Programovaný krach

Bezcitné vysokorychlostní počítače likvidují na burzách během milisekund miliardové sumy.
MANUEL KÖPPL

Píše se 6. květen 2010, den, na který Pamela Craigová nezapomene po celý život. Finanční ředitelka společnosti Accenture musí bezmocně přihlížet, jak kurz akcií její podnikové poradenské agentury během deseti sekund ztrácí 90 procent své hodnoty. V pěti minutách padá Dow Jonesův index na Wall Streetu o 1 000 bodů. Za dvacet minut je ztraceno 900 miliard USD. Tento "Černý čtvrtek" se pak do burzovní historie zapíše jako "flash crash". A finanční šéfová Accenture Craigová se už tenkrát obává: "To se může stát kdykoliv znovu."
O pět měsíců později přichází vyšetřovatel finančních trhů Gregg Berman s vysvětlením pro tuto až do té doby druhou největší denní ztrátu v celosvětovém burzovním obchodě. Nikoliv zpanikaření brokeři, nýbrž chladně kalkulující high speed počítače onoho květnového dne během dvaceti minut "obrátily" biliardy – jeden jediný makléř se 75 000 malými objednávkami "zvládl" pouze 4,1 miliardy amerických dolarů.
Bermanův 104 stránek dlouhý vyšetřovací spis poprvé odhaluje skutečnou moc burzy v pozadí za velkými bankami, hedge fondy a finančními poradci: plně automatizovaný počítačový obchod. A nyní, začátkem podzimu 2011, se zdá, že samostatně fungující automaty mohou udeřit znovu.
Když letos v srpnu a následně i v průběhu září zaznamenaly největší světové burzovní indexy (německý DAX, americký Dow Jones nebo japonský Nikkei) největší ztráty za mnoho let, ocitl se vysokorychlostní obchod opět na mušce vyšetřovatelů finančních trhů. Z dramatického kolísání kurzů po celém světě obviňují burzovní dozory emocím nepodléhající stroje.

Burzám vládnou počítače

Za 500 milisekund, které obchodník s akciemi potřebuje na jedno kliknutí myší, provedou vysokorychlostní počítače samostatně stovky transakcí – nákupy a prodeje v mili-, mikro-, a brzy už i v nanosekundovém taktu. Přitom se počítače řídí tajnými algoritmy. Lidský zásah je nežádoucí, neboť každá myšlenka snižuje zisk.
"High Frequency Trading" se stal synonymem pro přetaktované finanční trhy. Vysokofrekvenční obchodování je dnes odpovědné asi za tři čtvrtiny akciových obratů na Wall Streetu, odhaduje Andy Haldane, ředitel ctihodné Bank of England. Na evropských burzách mají "algoautomaty" kontrolovat celých 40 % obratu – se stoupající tendencí. "Pro burzovní obchodování naléhavě potřebujeme nová pravidla," říká cedulový bankéř Haldane. "Trocha písku do soukolí by snad mohla příštímu krachu zabránit."
Přitom jsou dosud právě státní burzovní dozory mazivem plně automatizovaného počítačového obchodování. Obchodní místa rozesetá po celém světě zajišťují high-speed brokerům milisekundový náhled na udělené zakázky, dříve než se transakce zviditelní všem obchodníkům. Tento zlomek sekundy stačí "nanoobchodníkům" k tomu, aby přetransportovali miliony – nebo znechutili obchod konkurenci (viz schéma nahoře).
"Knife", "Carnival" nebo "Twilight", tak nazývají experti amerického zpracovatele dat Nanex vysokorychlostní algoritmy, které nyní chtějí odhalit vzhledem k nečekaným kurzovým pohybům při posledním "flash crashi". Jejich tajné vzorce jsou tím, co banky pravidelně rozkolísává. "Náš rozpoznávací software jsme stále dolaďovali," říká Jeffrey Donovan, vývojář softwaru u společnosti Nanex. Vzorce samotné ale zůstávají v temnotách.

Algoritmy se vymykají kontrole

Odborníci Nanexu vycházejí z toho, že jednotliví programátoři smějí řešit pouze dílčí problémy vysoce citlivých algoritmů. Ve hře je příliš mnoho peněz, než aby bylo možné svěřit tajemství algoautomatů jedinému géniovi. Takto však na druhou stranu hrozí, že se zázračné stroje vymknou dozoru, neboť žádný programátor neví, jak jeho část algoritmu bude reagovat na ostatní části, nebo dokonce na cizí algoritmy.
Od flash crashe mezitím uplynulo devatenáct měsíců, a přesto se závěry vyšetřovací zprávy Gregga Bermana čtou jako aktuální varování: "Trhy jsou tak křehké a vzájemně provázané, že jedna jediná velká objednávka by mohla strhnout burzy do zničujícího sestupného víru." Regulace vysokorychlostního obchodování je dnes potřebnější než kdy dříve. Jde o každou milisekundu.
AUTOR@CHIP.CZ


HIGH FREQUENCY TRADING: OBCHOD S MILISEKUNDOVÝM NÁSKOKEM
Při vysokofrekvenčním obchodování počítače nakupují a prodávají akcie automaticky ve zlomcích sekundy. Některé burzy garantují high-speed obchodníkům na udělené zakázky milisekundový předstih před okamžikem, kdy jsou zviditelněny pro všechny. S touto výhodou produkují počítače zisk – nebo škodí ostatním účastníkům.

10:30:00,00 hodin
1 Obchodník uděluje zakázku
Obyčejný makléř dává burze příkaz, aby v současném kurzu prodala 10 000 akcií ztrátové firmy. V okamžiku zakázky je kurz akcie firmy 40,00 eur.

10:30:00,03 hodin
2 Vysokorychlostní obchodník registruje zakázku
Dříve než je zakázka obyčejného makléře předána burze, může si vysokorychlostní počítač zakázku prohlédnout.

10:30:00,05 hodin
3 Vysokorychlostní obchodník prodává podíly
Poněvadž vysokorychlostní počítač nyní ví o prodeji, zaplaví trh vlastními prodeji všech dostupných akcií při kurzu 40,00 eur

10:30:00,50 hodin
4 Vysokorychlostní počítač poškozuje makléře
Zatímco vysokorychlostní obchodník mohl prodat za 40,00 eur, obyčejný makléř dostane za své akcie už jen 39,00 eur.


VYSOKORYCHLOSTNÍ DATOVÁ VEDENÍ: KAŽDÁ MILISEKUNDA SE POČÍTÁ
Carrier Hotel – Wall Street (1,4 km)
Carrier Hotel je Mekkou vysokorychlostních obchodníků. Tady jsou před konkurencí ve Wall Stretu o milisekundy napřed.
Chicago – New York (1 273 km)
Aby konsorcium ušetřilo několik milisekund, vybudovalo přímé optické vedení mezi Chicagem a New Yorkem.

Foto: Carrier Hotel Vysokorychlostní obchodníci využívají zde vyúsťující podmořské kabely.