Časová osa: Nerds

Místo řádění na diskotéce raději hackují programy a přemýšlí nad algoritmy. Některým z nich se to občas vyplatí a z podivínů se stávají milionáři.
ELVIRA KOLB-PRECHT

Udržované vlasy, dokonalá pleť a krinolína: obrázek první "programátorky" v dějinách asi zrovna neodpovídá představě o "nerdech" – už jen kvůli tomu, že šlo o ženu: jmenovala se Augusta Ada King, hraběnka z Lovelace. Dcera spisovatele a básníka lorda George Byrona popsala fungování Babbageova mechanického počítače a navrhla způsob, jak tento "počítač" naprogramovat, a to pomocí děrných štítků. Zavedla takové pojmy, jako podmíněný a nepodmíněný skok, cyklus a podprogram. Zabývala se programováním v době, kdy reálné počítače ještě neexistovaly. Formulovala také myšlenku, že počítač nebude schopen tvořivého myšlení. Byla nadanou matematičkou a byl po ní nazván programovací jazyk Ada.
Výraz nerd je převzatý z angličtiny a označuje člověka, který je úzce zaměřen na jednu oblast (vědu, počítače, hry) a který pak často nezvládá sociální vztahy s většinovou populací. Této představě by lépe než Ada odpovídal Konrad Zuse, který pro její software vymyslel o sto let později hardware. Počítač sestrojil v obýváku svých rodičů a pracoval na něm 26 let. Patent na něj byl ale zamítnut. Komerčního úspěchu se tedy nedočkal.
IT boom se tak konal jinde – v USA. Nejprve prorazila firma IBM s počítači, následoval Bill Gates a spol. se softwarem. Právě Bill Gates ztělesňoval v 70.a 80. letech obraz nerda jako snad nikdo jiný. Brýle ale z nikoho nerda neudělají, pokud nemá IQ 160. Otázkou ovšem je, zda byl Gates skutečně skvělým programátorem, nebo jen dobrým obchodníkem, jak se často tvrdí. Inženýr a počítačový historik Reuben Haras analyzoval jeho kódy a k jeho programátorské kompetentnosti řekl: "Ano, byl velmi dobrý."
Nerdové mají podle kulturního vědce Mathese Mertense "totalitní charakter". Mají tendenci stále více rozšiřovat svůj svět a ovládat ho. Na tom patrně něco bude, alespoň podle toho, jak se chovají zakladatelé firem Microsoft, Apple, Google nebo Facebook, které se rozšiřují skutečně významně. Platí to ale i o Richardu Stallmanovi, známém hackerovi, zakladateli hnutí svobodného softwaru, projektu GNU a Free Software Foundation? Projekt GNU založil roku 1983 s cílem vyvinout ucelený unixový systém, složený pouze ze svobodného softwaru. Tento projekt dnes poskytuje základní složky většiny linuxových systémů. Stál také za principem copyleftu, což je zvláštní použití autorského práva.

Nerdové 2.0: Sbohem hackerské etice

Linus Torvalds šel v tomto směru ještě dál. Zahájil vývoj jádra operačního systému, který dostal název Linux. Chtěl vytvořit operační systém unixového typu, který poběží na běžném PC. A Linux slaví úspěch – a to na i na Wall Streetu, "v srdci kapitalismu", což je místo, které se Richardu Stallmanovi asi zrovna nelíbí. Popularita tohoto systému je špatný cíl, nadává Stallman – stejně jako vydělávání peněz místo svobody myšlení.
Nejde ale o to, kdo je lepší nerd, zda Stallman, Linus Torvalds, nebo Bill Gates. Nemusí zrovna chtít zachránit náš svět – náš svět ale změnili. Lidé mají nerdy zafixované jako asociální, částečně autistické a asexuální osoby, fungující jen v sociálních sítích. Představa "asociálního losera" je už ale dlouho zastaralá. Nemladší nerd v našem přehledu, desetiletý programátor počítačových her Lin Ding Wen, říká: "Nejlepší je, když ostatní mé hry baví." To nezní asociálně. A loser? Těžko. Jeho aplikace pro iPhone se objevují v žebříčcích těch nejpopulárnějších. Jeho otec chce, aby na nich vydělával. Proč ne?
AUTOR@CHIP.CZ

Časová osa

1843
Ada Lovelace psala programy pro analytické stroje, předchůdce počítačů. Později pracovala i na matematickém systému pro sázení na koně a prohrála nemalé částky.
1941
Konrad Zuse
Zkonstruoval první funkční programovatelný počítač. Tvůrce počítače Z3 a programovacího jazyka Plankalkül řekl: "Nikdy jsem si nemyslel, že by se na softwaru mohlo vydělat, byť jen pár feniků."
1966
Joseph Weizenbaum vyvinul software nazvaný Eliza. Program s umělou inteligencí simuloval rozhovor s psychoterapeutem a byl pojmenován podle postavy naivní dívky v Pygmalionu George Bernarda Shawa. Podobné programy jsou dnes známy jako chatboty nebo chatterboty.
1971
Ray Tomlinson
Poslal první e-mail. Naštěstí svůj vynález nikdy komerčně nevyužil – jinak bychom možná museli za každý e-mail platit "poštovné".
1974
Charles Simonyi naprogramoval první WYSIWYG textový editor Bravo a později vyvíjel i Word a Excel. Chtěl být také prvním nerdem ve vesmíru – což pro multimilionáře není tak velký problém, a tak se stal pátým vesmírným turistou.
1975
Bill Gates založil společnost Microsoft. Windows, Office a spol. z něj udělaly nejbohatšího člověka na světě (jeho pozice v žebříčku nejbohatších se mění). Svůj první program prý prezentoval na party své matky a jeden z hostů to komentoval: "Ten chlapec asi nechodí na diskotéky."
1976
Steve Jobs a Steve Wozinak
V garáži Jobsových rodičů založili firmu Apple. Počáteční kapitál získali prodejem Jobsova mikrobusu VW Bulli a Wozniakova kapesního kalkulátoru HP 65.
1985
Richard Stallman nastartoval hnutí za svobodný software. Uvažoval o komercializaci softwaru jako o zločinu. Nikoho tedy asi nepřekvapí, že se z něj milionář nestal – je ale po něm pojmenován asteroid 9882.
1989
Tim Berners-Lee vyvinul technologii, díky které se z jiných stali milionáři. Jako vynálezce internetu (WWW) dostal "Technologickou cenu tisíciletí" a získal jeden milion EUR. Poznamenal k tomu: "Ale, milé překvapení." Už dlouho si chtěl pořídit novou kuchyni.
1991
Linus Torvalds představil Linux kernel ve verzi 0.01. "Software je jako sex," řekl. "Je lepší, když je zadarmo". Nepřineslo mu to miliardy, ale malé jmění díky tomu má.
1998
Larry Page, Sergey Brin
V garáži založili firmu Google. Po raketovém vzestupu tohoto vyhledávače patří oba k nejbohatším lidem světa a kromě peněz získávají i obrovský vliv a informace.
2004
Mark Zuckerberg vytvořil sociální síť Facebook. Tento "nerd 2.0" přiznal, že ještě nedávno spal na matraci na podlaze. Dnes se jeho majetek odhaduje na čtyři miliardy dolarů.
2010
Lim Ding Wen napsal už asi dvacet aplikací pro iPhone. Tento desetiletý chlapec ze Singapuru objevil programování už v sedmi letech a jako první napsal program Doodole Kids pro kreslení na displeji pro svoje mladší sestry.
TREND
Téměř z každého se dnes stává "nerd". Dvacet hodin u počítače bez denního světla, to jsou výkony, které uživatelé Facebooku běžně podávají. Naprogramujete na výměnu pár apps, návod hodíte na YouTube – a máme tu dalšího nerda! Ze stále většího počtu nerdů se stávají Yetties ("young, entrepreneurial, tech-based twentysomethings") – mladí podnikatelé v oboru informačních technologií –, a z několika z nich se patrně stanou multimilionáři. Nikdo už se na ně nebude dívat skrz prsty.