Budoucnost browserů

3D manipulace s virtuálními obláčky dat, prohlížeče v telefonech, které jsou schopné dodat informace o okolní realitě. Jakým směrem se bude v následujícím desetiletí ubírat vývoj browserů či webu obecně?
MICHAL ČERNÝ

Představme si, jak by mohl vypadat internetový prohlížeč za pět či za deset let. Uživatel sedí v křesle a všude kolem něj se vznáší "datová mlha", v níž kondenzují obláčky nabité miliardami bitů. Člověk do těchto mraků sahá prsty, jejich skupiny označuje obkroužením barevnými liniemi, všelijak je přibližuje nebo oddaluje.
Takto vypadá jedna z aktuálních vizí budoucnosti webu, koncept nazvaný Aurora. Návrh nového rozhraní vzešel ze spolupráce výzkumných laboratoří Mozilly a společnosti Adaptive Path, která v minulosti pracovala například na redesignu sociální sítě MySpace. Lze se domnívat, že takto bude skutečně za několik let vypadat webové prostředí? Spočívá budoucnost internetových browserů, tak jak je známe v současnosti, v jejich faktickém rozpuštění a zániku? Podat uspokojivou odpověď je obtížné, vzhledem k tomu, že obor ICT se rozvíjí neskutečně rychle a většina seriózních odborníků se odpovědím na otázky týkající se vzdálenější budoucnosti z pochopitelných důvodů raději vyhne. Základní vlastnosti internetového prohlížeče následující dekády se však před námi již začínají rýsovat v podobě vějíře perspektivních technologií.

Internet ve třech rozměrech

Při zodpovězení otázky, jak bude vypadat webové prostředí v roce 2015 či 2020, se mezi IT experty vedou diskuse o několika hlavních tématech. Výrazná je například debata o tom, jak současnému 2D internetu dodat třetí rozměr, umožnit hyperrealistické 3D prostředí, nové zážitky a nový způsob interakce. Dodáním třetího rozměru v současnosti procházejí audiovizuální média, zatímco internet se v tomto směru spíše drží zpátky – lze tedy předpokládat, že s růstem datové propustnosti se 3D výrazněji projeví i na webu. Zárodky tohoto trendu lze vysledovat již dnes. V médiích nedávno proběhla zpráva, že skupina německých vývojářů se snaží vyvinout nové řešení pro zobrazení 3D obsahu v prohlížeči Firefox, společnost Google zase spustila nový projekt pro browser Chrome, který má umožnit přehrát větší spektrum 3D obsahu bez nutnosti stahování ovladačů.
Podle Seana Koehla, technologického evangelisty společnosti Intel, by se aplikace umožňující třírozměrné zobrazení na webu měly objevit do pěti let. Ve třech rozměrech budou uskutečnitelná kouzla, která dříve nebyla dostupná – podle Koehla vzniknou například virtuální telekonferenční místnosti, v nichž se budou účastníci přednášek cítit tak, jako kdyby seděli u stolu vedle mluvčího, který však bude vzdálený třeba tisíce kilometrů daleko.
Augmented reality neboli skutečnost "rozšířená" či "vylepšená" zase umožní přidání hypertextových odkazů k jakémukoli objektu či osobě v reálném světě, který bude vnímaný skrze průhledné okno mobilního zařízení. Browsery budoucnosti se budou používat i v dopravních prostředcích, především v automobilech. Tradiční ovládání myší při řízení by v tomto případě bylo příliš riskantní, lze tedy očekávat, že v této oblasti dojde k podstatnému vylepšení funkce rozpoznání řeči. Mnohé již v této oblasti podnikají automobilové společnosti Audi, BMW či Ford. Lze také očekávat, že u prohlížečů budoucnosti dojde ke zlepšení takových vlastností, jako je gramatická kontrola textu nebo automatické překlady.

HTML 5: Nadějný následník trůnu

Podle softwarového vývojáře Štěpána Bechynského ze společnosti Microsoft bude internetový prohlížeč budoucnosti vypadat především podle toho, na jakém zařízení poběží. V budoucnu tak mají existovat specializované browsery pro desktopy, mobilní zařízení nebo třeba pro digitální stolek z dílny Microsoftu, známý pod názvem Surface. Ovládání MS Surface pomocí prstu je často problematické, protože prst je ve srovnání s ukazovátkem myši příliš velký a neohrabaný – pokud by se tedy internetové stránky načetly ve standardním prohlížeči, odkazy by se zobrazily příliš blízko sebe. Z toho důvodu lze očekávat nástup prohlížečů určených pro specifický hardware nebo třeba browsery pro určité internetové aplikace, například pro Wikipedii.
Při diskusích o budoucnosti webu se hodně mluví o HTML 5, nástupci starších verzí tohoto hypertextového jazyka určeného pro programování webových stránek. HTML 5 se má na rozdíl od starších verzí vyznačovat skutečně striktní interpretací v internetových browserech a má zajistit, aby se webové stránky v různých prohlížečích nezobrazovaly s některými nepříjemnými odlišnostmi. Kromě standardní 2D grafiky bylo v HTML 5 vylepšeno i přehrávání multimediálních souborů – součástí jazyka má být značka

Aplikace na webu: Příliš velké riziko!

Mnohé IT společnosti představují vize, podle nichž data a aplikace už nebudou připraveny k použití lokálně, ale software bude fyzicky umístěný na webu a dostupný například formou pronájmu. Jedná se jistě o lákavou představu pro softwarové výrobce, kteří by tak měli mnohem lepší kontrolu nad příjmy z užívání svých produktů. "Myslím si, že k tomu jen tak nedojde," říká Štěpán Bechynský. "Mít všechna data a aplikace na webu by pro každou firmu bylo značně riskantní – představme si, že internetové připojení spadne, v takovém případě by firma neudělala naprosto nic. Protože hodně cestuji, vím dobře, jak je složité být neustále on-line. Pro uživatele je cenné mít všechna data a aplikace na svém lokálním disku, aby s nimi mohl pracovat i v případě, že internetové připojení není z různých důvodů k dispozici. Myšlenka je to určitě krásná, nelze však zapomínat ani na to, že určitá data mohou být skladována výhradně na území České republiky, a nikoli virtuálně kdesi na webu."
Shrneme-li si dostupné informace: vývoj browserů či webu probíhá na několika úrovních. Jednak v oblasti designu a interaktivity, kde se často mluví o 3D prostředí, o pokročilém stylu rozhraní pomocí hlasu či o bezdotykové gestikulaci. Druhá linie vývoje probíhá na vnitřní technologické úrovni, kde se skrývá velký potenciál ve využití možností jazyka HTML 5. "Jedním z největších problémů současného webu je skutečnost, že informace v něm nejsou nijak strukturované," říká Štěpán Bechynský. "Data na webu dnes není schopen interpretovat nikdo jiný než člověk. Cílem je vytvořit takové prostředí, ve kterém by data dokázal zpracovat i stroj. Tím se dostáváme k inteligentním internetovým aplikacím – kdyby třeba sociální síť věděla, že jsem se narodil v Edmontonu v Kanadě, byla by schopná si automaticky o Edmontonu stáhnout informace a nabídnout mi třeba seznam místních škol. Taková aplikace má široké využití a v mnoha případech by byla smysluplná."
MICHALCERNY.MEDIA@SEZNAM.CZ


SNADNÉ SDÍLENÍ MULTIMÉDIÍ
Jak by mohla vypadat jedna z možných budoucností internetových browserů, to ukázal výrobce čipů, společnost AMD. Firma uvolnila beta verzi svého 3D multimediálního prohlížeče, nazvaného Fusion Media Explorer. Browser umožňuje snadné prohlížení multimédií v jakémsi třírozměrném rotujícím pásu, v němž se pohybují jednotlivé soubory. Uživatelé také mohou multimediální data jednoduše sdílet se sociálními sítěmi – hudební, obrazový či audiovizuální soubor lze jednoduše vybrat a přetáhnutím ho přímo nahrát na YouTube či Facebook. Beta verze Fusion Media Exploreru je připravena ke stažení na stránkách výrobce, je však třeba poznamenat, že nástroj lze spustit pouze na systémech s Windows Vista či Windows 7 (nepodporuje Windows XP a Linux). Jeho spuštění rovněž vyžaduje, aby byl hardware vybaven procesorem AMD, jehož možnosti má tento software demonstrovat.
Info: www.amd.com


Foto: Vize pro rok 2018: Webové rozhraní Aurora, jejímž autorem je společnost Adaptive Path, má být použito i v přenosných zařízeních.
Foto: Druhá vrstva k realitě: Browser Layar, vybavený technologií augmented reality, umožňuje přidat virtuální informace ke skutečnému světu.