Digitální čtenáři

Od našeho loňského testu čtečky digitálních knih vyspěly a zbavily se celé řady dětských nemocí. Je tedy vhodný čas k nákupu?
PETR KRATOCHVÍL

S příchodem multimediálních víceúčelových tabletů kroutila celá řada odborníků nad budoucností čteček knih s černobílým displejem hlavou.iPad a spol. se prodávají opravdu dobře – Apple od loňského dubna prodal více než sedm milionů kusů. Kindle se však dostal ještě "dál" – zatímco v roce 2009 prodal dva miliony přístrojů, v roce následujícím trhala prodejní čísla rekordy. Osm milionů prodaných Kindlů 3 je jednoznačným důkazem vyhlídek čteček do budoucna. A není se čemu divit – podstatně levnější (byť jednoúčelové) přístroje už fungují zcela ke spokojenosti čtenářů a mají šanci stát se běžnou výbavou domácnosti jako mikrovlnná trouba nebo toustovač. My jsme otestovali šest přístrojů s 6" displejem a prozradíme vám, který z nich stojí za otevření peněženky.

Provedení a ergonomie

Pokud bychom chtěli nejlépe demonstrovat pokrok, ke kterému u čteček za rok došlo, zaměřili bychom pozornost na provedení jednotlivých přístrojů. Nyní už se ani u čínských výrobků nemusíte bát, že by se vám v kapse zlomily. Všechny přístroje jsou dostatečně robustní, tlačítka se neviklají a zdířky nemají několikamilimetrovou vůli. Paradoxem je, že pokud bychom měli některou čtečku označit jako "nejhorší", byla by to překvapivě čtečka Kindle, která těsně balancuje na hranici mezi "ujde to" a "jen čekám, kdy se to zlomí". O to příjemnějším dojmem na nás zapůsobil výrobek Sony a zařízení korejské firmy NextPapyrus. Oba dva přístroje nabízí kombinaci luxusního vzhledu a bytelného provedení.
Pravděpodobně nejmarkantnější rozdíly mezi jednotlivými přístroji byly v oblasti ergonomie. Bohužel, ani u jediného přístroje nemůžeme říci, že splnil naše očekávání na sto procent – u každé čtečky jsme narazili alespoň na pár drobností, které kazily "dokonalé čtení". Pravda ale je, že běžný uživatel (zvyklý na eskapády s Windows) rozhodně nebude koupí čtečky zklamán.
U několika přístrojů jsme měli dojem, že designéři přístroj navrhovali spíše pro dokonalý vzhled a čtení knih je jen jeho "vedlejší funkcí". Typickým zástupcem této kategorie je čtečka PRS-650 od Sony, která sází na dotykový displej a jednu řadu stříbrných tlačítek. Ta sice vypadají krásně, ale zacházení s nimi je úkol pro hadí prsty. Na opačném konci "žebříčku" je Kindle – čtečku od Amazonu můžete držet v libovolné ruce a stránky obracet, aniž by vaše prsty protestovaly. Zcela překvapivě není téměř co řešit v oblasti displejů – rozdíly mezi nimi byly minimální a žádný z přístrojů nebyl vyloženě horší než ostatní. Příjemným překvapením pro nás byla čtečka od Sony – zatímco v loňském testu její dotykový displej kvalitu písma rapidně zhoršoval, nyní lze model PRS-650 zařadit vedle čtečky Kindle na špičku.

Ovládací prvky

Testované čtečky lze rozdělit do dvou kategorií, lišících se přístupem návrhářů k ovládání přístroje. Ti u každého přístroje stojí před rozhodnutím, zda nabídnout více tlačítek a s nimi i rychlý přístup k praktickým funkcím, nebo ovládací prvky omezit na minimum a tím zlepšit přehlednost práce s přístrojem. V první kategorii najdete přístroje s alfanumerickou klávesnici, pomocí které lze knihy nakupovat, vyhledávat v nich nebo psát poznámky. To sice vypadá na první pohled jako skvělá výhoda, absence češtiny ji ale sráží spíše do pozice nouzové pomůcky. Ukázkou extrému, do kterého se tato zařízení mohou dostat, je Hanlin V60 s několika desítkami titěrných tlačítek, připomínajících ovládací prvky digitálních hodinek z konce devadesátých let. Jako bonus lze označit "skrytí" ovládacích prvků (šipek a klávesy Enter) právě do tohoto tlačítkového bludiště. Pravděpodobně nejlépe vyřešili dilema návrháři Amazonu, protože Kindle sice také nabízí klávesnici, ovládací prvky jsou však od ní oddělené a navíc tvarově a rozměrově odlišné.
Druhá kategorie čteček nabízí minimalistický design, který neumožňuje provádět s přístrojem příliš mnoho "kouzel", o to přehlednější je však ovládání. Lídry této kategorie jsou firmy Sony a NextPapyrus. Především druhá firma u modelu PAGEone se svými pěti tlačítky poněkud spoléhá na představivost uživatelů – ne vždy je ovládání intuitivní. Sony u svého modelu PRS 650 také nechala pouhých pět tlačítek, její čtečku lze však ovládat pomocí dotykového displeje.

Sezame, zapni se…

Dalším ovládacím prvkem stojícím za zmínku je tlačítko pro vypínání. Domnívali jsme se, že u něj nelze nic moc vymyslet či zkazit a jeho funkce a princip jsou u všech přístrojů zcela stejné. O to nepříjemnější však bylo naše překvapení. Ukázku toho, jak by to mělo správně vypadat, nabídly přístroje Kindle a Sony: při čtení knihy stačilo jemně posunout vypínač, a přístroj se během okamžiku "vypnul", opětovným posunutím vypínače se na displeji znovu ihned objevila kniha. Pokud jsme chtěli zapnout například PocketBook Pro a pokračovat ve čtení, museli jsme si počkat více než 20 sekund, u Jinke V60 téměř 40 sekund a navíc stisknout tlačítko "Pokračovat ve čtení". Nejvíce frustrující byla v tomto ohledu práce s přístrojem Prestigio – u něj bylo nejprve nutné držet vypínač stisknutý přibližně 3–4 sekundy, poté se za několik sekund objevilo hlavní menu, odkud jste se mohli ke knížce přes další dvě stisknutá tlačítka dostat…

Čtení

Další z ostře sledovaných kategorií bylo "čtení" – jak se nám na přístroji knihy četly a jak se s nimi manipulovalo. Pokud bychom měli označit některý z aspektů elektronických čteček za problematický, byla by to právě práce s knihami. Už to sice není takové "peklo" jako v loňském testu, přesto by zde měli někteří výrobci pořádně zapracovat. Zajímavé je, že každý z přístrojů umí v této oblasti něco téměř dokonale a v něčem vám bude lézt na nervy.
Typickým příkladem zmiňované schizofrenie je Kindle. Určení místa, kde se v knize nacházíte (stránky), je v rozsáhlých dokumentech nelogické (1% - Location 10-17), přesun na konkrétní místo v knize pak operací pro programátora. Také hledání knížek na disku přístroje (Kindle nepodporuje zobrazení složek) není zrovna nejpřehlednější. Naopak se nám líbilo řešení záložek nebo jednoduché zvětšení textu. Škoda jen, že přístroj není lokalizován a OSD menu je v angličtině. U přístroje PocketBook Pro nás uchvátil geniální nápad v podobě úvodní obrazovky, na které najdete nejen rychlý přístup k naposledy čteným knihám a hlavnímu menu, ale také kalendář a hodiny. Naopak hledání knížky zde nepatří k nejjednodušším operacím – vyžaduje zkušenosti a trpělivost…
Hledat knížky v čtečce Prestigio můžete buď v knihovně "E-booků", přes historii čtení, nebo pomocí "Manažeru souborů". Všechny tři cesty vás snadno a rychle dovedou k cíli – tedy pokud si pamatujete, které tlačítko obrací stránky v menu a které posouvá po jednotlivých souborech. K ovládání čtečky Hanlin nemáme po softwarové stránce výhrady, titěrná tlačítka vhodná maximálně pro japonskou školačku pěstující bonsaje nám však "práci" s knihou poněkud ztěžovala. Elegantní čtečka PageOne měla drobné problémy s nabídkami (vyřeší to nejnovější firmware) a také práce se záložkami nebyla nejlepší.

Displej a rychlost

Z hlediska kvality displeje byly mezi přístroji jen minimální rozdíly, nepatrně lepší se nám zdál displej přístroje Kindle 3. O to větší rozdíly jsme zaznamenali u rychlosti: nejrychleji otáčely stránky přístroje Kindle a Sony, ostatní přístroje byly znatelně pomalejší. Ve srovnání s loňským testem došlo k rapidnímu zrychlení načítání dokumentů. Díky rychlejším procesorům a optimalizaci firmwaru přístroje načetly větší PDF dokument za desetinu času. Zajímavá situace se objevila u čtečky Sony, která načítala textový soubor více než 30 sekund. Naštěstí šlo jen o prvotní převod z "txt" do nativního formátu přístroje, další otevření dokumentu už bylo otázkou několika málo sekund.

Výbava

Největší rozdíly mezi jednotlivými přístroji byly v oblasti výbavy. Zatímco některé čtečky jsou určeny výhradně ke čtení knih (PageOne), z jiných se výrobci snaží udělat praktického pomocníka. U čteček Prestigio tak můžete narazit na kalendář, Sony nabízí čtenářům slovník a zápisník, Hanlin nabízí čtečku RSS, přístup k e-mailu a možnost tvorby připomínek. Skutečně široký záběr ale nabízí až Kindle a PocketBook. Prvně jmenovaný uživatele potěší výborným anglickým výkladovým slovníkem (lze přidat i průměrný anglicko-český překladový slovník) a především v rámci "experimentálních funkcí" také prohlížečem a funkcí Text-to-Speech. Prohlížeč sice nijak zázračné surfování nenabízí, pro "zahnání nudy" se ale rozhodně hodí. Skutečným gigantem z hlediska funkcí je PocketBook: jeho kalendář, poznámkový blok, hodiny nebo desítky(!) překladových a výkladových slovníků jsou více než příjemným překvapením. Jako bonus navíc dostanete i několik jednodušších her (např. šachy, hada nebo sudoku).
S výbavou souvisí i způsob, jak lze do čteček nahrávat knihy. Ačkoliv jsou některé přístroje vybaveny Wi-Fi (Kindle, Hanlin, PocketBook), v praxi budou uživatelé spíše spoléhat na připojení kabelem (obvykle Micro USB) nebo na externí paměťové karty.

Kterou vybrat

I když v předchozím textu najdete celou řadu výtek, při běžném používání jsme byli se všemi přístroji spokojeni. V praxi tedy závisí výběr čtečky spíše na osobních preferencích. Například pokud požadujete elegantní vzhled a máte vysoké nároky na kvalitu, přístroje od Sony a PageOne vás určitě nezklamou. Hračičky vyžadující co nejvíce funkcí a výbavy zase potěší PocketBook. Amazon Kindle se hodí hlavně pro opravdu náruživé knihomoly, kteří se se svými knihami nechtějí rozloučit ani v autobusu, vlaku či tramvaji. Hanlin upoutá rozsáhlou výbavou a Prestigio příznivou cenou. Ať už si ale vyberete kterýkoliv z přístrojů, vítězem budete vždy vy a vaše knihy.
PETR.KRATOCHVIL@CHIP.CZ


Jak vybírat čtečku
Rozhodli jste se pořídit si čtečku elektronických knih? Prozradíme vám, co byste měli vědět ještě před koupí.
JEN PRO KNIHOMOLY
V první řadě je nutné si uvědomit, že klasické čtečky e-knih jsou na hony vzdálené přístrojům typu iPad nebo Samsung Galaxy Tab (a to nejen cenou a typem displeje), tudíž pro čtení novin a časopisů téměř nepoužitelné. Vzhledem k rychlosti jejich procesoru a velikosti displeje je čtení objemných PDF (obvykle o velikosti A4) vhodné maximálně pro nadšence, stavějícího pinzetou v láhvi od piva model bitevní lodi Bismarck. Pokud jste ale milovníci klasické beletrie a louskáte jednu knihu za druhou, bude pro vás čtečka darem z nebes.
DRM LOTERIE
Prodejny digitálních knih se začínají objevovat konečně i u nás. Stejně jako u většiny dobrých zpráv je i tady ale "malý" háček – zde v podobě DRM. Některé české obchody totiž vsadily na Adobe DRM, se kterým si neporadí například náš vítěz testu. Pokud ale věříte spíše modelu "osobního nákupu", který prosazuje renomovaný domácí server Palmknihy, můžete zvolit jakýkoliv přístroj z našeho testu.
KAŽDÁ KORUNA DOBRÁ
Je-li pro vás klíčovým parametrem při výběru cena, nezapomeňte k ní připočítat náklady na pouzdro. I když některé čtečky působí opravdu robustně, díky citlivému displeji je kvalitní pouzdro nutností. Ideální tedy je, pokud je pouzdro součástí výbavy. Jeho dodatečný nákup vás totiž připraví přibližně o 400–700 Kč.
ROZMĚR DISPLEJE
Pro obyčejné čtenáře je nejvhodnější displej o velikosti 6". Přístroje s displejem menším obvykle nenabídnou o mnoho menší rozměry, ale rozhodně méně pohodlné čtení. Obři s 9" displejem sice umožní i pohodlnější čtení například knih ve formátu PDF, jejich rozměry a hmotnost ale vyžadují silné ruce a minimum cestování…
KLÁVESNICE
O přístroji s klávesnicí byste měli uvažovat, pokud plánujete nakupovat přímo z přístroje v zahraničních knižních e-shopech. Pro samotné čtení a práci s přístrojem je klávesnice spíše přítěží (typicky u přístroje Hanlin).


RYCHLÝ PRŮVODCE ZÁJEMCE O ČTEČKU
Ani jeden z testovaných přístrojů nebyl dokonalý a téměř každý v něčem vynikal. Jaký přístroj bude vyhovovat vám?

AMAZON KINDLE
Dokonalá čtečka pro náruživého čtenáře, ovšem bez podpory AdobeDRM.
+ rychlý přístup ke knihám
+ praktické ovládání
+ zajímavé experimentální funkce
– menu v angličtině
– bez podpory externích paměťových karet

POCKETBOOK PRO
Přístroj pro techničtěji a hravěji založené čtenáře.
+ rozsáhlá nabídka doplňkových funkcí
+ široké možnosti nastavení
+ české menu
– složitější ovládání
– rychlost
– nepraktické pouzdro

NEXTPAPYRUS PAGEONE
Elegantní přístroj s kvalitním provedením pro náročnější čtenáře.
+ luxusní vzhled i provedení
+ české menu
– poněkud komplikovanější ovládání
– drobné chybičky ve firmwaru

PRESTIGIO PER3162B
Jednoduchá čtečka s poněkud horší ergonomií.
+ logické ovládání
+ manažer souborů
+ pouzdro součástí balení
– pomalý start přístroje
– méně ergonomická tlačítka pro otáčení stránky
– kratší výdrž na baterii

SONY PRS 650
Luxusní přístroj s dotykovým displejem a kvalitním provedením.
+ ovládání pomocí dotykového displeje
+ elegantní vzhled
+ podpora více paměťových karet
– dodatečné funkce dotykového displeje
– cena

JINKE HANLIN V60
+ přehledné ovládání (software)
+ pouzdro součástí balení
– chaotická klávesnice s malými tlačítky

MILÉ DROBNOSTI
U čteček Prestigio a Sony máte k dispozici ve stavovém řádku (u ukazatele baterie a počtu stránek) také hodiny. Nemůže se vám stát, že při čtení ztratíte pojem o čase… V historii čtení u Prestigia vidíte, na které stránce jste u jaké knížky kdy skončili. Tak si můžete udělat obrázek, kolik knih máte rozečtených a kolik u nich zbývá stránek do konce.

JAK CHIP TESTUJE
Při testování přístrojů jsme se zaměřili především na jejich ergonomii a "práci" s nimi. Strhávali jsme body za nepraktické otáčení stránek nebo za chaotické ovládání. Dalším bodem hodnocení bylo provedení čteček, kde jasně dominovaly "kovové" modely. Vzhledem k relativně vyrovnané úrovni jsme tentokrát přiřkli menší "váhu" displeji (jeho kvalitě a rychlosti). Posledním sledovaným bodem byla výbava, kde jsme strhávali body především za absenci pouzdra, nabíječky nebo v případě minimální dodatečné softwarové výbavy.


Foto: PocketBook Pro: Rozsáhlá nabídka doplňkových programů je znát už na titulní stránce
Foto: Hanlin: Pro normální prsty jsou tlačítka na čtečce příliš malá
Foto: Amazon Kindle: Ergonomie Kindlu 3 patří k těm nejpropracovanějším.
Foto: Kindle: Přeskok na konkrétní stránku v knize nezvládli programátoři firmwaru nejlépe…