Kodak EasyShare P880
Plnou parou vpřed
Určitě mi dáte za pravdu, že fotografování je krásný koníček a ve výsledku vlastně ani nezáleží na tom, zda se jedná o momentku z večírku, či o hlubší umělecký záměr. Z tohoto důvodu je také dobré zvážit, co vlastně od fotoaparátu čekáte, zda vás svými funkcemi a kvalitou dostatečně uspokojí, nebo zda naopak mnohonásobně převyšuje vaše požadavky. A proč chodím tak dlouho kolem horké kaše? Do redakce se nám totiž dostala elektronická digitální zrcadlovka z dílen Kodaku, model EasyShare P880. Tento fotoaparát slučuje profesionální a vychytralé funkce se spoustou zábavy a má tak předpoklady oslovit širší spektrum zájemců o digitální fotografii.
Elektronické zrcadlovky byly vždy jakýmsi mezistupněm mezi klasickými kompaktními přístroji a polo- a profesionálními digitálními zrcadlovkami. Také P880 připomíná spíše "dospělý" fotoaparát. Přestože je jeho tělo plastové, bez baterie váží rovných 500 g, což není zrovna málo. Zadní straně přístroje dominuje velký, 2,5" displej, kolem kterého jsou doslova rozesety ovládací prvky. Vpředu zase hraje prim vestavěný objektiv SchneiderKreuznach Variogon, disponující rozsahem 24 - 140 mm (ekv. 35 mm, zoom je 5,8x, přibližuje se ručně, nikoli přes tlačítka) a rovněž příjemnou světelností 2,8 - 4,1. Lovci parametrů jistě ocení rozlišení snímacího čipu - jde o osmimegapixelový přístroj.
Po zapnutí je přístroj připraven přibližně do dvou sekund a podle zvoleného režimu focení se na displeji zobrazí "provozní údaje". Režim lze měnit pomocí kolečka mezi hledáčkem a spouští, přičemž v nabídce je režim plně automatického snímání, konkrétní scény (sport, západ slunce, portrét v protisvětle atd.), různé poloautomatické režimy umožňující měnit část parametrů nebo plný manuál, resp. vzhledem k povaze přístroje i video (klasické zrcadlovky video neumí). Po levé straně displeje jsou umístěna tlačítka nejčastěji používaných funkcí. Jmenovitě jde o blesk, režim měření, citlivost a vyvážení bílé, přičemž samotný výběr se provádí v otevřeném menu křížovým ovladačem (spíše malým joystickem), ovládaným palcem pravé ruky. Přestože se zdá docela praktický, z jeho používání jsem nikdy neměl dobrý pocit. Tahle část přístroje bude navíc hodně mechanicky trpět.
Co se týká funkcí a vlastností, kterými EasyShare P880 disponuje, mohl bych opsat technický popis, proto se raději pozastavím nad několika vybranými. Velmi příjemné je uživatelské nastavení vyvážení bílé či vytvoření profilu pro focení (ideální pro atypické podmínky), a to hned ve třech volných pozicích. K zajímavostem rozhodně patří časové snímání (zpožděné - 10 s, 2 s; časosběrné s volitelným nastavením v rozmezí 10 s - 24 hod. či 2 - 99 snímků). Jako profesionální funkci bych označil zobrazení histogramu během přípravy k focení. S mnoha dalšími funkcemi, jako je blokování expozice na 3 a 5 kroků nebo korigování expozice či blesku, člověk rychleji pronikne do tajů a různých kouzel fotografie.
Kodak EasyShare nabízí i funkci okamžitého sdílení snímku přímo z fotoaparátu. Model P880 disponuje červeným tlačítkem Share, po jehož stisknutí se uživatel dostane do nabídky tisku, poslání e-mailem či označení fotografie jako oblíbené.
P880 má však i slabší místa. Přestože je napájen speciálním článkem (ke kterému je velmi příjemná nabíječka s různými koncovkami podle typu zástrčky), během práce umí signalizace stavu baterie pěkně poskakovat. Průběžné doostřování a velký displej prostě něco spořádají. Také rychlé zoomování a několikanásobné "namáčknutí" spouště nepřinesou mnoho radosti, spíše dočasné zmatení elektroniky a obrazu na displeji. Ani to, že náhled na displeji před pořízením fotografie se od skutečného výsledku liší, není podle mého názoru optimální.
S přihlédnutím k ceně, za kterou je tento fotoaparát prodáván, a k možnostem jeho využití jej však lze považovat za všestranný přístroj. Díky přednastaveným režimům s ním bez problému dokáže pořídit fotku i naprostý amatér. Časem pak navíc může začít přicházet na chuť dalším funkcím a nastavením. Ani pokročilejší fotografové či skuteční mazáci však nebudou nabízenou "muzikou" zklamáni.
Radoslav Holan
KODAK EASYSHARE P880
Elektronická digitální zrcadlovka
Rozlišení snímače 8,3 milionu pixelů
Maximální rozlišení snímků 3264 x 2448 bodů
Formát záznamu JPEG/EXIF v 2.21, RAW, TIFF
Závěrka automaticky 1/2 s - 1/4000 s; manuálně (režim S a M) 16 s - 1/4000 s
Citlivost automaticky; 50 - 1 600; volitelné v režimech PASM a v uživatelských režimech; 8,0 - 3,1 MP: 50 - 400; 0,8 MP: 400 - 1 600
Objektiv optický zoom 5,8x (ekvivalent pro 35 mm: 24 mm - 140 mm); f/2,8 - f/4,1
Pracovní režimy automatický, SCN (scénické režimy), PASM, C (uživatelský), květina, superblízký záběr, krajina (standardní a noční krajina), portrét (standardní, noční portrét, noční portrét s omezením rozhýbání snímku)
LCD hledáček elektronický, 237 000 pixelů/64mm (2,5") displej LCD pro interiér i exteriér s nastavitelným jasem
Zábleskové zařízení automatický, doplňkový blesk s pomalou synchronizací, redukce červených očí s použitím blesku, algoritmu nebo obou
Záznamové médium dostupná interní paměť 32 MB, rozšiřující slot paměťové karty SD/MMC
Napájení volitelná stanice Kodak Easyshare; nabíjecí baterie Kodak Li-Ion pro digitální fotoaparáty (1 050 mAh, 1 700 mAh nebo více), zdířka pro volitelný síťový adaptér 5 V na fotoaparátu
Příslušenství v balení sluneční clona, kryt objektivu, popruh, redukce pro volitelné doky
Software Kodak Easyshare
Rozměry těla 116 x 97 x 91 mm
Hmotnost těla 500 g (bez baterie)
Výrobce/poskytl Kodak
Cena vč. DPH 13 990 Kč
Umax VisionBook 3100VX
Ester v akci
Hlavním důvodem, proč jsme v našem testlabu chtěli vyzkoušet notebook VisionBook 3100VX, je to, že jako první prodávaný u nás používá procesor od firmy VIA (která je známá spíše jako výrobce čipových sad). To je největší zajímavost tohoto cenově dostupného přenosného počítače firmy Umax. Společnost VIA Technology se svými procesory snaží konkurovat Intelu a AMD už delší dobu, příliš se jí to však nedaří (podle odhadů měla společně s ostatními firmami, jako byla například Transmeta, tržní podíl jen asi 1 %). Na její nový produkt pro mobilní počítače jsme tedy byli zvědavi.
VIA svůj procesor nazvala VIA C7-M (vyvíjen byl pod kódovým jménem Ester). Jeho maximální frekvence je 2 GHz a velikost vyrovnávací paměti druhé úrovně jen 128 KB. V testovaném notebooku byla použita varianta 1,5 GHz. Procesor podporuje instrukce MMX, SSE, SSE2, a dokonce i SSE3, vyrábí se 90nm technologií a má jen 30 mm2. Jeho hlavní předností je nízká spotřeba, podle výrobce max. 12 W. Tato mobilní verze dokáže měnit svoji frekvenci a napětí, a tedy i spotřebu - minimem je prý dokonce jen 0,1 W. Jako další výhodu uvádí VIA technologii Padlock -koprocesor speciálně určený pro šifrování a dešifrování.
Notebook VisionBook 3100VX, který využívá tento procesor, je štíhlý, má stříbrnou barvu a je poměrně pohledný. Ve výbavě je kromě procesoru 512 MB paměti, poměrně rychlý pevný disk (ale jen s kapacitou 40 GB), dvouvrstvá DVD vypalovačka umístěná na pravém boku (v ceně je i program Nero BurningROM) a čtečka paměťových karet umístěná společně se slotem PC Card II na levé straně. Porty jsou jen základní, chybí například S-Video nebo FireWire port, integrována je však bezdrátová síťová karta Intel. Ve víku je 15" displej s rozlišením 1024 x 768 bodů.
Výbava tedy není nijak mimořádná - byla zvolena s ohledem na nízkou cenu počítače. Více nás samozřejmě zajímalo, jak se bude procesor VIA chovat při praktickém použití, tedy především jak je výkonný. Pro porovnání jsme vybrali notebook HP Compaq nx6110 (vítěze našeho srovnávacího testu levných notebooků), který má podobně taktovaný procesor Intel Celeron M, dále 256 MB paměti, 40GB disk a pro grafiku používá čipovou sadu Intel. Výbava a cena jsou tedy podobné.
Výsledky výkonnostních testů vidíte v tabulce: výkon procesoru VIA je nízký, dá se říci, že oproti Celeronu M 1,4 GHz zhruba poloviční. Drží se ještě v kancelářských aplikacích, ale kvůli pomalým výpočtům v pohyblivé řádové čárce (výsledky Whetstones, tradiční slabé místo procesorů VIA a jejich předchůdců Cyrix) pro náročnější aplikace vhodný není. Například zpracování videa (převod do DivX) nebo převod hudby do MP3 trvá více než dvojnásobnou dobu. Slabá je i grafika VIA Unichrome II, která za integrovaným řešením Intelu také zaostává, a navíc nepodporuje DirectX 9 (neproběhly tedy například testy 3Dmark 2003).
Úsporné chování ovšem notebooku upřít nelze - nezahřívá se, provoz je tedy tichý, a i když obsahuje akumulátor s kapacitou jen 4000 mAh (tedy nic moc), vydrží na něj pracovat tři a půl hodiny, což je dobrý čas. Podle utility, kterou jsme použili, klesá frekvence procesoru v době nečinnosti na 400 MHz, čímž se snižuje i spotřeba. Kompatibilita patrně také nebude problémem, protože poměrně citlivý a řadu aplikací využívající testovací program SYSmark 2004 proběhl hned napoprvé bez problémů (i když pomalu).
Základní verze notebooku (bez operačního systému, bez Wi-Fi a jen s 256 MB paměti) stojí pouze 16 000 bez DPH. Testovanou konfiguraci zakoupíte za 23 778 Kč s daní. To je sice nízká cena, ale za stejnou částku pořídíte i podobně vybavený notebook s procesorem Intel nebo AMD, možná s o něco nižší výdrží na baterie, ale se solidnějším výkonem.
Pavel Trousil
UMAX VISIONBOOK 3100VX
Levný notebook s procesorem VIA
Procesor VIA C7-M, 1500 MHz, 128 KB L2 cache
Čipová sada VIA PM880, VIA VT8235
Paměť 512 MB DDR, max. 2048 MB
Pevný disk Fujitsu MHV2040AH, 40 GB, 5400 ot./min.
Optická mechanika DVD+-R/RW DL, Matshita UJ-840D
Grafická karta VIA/S3 UniChrome II, sdílená paměť
Displej TFT, 15", 1024 x 768 bodů
Modem AC´97 Soft Modem
Síťová karta Intel PRO/Wireless 2200BG, VIA Rhine II Fast Ethernet
Porty 3x USB, FIR, PC Card Type II, čtečka karet, VGA
Operační systém Microsoft Windows XP Home
Rozměry 333 x 276 x 24 - 33 mm
Hmotnost 2,63 kg
Výrobce/poskytl Umax
Cena vč. DPH 23 788 Kč
Intel Pentium Extreme Edition 955
Extrémně a zdvojeně
Když už Intelu v boji o výkonnostní špičku nestačí klasické desktopové procesory, sáhne do oblasti technologií pracovních stanic a serverů nebo do oblasti nových technologií a představí procesor Pentium "Extreme Edition", který prezentuje jako procesor pro hráče a počítačové nadšence (nadšení musí být dost velké, protože i cena je extrémní). V minulosti se tak pod touto značkou objevily především procesory s velkou (2MB) vyrovnávací pamětí druhé, někdy i třetí úrovně nebo procesor se dvěma jádry (verze 840). Teď tu máme extrémní procesor nové generace - se dvěma jádry a poprvé vyráběný novou, 65nanometrovou technologií.
Novinka se jmenuje Intel Pentium Extreme Edition 955 a jde o dvoujádrový procesor pracující na frekvenci 3,46 GHz. Frekvence FSB je 1066 MHz a pro každé jádro je k dispozici 2MB vyrovnávací paměť druhé úrovně. Procesor podporuje technologii VT (Virual Technology), která umožňuje provozování dvou operačních systémů nebo aplikací v odděleném prostředí. Jde zároveň o procesor s 64bitovým rozšířením (Intel Extended Memory 64 Technology), takže podporuje vlastně všechny moderní technologie Intelu.
Procesor se vyrábí 65nm technologií a má 376 milionů tranzistorů, které se vešly na 162 mm2. Jde v podstatě o dvě samostatně vyrobená jádra (s kódovým jménem Cedar Mill - nahradí stávající jednojádrové procesory Pentium 4), propojená teprve v pouzdře v jeden procesor. Kromě toho, že má tento procesor dvě jádra, disponuje i technologií Hyper-Threading, takže se vlastně hlásí jako procesory čtyři - v optimálních podmínkách se tak mohou zpracovávat čtyři vlákna najednou. Cena tohoto procesoru je ovšem vysoká (stojí 999 dolarů) a vysoká je i spotřeba a teplota (TDP je 130 W, což je méně než u 90nm procesorů, ale stále dost). Navíc vyžaduje základní desku s novou čipovou sadou.
DVĚ GRAFIKY A RYCHLEJŠÍ DISKY
Nový procesor tedy není jedinou novinkou Intelu. Musela se přidat i nová čipová sada (víceméně speciálně určená právě pro procesory Extreme Edition) a samozřejmě i základní desky. Starší sada (955X) sice sběrnici 1066 MHz také podporuje, ale ne když jsou v procesoru dvě jádra. Nová sada Intel 975X Express Chipset (doplněná jižním můstkem ICH7R) je první sadou Intelu, jež podporuje dvě grafické karty PCI Express, které pak mohou pracovat společně. Základní deska postavená na této sadě může mít až šest PCI Express x1 slotů, čtyři Serial ATA porty s rychlostí 3 Gb/s (podporováno je i diskové pole 0, 1, 5 a 10), osm USB 2.0 portů, gigabitovou síťovou kartu a maximem je nyní 8 GB paměti DDR2.
Základní deska Intelu, kterou jsme použili pro vyzkoušení nového procesoru, je označena D975XBX. Má tři PCI Express x16 sloty (pokud jsou však použity dvě grafické karty, pracují jako x8), dva PCI sloty, čtyři paměťové sloty DDR2, osm USB portů, sériový a paralelní port, osm SATA portů s rychlostí 3 Gb/s, jeden PATA konektor, dva digitální audiovýstupy (koaxiální a optický) a podporován je FireWire port.
VÍCE JADER, MENŠÍ FREKVENCE
Co se týká frekvence, nový procesor není nejrychlejší - Pentium 4 Extreme Edition z února minulého roku totiž tepe na 3,73 GHz. Má také 2MB vyrovnávací paměť, ale jen jedno jádro. Záleží tedy na aplikaci, zda druhé jádro využije. Tradičně například počítačové hry více těží z vyšší frekvence a druhé jádro nepotřebují (jsou však už i výjimky, jako Quake 4, a bude jich stále více), stejně jako například program Lame na převod do MP3. Naopak programy jako Cinema 4D, Premiere Pro 1.5, 3D Studio Max 8 nebo Windows Media Encoder pracují mnohem rychleji v případě, kdy mají k dispozici jádro navíc.
Pro test posloužily kromě procesoru a základní desky dva 512MB paměťové moduly, SATA pevný disk a grafická karta nVidia 7800 GTX. Výsledky výkonnostních testů jsme porovnali se starším jednojádrovým procesorem Pentium Extreme Edition s frekvencí 3,73 GHz. Jak se dalo předpokládat, v některých testech se projevila výhoda vícejádrového procesoru (například rychlost renderování je skutečně vysoká), podpořená technologií Hyper-Threading.
Intel má tedy alespoň v některých oblastech konkurenta pro AMD Athlon 64 X2 4800+. Jde o top model z nové řady 900, která bude zatím obsahovat procesory Pentium D 920, 930, 940 a 950 s frekvencí 2,8 až 3,4 GHz. Ty oproti modelu 955 "Extreme Edition" nepodporují Hyper-Theading a pracují na sběrnici s frekvencí 800 MHz - nemusí mít tedy novu základní desku.
Z hlediska mikroarchitektury se o žádnou výraznou novinku nejedná - nové procesory vyráběné 65nanometrovou technologií (kódové jméno Presler) jsou vlastně jen "zmenšené" Prescotty. Mohou být tedy o něco rychlejší a méně spotřebují. Procesory se zcela novou architekturou připravuje Intel až na druhou polovinu roku. Architektura bude navíc stejná pro desktopové, mobilní i serverové procesory. Desktopové procesory (kódové jméno Conroe) by měly mít nízkou spotřebu (65 W) a vysoký výkon -dvě jádra se sdílenou L2 cache, patrně dvou- nebo čtyřmegabajtovou.
Pavel Trousil
- Hardware - Krátkodobé testy (200.99 kB) - Staženo 0x