD disk Crucial C300 (256 GB, cca 10 000 Kč). Díky SATA 3 je velmi rychlý.
Foto: PCIe karta
OCZ Revodrive (120 GB, cca 7 800 Kč) je velmi oblíbeným Raid SSD diskem s vysokou propustností sběrnice i rychlostí.
Foto: Hybridní HDD
Seagate Momentus XT (500 GB, cca 2 500 Kč) kombinuje velký úložný prostor s SSD přístupem k nejpoužívanějším datům.


Snadná a rychlá instalace SSD disku
1. INSTALAČNÍ RÁMEČEK DO PC
Do 3,5" šachty stolních počítačů vložíte 2,5" SSD disk pouze za pomoci rámečku, který vyplní zbývající prostor.
2. SPRÁVNÁ BOOTOVACÍ SEKVENCE
Je v podstatě jedno, ke kterému SATA portu na základní desce SSD disk připojíte. Důležité ale je, aby byl v BIOS nastaven jako první bootovací disk.
3. SSD V NOTEBOOKU
Ve většině notebooků je pevný disk uložen pod snadno přístupnými dvířky v rámečku, ke kterému vede datový a napájecí kabel. Starý magnetický disk můžete uložit do externí USB krabičky, která poslouží pro ukládání filmů, hudby a dalších dat. Zajímavou variantou jsou notebooky se dvěma 2,5" šachtami nebo s miniPCIe konektorem.