Budoucnost čtení

Jak dobrý je vlastně Apple iPad a jaké výhody mají pro čtenáře e-booky a podobné "hračky"? Chip porovnal nejdůležitější modely na trhu a prozradí vám, který z výrobků stojí za investici.
PETR KRATOCHVÍL, DOMINIK HOFERER

Když Johannes Gutenberg vytiskl svou první knihu, nikdo si nedokázal představit, že v budoucnu budou knihy "vázány". Když Steve Jobs představil iPad, začalo se hovořit o další revoluci v oblasti čtení knih – tedy spíše e-knih. Ano, Apple chce provést revoluci v oblasti využívání elektronických médií a donutit uživatele znovu objevovat kouzlo knih, novin a časopisů. Jako "nevýznamný bonus" může Apple získat další zdroj příjmů v oblasti prozatím ovládané nakladatelskými a vydavatelskými společnostmi. Zda Apple ve svých plánech uspěje, to ukáže čas. Minimálně jednoho vítězství však tato firma již dosáhla: neuvěřitelný rozruch kolem iPadu způsobil, že oblast ebooků (nebo tabletů) začaly brát vážně i další větší firmy a většina z nich ohlásila představení konkurenčního produktu.
Většina médií předpokládá, že jakmile se Apple pustí do určité oblasti, bude určovat trend ostatním. Ostatně iPad dokazuje to, že čtečka elektronických knih může nabídnout mnohem více než pouhé černobílé zobrazení knihy. Skutečností ale je, že konkurence v čele se zařízením Kindle je na trhu mnohem déle a některé přístroje jsou i podstatně levnější. Který výrobek lze tedy doporučit? Který model vybrat pro začátečníka a který uspokojí i nejnáročnějšího zákazníka?
V jednom z minulých Chipů (v čísle 1/2010) jsme se podívali na klasické čtečky e-knih. Tentokrát Chip prověřil iPad, Kindle a jejich nejnovější konkurenci: ukáže vám, jak tyto čtečky fungují, a prozradí vám podrobnosti týkající se jejich schopností. Každé z těchto zařízení jsme hodnotili z hlediska technologie, možností zobrazení obsahu, ceny, kompatibility a celkového dojmu.

Zdroje: Kde lze získat e-knihy?

Největším prodejcem klasických knih na internetu je v současné době Amazon. Paradoxně je toto on-line knihkupectví i největším zdrojem e-knih. Podle Amazonu je v jeho databázích více než 400 tisíc svazků a najdete zde i noviny a časopisy. České texty byste zde ale hledali marně – jedinou možností pro domácí čtenáře je stažení anglických knih, za které si Amazon obvykle účtuje přibližně deset dolarů. Na podobnou "jazykovou bariéru" narazíte i u konkurence – u knižního obchodu od Applu, jehož nabídka e-knih je však mnohem menší. Vzhledem k počtu obyvatel naší malé republiky (a s tím souvisejícího počtu českých čtenářů) bohužel nelze v blízké budoucnosti očekávat vytvoření české verze některého z velkých zahraničních "knižních" portálů. Naděje českých knihomolů se tak upírají k českým vydavatelstvím, která však v této oblasti spí mimořádně tvrdým spánkem.
Jako výjimku lze označit pokusy typu Libri (http://virtualni.libri.cz/), kde najdete několik knížek pro "specializované" čtenáře, nebo poněkud chaotické Neknihy (www.neknihy.cz) společnosti SPRINX s podobně "rozsáhlou" nabídkou. Jediným legálním zdrojem e-knih tak zůstávají již několikrát zmiňované servery Palmknihy (www.palmknihy.cz) a Gutenberg (www.gutenberg.cz). Zatímco na serveru Gutenberg najdete jen poměrně málo knih (kterým vypršela autorská práva), Palmknihy vám toho nabídnou podstatně více (nečekejte ale žádné bestsellery). To samé platí i pro nabídku formátů – zatímco u prvně jmenovaného se musíte spokojit s formáty htm, txt a mobi, server Palmknihy nabízí pět formátů, kterými "nakrmíte" téměř libovolné zařízení.
Jako alternativní zdroje lze označit například servery xBook (http://xbook.cz/knihovna) nebo web Městské knihovny v Praze (www.mlp.cz/knihovna_on-line.htm), kde najdete přehled zdigitalizovaných titulů a který slouží jako rozcestník k získání elektronických verzí těchto dokumentů. Zatímco většina světa si tedy pohodlně nahrává knihy ve svém rodném jazyce do čtečky přímo z internetu, domácího čtenáře obvykle čeká poněkud potupné "škatulata, hejbejte se" s kabely nebo miniSD kartami. Jediným relativně snadným řešením je nákup "anglické" knihy na Amazonu (přes mobilní připojení). Ten si však za "mezinárodní" přenos naúčtuje malý poplatek…

Z DISKU NA PAPÍR

Na internetu lze nalézt ještě celou řadu malých knihkupectví a stránek knižních nadšenců, nabízejících (zdarma či za malý poplatek) unikátní kratší či delší texty. Do této kategorie patří i projekt UniBook (www.unibook.com/cs), který ale nabízí i cestu "opačným směrem" – kromě knihkupectví zde totiž najdete i nabídku tisku vaší vlastní knihy.

Technologie: Jak fungují čtečky e-knih a jak iPad?

V rámci rozruchu vytvořeného okolo iPadu poněkud zaniká skutečnost, že existuje celá řada jiných zařízení, mnohem vhodnějších ke čtení elektronických knih. Zjednodušeně lze hardware, který se objevil v našem testu, rozdělit do dvou kategorií. V první najdete klasické čtečky elektronických knih, v té druhé tablety.
Displej klasické čtečky (kam patří například Kindle od Amazonu nebo zařízení Sony) pracuje na principu elektronického inkoustu. O této technologii jsme už v Chipu popsali desítky stránek, proto nyní jen ve stručnosti. Speciální, elektricky nabité mikrokapsle, které plavou v tmavé kapalině, jsou ovládány pomocí elektrod – průhledných vodivých desek (v dolní a horní části displeje). Pokud je do horní desky přiveden proud, kapsle se přesune nahoru a silně odráží světlo – bod se jeví jako bílý. Výhodou této technologie je malá spotřeba energie – ta je potřeba jen ke změně stavu bodu, tedy k "otočení stránky". Tyto displeje mají ale velmi dobrý kontrast a čtení textů na nich je vstřícné k očím – na první pohled se neliší od klasického papíru. Nelze však zamlčet i celou řadu nevýhod. Klasické čtečky e-knih jsou prozatím k dispozici jen s monochromatickým displejem (obvykle 8–16 odstínů šedi) a nízká rychlost obnovení stránky vylučuje přehrání videa. Podstatně také chybí podsvětlení displeje, takže celá řada uživatelů investuje alespoň do USB lampičky.
Druhou hardwarovou kategorií jsou tablety (iPad, WeTab nebo JooJoo), které využívají LCD technologii, jež je běžně používána v monitorech a TV zařízeních. Zářivé barvy, volitelné podsvícení a vysoká obnovovací frekvence sice umožňují přehrání či zobrazení libovolného obsahu, pro dlouhodobější sledování jsou ale mnohem méně vstřícnější k očím. Tato zařízení jsou tedy vhodná pro multimediální obsah, dlouhodobé čtení knih však může být poněkud vyčerpávající…

BUDOUCNOST DISPLEJŮ

Dokonalý a všestranný displej, který bude vstřícný k očím a zároveň bude schopen zobrazit barvy, nebo dokonce video, prozatím neexistuje. Současná zařízení spíše ukazují limity jednotlivých technologií. Pokud se zároveň podíváme na jejich cenu (a současně na cenu klasického netbooku), nevychází z tohoto srovnání dobře ani jeden z přístrojů.
Budoucnost je už ale blízko. V době, kdy Steve Jobs představil iPad, existovala již testovací zařízení s ohebným barevným displejem (Qualcomm Leader, využívající technologii Mirasol), která by nabídla kvalitu a spotřebu displejů s e-inkoustem a možnosti srovnatelné s LCD. Není tedy divu, že se po internetu začínají šířit zvěsti o nástupci iPadu, který by měl mít OLED displej, zaručující vyšší kontrast a nižší spotřebu energie. Další možností, jak snížit spotřebu energie, je využití "cloud technologie", která by mohla s minimálními nároky podstatně zvýšit výpočetní výkon těchto zařízení.

CO MUSÍ APPLE ZLEPŠIT

Apple by měl okamžitě začít pracovat na svém zařízení, neboť v jeho aktuální verzi je iPad jen poněkud okázalým příbuzným iPodu touch (jehož displej také víceméně zdědil). Nepotěší ani známé potíže s přehříváním – stačí, aby na displej trochu zasvítilo sluníčko, a máte problém (displej se vypne, jakmile jeho teplota překročí 40 °C). Apple doporučuje pracovat s iPadem při teplotě 0 až 35 °C (viz http://support.apple.com/kb/ht2101).
Problematická je i velká obrazovka, která vyžaduje silnější, a tím i těžší baterie. To také vysvětluje velkou hmotnost zařízení a relativně krátkou výdrž – deset hodin není rozhodně žádný zázrak… K další sporné otázce (týkající se Wi-Fi) se vyjádřil i samotný výrobce. Podle firmy Apple může za určitých okolností (například po restartu nebo po probuzení ze "spánku") dojít k problémům při připojování do známé Wi-Fi sítě. Chyba je prý v routeru a lze ji vyřešit aktualizací softwaru (viz http://support.apple.com/kb/TS3237).
V každém případě lze ale říci, že všechna mobilní zařízení jsou spíše v "testovací" fázi než ve fázi běžného produktu pro každodenní použití. Jejich vývojáře ještě čeká hodně práce, než budeme moci některý z přístrojů jednoznačně doporučit někomu jinému než technologickým nadšencům.

Nabídka: Jaké knihy budou dostupné?

Je logické, že knihy, noviny a časopisy mohou být digitálně zobrazeny ve stejné podobě jako tištěná verze. Bylo by však škoda nevyužít všech možností nového formátu a neposkytnout čtenářům informace v multimediální formě. Digitální čtečky knih mohou nabídnout mnohem více než jen obyčejný text, audioknihy nebo přehrání videa – mohou nabídnout všechno dohromady. V této oblasti má například iPad značnou výhodu oproti čtečce Kindle. Vzhledem k velkému barevnému displeji lze například knížku "Alenka v říši divů" doplnit stylovými a interaktivními ilustracemi, navíc je možné snadno vytvořit online komunitu, kde bude možné o knize diskutovat.
Tato myšlenka může vytvořit nový směr při publikování knih a například skoncovat s nudným vstřebáváním informací při výuce. Klasickou ukázkou může být aplikace Elements, určená pro iPad. Ta zábavnou formou představuje periodickou tabulku prvků a dokazuje, že pomocí videa a efektních 3D modelů jednotlivých prvků může být i chemie zábavná a srozumitelná. Jako jeden z prvních na tento trend zareagoval americký ženský časopis "VIV mag", který prostřednictví nového média nabídl článek o nejhorších ženských obavách (ukázku můžete najít na adrese www.alexxhenry.com/ipad). Zde ale opět ukazuje svůj náskok iPad – na menších zařízeních totiž ztrácí obsah na přehlednosti a srozumitelnosti. U nás je však čekání na multimediální obsah jen hudbou velmi vzdálené budoucnosti. Čeští bibliofilové zatím jen mohou doufat, že se v dohledné budoucnosti dočkají alespoň internetového knihkupectví s českými e-booky.

ZŮSTANOU KNIHY ZACHOVÁNY?

Jakkoliv se zdají e-knihy převratnými, jejich existence rozhodně nebude znamenat konec klasických knih. E-knihy by měly tvořit další distribuční kanál a oslovit ty skupiny čtenářů, kteří by kamenné knihkupectví nenavštívili. Zajímavým nápadem je také využít e-knihy pro propagační účely. Velké německé vydavatelství se rozhodlo v létě vydat třídílnou detektivní sérii, přičemž první díl je již v současnosti k dispozici v elektronické podobě. Slouží jako "návnada" pro váhající čtenáře a zároveň vytváří propagační odezvu v diskusních fórech, blozích nebo na komunitních webech.

Formáty: Je vše kompatibilní?

V ideálním světě e-booků neexistují žádná omezení, všechny knihy fungují na všech zařízeních, každý zákazník zaplatí za své zboží. Realita je však zcela jiná: na P2P sítích můžete narazit na mnoho osvědčených knižních hitů, které jsou k dispozici v několika jazycích.
Aby firmy problém sdílení souborů utnuly v jeho zárodku, tedy dříve, než se nelegální distribuce e-knih rozběhne na plný plyn, zavedla většina nakladatelství systémy na ochranu autorských práv. Na první pohled rozumný nápad, stačí si však vzpomenout na problémy s ochranami práv u hudby nebo počítačových her, a nadšení vystřídají rozpaky. Ano, i zde se zákazníci znovu potýkají s problémem, že ne všechny formáty e-knih fungují na všech zařízeních. A tento problém jde u e-knih ještě dále – lze zde narazit na extrémním požadavek, že při koupi konkrétního zařízení jste odkázáni jen na úzké spektrum formátů, nebo se dokonce musíte zavázat některému z distributorů. Za další paradox lze označit Apple, který do svého obchodu s knihami (iBooks store) povoluje přístup pouze z vlastních zařízení. Paradoxní je, že firma již v celé řadě oblastí zájmu (včetně e-knih) nasadila svůj DRM systém s názvem FairPlay, zatímco zbytek zábavního průmyslu se od problematických DRM ochran distancuje. Na druhé straně je nutné podotknout, že i dosavadní jednička v oblasti distribuce e-knih, Amazon, používá firemní AZW DRM, který je určen především pro přístroj Kindle. Pokud mají o e-knihy z Amazonu zájem uživatelé stolních počítačů (jak Applu, tak klasických PC), musí si nainstalovat speciální program – ten pro Windows se jmenuje Kindle for PC. Většina ostatních distributorů e-knih využívá populární formát EPUB ve spojení s DRM ochranou firmy Adobe. Problémem ale je, že například u nás běžně prodávané čtečky e-knih (například od Sony nebo Hanli) nelze použít pro přístup k obchodům Amazonu nebo Applu (a nelze na nich klasickým způsobem zakoupené knihy číst).
Kvůli těmto překážkám ztrácí populární prodejny knih sympatie uživatelů.

OCHRANA AUTORSKÝCH PRÁV

V současnosti fungují některé DRM ochrany tak, že pokud si zákazník knihu "nahraje" do čtečky, objeví se na první straně jeho jméno. To má (podobně jako u digitálního vodoznaku v obrázcích) omezit předávání e-knih do P2P sítí a na komunitní weby. To může být příklad poněkud pružnější ochrany autorských práv, který doporučují i některé zahraniční asociace vydavatelů a knihkupců. Tyto organizace si očividně uvědomují, že přísná a komplikovaná DRM ochrana může poškodit prodeje e-knih, stejně jako tomu bylo u hudby. Ovšem jen budoucnost ukáže, pro jaký typ a jakou úroveň DRM ochrany se vydavatelství rozhodnou. Smutným konstatováním ale je, že domácí vydavatelství v této oblasti spí a zájemci o elektronické knihy jsou odkázáni na pár drobků ze serveru typu Palmknihy nebo na internetové pirátské servery.


Amazon Kindle 2
INFO: www.amazon.com
CENA (CCA): 9 300 Kč
DISPLEJ: monochromatický / 6"
ROZMĚRY (CM): 20,3 × 13,5 × 0,9
ROZLIŠENÍ: 800 × 600
INTEGROVANÁ PAMĚŤ: 2 GB
MOŽNOST ROZŠÍŘENÍ: –
FORMÁT SOUBORŮ: AZW, MOBI, PRC, TXT
HMOTNOST: 250 g
VÝDRŽ BATERIE: 1 týden
Ideální pro čtení knih, nevhodný pro čtení novin a časopisů. Nevýhoda: Amazon nenabízí a v blízké budoucnosti ani nebude nabízet české knihy.

Sony Touch PRS-600
INFO: www.sony.com
CENA (CCA): 8 400 Kč
DISPLEJ: monochromatický / 6"
ROZMĚRY (CM): 17,4 × 12,1 × 0,8
ROZLIŠENÍ: 800 × 600
INTEGROVANÁ PAMĚŤ: 512 MB
MOŽNOST ROZŠÍŘENÍ: SD karty, Memory stick
FORMÁT SOUBORŮ: EPUB, PDF, DOC, TXT
HMOTNOST: 558 g
VÝDRŽ BATERIE: 7 500 stránek
Sony podporuje DRM systém od Adobe, takže nejste závislí na žádném obchodu. Nákup a "instalace" knih ale rozhodně nejsou jednoduchou záležitostí.

Apple iPad
INFO: www.apple.com
CENA (CCA): od 18 000 Kč
DISPLEJ: barevný / 9,7"
ROZMĚRY (CM): 24 × 19 × 1,3
ROZLIŠENÍ: 1 024 × 768
INTEGROVANÁ PAMĚŤ: 16, 32, 64 GB
MOŽNOST ROZŠÍŘENÍ: –
FORMÁT SOUBORŮ: EPUB, PDF
HMOTNOST: 680 g
VÝDRŽ BATERIE: 10 hodin
Tento multimediální gigant může méně náročným uživatelům nahradit netbook, nicméně v kvalitě zobrazení knih za klasickými čtečkami zaostává…

txtr
INFO: http://reader.txtr.com/
CENA (CCA) 300 eur
DISPLEJ: monochromatický / 6"
ROZMĚRY (CM): 1 5,1 × 13,1 × 1,2
ROZLIŠENÍ: 800 × 600
INTEGROVANÁ PAMĚŤ: 8 GB
MOŽNOST ROZŠÍŘENÍ: microSD
FORMÁT SOUBORŮ: EPUB, PDF
HMOTNOST: 300 g
VÝDRŽ BATERIE: více než 2 týdny
O něco lépe vybavená (ale také dražší) čtečka, jejíž uvedení do prodeje bylo několikrát odsunuto. My v její úspěch příliš nevěříme.

JooJoo
INFO: www.thejoojoo.com
CENA (CCA): 370 eur
DISPLEJ: barevný / 12"
ROZMĚRY (CM): 22,5 × 19,8 × 1,9
ROZLIŠENÍ: 366 × 768
INTEGROVANÁ PAMĚŤ: 4 GB
MOŽNOST ROZŠÍŘENí: –
FORMÁT SOUBORŮ: –
HMOTNOST: 1 100 g
VÝDRŽ BATERIE: 5 hodin
Zařízení podobné iPadu, ovšem lépe vybavené. Většina uživatelů určitě ocení USB porty, Bluetooth, Wi-Fi nebo integrovanou kameru.

WeTab
INFO: www.wetab.mobi
CENA (CCA): 450–570 eur
DISPLEJ: barevný / 11,6"
ROZMĚRY (CM): 29,5 × 19,5 × 1,5
ROZLIŠENÍ: 1 366 × 768
INTEGROVANÁ PAMĚŤ: 1 GB
MOŽNOST ROZŠÍŘENÍ: SDHC
FORMÁT SOUBORŮ: ePub, PDF, Mobi, txt
HMOTNOST: 800–850 g
VÝDRŽ BATERIE: 6 hodin
Hit letošního podzimu, postavený na Linuxu a nabízející USB, HDMI a podporu všech důležitých videoformátů, včetně FLV, DivX a H.264.

Foto: Amazon Kindle zobrazuje knihy v extrémně vysoké kvalitě
Foto: iPad od Applu je vhodný spíše pro web než pro knihy


Cena: Jsou e-knihy levnější?
Abyste se mohli stát čtenáři elektronických knih, čeká vás nejprve poměrně velká investice – potřebujete čtečku. I když vynecháme předražený iPad s cenou atakující dvacetitisícovou hranici, nebude vás stát slušná čtečka méně než pět tisíc korun. Námi v testu doporučené modely najdete na serveru Digiknihy.cz přibližně za sedm tisíc korun, a to není zrovna málo.
Ceny těch několika málo knih v rodném jazyce, které si můžete koupit na českém internetu, se pohybují od pár desetikorun až po půltisícovou hranici – v závislosti na rozsahu a atraktivitě. Náročného čtenáře ale neuspokojí ani množství bezplatných děl ze serverů typu Palmknihy – v oblasti nabídky zkrátka zoufale chybí nabídka renomovaného knihkupectví.
Pokud tedy nadšený majitel čtečky e-knih nesáhne po nelegálních zdrojích, lze jednoznačně říci, že se nákup takto drahého jednoúčelového zařízení nevyplatí. Výjimkou mohou být jazykově nadaní čtenáři, kteří budou nakupovat například na Amazonu – pokud ale nemáte "kompatibilní zařízení" (například Kindle), může být přesun knihy do vaší čtečky velkým oříškem.
A aby špatných zpráv nebylo málo, na internetu se objevila spekulace o chystaném zdražení e-knih. Podle serveru The New York Times (www.nytimes.com/2010/02/11/technology/11reader.html?_r=1) chtějí velcí vydavatelé využít boomu čteček a mobilních zařízení (v čele s iPadem) a obvyklou cenu e-knihy (do 10 USD) zvýšit až o 50 %. Pokud nad zdražením kroutíte hlavou a správně nevěříte přesvědčování vydavatelů, doporučujeme vaší pozornosti ještě zajímavý článek Petra Krčmáře na serveru Root.cz (http://petrkrcmar.blog.root.cz/2010/03/04/kolik-stoji-vyrobaknihy/).


Verdikt
V současné době jsou čtečky e-knih a "tablet PC" určeny především pro technologické nadšence. Nabídka knih, časopisů a novin v českém jazyce je totiž velmi omezená, zatímco náklady na hardware jsou velmi vysoké. Kromě toho nelze zapřít, že většina zařízení je stále ve fázi vývoje a testování.
KNIHOMOL NEBO NADŠENEC
Tomu, kdo chce surfovat, hrát hry nebo si čas od času přečíst krátké texty, bude nejlépe vyhovovat iPad. Ten bývá někdy trefně označován i jako doplněk pro uživatele iPhonu, protože jim se svým větším displejem nabízí mnohem víc možností. Fanoušci tabletů by měli zaměřit svou pozornost na zařízení WeTab a JooJoo. Ta totiž na rozdíl od uzavřených systémů podporují otevřené formáty a celkově nabízejí více možností než zařízení od přísného Applu. Jeho přehnaně medializované zařízení rozhodně není určeno pro dlouhá čtecí sezení.
Naopak displej přístroje Kindle je pro knihomoly téměř optimální. Přidružený on-line obchod má však jednu velkou nevýhodu: v současné době nenabízí jedinou knihu v českém jazyce.
Pro běžné čtenáře knih (kteří se spokojí s tím, co najdou zdarma na internetu) jsou ideální "open-source" čtečky typu Sony PRS-600 (nebo dalších přístrojů z našeho testu v Chipu 1/2010).


Zobrazovací technologie
Na schématech dole může vidět princip fungování některých zobrazovacích technologií využívaných v mobilních zařízeních.
Elektroforéza
Přístroje Sony a Kindle obsahují černou tekutinu s bílými mikrokapslemi, které zaručují ostré zobrazení textu
Interferenční modulace
Nová technologie Mirasol funguje podobně jako elektronický inkoust, nabízí však i barvy a umožňuje i přehrání videa.


Foto: Buďte opatrní: E-knihy, které si koupíte v některých obchodech, nemusí vaše čtečka zobrazit…
Foto: Zoufalé: Vrcholem české nabídky jsou jednoduché textové knihy za několik desetikorun…