Časová osa Chipu: Prohlížeč

Triumfální úspěch internetu je úzce spojen se jmény Netscape, Internet Explorer a Firefox. Byly to právě tyto programy, které daly internetu tvář a udělaly ho tak populárním.
DOMINIK HOFEREK, PETR KRATOCHVÍL

Ačkoliv za otce internetu je ve většině textů označován Tim Berners-Lee, podle našeho názoru lze za klíčovou osobnost v rozvoji této celosvětové sítě označit programátora jménem Marc Andreessen. Právě on "má na svědomí" Netscape Navigator – první prohlížeč použitelný pro běžné uživatele, který vzal "monopol na internet" akademické sféře a dal internet k dispozici masám.
Tim Berners-Lee a jeho tým připravili první webový prohlížeč pro CERN již v roce 1991. Ten ale umožňoval jen textové prohlížení a i přes integraci jednoduchého rozhraní bylo jeho označení "world wide web browser" spíše nadsázkou. Jeho cílovou skupinou byli inženýři a specialisté v oblasti informačních technologií, pro které bylo mnohem důležitější, že s tímto nástrojem bylo možné nejen číst informace, ale také přizpůsobovat existující stránky a vytvářet nové weby. Prohlížeč nebyl určen pro masový trh, navíc fungoval pouze na unixových systémech firmy NeXT.
Specialista v oblasti informačních technologií Marc Andreeseen byl první osobou, která se pokusila importovat prohlížeč a WWW také do světa Windows: byl spoluautorem prohlížeče Mosaic. Tento prohlížeč byl na svou dobu velmi pokrokový – kromě podpory HTML dokázal zobrazit obrázky (ve formátech GIF a JPG) a uživatelům nabídl přehledné grafické rozhraní. Skutečným počátkem "masového internetu" bylo ale uvedení prohlížeče Netscape, přičemž společnost stojící za jeho vývojem založil již zmiňovaný Marc Andreeseen. Elegantní prohlížeč s širokou nabídkou funkcí a rychlým vývojem (během prvního roku tři verze) se rychle stal superhvězdou internetu a tržním podílem okolo 90 % jasně dominoval v oblasti prohlížečů. V té době se z hlubokého "internetového" spánku probudil Microsoft a uvedl na trh první Internet Explorer – tak začala tzv. válka prohlížečů, která v poněkud korektnější formě probíhá dodnes. V roce 1996 ale byla situace mnohem vyhrocenější – oba výrobci prohlížečů si začali HTML upravovat po svém a jednotlivé verze nebyly kompatibilní. Pokus o ukončení sporu se objevil v roce 1997, kdy W3 konsorcium (W3C) určilo jako standard HTML 3.2, který zvládají oba prohlížeče. Vytvoření standardu bylo startovním výstřelem, který uvolnil lavinu nových prohlížečů: Opera, Safari, Chrome, Firefox…
Všichni výrobci se ze všech sil snaží, aby se jejich prohlížeč stal tím nejdůležitějším internetovým nástrojem.

Web 2.0: Prohlížeč jako cíl

Na přelomu tisíciletí se v souvislosti s internetem objevil nový fenomén – Web 2.0. Ten znamenal konec klasického statického webu, kdy prohlížeč slouží jen ke čtení textů a prohlížení obrázků. V této "nové verzi" webu se uživatel stává aktivním a sám se podílí na tvorbě obsahu. Důsledkem je zrození portálů typu YouTube, "wiki" encyklopedií a také masivní nárůst blogů. Díky tomu se z prohlížeče stává bezkonkurenčně nejvšestrannější software – jeho pomocí lze napsat text, upravit obrázek, přečíst noviny či e-mail a nakonec zkontrolovat svůj bankovní účet. Logickým důsledkem této "multifunkčnosti" je ale také zvýšený zájem hackerů. Zranitelné doplňky, mezery v PHP skriptech nebo přímo chyby v prohlížeči otevírají hackerům dveře z internetu přímo do vašeho počítače. Tuto "nepříjemnou vlastnost" se snaží řešit celá řada výrobců a například Apple nedávno představil zajímavou alternativu, naznačující, že univerzální prohlížeč může být brzy minulostí. Apple vytvořil pro iPhone speciální aplikace pro konkrétní "akce" na internetu – ovšem s omezenou funkčností (představte si například přehrávač videa z YouTube).
Je to ale opravdu náznak konce prohlížeče? V tom se jednotliví výrobci neshodnou. Fakt ale je, že již v současnosti můžete webovou aplikaci například spustit přímo v rámci webové stránky v Internet Exploreru 9 nebo ve Firefoxu v rámci nezávislého okna pomocí doplňku Prism. Minulostí se také mohou stát lokálně instalované programy – kancelářský software nahradí webové aplikace Microsoft Office a Google dokumenty a další "internetové" aplikace již čekají na rozsáhlejší rozvoj standardu HTML 5…
Je tady jen otázkou času, kdy se internet stane obrovskou haldou soukromých či firemních dat a prohlížeč bude sloužit jako nástroj pro přístup k nim.
AUTOR@CHIP.CZ

Časová osa

1945
Sociolog Vannevar Bush vytvořil fiktivní systém, který propojil dokumenty pomocí tzv. hypertextových odkazů.
1962
Doug Engelbart, spolutvůrce myši, vytvořil on-line systém založený na rozhraní, ve kterém byla data propojena "odkazy".
1965
Sociolog Ted Nelson publikoval svou představu o sítích s decentralizovanými počítači a propojenými dokumenty.
1989
HTML
Tim Berners-Lee vytvořil HTML protokol pro výměnu dat.
1990
První prohlížeč
Brzy poté, co Tim Berners-Lee zařídil první webový server, přišel jeho tým s prvním prohlížečem.
1991
WorldWideWeb Browser
V CERNu byl vyvinut první grafický prohlížeč, fungoval však pouze na systémech NeXT.
1993
Mosaic
Marc Andreessen naprogramoval první prohlížeč pro populární Windows.
1994
Netscape
nejpopulárnější prohlížeč devadesátých let s inovativním vzhledem, který ve velmi krátké době "převzal kontrolu" nad SSL-kódováním a cookies.
Prohlížení v panelech
Pro prohlížení internetu je k dispozici první prohlížeč se záložkami.
1995
Internet Explorer
Microsoft vytvořil svůj vlastní prohlížeč.
1996
Opera
Vzniká nástupce prohlížeče InternetWorks, zdarma je však pro uživatele k dispozici až od roku 2005.
1997
Flash Player
Pomocí Flash playeru přinesla firma Adobe na internet animace, hry a videa.
1998
Acid test 1.0
Objevuje se internetový test, zjišťující dodržování standardů na straně prohlížečů.
1999
WAP browser
Nokia ve svém mobilním telefonu 7110 nabízí WAP browser, umožňující mobilní přístup k internetu.
2003
Safari
Objevuje se prohlížeč Safari od firmy Apple.
2004
Firefox
S velkou reklamní kampaní se objevuje "open-source" prohlížeč Firefox a zahajuje útok na dominantní Internet Explorer.
2008
App-Store
Mnoho aplikací pro iPad používá webový prohlížeč, často však jen jeho přesně určenou část.
Chrome
Google na trh vypouští vlastní prohlížeč se snahou o propojení webových služeb.
TREND
Nový Internet Explorer 9 propojuje webové stránky a pracovní plochu. Software může být tedy spuštěn jak z lokálního disku, tak i přímo z webu. V budoucnu by měly být umístěny na internetu také operační systémy (cloud computing). Už nyní lze ale pomocí prohlížeče spustit program, vytvořit a zveřejnit dokumenty nebo upravovat soubory on-line.