Spektrum
Displeje
LCD s obřími rozměry
Firma Samsung vyvinula první LCD televizi s úhlopříčkou obrazovky 178 centimetrů (70 palců). V současné době má největší sériově vyráběná LCD televize úhlopříčku 165 centimetrů. Společnost přístroj představila u příležitosti zahájení Mezinárodní konference o informačních displejích 2006.
Nejnovější LCD panel od společnosti Samsung se pyšní zobrazením vysoké kvality (full high-definition resolution) a kónickým pozorovacím úhlem 180 stupňů, což znamená, že obraz je nabízen v dobré kvalitě i divákům, kteří sledují obrazovku z boku. Videosignál je reprodukován na frekvenci 120 Hz a zajišťuje, že i rychle se pohybující videoobrazy jsou krystalicky čisté. U konvenčních HD LCD televizorů se obvykle setkáváme s frekvencí 60 hertzů.
Korejský výrobce má v plánu začít novou, sedmdesátipalcovou televizi sériově vyrábět v první polovině roku 2007. Tím si chce upevnit postavení na trhu s ultravelkými LCD obrazovkami. S tímto produktem bude společnost Samsung přímo konkurovat výrobcům PDP (plasma display panel) a výrobcům projektorových televizí.
Info: www.samsung.com
Automobily a informační technologie
Čip v autech umožní rozpoznávat chodce
Řidiči by měli zpozornět - firma NEC uvedla na trh první systém na čipu, který umožňuje rozpoznávání obrazu a bude montován do automobilů s cílem asistovat při jejich řízení. Úlohou čipu bude rozpoznávat chodce, cyklisty a další objekty pohybující se před vozidlem v nebezpečné vzdálenosti. Zařízení je vyvíjeno ve spolupráci s automobilkou Toyota, která bude montovat zařízení do modelu Lexus LS460, dostupného na podzim tohoto roku.
Zařízení s názvem Imapcar (Integrated Memory Alley Processor-Car) má výkon 100 Gops, tedy miliard operací za sekundu. Disponuje dvěma kamerami a 128 procesorovými elementy, přičemž každý má vlastní paměť. Architektura je typu SIMD (Single Instruction Multiple Data Stream). Každý z procesorových elementů pracuje na frekvenci 100 MHz. Systém dokáže zpracovat 30 snímků za sekundu a je možné s ním rozpoznávat různé objekty podle požadavků uživatele.
NEC předpokládá, že systémy na rozpoznávání obrazu získají na důležitosti v roce 2010, přičemž v roce 2015 by jimi mělo být vybavených až 20 milionů vozidel. V Japonsku by měl každý druhý automobil disponovat takovýmto zařízením, celosvětově by to mělo být kolem 20 procent vozidel. Cílem firmy NEC je získat na tomto trhu v globálním rozsahu 40procentní podíl. Vývojem této technologie se NEC zabývá již od roku 1990.
Již v současnosti jsou k dispozici vzorky s cenou 200 USD, sériová výroba začne okamžitě po prvních objednávkách ze strany výrobců automobilů.
Info: www.nec.co.jp/press/en/0608/2501.html
Informační systémy
Skončí opisování referátů či diplomek?
Masarykova univerzita zavedla ve svém studijním informačním systému elektronickou službu na odhalování plagiátů ve vysokoškolských pracích. Technologie pro vyhledávání podobných dokumentů odhaluje opsané práce nejen mezi diplomovými a jinými závěrečnými pracemi studentů, ale i mezi domácími úkoly, referáty, seminárními pracemi a dalšími elektronickými dokumenty.
Studijní informační systém v sobě integruje kompletní úložiště dokumentů (závěrečných prací, dokumentů, studijních materiálů) a e-learningové agendy vyznačující se širokou nabídkou souborů, například ve formě předmětových studijních materiálů.
V současné době se Masarykova univerzita soustřeďuje na kontrolu aktuálních dokumentů. Vzhledem k tomu, že v archivu jsou texty již od roku 2002, je možné hledat plagiáty i ve starších pracích.
Procesory
Itanium 2 přináší dvojnásobný výkon
Firma Intel představila pět nových dvoujádrových procesorů Intel Itanium 2 řady 9000. Nové procesory, dříve kódově označované „Montecito“, přinášejí dvakrát vyšší výkon při nižší spotřebě - ve srovnání se stávajícími jednojádrovými verzemi zlepšují poměr výkon na watt více než 2,5krát. Produkty s novými dvoujádrovými procesory Intel Itanium 2 řady 9000 uvedou všichni výrobci serverů zapojení do aliance ISA (Itanium Solutions Alliance).
Vlajková loď nové řady, model 9050, obsahuje dvě kompletní výpočetní jednotky a téměř třikrát větší vyrovnávací paměť neboli paměťový zásobník než předchozí generace. Díky technologii Hyper-Threading může jeden procesor naráz zpracovat až čtyři instrukce neboli instrukční vlákna.
Nové dvoujádrové procesory Itanium 2 s více než 1,7 miliardy tranzistorů jsou v tuto chvíli nejsložitější produkty na světě. Konstruktéři společnosti Intel mohou do procesorů řady Itanium integrovat nové funkce, které dovolují robustní virtualizaci, spolehlivější provoz vyrovnávací paměti a další vlastnosti dříve známé pouze ze sálových počítačů.
Info: www.intel.com
Baterie
Letadlo „na baterky“
Firma Panasonic, nejznámější značka koncernu Matsushita Electric Industrial, se podílela na projektu, jehož výsledkem byl vůbec první let letounu s lidskou posádkou, kde pohon zajišťovaly suché články, tzv. tužkové baterie, Panasonic Oxyride.
Panasonic na projektu pracoval společně s Tokijským technologickým institutem od ledna tohoto roku. Let se nakonec uskutečnil na letišti Okegawa na severním předměstí Tokia. Letoun poháněný 160 suchými články Panasonic Oxyride formátu AA (tzv. tužkové baterie) uletěl vzdálenost 391,4 metru ve výšce 5,2 metru. Jednosedadlový letoun o hmotnosti 54 kg pilotoval 53 kg vážící student Tokijského technologického institutu. Stroj byl ve vzduchu 59 sekund.
Baterie Oxyride tak přenesly letoun na vzdálenost delší než 259 metrů, což je výkon zaznamenaný bratry Wrightovými jako první let s lidskou posádkou letadlem poháněným benzinovým motorem v roce 1903 ve Spojených státech. Navíc letový čas bateriového stroje (59 sekund) je téměř totožný jako u rekordu bratří Wrightů.
Oxyridové baterie Panasonic využívají oxyhydroxidy, které vydávají vyšší počáteční napětí než tradiční alkalické baterie. Technologie vakuového plnění baterií Panasonic navíc zvyšuje množství elektrolytu v baterii. Díky tomu baterie Oxyride poskytují podle výrobce více energie po delší dobu.
Info: www.panasonic.cz, www.panasonic-europe.com
Statisíce stažených přístrojů
Akumulátory notebooků: Nebezpečí požáru
Ohlušující třesk, plameny a exploze. To, co se událo na jedné konferenci v japonské Ósace, vypadalo jako scéna z hollywoodského filmu. „Bombou“ však byl jen notebook značky Dell - s vadným akumulátorem. Tak dramatická selhání jako tehdy v Ósace sice nebývají příliš častá, nicméně dochází k nim. Jenom firma Dell musela v roce 2005 stáhnout zpět 35 000 potenciálně defektních akumulátorů, Apple 128 000 a „vedoucí pelotonu", Fujitsu Siemens, to dotáhl dokonce na 250 000 odvolání.
Vzdor zdánlivě vyzrálé technice nejsou výrobci evidentně schopni dodávat na trh bezvadné přístroje. Michael Rufer, tiskový mluvčí společnosti Dell, se k tomu vyjádřil takto: „Vzhledem k chemickému složení akumulátorů může k poruchám docházet - jako možná příčina připadá v úvahu například neodborné skladování nebo nesprávný postup nabíjení.“
Závady při zpracování: Výrobci bagatelizují nebezpečí
Avšak ne vždy je vinen uživatel, jak potvrzuje Dr. Jens Tübke z Fraunhoferova institutu pro chemické technologie: „Také zpracovatelské chyby výrobců, například nevhodné balení akumulátorů, hrají roli.“ Poněvadž vzdušný kyslík a voda vyvolávají v akumulátoru chemické reakce, může dojít k problémům kvůli tvorbě plynů a zvýšení vnitřního odporu. S tím souhlasí i Georg Albrecht, mluvčí Applu: „Pokud selžou bezpečnostní mechanismy, akumulátor může i způsobit požár.“
Při více než dvou miliardách lithium-iontových akumulátorů, které byly jen v roce 2006 zabudovány do mobilů, aut a notebooků, není vyloučeno, že se proslulé „ojedinělé případy“ budou napříště vyskytovat častěji. Norm England, CEO u Portable Rechargeable Battery Association, však takovým incidentům nepřikládá velkou váhu: „Věříme, že technika je bezpečná, dokud je používána podle předpisu.“ Nabízí se také možnost vsadit na nějakou moderní a bezpečnou technologii, například od firmy Valence z USA. Ta už dva roky nabízí bezpečné akumulátory založené na technice Saphion. Tyto baterie jsou plněny lithiovou směsí, která při zahřátí místo kyslíku uvolňuje nereagující fosfát. Nevýhodou zatím je, že tato technika je dražší a méně rozšířená. Navíc, jak říká Dr. Tübke, „tyto akumulátory vykazují menší hustotu energie, a vycházely by proto větší než obvyklé modely“.
Podle Dellu však není důvod k obavám: „Vycházíme z toho, že případ v Japonsku byl zcela výjimečný - výzkumy však dále pokračují.“
Bezpečnost
„Otisky signálu“ mohou ochránit bezdrátové sítě
Nová bezpečnostní technika slibuje jednoznačnou identifikaci jakéhokoli Wi-Fi zařízení. Útočníci by tak ztratili možnost schovat se za fingovanou adresou MAC (media access control). „Každé bezdrátové zařízení má jedinečný signálový „otisk“, který vznikl variacemi vyplývajícími z výrobního procesu křemíkových součástek,“ vysvětluje doktorka Jeyanthia Hallová z Carletonské univerzity v Ottawě. Bezdrátové zařízení má ve svém signálu unikátní variace, které je možné přirovnat k otiskům prstů u člověka - i proto je vědci nazývají „otisky signálu“ nebo transceiverprints (z angl. transceiver = vysílač, přijímač, print = otisk).
Hallová analyzovala patnáct různých zařízení od šesti výrobců a zjistila, že lze bezpečně identifikovat i přístroje od stejného výrobce. Podařilo se jí dosáhnout 95procentní pravděpodobnosti zjištění správného signálu, přičemž míra nesprávné identifikace zůstala na nule. Takovéto míry úspěšnosti dosáhla rozpoznáváním „otisků vysílačů". Tato metoda by podle ní mohla být s úspěchem zabudována i do systémů detekce narušení pro bezdrátové sítě.
Limitování přístupu do sítě na základě adres MAC specifických zařízení je už nějaký čas základní bezpečnostní vlastností systému Wi-Fi, je však mnoha odborníky podceňované, protože je jednoduché ukrást nějakému bezdrátovému zařízení jeho adresu MAC. Porovnávání adresy MAC s předem nahraným otiskem signálu daného zařízení by však tuto techniku blokování nepovolených adres MAC znovu učinilo významnou bezpečnostní vlastností.
Info: www.techworld.com
Microsoft Research
Zaznamenejte celý svůj život on-line
Představitelé výzkumné divize Microsoft Research představili nový zajímavý projekt, který opět trochu poodhaluje závoj budoucnosti. Týká se takových témat, jako je „wearable“ elektronika či pervazivní (pronikající) computing. S trochou nadsázky by bylo možné říci, že vědci z Microsoftu pracují na projektu jakési „černé skříňky", s tím rozdílem, že nemá být určena pro letadla, ale pro lidi.
Jedná se o zařízení s názvem SenseCam, které se z výzkumných laboratoří v Cambridge poprvé vynořilo už před dvěma lety a které nyní začíná dostávat první praktické obrysy. SenseCam je systém vybavený fotoaparátem, který zaznamenává více než 2000 obrazů denně do 128MB flash paměti. Reaguje na všechny možné podněty, jako je změna osvětlení a zvuku, poblíž stojící člověk a podobně. Jakmile se v okolí něco změní, fotoaparát to zaznamená. Může mít podobu přívěsku na krk, v budoucnosti může být implementován i do oblečení či brýlí. Takováto „černá skříňka“ vlastně zaznamenává celý život den po dni v tisících fotografií vytvořených v průběhu několika hodin. Kalifornský tým Microsoftu zároveň pracuje na systému, jak tyto získané informace třídit a katalogizovat, aby byly užitečné a umožnily připomínat si konkrétní události -například to, kde člověk zanechal své klíče či brýle. Množství informací a událostí, které by stály za zachycení, zkrátka pohltí minulost, protože jí buď nemá kdo zaznamenat, nebo se záznam nezachová. Všechno tak směřuje k cíli, aby měl každý vytvořeno svoje virtuální alter ego, zachycenu svoji kompletní minulost, pochopitelně on-line na webu.
Kromě toho je možné SenseCam využít i v medicíně, například při léčení pacientů s poruchami paměti - zkoušky s pacienty ukázaly, že když se někomu předestře obrazový „film“ předešlých událostí, dokáže si následně vybavit více detailů, ačkoli si předtím nic z ukázané minulosti nepamatoval.
Info: http://research.microsoft.com/sendev/projectsensecam.aspx
Nabídka knih on-line
Knihy zdarma od Googlu
Server Google nabízí ke stažení některé knihy, které již nejsou chráněné autorským právem. Až dosud se služby Google Book Search omezovaly na vyhledávání knih a případnou četbu jejich úryvků.
Uživatelé služby si budou moci stahovat ve formátu PDF soubory knih pro čtení, prohledávání za pomoci klíčových slov i pro vytištění. Pod tento program samozřejmě nepatří knihy chráněné copyrightem. U nich Google Book Search pouze ukazuje základní bibliografické informace, případně drobné úryvky textu.
Firma Google tak využije svůj projekt print.google.com, na němž spolupracuje s newyorskou veřejnou knihovnou a se čtyřmi univerzitními knihovnami v Michiganu, Harvardu, Stanfordu a Oxfordu. V jeho rámci firma skenuje knihy v těchto univerzitních knihovnách, které již nejsou chráněny copyrightem.
V nabídce lze mimo jiné nalézt historii občanské války v USA, biografie nejbohatších obyvatel New Yorku, romány Henryho Jamese nebo vládní dokumenty. Během příštích několika let chce Google do své knihovny převést několik milionů knih.
Původní projekt společnosti Google na vyhledávání v elektronických knihách narážel na odpor vlastníků autorských práv. Firma hodlala dokonce zprovoznit půjčovnu, Google chtěl knihu půjčit na týden. Největší problém však byl ve vytvoření dostatečné ochrany, která by měla zabránit využívání knihy i po vypršení výpůjční doby.
Info: http://books.google.com
Televize na internetu
V jednotném šiku pro internetovou TV
Vize televize dostupné přes širokopásmové připojení k internetu je o krok blíže. Firmy Sony a Matsushita a další tři japonští výrobci elektroniky, Toshiba, Sharp a Hitachi, plánují vyvinout jednotný standard pro nové internetové televizory. Oznámila to mluvčí společnosti Sony.
Nové televizory mají lidem zjednodušit sledování filmových a televizních materiálů dostupných na internetu. Firmy, které plánují zahájit prodej těchto přístrojů již v příštím roce, minulý měsíc založily pro vývoj jednotného standardu společný podnik s názvem TV Portal Service. Sony a Matsushita mají v tomto podniku po 35 procentech, Sharp, Toshiba a Hitachi po deseti procentech.
Nové internetové televizory mají být pro spotřebitele z hlediska ovládání přívětivější než osobní počítače a měly by používat operační systém Linux. Zúčastněné firmy předpokládají, že jich do roku 2011 prodají 10 až 20 milionů.
Info: www.technologyreview.com
Přenosné počítače
Notebooky oblečené v pravé kůži
Firma Asus rozšířila své portfolio notebooků o nový model S6, který na první pohled zaujme ručně zpracovaným koženým potahem a leštěnou klávesnicí.
„Abychom mohli zaručit maximální kvalitu nových notebooků, vycházeli jsme z obvyklé tolerance k „vadám“ materiálu, kterou používají uznávaní výrobci koženého zboží, avšak upravili jsme ji podle vlastních technologických standardů,“ píše se v tiskové zprávě firmy. Podle ní je každý kus kůže vybírán a aplikován na hliníkovou konstrukci ručně.
Nová kolekce s názvem S6 Leather je založena na mobilní technologii Intel Centrino Duo s procesory Intel Core Duo L2300 a L2400. Mobilitu notebooku umocňuje prodloužená životnost baterie, kdy systém správy napájení Powe4 Gear automaticky upravuje rychlost procesoru v závislosti na jeho zatížení. Nabízí se tak až osm provozních režimů určených pro hry, sledování DVD, poslech hudby a zpracování textu, což v konečném důsledku přináší podle výrobce prodloužení životnosti baterie až o 25 %.
Nový notebook disponuje 11,1palcovým širokoúhlým LCD displejem se speciální Glare vrstvou. Navíc je vybaven technologiemi Color Shine a Crystal Shine, které ve spojení s další použitou technologií, tzv. Splendid Video Intelligence Technology, zajišťují živý obraz s efektivním kontrastem, jasem, barevnými tóny a sytostí barev. Spojení se světem zajišťuje celá řada snadných bezdrátových řešení. Mezi ně patří například síťový adaptér WLAN 802.11 a/b/g či rozhraní Bluetooth 2.0 se zvýšenou rychlostí přenosu dat.
Periferie
Habu mouse pro hráče
Firma Logitech připravila u příležitosti 25. výročí „narození“ počítačové myši nový model s označením MX revolution, o němž jsme psali v krátké recenzi v čísle 9/2006. Společnost Microsoft se nechce nechat zahanbit, a přichází s novým modelem myši, který vypadá rovněž docela zajímavě. Takzvaná Habu mouse byla vyvinuta ve spolupráci s firmou Razer, a je určená především pro hráče, stejně jako pravděpodobně nalezne uplatnění na stolech grafiků. Jejím jádrem je precizní laserový senzor Razer s rozlišením 2000 DPI. Pomocí dvou tlačítek je možné měnit rozlišení za chodu, což má najít využití právě ve hrách. Další boční tlačítka jsou samozřejmě programovatelná. Rychlou komunikaci s PC bude zajišťovat technologie Ultrapolling, která bude využívat 16bitový datový přenos. Snímač dokáže zaznamenávat až 7080 obrázků za vteřinu a díky technologii Alway-On se nikdy nevypíná, aby zaručil okamžitou provozuschopnost i po delší době nečinnosti. Ergonomický design ve spojení s podsvícením bočních plastů je charakteristickým znakem nové Microsoft Habu mouse, která má být dostupná za cenu kolem 70 USD.
Info: www.razerzone.com, www.microsoft.com
Holografie
Nastupuje 300GB disk
Téměř 60krát více místa než na DVD - výrobce Maxell chce společně s firmou inPhase uvést na trh již na konci tohoto roku disk, na nějž lze uložit až 300 GB dat. Přenosová rychlost se má pohybovat kolem 20 MB/s. Následující generace produktu mají dokonce nabídnout kapacitu až 1,6 TB. Vzhledově se disk podobá DVD, bohužel je však o něco tlustší a transparentní.
Výjimečné hustoty ukládání dat budou možné díky použití holografické techniky. Data budou přitom ukládána pomocí fotopolymerů (látky citlivé na světlo) a bude je možné číst více než 50 let. V současnosti lze na holografický disk zapisovat pouze jednou.
Jeden háček však ještě existuje: mechanika má stát kolem 15 000 dolarů a náklady na jedno médium činí nejméně 120 dolarů.
Info: www.maxell.com
Laserová technologie
Válku mezi formáty možná ukončí Ricoh
V současnosti probíhá válka o nástupnictví po formátu DVD - jedná se o sledovanou bitvu mezi formátem HD-DVD (který prosazuje firma Toshiba) a technologií Blu-ray od společnosti Sony. Této válce možná bude konec: firma Ricoh totiž vyvinula součástku, pomocí níž bude možné v mechanice zapisovat i číst všechna média: Blu-ray, HD-DVD, DVD i CD, a to pomocí laseru a čočky. Zařízení detekuje, jaký typ disku je vložen, a podle potřeby formátu upraví čtecí laserový paprsek.
První čtecí zařízení se mají objevit v roce 2007, zapisovací o něco později.
Info: www.ricoh.com
Dočkáme se vyhledávání tváří?
Již v blízké budoucnosti by měl být na trh uveden nový produkt, který umožní vyhledávat na internetu i lidské tváře. Směřuje k tomu firma Google, která zakoupila společnost Neven Vision, což je malá technologická firma vytvářející software zaměřený na rozpoznávání obsahu digitálních obrazů.
Podle informací serveru Yahoo plánuje Google implementaci systému firmy Neven Vision do softwaru Picasa, což je nástroj pro prohlížení a správu fotografií. Očekává se, že nové funkce přinesou takové schopnosti, jako je rozpoznání, zda se na obrázku nachází člověk, později se pak mají možnosti rozšířit na rozpoznání konkrétních osob, míst, architektury a podobně. To by mělo umožnit vyhledat konkrétní fotografie, aniž by obrazy byly správně pojmenované a katalogizované.
Vyhledávání na webu i na lokálních počítačích stále ještě funguje na textové bázi a nachází se v začátcích. Stále více údajů je přitom uloženo v multimédiích: v obrázcích, podcastech či ve videu.
Výzkum
Zabezpečení komunikačních sítí fotony
Výzkumníci z Northwestern University předvedli veřejnosti kvantovou kryptografii v praxi. Na projektu spolupracovali se zástupci společnosti BBN Technologies. Výsledkem jejich práce je řešení, které sami vědci označili za první opravdovou datovou síť založenou na kvantovém šifrování.
Kvantová kryptografie využívá k distribuci kvantového klíče (který je nutný pro šifrování a dešifrování zpráv) jediný foton světla. Protože jsou kvantové částice změněny při jakémkoliv procesu měření či sledování optického paprsku, jsou příslušní správci bezpečnosti okamžitě informováni o případném narušiteli.
Princip představené datové sítě spočívá v tom, že vědci zkombinovali vlastní šifrovací kvantovou technologii odolnou proti rušení s distribuční technikou firmy BBN, která pracuje s takzvaným kvantovým klíčem. Přenos klíče byl přitom realizován přes optickou síť Sonet, spojující střediska obou společností, a to na vzdálenost necelých deseti kilometrů.
Prem Kumar, profesor zmíněné univerzity, se domnívá, že nová technologie je vhodná především pro ty uživatele, kteří přenášejí velké objemy dat přes superrychlé datové sítě. Předchozí testy výzkumníků přitom byly zaměřeny na využití takzvaných předem sdílených šifrovacích klíčů. V případě přenosu klíče přes foton je však vždy zaručeno, že se jedná o klíč, který je jedinečný.
MP3 přehrávače
„Revoluční“ přehrávač s dotykovým displejem
Zdá se, že s „revolučními“ produkty se v poslední době přímo roztrhl pytel - po Logitechu, který přichází s novým modelem myši, představuje firma Samsung svůj nový MP3 přehrávač, který má být rovněž převratný. Zařízení nese označení YP-K5. Od ostatních konkurenčních přehrávačů se liší především integrovaným výsuvným reproduktorem, který dokáže hrát dost nahlas. Ovládá se pomocí dotykového displeje.
Co se podpory hudebních formátů týče, přehrávač si poradí s MP3, WMA, OGG a ASF soubory. Obsažen je též FM tuner. K dostání je v kapacitách 1 GB, 2 GB a 4 GB.
Info: www.samsung.com
Výzkum
Molekulární počítače jako náhrada za RFID?
Tým, který na Queen's University vedl vědec Prasanna de Silva, přišel s molekulárním počítačem. Na vstupu má různé chemické látky a výstupní detektor (jiná molekula) se v jejich přítomnosti buď rozsvítí, nebo ne.
Je jednoduché postavit na tomto principu hradla YES (svítí s látkou X), NO (nesvítí s látkou X), AND (svítí jen s látkami X a Y), OR (svítí buď s látkou X, nebo s látkou Y) a NOR (svítí, pouze pokud není přítomna ani jedna z obou látek).
Silvův tým uvádí, že výhodou molekulárního počítače je množství paralelně probíhajících operací, problémem ale je, jak je zřetězit do nějakého výpočtu o více krocích. Britští vědci se proto ve svém molekulárním počítači nesnaží realizovat výpočty. V podstatě ani o počítač v pravém slova smyslu nejde. Lze ho ovšem použít pouze k identifikaci, jako tzv. molekulární tagy. Spojením několika hradel lze získat obrovské množství jedinečných značek.
Křemíkové čipy v dnešních RFID (čipech s radiofrekvenční identifikací) jsou tlusté okolo 0,3 milimetru, což je pro některé aplikace stále ještě příliš mnoho. Neumožňuje to třeba značkovat pomocí RFID jednotlivé buňky. Nové molekulární značky by toto měly umožnit, jejich zatím plánovanou hlavní aplikací jsou tedy pokročilá sledování v medicíně a nanotechnologiích.
Info: www.newscientisttech.com
- Aktuality - Spektrum (378.38 kB) - Staženo 0x