Firefox 4 v tvrdém testu
Nové internetové prohlížeče způsobí převrat v surfování. Může se ale v silné konkurenci prosadit Firefox 4? My vám to prozradíme.
MARKUS MANDAU, PETR KRATOCHVÍL
Podle aktuálního průzkumu společnosti INFOnline stráví v průměru každý evropský uživatel na internetu 140 minut denně, přičemž tato doba se podle odhadů v příštích letech prodlouží na tři hodiny. To ukazuje, že i do budoucna bude prohlížeč jakýmsi centrálním programem každého počítače. A jak vypadá situace mezi jednotlivými konkurenty? České republice dominují Internet Explorer a Firefox s podíly 49 a 37 procent. Ponecháme-li stranou Internet Explorer, zajímavé je, že podíl Firefoxu už několik let stále roste a zatlačuje do pozadí ostatní prohlížeče – na první pohled se tedy zdá, že Opera, Safari nebo Chrome už stojí mimo zájem uživatelů. Otázkou ale zůstává, zda se tento poměr nezmění s příchodem nových verzí: tři zmiňovaní trpaslíci patří v současnosti k technologické špičce.
Žádná jiná oblast softwaru se v současné době nerozvíjí tak dynamicky a vzhledem ke stále rostoucímu významu prohlížeče bude pro softwarové giganty i do budoucna klíčová. Za zmínku také stojí, že na rozdíl od programů v jiných softwarových oblastech nemají uživatelé prohlížečů problém s přechodem ke konkurenčnímu produktu – rozdíly v ovládání jsou minimální a množství funkcí není tak velké, aby ho uživatelé nezvládli. Bude tedy zajímavé sledovat, jak se zachová obrovské množství uživatelů "aktuálního" Firefoxu 3.6, který už není ani zcela bezpečný, ani dost rychlý. Přejdou na verzi 4, nebo dají přednost revolučnímu Internet Exploreru?
Po kompletním přepracování by verze 4 (najdete ji na našem DVD) měla opět být technicky prvotřídní. Otestovali jsme ji a čtyř odborníků jsme se zeptali na to, jak posuzují pokrok Firefoxu v důležitých oblastech používání. Jako základ pro test sloužila předběžná verze beta 6, která obsahuje téměř všechny funkce finální verze.
Bezpečnost: Prosím zlepšit!
Prohlížeč je přirozenou vstupní branou pro malware, protože otevírá infikované webové stránky a zobrazuje je. Zdaleka nejdůležitější je tedy pro něj nabídnout malwaru co možná nejmenší prostor pro útok. V této oblasti získává Firefox body díky svým četným bezpečnostním doplňkům, jako je například NoScript, které lze využívat i k blokování útoků. Bohužel, stará verze Firefoxu se také vždy v soutěži "o největší počet nalezených mezer" držela na čele žebříčku – například za posledních dvanáct měsíců byl ve Firefoxu nalezen téměř dvojnásobný počet zranitelností než v Internet Exploreru. Mnoho z jeho bezpečnostních mezer ho činí náchylným ke spuštění infikovaných skriptů, které pomocí přetečení bufferu umožňují vpašovat nebezpečné kódy do počítače.
V novém Firefoxu je použito spouštění webového kódu v různých procesech, které zaručuje před tímto typem útoků přirozenou ochranu, navíc je každému procesu přiřazena jiná část paměti. Tuto techniku najdete také u vítěze testu, prohlížeče Google Chrome: ten pro každou otevřenou kartu s webovou stránkou spouští nový proces. U staré verze Firefoxu (od verze 3.6.4 dále) ale můžeme alespoň ocenit oddělení procesů doplňků od procesu samotného prohlížeče.
Podle vývojáře Chrise Blizzarda bude Firefox nabízet celou řadu bezpečnostních mechanismů – například i pro ochranu před webovými útoky pomocí cross-site scripting (XSS). Při tomto typu útoku je ve spolehlivé internetové stránce vložen javascriptový kód, který návštěvníka může přesměrovat na infikovaný web či umožní spuštění nebezpečného kódu. Lék Mozilly na tuto nemoc se nazývá Content Security: díky této funkci by nemělo být možné z jednoho webu spouštět obsah webu druhého, pokud tuto možnost nebude přímo umožňovat tag v záhlaví stránky. Tato technologie ale bude vyžadovat implementaci i na straně provozovatele webu, což podle našeho názoru nasazení této technologie poněkud zpomalí. Kromě toho bude také ve Firefoxu 4 uzavřena důležitá mezera, s cílem zmenšit počet stop zanechaných při surfování v soukromém režimu: prohlížeč zabrání, aby již navštívené odkazy byly zobrazeny odlišně (více informací najdete v rámečku na straně 55).
Výkon: Velký krok vpřed
Moderní webové stránky stále častěji obsahují velké množství funkcí a dynamických prvků, jako jsou animovaná menu, rolující okna či kontextová navigace. Obvykle jsou vytvořeny v jazyce Javascript například s využitím knihovny jQuery. Důsledkem je, že prohlížeč často potřebuje více času na provedení funkcí skriptu než na všechny ostatní úkoly. V této oblasti jednoznačně vedou prohlížeče s rychlým javascriptovým enginem – Chrome, Opera a Safari. Například Chrome a Opera potřebují k dokončení testu SunSpider, který měří rychlost při provádění složitých javascriptových funkcí, přibližně 300 milisekund – tedy třikrát méně času než Firefox 3.6. Důvodem vysoké rychlosti jsou u zmiňovaných prohlížečů dvě technické inovace: javascripty mohou být provedeny rychleji, pokud se nejprve vhodně sestaví pro CPU a přeloží do strojového kódu. Rychlost se také zvýší, překládá-li prohlížeč kód ve více jádrech najednou. A nový javascriptový engine v prohlížeči Firefox 4 s názvem JägerMonkey využívá obě techniky. Ačkoliv za vítězem testu ještě zaostává v celé řadě kritérií, má dobrou šanci se po vyladění dostat na čelné místo.
Při zobrazení stále náročnějších a komplikovanějších internetových stránek spotřebuje častokrát prohlížeč nezanedbatelné množství zdrojů. Browsery obvykle používají standardní rozhraní systému Windows, který využívá pro "spočítání" všech prvků na stránce (textů, obrázků, animací) pouze procesor. To je ale škoda, protože stále výkonnější moderní grafické karty (jejich GPU) by tento úkol zvládly mnohem rychleji. Proto od verze DirectX 10.1, Windows Vista a Windows 7 najdete v systému rozhraní, které umožní využití GPU pro samostatnou práci s grafikou (GPU rendering). Microsoft speciálně připravil speciální řadu testů, obsahujících webové stránky s extrémně animovanými prvky (viz strana 56). Pokud prohlížeč dobře zvládne GPU rendering, ovlivní to podstatně jeho celkovou rychlost. Zajímavé je, že testovací "demostránka" by měla především demonstrovat GPU rendering jako klíčovou funkci IE 9, ale Firefox 4 dosahuje prakticky stejných hodnot. Jedinou výjimkou je test, který je založen na SVG (Scalable Vector Graphics), který Firefox doposud nedokáže zvládnout.
Využití GPU ale není výhodou jen v testech – ocení ho při surfování i běžní uživatelé. Například i zobrazení jednoduché webové stránky, jako je Facebook, je s funkcí GPU rendering přibližně dvakrát rychlejší. Není tedy divu, že se o tuto technologii snaží i Google Chrome. Jeho první pokus ve verzi 7 však využívá GPU jen pro renderování mála prvků a během našich testů se tato funkce téměř neprojevila. Tato úroveň využití GPU by jen sotva stačila na náročné HTML5 projekty, jako je například web www.thewildernessdowntown.com. Podobné webové stránky budou brzy požadovat od systému obrovské množství prostředků. A prohlížeč, který je nenabídne, nemá budoucnost.
Normy: Dobře připravené pro HTML5
S novými "standardy" HTML5 a WebGL pro 3D zobrazení se internet stane více interaktivním a ožije i "prostorově". V blízké budoucnosti nebudete pro animovanou grafiku, hry, filmy nebo hudbu potřebovat v prohlížeči žádné plug-iny. Ústřední roli zde hraje prvek
Rozhraní: Redukce až do extrémů
Moderní rozhraní prohlížeče se snaží směrovat pozornost uživatelů především k obsahu webové stránky; v ideálním případě by mělo být jen minimálně viditelné a co nejméně rušit uživatele. V protikladu s těmito požadavky je design Firefoxu 3.6, který je inspirován rozhraním starého IE6 a jeho dotěrnými nabídkovými lištami.
Po komplexním přezkoumání Mozilla přepracovala a upravila ty části rozhraní Firefoxu, které uživatelé používají nejčastěji. Například všechna nastavení pro Firefox 4 se nacházejí v malém tlačítku nahoře vlevo, zbytek najdete u jednotlivých záložek s webovými stránkami. Dalo by se říci, že strohý design webového prohlížeče, který Google představil u svého Chrome, byl nyní "přijat" všemi prohlížeči. Zajímavá novinka v podobě funkce Panoráma, kterou lze spustit pomocí malého tlačítka nahoře vpravo, slibuje nový trend v surfování (viz obrázek vlevo). Díky ní mohou nároční surfaři seskupit všechny otevřené záložky a otevřít je najednou, takže budou mít zpravodajství nebo oblíbené webové stránky vždy připraveny i s praktickými náhledy. Pokud pravidelně používáte známé služby jako například Gmail nebo Wikipedie, s novým Firefoxem se k jejich obsahu můžete dostat mnohem rychleji. Otevřenou stránku totiž můžete převést na tzv. app tab – poté je zastoupena na liště Firefoxu malou ikonou. K oblíbené službě se tak dostanete i bez zdlouhavé cesty přes záložky. Malá, ale sofistikovaná funkce, kterou žádný jiný konkurent nenabízí…
Důležitou otázkou všech uživatelů starších verzí Firefoxu je, zda budou i ve verzi s číslem 4 fungovat jejich oblíbená rozšíření. Jednoznačnou odpověď rozhodně dát nemůžeme, ale i zde pomůže další nová technologie – tzv. compatibility reporter, doplněk, který by měl prověřit, zda bude vybraný "starý" doplněk fungovat či nikoliv. Podle našich testů většina důležitých doplňků, jako například NoScript, běží stabilně. V novém Firefoxu se "správce doplňků" v prohlížeči otevírá jako klasická záložka se stránkou a umožňuje pomocí vyhledávací funkce přímé stahování dalších doplňků. K zajímavému kroku se Mozilla také odhodlala v oblasti pro vývojáře – pro vytváření nových doplňků nabízí tzv. Jetpack SDK. Jde o balík nástrojů pro uživatele bez zkušeností s programováním a pokročilými programovacími jazyky. Pomocí Jetpacku SDK by si teoreticky mohl doplněk do prohlížeče vyrobit kdokoliv, kdo zvládá alespoň základy HTML a Javascriptu. Další příjemnou zprávou je, že nové doplňky berou v úvahu, zda Firefox běží v soukromém režimu, a v něm neukládají na disk žádná data. Náš celkový dojem z Firefoxu je více než příznivý a očekáváme, že pokud Mozilla ve finální verzi vše doladí do funkčního celku, současný vítěz Chrome nebude mít proti němu žádnou šanci.
AUTOR@CHIP.CZ
VERDIKT
Nová verze s číslem 4 se nebezpečně blíží k vítězi testu Chrome – a ani jeho nadšení fanoušci nemohou usínat bez obav. Firefox se zlepšil ve všech oblastech a také je v současné době prohlížečem s nejmenším počtem závad. Je více než pravděpodobné, že Chrome nabídne o něco rychlejší javascript engine a i využití GPU v Internet Exploreru 9 bude o něco lepší. Firefox 4 však nabídne nejvyváženější poměr výkonu a funkcí, a tak dá se očekávat nárůst jeho preferencí mezi surfaři.
NOVÉ ROZHRANÍ
Více místa pro webové stránky a pohodlné surfování v záložkách.
VÍCE BEZPEČNOSTI
Ochrana před pády a oddělené spouštění procesů znamenají více bezpečnosti pro vaše data
NOVÉ STANDARDY
HTML 5 a WebGL pro elegantnější 3D surfování zítřka
VÍCE VÝKONU
Podpora vícejádrových proceosru při zpracování javascriptu a využití grafické karty znamenají rychlejší surfování.
BEZPEČNOST
Firefox 3 je už delší dobu na vrcholu žebříčku v "hitparádě" počtů objevených zranitelností. Proto Mozilla zavedla do Firefoxu 4 celou řadu drobných vylepšení. Například v prohlížeči na adrese www.mozilla.com/en-US/plugincheck můžete po kontrole vidět, zda jsou vaše doplňky aktuální. Můžete také surfovat v soukromém režimu, aniž byste zanechávali na internetu jakékoli stopy. Mozilla rovněž uzavřela mezeru umožňující získávat informace o vašem pobytu na internetu z historie surfování (viz níže).
Jak jsou browsery bezpečné
Počet zranitelností (červen 2009–červen 2010)
Firefox 3 96
Safari 84
Chrome 70
IE 49
Opera 29
ZDROJ: SECUNIA
Foto: Špionážní skript: Dokonce i v soukromém prozkoumá více než 2 500 produktů.režimu bylo možné pomocí jednoduchého skriptu zjistit, jaké weby jste navštívili.
HODNOCENÍ EXPERTŮ - Stále krok od dokonalosti
Porovnali jsme Firefox s ostatními prohlížeči a zjistili jsme, že přestože současná verze má stejný počet bezpečnostních mezer jako například Internet Explorer, u Firefoxu 4 jsou všechny opraveny. Příkladné také je, že vývojáři odstranili mnoho starých a potenciálně nebezpečných částí programového kódu a nahradili ho aktuálním. Nové části kódu navíc nebyly vytvářeny v časové tísni, ale byly podle nejnovějších standardů důkladně testovány na chyby a bezpečnostní mezery. Verze 4 s sebou přináší mnoho malých inovací v oblasti bezpečnosti, k některým z nich se však lze stavět spíše skepticky. Například u očekávané funkce Content Security Policy, která by měla chránit před různými bezpečnostními mezerami na webových stránkách, bude vyžadovat i podporu u samotných webů. Skutečností také je, že podobná funkce v IE 8 měla za následek přesný opak a zvyšovala rizika pro surfaře. Ani inovace v soukromém režimu nedokážou stoprocentně zabránit některým doplňkům v ukládání informací, které mohou útočníci zneužít. Ocenit lze ale automatickou aktualizaci, která dokáže omezit rizika u bezpečnostních chyb v doplňcích – například u často zmiňovaného Adobe Flashe.
Andreas Marx Ředitel laboratoří AV Test, jedné největších firem zabývajících se testováním bezpečnostního softwaru. AV Test ročně prozkoumá více než 2 500 produktů.
VÝKON
Aktuální webové stránky vyžadují rychlejší prohlížeče. Firefox 4 splňuje tyto požadavky díky lepšímu javascript enginu a podpoře GPU.
Srovnání rychlosti
Benchmarky ukazují, že nový Firefox je mnohem rychlejší než verze 3.
V8 JavaScript
Firefox 3 590 body
Firefox 4 2 754 body
GPU-Fishtank, 100 ryb
Firefox 3 8 frame/s
Firefox 4 60 frame/s
Foto: GPU rendering: Podpora akcelerace pomocí GPU je pro splnění testu "fish tank" nutností.
HODNOCENÍ EXPERTŮ - Dobrá akcelerace
Trvalo to déle, než se očekávalo, ale nyní konečně Firefox 4 nabízí hardwarovou akceleraci pomocí grafické karty. Připadá mi pozoruhodné, že současná beta verze Firefoxu drží krok i s beta verzí Internet Exploreru 9, a v některých případech je dokonce rychlejší, i když Microsoft vyvinul testy jasně ve prospěch IE. Je jen škoda, že většina výrobců prohlížečů podporuje akceleraci pomocí GPU jen poměrně jednoduše a pouze v některých oblastech (jako například tag