Časová osa Chipu: Špatné předpovědi
Nikdo není neomylný, každý někdy "šlápne vedle". To se samozřejmě týká i odborníků na výpočetní nebo telekomunikační techniku. I oni občas udělají nějakou chybu nebo vyřknou úplně špatnou prognózu vývoje.
MARKUS MANDAU
Albert Einstein nevěřil jaderné energetice. H. G. Wals si myslel, že by se lidé v ponorkách udusili. Pablo Picasso se domníval, že počítače nejsou k ničemu. Pro nás je spíše uklidňující, že i géniové se někdy mýlí. Mnoho slavných osobností nemělo o nových komunikačních zařízeních a výpočetní technice valné mínění. Kdyby měli pravdu, neměli bychom dnes televizory ani mobilní telefony a samozřejmě ani internet a počítače.
Stává se dost často, že odborníci nemají pozitivní pohled na technologický pokrok. Přitom v padesátých letech se zdálo skoro vše uskutečnitelné. Například generální šéf pošt Spojených států Arthur Summerfield chtěl doručovat poštu pomocí raket (k pokusu skutečně došlo). Alex Lewyt, který vynalezl vysavač bez sáčku, zase přemýšlel o tom, jak vyrobit vysavač s jaderným pohonem.
Některé nápady a technologie naopak odborníci chybně předem zavrhnou a používají přitom výroky typu "Nikdo to nepotřebuje" nebo "Je to příliš drahé a nevyplatí se to". Podle jejich názorů a prognóz bychom tedy nikdy nepoužívali satelitní telekomunikační zařízení, přenos dat po telefonním drátě nebo mobilní telefony a e-mail. Pokud se na špatné předpovědi podíváte trochu pozorněji, zjistíte, že jejich autoři měli k jejich vyřčení v podstatě vždy tři hlavní motivy: neuvědomili si potenciál vynálezu, dali přednost osvědčené technologii nebo se báli konkurence.
Někdy je však potenciál nového vynálezu patrný až při zpětném pohledu – jako v případě počítačů. Zpočátku totiž měly počítače tisíce elektronek, vážily kolem 100 tun a jejich energetická spotřeba by se dala přirovnat k menšímu městu. Na to určitě myslel i Andrew Hamilton, když v časopise "Popular Mechanics" předpověděl, že v budoucích počítačích se počet elektronek sníží na tisíc a budou vážit jen 1,5 tuny.
Zakladatel IBM Thomas Watson si zase myslel (a řekl), že na celém světě bude poptávka tak zhruba po pěti počítačích. Vývoj však nedal těmto jinak zdatným odborníkům za pravdu: vynález tranzistoru umožnil podstatné zmenšení i zlevnění počítačů. Dnes tu tedy máme například elegantní tablety vážící 800 gramů, které toho umí víc, než si kdo dokázal představit, a hodně nás toho ještě čeká.
Chyby kvůli tvrdohlavosti a závisti
Na počátku sedmdesátých let si IT profesionálové vydobyli svoje dobré postavení ve firmách. Neměli tedy ani zájem, aby s počítači pracoval každý laik, a nesouhlasili ani s myšlenkou "počítače do každé domácnosti". Dokonce ani spoluzakladatel Intelu Gordon Moore si zpočátku nedokázal představit, jaké úkoly by měl počítač v domácnosti plnit: "Neměl jsem tušení, kdo by takovýto přístroj potřeboval – možná ženy v domácnosti, aby si do něj zapisovaly své recepty." V době, kdy Intel nastartoval svůj triumfální úspěch právě díky osobním počítačům, negativní postoj k těmto zařízením přivodil pád firmy Digital Equipment Corporation – tehdy druhého největšího výrobce počítačů po IBM.
Dnes si všichni výrobci z oboru elektroniky a výpočetní techniky musí dát velmi dobrý pozor na to, co dělá a říká konkurence. Jejich noční můrou je to, že prošvihnou trend, ze kterého už konkurenti profitují a k němuž poskytují služby. O špatné předpovědi ale stále není nouze. Steve Jobs například prohlásil, že systém prodeje hudby přes internet by neuspěl, a Bill Gates byl zase přesvědčen, že netbooky, a nikoli tablety jsou počítače budoucnosti. Podobně Steve Ballmer nevěřil, že by kancelářské aplikace Google Apps mohly mít nějaký komerční úspěch. Současní IT lídři tedy často o něčem tvrdí, že je to nepraktické, dokud to nezačnou sami vyrábět.
AUTOR@CHIP.CZ
ČASOVÁ OSA
1877
Rutherford B. Hayes (19. prezident USA)
"Nikdo nebude telefon používat."
Později jeden do Bílého domu chtěl. Jeho telefonní číslo bylo 1.
1943
Thomas Watson (zakladatel IBM)
"Na celém světě je poptávka tak po pěti počítačích."
Až do 50. let nevěřil v komerční úspěch počítačů.
1946
Darryl Zanuck (filmový producent, 20th Century Fox)
"Televize se určitě neujme."
Kvůli úspěchu televize krachují mnohá kina.
1949
Popular Mechanics (odborný časopis)
"V budoucnosti nebudou počítače vážit více než 1,5 tuny."
Dnešní počítače a tablety mají hmotnost i méně než 1 kg.
1961
T. A. M. Craven (Federal Communications Commission)
"Satelity nejsou pro komunikaci a posílání dat vhodné."
První komerční komunikační satelit byl spuštěn v roce 1965.
1962
Dennis Gabor (angl. fyzik a autor "Inventing the Future")
"Posílat dokumenty pomocí telefonních kabelů? To se nikdy nezrealizuje!"
Důvod: Technologie by byla příliš nákladná.
1968
Robert Lloyd (inženýr, IBM)
"K čemu bychom potřebovali mikroprocesory?"
Jeho reakce na kolegy, kteří v nich viděli budoucnost.
1969
Neznámý pracovník anglické banky (hovořil k Johnu Edwardovi, vynálezci mobilního telefonu)
"Mobilní telefony se neujmou."
Důvod: Nikdo nebude ochoten neustále nosit telefon.
1977
Ken Olsen (zakladatel firmy DEC)
"Nikdo nebude chtít mít počítač doma."
Firma DEC vyráběla jen pracovní stanice a servery a zanikla.
1989
Bill Gates (zakladatel Microsoftu)
"Microsoft nebude nikdy dělat 32bitový systém."
"Nikdy" trvalo do roku 1993, kdy byl představen 32bitový systém Windows NT.
2005
Alan Sugar (zakladatel Amstradu)
"Do Vánoc iPod zmizí."
Neřekl ale, do Vánoc kterého roku…
2008
Rupert Murdoch (mediální magnát, tehdejší vlastník MySpace)
"Facebook – to je jen takový katalog na webu."
Jeho reakce na fakt, že Facebook měl více uživatelů než My- Space.
2008
Larry Ellison (zakladatel Oraclu)
"Cloud computing? Bláznivá a dočasná móda."
Pozdější názor: Oracle podporuje cloud computing od roku 2009.
2010
Bill Gates (Microsoft)
"iPad nebude k ničemu., Netbooky mají budoucnost!"
Bude-li dnešní trend pokračovat, stane se iPad jedním z nejpopulárnějších počítačů.
TREND
Předpovědi zůstanou jedním z nevyčerpatelných zdrojů chyb, obzvláště u ředitelů velkých IT firem s mnohamiliardovými obraty, kteří se často musí k něčemu vyjádřit, čímž riziko chyb narůstá. Často ale svými výroky podporují vlastní zájmy. Nicméně mistr této taktiky Bill Gates je už v důchodu.