Spektrum
MP3 přehrávače
"Hrací kostka" mobiBLU - doplněk oblečení
Výrobci multimediální elektroniky zkoušejí všechno možné, aby zaujali nápaditostí provedení svých produktů. Například u MP3 přehrávačů jsme se mohli setkat s mnoha různými tvarovými kreacemi - s přehrávači ve tvaru fazole nebo karabiny či s přehrávačem zabudovaným v hodinkách. S originálním řešením nyní přichází společnost Hyun Won (ve světě vystupující pod obchodní značkou mobiBLU), která navrhla přehrávač ve tvaru kostky.
Originální "hrací kostka" s označením mobiBLU DAH-1500i má rozměry 24 x 24 x 24 mm a hmotnost 18 gramů. Na trhu se můžeme setkat se čtyřmi barevnými verzemi: lze vybírat mezi černou, červenou, stříbrnou a modrou barvou. Po rozzáření malého jednobarevného OLED displeje na čele přístroje se z přehrávače stává zajímavý doplněk oblečení, především v případě, že použijete originální sluchátka sloužící zároveň jako šňůrka na krk. Na bocích krychličky pak najdete standardní ovládací prvky - pravý bok ukrývá kruhový ovladač s potvrzovacím středem, levý pak další dvě klávesy.
Baterie by podle výrobce měla vydržet na až deset hodin přehrávání. Skladby z PC lze do tohoto přehrávače přehrát pomocí rozhraní USB 2.0. Přehrávač mobiBLU se prodává v kapacitě 1 GB, 512 či 256 MB, přičemž verze s kapacitou 1 GB stojí 4490 Kč.
Info: www.mobiblu.com
Grafické simulace
Nejrealističtější VR na světě
Vědci na Iowa State University ve Spojených státech budou mít k dispozici prostor s nejrealističtější virtuální realitou na světě. V současnosti zde používají laboratoř s označením C6, která od svého otevření v červnu 2000 dosud neprošla modernizací. Poté, co bude proveden upgrade za čtyři miliony dolarů, budou v šestistranné místnosti o rozměrech 10 x 10 stop na účastníka simulace zářit obrazy složené z přibližně 100 milionů pixelů. To je dvojnásobný počet obrazových bodů ve srovnání s jakoukoli jinou laboratoří na světě a přibližně 16krát více, než měla místnost C6 před modernizací. Nové zařízení, které má být instalováno toto léto, bude sestávat z počítače Hewlett-Packard s 96 procesory, z 24 digitálních projektorů, osmikanálového zvukového systému a ultrazvukové technologie pro sledování pohybu (motion tracking).
Nový systém využijí například biologové při vytváření genových simulací, inženýři nebo architekti plánující rozvoj měst. Například profesorka biologie a genetiky Eve Wurtelová dosud využívala virtuální místnost C6 k vývoji nových způsobů vizualizace dat více než 22 000 genů. Profesorka rovněž vytváří virtuální projekt zobrazující život buněk ve 3D, což má napomoci studentům učit se o fotosyntetických procesech a dalších aspektech buněčné biologie. Vyšší rychlost a lepší obrazová kvalita ve virtuální laboratoři C6 budou mít pozitivní vliv na zlepšení výuky a výzkumu na Iowa State University.
Microsoft FlexGo
Neplaťte za počítač, ale za čas používání
Firma Microsoft přichází se zajímavým obchodním modelem plateb za používání počítačů. Namísto jednorázové platby při koupi PC by se mělo platit za čas, který uživatel u přístroje stráví.
Ceny osobních počítačů již samozřejmě klesly na přijatelnou úroveň, stále však existuje mnoho lidí, kteří si je nemohou dovolit - například v rozvojových zemích. Po několika konceptech levných počítačů přichází Microsoft se zajímavým nápadem: zákazník, který si koupí počítač Microsoft FlexGo, zaplatí pouze polovinu běžné ceny. Zbytek pak splácí tak, že se mu účtuje čas, který u něj stráví. Jakmile splacená částka dosáhne výše ceny počítače, PC se stává majetkem uživatele.
Rozdíl oproti nákupu na leasing spočívá hlavně v možnosti splácet po různě velkých částech, podle toho, jak bude počítač v provozu. Problémem lidí v rozvojových zemích není jen nízký příjem, ale také skutečnost, že je často nepravidelný a nepředvídatelný. V případě, že lidé nebudou mít příjem, nebudou počítač používat a vše je v pořádku -nemusí se obávat penalizací při zdržení splátek.
Intel i AMD se chystají sériově vyrábět čipy, které by takovýto provoz umožnily - doba provozu bude kontrolována na hardwarové úrovni. V současnosti se projekt testuje v Brazílii, brzy má být nasazen i v Číně, Indii, Rusku a Mexiku.
Info: www.microsoft.com/whdc/flexgo
Spolupráce firem Apple a Nike
Boty propojené s MP3 přehrávačem
Dva velcí výrobci se pokusili propojit produkty, které na první pohled nemají příliš mnoho společného - firmy Nike a Apple představily bezdrátový systém, který spojuje hudební přehrávač Apple iPod se sportovními botami Nike.
Speciální zařízení se skládá ze dvou částí - z vysílače, který je třeba umístit do boty, a z přijímače, jenž se nachází na iPodu. Kromě hudby tak běžec získá přídavné informace o tom, jak rychle běží, o vzdálenosti či o množství spálených kalorií. Zpětná vazba v reálném čase může být poskytnuta přes sluchátka, případně se data zobrazují na displeji. Údaje o běhu lze samozřejmě následně importovat do PC.
Nová pomůcka se bude prodávat od léta letošního roku, a to za necelých 30 dolarů. Kromě obuvi plánuje firma Nike v nejbližší době uvést kolekci sportovního oblečení a řadu dalších potřeb určených speciálně pro iPod.
"Ve spolupráci se společností Nike chceme přinést hudbě a sportu zcela nový rozměr. Samotným lidem pak lepší a atraktivnější zážitky z běhání," uvedl Steve Jobs, šéf firmy Apple.
Videoukázky demonstrující využití této technologie lze nalézt na stránkách firem Nike a Apple.
Info: www.nike.com/nikeplus
Bezpečnost
Boj proti informacím utajeným v obrazech
Souboj mezi organizovaným zločinem a bezpečnostními orgány probíhá i na poli informačních technologií. Pokud například chceme, aby data posílaná e-mailem zůstala utajená, můžeme použít jednoduchý kódovací program - pro zločince ovšem připojení zakódovaného souboru znamená zvýšené riziko podezření. Co když však informaci zakódují do digitálního obrázku? Na první pohled nevinná rodinná fotografie může obsahovat vzkazy teroristů.
Technika zakódování informací do digitálního obrazu se nazývá steganografie a umožňují ji některé softwarové produkty na trhu. Tyto metody umožňují uživateli zakódovat informaci posunem barevných hodnot pixelů obrazu.
Bezpečnostní orgány chtějí problému s utajenými informacemi v obrazech čelit. Profesoři matematiky Clifford Bergman a Jennifer Davidsonová na Iowa State University vyvinuli systém, který dokáže pozměněné obrazy rozpoznat - takzvaný "Artificial Neural Net" neboli ANN. Trénink systému je založen na databázi 1300 obrazů, které jsou poté změněny nejrůznějšími steganografickými technikami. V předběžných testech dokázal ANN identifikovat 92 procent pozměněných obrazů a špatně označil pouze 10 procent obrazů. Vědci věří, že výsledky se časem ještě zlepší.
Vyšetřovatelé v současnosti provádějí testování programu, aby ověřili jeho použitelnost v praxi. Současně také probíhají práce na vývoji grafického rozhraní, aby práce se softwarem byla uživatelsky příjemná.
"Věříme, že přijdeme se statisticky přesvědčivými algoritmy, které by využili i znalci v soudní síni," uvedl Clifford Bergman.
Info: www.external.ameslab.gov
DVB-H
Bude zájem o televizi v mobilu?
Výsledky testovacího provozu vysílání digitální televize na mobilních telefonech (pomocí technologie Digital Video Broadcasting - Handheld, DVB-H), které byly v nedávné době zveřejněny, ukázaly několik zajímavých zjištění. Kolem 72 procent uživatelů hodnotilo digitální televizi na mobilu jako "velmi zajímavou" či "zajímavou" a přibližně 80 procent z nich by ji uvítalo jako standardní službu.
Testovací projekt spustily společnosti Abertis Telecom, Nokia a Vodafone ve španělské Seville již 16. prosince 2005. Testovací vysílání, kterého se zúčastnilo kolem 300 uživatelů, nabídlo celkem 14 kanálů. Kromě regionálních televizních stanic nabídly svoje pořady programy Antena 3 TV, Net TV, Sogecable, Telecinco, RTVE a další.
Sledování digitální televize v mobilním telefonu věnovali účastníci průměrně 35,3 minuty v průběhu pracovního dne a 37,9 minuty v průběhu víkendu. Na nejvyšších příčkách oblíbenosti respondentů bodovaly zprávy, seriály a magazíny. To je rozdíl oproti filmům, sportu a dokumentům, které mají tradičně výsadní postavení při klasicky šířeném televizním vysílání.
Mobilita, možnost využít volný čas a rychlý přístup ke zprávám - to jsou tři hlavní faktory ovlivňující úspěch služby digitální televize v mobilním telefonu, jehož ovládání označilo 8 z 10 účastníků jako velmi jednoduché.
Info: www.nokia.com
Věda a IT
Superpočítačová simulace virů
Vědci z Illinois vytvořili na systému SGI Altix první simulaci kompletního funkčního organismu na úrovni atomů. Odborníci doufají, že tento objev urychlí vývoj nových léků k potírání virů u zvířat, případně i u lidí.
Výzkumný tým vedený profesorem Klausem Schultenem na univerzitě v Illinois simuloval rostlinný virus s jedním milionem pohyblivých atomů. Jedná se o historický úspěch vzhledem k vysoké náročnosti tohoto problému. Pokud by vědci použili moderní stolní počítač, výzkum by neskončil dříve než v roce 2041.
Tým doktora Schultena využil část systému SGI Altix 3700 Bx2, který je umístěn v Národním centru pro superpočítačové aplikace (NCSA). Pomocí systému Altix byli vědci schopni spočítat interakce mezi atomy v každé kvadriliontině sekundy neboli jedné miliontině z miliardtiny sekundy.
Přestože je virus malý - dokonce tak malý, že vědci o něm hovoří jako o částici -, schopnost simulovat organismus představuje ohromný příslib pro lékařský výzkum. "Umožňuje nám to pozorovat, jak se viry sestavují a dezintegrují," poznamenal Peter Freddolino, člen výzkumného týmu z Illinois. "Protože sestavování a dezintegrace jsou dva základní děje v životním cyklu virů, pochopení těchto dějů může vést k vyvinutí léků určených k potírání virů v těchto zranitelných bodech."
Info: www.sgi.com
Nové baterie
Energie z lidského srdce
Většina mobilních zařízení je závislá na energii z baterií. Vědec Zhong Lin Wang z Georgijského technologického institutu nyní přichází s miniaturním senzorem, který dokáže převést pohybovou energii na elektřinu. Snímač lze díky mikroskopickým rozměrům zabudovat prakticky kamkoli, třeba do lidského srdce.
Malý senzor dokáže využít například pohybu krve v cévách a vzniklou elektřinou napájet kardiostimulátory či jiné implantáty. Snímač zabudovaný v botě vojáka by zase mohl během chůze nabíjet například akumulátor vysílačky. Díky miniaturním rozměrům může senzor získávat energii z chůze, pohybu svalů, krevního tlaku nebo proudění tekutin.
Na jakém principu zařízení funguje? Senzory získávají elektřinu z mikroskopických strun z oxidu zinku. Když se struna ohne, vzniká na jejích stranách elektrický náboj. Na vnější (roztažené) straně vzniká náboj negativní, na vnitřní (stlačené) straně ohybu se generuje náboj pozitivní. Tomuto jevu se říká piezoelektrický efekt.
Účinnost senzorů činí přibližně 30 procent, což znamená, že tato část mechanické energie je proměněna na elektrickou. Energetický zisk je sice poměrně malý, ale pro napájení některých čipů dostatečný.
Podle profesora Wanga by se vojenské vybavení disponující touto technologií mohlo na trhu objevit během tří až pěti let. V civilní oblasti by se zařízení mohlo uplatnit například v napájení identifikačních čipů a zabezpečovacích, senzorických a měřicích systémů. Rovněž možnosti využití v medicíně jsou velmi široké.
Info: www.nanoscience.gatech.edu/zlwang/index.html
Mobilní TV
Televize na notebooku, kamkoli jdete
Firmy vyvíjející mobilní telefony se nyní mezi sebou přou o to, která technologie je pro mobilní televizi ta nejlepší. Hlavní představitel firmy ATI Dave Orton však vidí jinou možnost: přišel s nápadem, že by se standard DVB-H (Digital Video Broadcasting - Handheld) mohl integrovat také do notebooků.
Společnost ATI se nyní nachází v dobré pozici k tomu, aby výrobcům přenosných počítačů mohla takovou možnost nabídnout. V únoru vyvinula čip s názvem WTV100-M, přijímající signál DVB-H. Společnost ATI tvrdí, že čip přímo komunikuje s Imageon media procesory od ATI, což zabezpečuje potřebné dekódování audia a videa, aby byla nabídka DVB-H zcela kompletní.
Samozřejmě že hlavní cílovou skupinou pro čip jsou výrobci mobilních telefonů či handheldů. Proč však neintegrovat čip DVB-H do notebooku? Bylo by tak možné přijímat televizní signál kdekoli. S myší a velkou obrazovkou dává notebook pro prohlížení interaktivních televizních programů, které nabízí DVB-H, přece jen o něco větší smysl než malý displej mobilního telefonu.
Info: www.theinquirer.net/
Průzkum
Víceúčelové mobily mění svět
Téměř každý druhý člověk používá svůj mobilní telefon jako hlavní fotoaparát a tři čtvrtiny uživatelů pak tímto zařízením nahradilo hodinky jakožto hlavní ukazatel času. Tyto informace pocházejí z nedávného průzkumu, který proběhl v 11 zemích a který pro mobilního výrobce Nokia prováděla společnosti ICM.
Podle výzkumu více než dvě třetiny lidí předpokládají, že mobilní telefony schopné přehrát hudbu nahradí jejich MP3 přehrávač. Téměř polovina dotázaných (42 %) by chtěla, aby jejich tiskárna, PC, stereosoustava nebo televizor byly propojené s mobilem. Nejvíce digitalizovaných domácností by chtěli v Saúdské Arábii, kde by 72 procent dotázaných přivítalo, aby do sítě byla zapojena dokonce i jejich lednička.
Digitálně zpracovávané hudební záznamy rovněž výrazně změnily celosvětové návyky při nákupu a poslechu hudby. Ze studie vyplývá, že 67 % dotázaných si část hudby stahuje z různých zdrojů; 87 % potvrzuje, že jejich přístup k muzice se zvýšil od té doby, co vlastní zařízení na reprodukci digitální hudby. Nejvíce času stráví posloucháním hudby lidé v Německu, kde 28 % dotázaných uvádí, že poslouchají hudbu více než 21 hodin týdně.
"Tyto výsledky potvrzují, že lidé si na myšlenku digitálního sbližování zvykají. Skutečně si přejí mít jedno zařízení, které pro ně udělá vše, počínaje pořizováním kvalitních snímků přes ukládání oblíbené hudby a konče provozováním digitálně propojené domácnosti," komentuje výsledky Tapio Hedman, viceprezident společnosti Nokia pro marketing a multimédia.
Info: www.nokia.com
Dotyková rozhraní
Dotyková obrazovka přes USB
Japonská firma Logitec (pozor, neplést s Logitech) přichází s novou pomůckou pro PC - se zařízením nazvaným USB Touchscreen. Jedná se o produkt, který se asi nejvíce podobá filtrům, jež se kdysi používaly na monitorech. Toto zařízení však umožňuje - po nainstalování na monitor nebo LCD a zapojení do portu USB -ovládat počítač pomocí dotyku, a to buď pomocí speciálního pera, či vlastního prstu.
Zařízení se dá pomocí suchého zipu z monitoru velmi rychle sejmout. USB Touchscreen je kompatibilní s operačními systémy od Windows 98 po XP, podporuje rozlišení do 1280 x 1024, je vyráběn ve dvou modifikacích (pro 17palcové a 15palcové zobrazovače) a ve dvou barevných verzích - bílé a černé.
USB Touchscreen je ideální pomůckou například pro ty, kteří chtějí k počítači dostat malé děti, jež mají problém ovládat počítač myší a místo toho by se raději dotýkaly obrazovky - což je pochopitelně daleko přirozenější způsob ovládání.
Info: www.logitec.co.jp
Software
Překladač EXPO umožní porozumět experimentům
Počítače ve vědě pomáhají dělat složité výpočty a ulehčují analyzování informací. Dosud však nedokázaly dost dobře analyzovat a porovnávat experimentální výsledky. Informační technologie zatím nejsou příliš dobré v porozumění přirozenému jazyku, potřebují mít údaje maximálně formalizované. Nyní však Ross King a Larisa Soldatová z Aberystwyth University ve Walesu vyvinuli speciální softwarový nástroj s názvem EXPO, který může být použit pro překlad vědeckých experimentů do formátu, který by dokázal pochopit i počítač.
Kdyby tento nástroj používalo víc vědců na psaní svých vědeckých prací, velmi rychle by se dalo zjistit, zda má práce nějaké rozdíly či shody s jinými pracemi, což by dovolilo mnohem sofistikovanější vyhledávání.
Různí výzkumníci už nyní používají podobné metody, aby dokázali reprezentovat specializovanou informaci, například genetické vlastnosti různých druhů much. Tak dokáží tyto údaje uložit do počítačové databáze a lehce k nim přistupovat. EXPO je však prvním pokusem aplikovat takovouto soustavu do více vědních oborů. To znamená, že může být využita k porovnání experimentálních metod použitých ve velmi odlišných vědeckých pracích. Výzkumníci použili k testům systému EXPO dvě existující práce -jednu z oboru částicové fyziky a druhou z oboru evoluční teorie. Překlad prací s použitím nástroje EXPO umožnil počítači zjistit podrobnosti, které by jinak zůstaly nepovšimnuté. Odhalil například, že obě práce používají metody analýzy známé jako "statistical branching model".
V současnosti je ještě poměrně náročné překládat do systému EXPO, protože všechno se musí dělat ručně. Další pokročilé verze tohoto softwaru by už mohly překlady zautomatizovat, což by proces urychlilo a umožnilo zapojit se do systému většímu počtu vědců.
Bezpečnost
Technologie odhalí zloděje podle pohybů myší
Firmy zabývající se bezpečností bankovních on-line transakcí vymýšlejí různá řešení, která by měla zabezpečit spolehlivou identifikaci uživatele. S novým nápadem nyní přichází společnost FairIsaac. Počítačoví zloději, kteří získali cizí přihlašovací jméno a heslo, si již nebudou jisti svým úspěchem - nové softwarové řešení s názvem Falcon One for Online Acces totiž využívá k identifikaci mnohem více informací než pouze uživatelské jméno ověřené jednorázovým heslem. Technologie sleduje on-line transakce a učí se uživatelské návyky. Tedy především to, jakým způsobem člověk píše na klávesnici či pohybuje myší. Tyto úkony jsou pro každého uživatele unikátní, jak ukázal např. i výzkum Technické univerzity v Louisianě. Z něj vyplývá, že každý člověk má různou dobu prodlevy mezi stiskem jednotlivých kláves a také rychlost jejich stisku.
Info: www.fairisaac.com
Grafické karty
Demonstrace fyzikálního modelu od ATI
Na výstavě Computex v Tchaj-peji demonstrovala firma ATI implementaci fyzikálního enginu Havok FX na svých grafických kartách třídy X1000. Dokázala to pomocí dvou karet propojených v rámci Crossfire, řešení ATI na propojení dvou různých karet v jedné počítačové sestavě.
Demonstrovaná karta Radeon X1900XTX, přinášející svých 360 Gflops výpočetní síly na pole fyzikálních výpočtů, se stala jednou z nejvýkonnějších v současnosti dostupných fyzikálních karet. Hráči tak budou moci hrát ve scénách s 20 000 až 30 000 různými objekty, které budou věrně simulované a renderované v reálném čase. Podobně jako konkurenční společnost nVidia, také ATI používá na výpočty fyzikálních fenoménů middleware od společnosti Havok s názvem Havok FX.
Řešení Crossfire umožňuje hráčům výběr výkonnosti karty, která jim bude na jejich sestavě zpracovávat simulaci fyzikálních fenoménů. Tato architektura umožňuje na rozdíl od konkurence (nVidia) asymetrické konfigurace grafických karet v sestavách, kdy je jedna karta ATI využita na počítání grafiky a druhá na simulaci fyziky. Tato otevřená architektura umožňuje hráčům rozhodnout se, zda chtějí na fyzikální výpočty využívat silnější, či slabší kartu.
Info: www.ati.com
Pervazivní computing
Software pro všudypřítomné počítače
Analytici se shodují, že v horizontu pěti či deseti let se patrně staneme svědky nástupu tzv. pervazivního computingu -tedy pojetí informačních technologií, které má svrhnout zažitý pohled na tradiční podobu "klasických" PC; počítače budou jako všudypřítomná a drobná zařízení zabudovány do běžných předmětů. Hardware, který by nabízel vlastnosti jako bezdrátovou konektivitu či umělou inteligenci do mobilních telefonů, oblečení či automobilů, již existuje. Software pro pervazivní systémy však až dosud zůstával poněkud pozadu.
"Vývoj hardwaru dosáhl stadia, kdy je možné mít počítač s procesorem, pamětí a operačním systémem na zařízení velikosti kousku žvýkačky," vysvětluje Germán Puebla, výzkumník z Technologické univerzity v Madridu. "Až dosud však scházel software, který by mohl být jednoduše naprogramován a přitom by používal omezené hardwarové a energetické zdroje pervazivních systémů."
Germán Puebla koordinoval projekt ASAP, který měl vyřešit problém vytváření a přizpůsobování softwaru, jenž by mohl být na pervazivních systémech efektivně provozován. Výsledkem je open-source programovací a optimalizační nástroj používající Constraint Logic Programming (CLP). Vývojářský nástroj, vyvinutý Technickou univerzitou v Madridu, Univerzitou Heinricha Heineho v Düsseldorfu a Roskildskou univerzitou, nabízí optimalizované řešení, které kromě mnoha dalších výhod snižuje nároky na hardwarové a energetické zdroje pervazivních systémů.
Info: http://www.sciencedaily.com
Levné osobní počítače
Solo - počítač se solárním panelem
Na internetu se objevil další projekt nenáročného PC. Počítač je zabudován do těla LCD monitoru, nemá žádnou pohyblivou součást a je vybaven open-source softwarem. Může se pochlubit nízkou spotřebu energie (8,5 W), kterou uspokojí přenosný solární systém.
Na rozdíl od Negroponteho projektu nenáročného laptopu vznikla idea tohoto počítače přímo v Africe, přesněji v Nigérii. Místní nadace se potýkala s problémem darovaných PC, které dovážela z Británie. Klasické PC měly v Nigérii problém přežít, jejich nepříteli byly vysoké teploty a extrémní prašnost prostředí. Nejčastějšími poruchami byly přehřáté zdroje a pevné disky. Problémem byla spotřeba takovýchto PC, která se pohybovala kolem 200 W. Přímo od této nadace pak vzešel koncept počítače, u něhož by takovéto problémy odpadly. Výsledky úsilí se ve spolupráci s britskými softwarovými vývojáři zhmotnily do konceptu jménem Solo.
Počítač Solo je zabudován ve zvětšeném těle LCD monitoru. Samotný PC je přibližně ve velikosti rozšiřovací karty do PCI a představuje sestavu, která je vybavena energeticky nenáročným procesorem. V ceně je solární panel s výkonem přibližně 10 W a přenosná baterie. PC je vybaven open-source softwarem a operačním systémem Linux. Cena však není zrovna příznivá, za 1200 dolarů si tento PC budou moci dovolit jen ti nejbohatší. Podle slov představitelů nadace se však nejedná o rodinný PC, ale spíše o počítač komunitní.
Info: www.explan.co.uk/solo
Zásobování energií
Efektivnější výroba elektrické energie
Termofotovoltaická konverze spočívá ve spalování malého množství paliva k vytvoření mimořádně jasného světla. Světlo je potom konvertováno na elektrickou energii pomocí vysokovýkonných fotodiod (podobných solárním článkům). Nový termofotovoltaický systém by se podle výzkumníků z MIT (Massachusetts Institute of Technology) dal využít na elektrické napájení subsystémů například v autě (elektrické obvody, elektronika...). Takovýto systém napájení by se výrazně odlišoval od standardního systému auta, kdy motor pohání generátor, což vytváří elektrickou energii. Byl by také mnohem úspornější, protože by spotřeboval menší množství paliva.
Nápad na realizaci systému TPV je následující: vytvořit zdrojové intenzivní světlo, které by svítilo na diody generující elektřinu. Podle profesora Johna Kassakiana z MIT je možné dosáhnout efektivnosti tohoto procesu na úrovni 40 až 50 procent. V srdci systému TPV by byl cylindrický zdroj světla z wolframu s povrchem pokrytým nanodírkami. Tento zdroj by po zahřátí na vysokou teplotu kolem 1200 stupňů Celsia generoval intenzivní světlo převážně na vybraných vlnových délkách. Specializovaný filtr by propouštěl světlo jen té nejužitečnější vlnové délky, žár na jiných vlnových délkách by odrážel nazpět do zdroje, což by ho udržovalo stále horkým. Propuštěné světlo by bylo absorbováno speciálními diodami, které by generovaly elektrickou energii.
Flexibilní zobrazovače
Pružný displej s největším rozlišením
Japonská firma Seiko Epson vyvinula prototyp elektronického papírového displeje o velikosti archu papíru A6 (105 x 148 mm), s úhlopříčkou 7,1 palce. S použitím orginální technologie Epsonu s názvem SUFTLA (Surface Free Technology by Laser Ablation), dosahuje nový elektronický papír Quad-XGA rozlišení (1536 x 2048 obrazových bodů), takže by měl být zobrazovačem s největším rozlišením na světě. Vývoj displeje byl oznámen na mezinárodním sympoziu Society for Information Display (SID), které se konalo v San Franciscu.
Displej v sobě kombinuje několik technologií vyvinutých touto firmou, které zahrnují například flexibilní paměťové čipy. Ty mohou být vyrobeny ze stejného plastického substrátu jako displej, a následně ohýbány společně s obrazovkou, která byla zčásti založena na technologii společnosti E Ink.
Obě zmiňované společnosti již spolupracovaly na výrobě náramkových hodinek, které používaly tzv. electronic paper displej. Hodinky s minimální tloušťkou se mohly rovněž pochlubit nízkou energetickou spotřebou. Vývojáři se domnívají, že tenké elektronické obrazovky by mohly díky svým vlastnostem najít své uplatnění namísto tištěných novin. "Vzhledem k tomu, že jde o digitální displeje, denní tisk by mohl být aktualizován v reálném čase a navíc by mohl zahrnovat i videoukázky," píše se v tiskové zprávě společnosti Seiko Epson.
Bezdrátové sítě
Wavion zdvojnásobuje rozsah Wi-Fi
V posledních několika letech narostl ve Spojených státech zájem o bezdrátové sítě, k nimž by se připojovalo prostřednictvím přístupových bodů. Ty by pokrývaly celé město a umožňovaly připojit se kdekoli k internetu. Praxe ovšem ukázala, že běžně je na něco takového třeba o něco více přístupových bodů, než se plánovalo, což zvyšuje náklady. Obyvatelé si musí do svých domovů často instalovat posilovače signálu, protože signál zvenku je příliš slabý.
Společnost Wavion nyní přichází se softwarem a s čipem, který nejen zvyšuje vzdálenost na přenos signálu Wi-Fi, ale rovněž snižuje ztráty signálu. Společnost vyvinula technologii, která zabezpečuje škálovatelnost potřebnou pro skutečné celoměstské sítě. Wavion využívá verzi technologie MIMO (Multiple Input and Multiple Output), která používá více antén k tomu, aby přijímaly a odesílaly několik datových proudů na jednom kanálu současně. Technologie Wavionu zdvojnásobuje rozsah bezdrátových signálů z běžných 182 metrů přibližně na dvojnásobek, 364 metrů, případně na dvouapůlnásobek, 457 metrů. Zvýšený rozsah přístupových bodů znamená, že na pokrytí města je třeba tři- až čtyřikrát méně přístupových bodů než při konvenční technologii Wi-Fi, což redukuje náklady nejméně o 50 procent.
Info: www.wavionnetworks.com
- Aktuality - Spektrum (481.01 kB) - Staženo 0x